35 C 107/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Bučkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem, Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 129 147,28 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 130,95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 20. 1. 2025 do zaplacení, to vše v měsíčních splátkách po 2 500 Kč splatných vždy do 20. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.

II. Žaloba se částečně zamítá v rozsahu návrhu na zaplacení částky 109 016,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 20. 1. 2025 do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení v částce 1 242 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou, podanou 22. 4. 2025, žalobkyně uplatnila postoupenou pohledávku v částce 129 147,28 Kč s úrokem z prodlení 12 % ročně z této částky od 20. 1. 2025 do zaplacení, a to z titulu nesplaceného úvěru. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně je věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, kterou uzavřela s původním věřitelem, společností , Anonymizováno, (dále jen „původní věřitel“). Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 19. 5. 2023 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě níž žalovaný čerpal úvěr ve výši 129 147,28 Kč převodem na účet č. , č. účtu, , úvěr měl být splacen ve lhůtě do 19. 1. 2025. Žalovaný poskytnuté prostředky nevrátil a nadále dluží 129 147,28 Kč. Smlouva byla uzavřena tak, že na webových stránkách původního věřitele www.ferratum.cz se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, zřídil si uživatelský účel, zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru a následně odsouhlasil text smlouvy o úvěru. Před podáním žaloby byla žalovanému zaslána předžalobní výzva dne 14. 2. 2025.

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že smlouvu považuje za absolutně neplatnou, neboť parametry úvěrové smlouvy jsou v hrubém rozporu s dobrými mravy (dle smlouvy má úroková sazba činit 146,949 % ročně, RPSN má činit 299,98 %) a zároveň ze strany původního věřitele selhalo odborné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný rozporoval, že by úvěrová smlouva byla vůbec platně uzavřena. Ohledně dlužné částky žalovaný uvedl, že po vyčerpání limitu 50 000 Kč uhradil několik splátek, tvrzená čerpaná částka však není prokázána relevantními podklady, s ohledem na výši úvěrového limitu je nemožné, aby se žalovaný obohatil o žalovanou částku 129 147,28 Kč.

3. Po provedeném dokazování a zjištění, že z titulu vydání bezdůvodného obohacení by měl žalovaný zaplatit žalobkyni částku 20 130,95 Kč s úrokem z prodlení, žalovaný s tímto závěrem souhlasil a navrhl splacení v deseti měsíčních splátkách. Příjem má 26 000 Kč čistého měsíčně po provedení exekuční srážky, která mu bude srážena ještě dva měsíce, celkově splácí čtyři další závazky, měsíční splátky jsou zhruba 20 000 Kč. Měsíčně by byl schopen splácet 2 500 Kč.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil, pokud jde o tvrzení obsažená v žalobě, že původní věřitel postoupil žalobkyni svou pohledávku, že žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno a žalovaný byl upomínán o zaplacení. Z předložených listin naopak není zřejmé, zda mezi původními účastníky byla uzavřena smlouva a jakého obsahu, zjištěno bylo pouze to, že žalovaný patrně poskytl původnímu věřiteli své osobní údaje a dále že původní věřitel vyhotovil formulář smlouvy, ovšem není zřejmé, zda a jak ji žalovaný akceptoval. Parametry smlouvy, plynoucí z jejího textu, jsou pro výši úroků ve zjevném rozporu s dobrými mravy (§ 588 občanského zákoníku), smlouva by tak i v případě její existence byla postižena absolutní neplatností. Dále není vůbec zjištěno, zda a jak původní věřitel ověřil a posoudil úvěruschopnost žalovaného dle § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. S ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, při absenci tvrzení a důkazů (v daném případě šlo pouze o obecná tvrzení ničím nedoložená) na straně žalobkyně soud vychází z toho, že původní věřitel uvedenou povinnost nesplnil a na smlouvu o úvěru (byla-li nějaká) tak dopadá sankce absolutní neplatnosti (k otázce absolutní neplatnosti srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance). Listiny sepsané v anglickém jazyce bez překladu soud nehodnotí, neboť nejsou předloženy v jednacím jazyce soudu.

5. Žalobkyně v doplnění svých skutkových tvrzení uvedla, že žalovaný čerpal dne 19. 5. 2023 částku 15 000 Kč, dne 23. 5. 2023 částku 20 000 Kč, dne 26. 5. 2023 částku 5 000 Kč, dne 29. 5. 2023 částku 10 000 Kč, dne 21. 7. 2023 částku 40 000 Kč, dne 26. 7. 2023 částku 10 000 Kč, dne 31. 7. 2023 částku 603 Kč, dne 23. 8. 2023 částku 6 800 Kč, dne 24. 1. 2024 částku 23 000 Kč, dne 29. 1. 2024 částku 8 000 Kč, dne 20. 3. 2024 částku 10 500 Kč, dne 12. 7. 2024 částku 35 000 Kč, dne 9. 9. 2024 částku 15 000 Kč a dne 13. 9. 2024 částku 18 000 Kč. K návrhu žalovaného soud provedl důkaz výpisem z účtu č. , č. účtu, , vedeného u , právnická osoba, ., a výpisem z účtu č. , č. účtu, , vedeného u , právnická osoba, ., a zjistil z nich, že tvrzení žalobkyně o čerpání těchto částek jsou pravdivá, neboť uvedené částky byly skutečně připsány na účet žalovaného. Z výpisů z účtu žalovaného a dále z přehledu transakcí, vyhotoveného původním věřitelem, vyplývá, že žalovaný splatil původnímu věřiteli dne 19. 6. 2023 částku 55 978,61 Kč, dne 21. 8. 2023 částku 6 838,50 Kč, dne 15. 9. 2023 částku 7 637,01 Kč, dne 18. 10. 2023 částku 7 428,65 Kč (splátka žalobkyní evidovaná, na výpisu z účtu žalovaného nedohledaná), dne 25. 11. 2023 částku 20 000 Kč (splátka žalobkyní evidovaná, na výpisu z účtu žalovaného nedohledaná), dne 20. 12. 2023 částku 5 287,39 Kč, dne 23. 1. 2024 částku 5 118,76 Kč, dne 18. 3. 2024 částku 9 327,86 Kč, dne 5. 6. 2024 částku 33 734,85 Kč, dne 12. 7. 2024 částku 13 215,20 Kč, dne 4. 9. 2024 částku 21 724,13 Kč a dne 20. 11. 2024 částku 10 481,09 Kč. V celkovém součtu tak žalovaný přijal od původního věřitele 216 903 Kč a oproti tomu splatil 196 772,05 Kč, nadále tak dluží rozdíl v částce 20 130,95 Kč, který je povinen uhradit žalobkyni z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 občanského zákoníku. Protože se žalovaný na základě výzvy žalobkyně dostal do prodlení, podle § 1970 občanského zákoníku je dále povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v sazbě dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl, byť z jiného právního důvodu, ve zbývajícím rozsahu, kde nároky žalobkyně mají plynout ze smlouvy, soud žalobu částečně zamítl.

6. Protože byl žalovaný ve věci převážně úspěšný, podle § 142 odst. 2 o. s. ř. mu soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v poměrném rozsahu 69 % jejich výše. Náklady řízení žalovaného tvoří paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka v částce 1 800 Kč (šest úkonů po 300 Kč) dle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Poměrné náhradě odpovídá částka 1 242 Kč.

7. Podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu soud určil žalovanému plnění ve splátkách, kdy vyhověl jeho návrhu, který s ohledem na výši dlužné částky a předpokládanou dobu splácení považoval za přiměřený. Povinnost žalobkyně nahradit žalovanému náklady řízení soud rovněž nestanovil v běžné třídenní lhůtě, ale s ohledem na stanovené splátky ze strany žalovaného stanovil recipročně lhůtu jednoho měsíce.