3428 C 43/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Tomášem Kamenickým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 788 106,91 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 788 106,91 Kč s úrokem ve výši 15,9 % ročně z částky 787 106,91 Kč od 12. 1. 2026 do 10. 2. 2026, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 787 106,91 Kč od 22. 1. 2026 do zaplacení, s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 787 106,91 Kč od 11. 2. 2026 do zaplacení a s úrokem v částce 31 001,58 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 40 306 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 787 106,91 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku a dále částky 1 000 Kč z titulu nepovoleného debetu na běžném účtu. Žalobu odůvodnil tím, že dne , datum, uzavřel se žalovaným rámcovou smlouvu, na jejímž základě byl žalovanému zřízen běžný účet, a následně dne , datum, smlouvu o úvěru č. , IBAN, , na jejímž základě poskytl žalovanému částku 800 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách, avšak dostal se do prodlení s jejich úhradou, a proto byl úvěr zesplatněn.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud vzal za prokázané, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne , datum, rámcovou smlouvu o vedení běžného účtu a dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému dne , datum, poskytnuty peněžní prostředky ve výši 800 000 Kč, které se zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 13 376 Kč. Žalovaný úvěr čerpal a po určitou dobu jej řádně splácel pravidelnými splátkami v uvedené výši, následně však začal splátky hradit nepravidelně a v nižších částkách a postupně se dostal do prodlení, když např. na splátku splatnou dne 12. 11. 2025 uhradil pouze částku 3 248,17 Kč a další splátky již nehradil řádně a včas, pročež byl úvěr zesplatněn ke dni 12. 1. 2026. Žalovaný na dlužnou částku po zesplatnění úvěru ničeho neuhradil. Před uzavřením smlouvy žalobce zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr na základě informací poskytnutých žalovaným a z údajů dostupných v registrech, přičemž dospěl k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet.

4. Dále soud vzal za prokázané, že žalovaný na běžném účtu vedeném u žalobce č. , č. účtu, porušil svou povinnost disponovat s peněžními prostředky pouze do výše dostupného zůstatku a dostal se do nepovoleného debetu ve výši 1 000 Kč, který ani přes výzvu žalobce neuhradil.

5. Uvedené skutečnosti jsou prokázány rámcovou smlouvou ze dne , datum, a smlouvou o úvěru ze dne , datum, , v nichž jsou zachyceny projevy vůle účastníků, výše úvěru, výše úrokové sazby a výše sjednaných splátek, dále přehledem plateb úvěru, ze kterého vyplývá čerpání úvěru žalovaným i jeho následné částečné splácení a postupný vznik prodlení, oznámením o zesplatnění úvěru, jímž byla prokázána splatnost celé pohledávky, výzvami k úhradě a výpisem z běžného účtu žalovaného, ze kterého vyplývá vznik nepovoleného debetu.

6. Po právní stránce soud vyšel z § 2395 o. z., neboť žalobce se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Tím, že žalovaný úvěr po určitou dobu splácel, má jeho částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu podle § 2054 odst. 2 o. z., přičemž z okolností případu je zřejmé, že tímto plněním uznal i zbytek dluhu, a proto se má za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval podle § 2053 o. z. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení se splácením úvěru, byl žalobce oprávněn úvěr zesplatnit a požadovat jeho celé splacení, které měl žalovaný provést ke dni zesplatnění, přičemž nezaplatil-li, ocitl se ode dne následujícího v prodlení podle § 1968 o. z., a žalobci proto vzniklo právo na zaplacení úroku a zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. Žalobce splnil také povinnost stanovenou § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházel z jeho příjmů a výdajů a z údajů z dostupných registrů a správně dospěl k závěru, že žalovaný byl schopen úvěr splácet.

7. Co se týče nároku na zaplacení částky 1 000 Kč, soud vyšel z § 1728 o. z., neboť žalovaný porušil svou smluvní povinnost nepřečerpat běžný účet a vzniklý nepovolený debet neuhradil, a je proto povinen jej žalobci nahradit.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40 306 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 39 406 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.