36 C 10/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem titul titul Martinem Havlíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] jdoucího od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] jdoucího od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] jdoucího od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že:„ Mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Dle dikce ustanovení § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tyto informace je spotřebitel povinen na žádost věřitele vysvětlit a doplnit. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka (část„ Dokumenty k ověření“, resp.„ Dokumenty na ověření finanční situace“), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná Smlouva, v jejímž čl. 7 je uvedeno:„ Zákazník potvrzuje, že [příjmení] [jméno] s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet Spotřebitelský úvěr, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem Karty zákazníka – Žádosti o zápůjčku a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7 Smlouvy žalovaný dále prohlásil, že věřiteli před uzavřením Smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, a že je plně svéprávný pro uzavření Smlouvy a je schopen splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve Smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaný stvrdil svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobce odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobce, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovaným uzavřena předmětná Smlouva. Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v kartě zákazníka. Žalobce si navíc dovoluje zdůraznit, že žalovaný by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, v pozdějším znění. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. V tomto směru žalobce poukazuje na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 nového občanského zákoníku, která říkají, že„ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě“ a že„ má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře“. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priori nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Pro případ, že by však soud přes výše uvedené shledal, že žalobce dostatečně neprokázal splnění zákonné povinnosti dle ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobce si dovoluje upozornit nadepsaný soud, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. [datum]) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné Smlouvy (srov. ust. § 87 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši [číslo] s úrokovou sazbou ve výši [anonymizováno] ročně sjednanou v čl. 1 Smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v [anonymizováno] týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku [částka], z toho: na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy [částka], na poplatek za administrativní činnost [částka] a na poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka] Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Již ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni [datum] řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši [částka] ode dne [datum] až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednané v čl. 1 Smlouvy. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci. Ke dni postoupení [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku [částka], skládající se z: dlužné jistiny ve výši [částka], dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši [částka], dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši [částka] a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], (dlužný úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a dlužné poplatky společně dále jen„ dlužné úhrady“). Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši [částka], sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužných úhrad ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši [anonymizováno] ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši [částka] žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši [anonymizováno] ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] (tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení [datum]. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši [částka] žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení [datum]. Mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši [číslo] s úrokovou sazbou ve výši [anonymizováno] ročně sjednanou v čl. 1 Smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku [částka], z toho: na jistinu [částka], na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy [částka], na poplatek za administrativní činnost [částka] a na poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka] Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Již ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni [datum] řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši [částka] ode dne [datum] až do zaplacení dále úrokem ve výši [anonymizováno] ročně sjednané v čl. 1 Smlouvy. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci. Ke dni postoupení [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku [částka], skládající se z: dlužné jistiny ve výši [částka], dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši [částka], - dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši [částka] a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], (dlužný úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a dlužné poplatky společně dále jen„ dlužné úhrady“). Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši [částka], sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužných úhrad ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši [anonymizováno] ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši [částka] žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši [anonymizováno] ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] (tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení [datum]. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši [částka] žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení [datum]. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobce s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasil již v žalobě. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, vycházel soud pouze z důkazů, které předložil žalobce.

4. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] [anonymizováno] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka [částka] a žalovaný se zavázal zaplatit v 58 týdenních splátkách po [částka] celkem [částka], přičemž 9 [anonymizováno] představuje dle smlouvy úvěr a [částka] je ve smlouvě označeno jako poplatek, který je dále rozčleněn na úrok ve výši [částka], poplatek [částka], hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] RPSN činí dle smlouvy [anonymizováno]. První splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře. Podle článku 1. 4 těchto podmínek byl mezi stranami sjednán úrok ve výši ve výši [anonymizováno]. Následně uzavřel žalovaný dne [datum] s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] [anonymizováno] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka [částka] a žalovaný se zavázal zaplatit v 58 týdenních splátkách po [částka] celkem [částka], přičemž 10 [anonymizováno] představuje dle smlouvy úvěr a [částka] je ve smlouvě označeno jako poplatek, který je dále rozčleněn na úrok ve výši [částka], poplatek [částka], hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] RPSN činí dle smlouvy [anonymizováno]. První splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře. Podle článku 1. 4 těchto podmínek byl mezi stranami sjednán úrok ve výši ve výši [anonymizováno]. Pohledávky za žalovaným byly původním věřitelem postoupeny žalobci smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy k postupní smlouvě. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], kde byl žalovaný vyzván k vrácení dlužné částky do 10 dnů po obdržení tohoto dopisu. Z podacího archu se podává, že oznámení o postoupení pohledávek bylo podáno k poštovní přepravě dne [datum]. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byl žalovaný zástupcem žalobce vyzván k zaplacení dlužné částky.

5. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění, dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a [právnická osoba] nevznikl uzavřením shora uvedených smluv závazek v podobě úvěru podle ust. § 2395 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, dle kterého platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, byť strany uvedených smluv zjevně uzavření tohoto druhu závazku zamýšlely, což soud dovozuje ze zřejmého obsahu smluv, a dále z odkazu na ustanovení občanského zákoníku v úvodních ustanoveních smlouvy.

6. Soud dospěl k závěru o neplatnosti závazků – smlouvách o úvěru, kterou dovozuje z ujednání o výši úroků, které měl žalovaný z půjčených peněz předchůdci žalobci zaplatit. Soud totiž dospěl k závěru, že částky z titulu obou smluv o úvěru ve výši [částka] (smlouva [číslo]) a částka ve výši [částka] (smlouva [číslo]), které měl žalovaný vedle jistin ve výši [částka] a [částka] zaplatit navíc, byť jsou ve smlouvách označeny jako poplatky, by v případě platných smluv nemohly představovat nic jiného, než zmíněné úroky ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku, tedy formu úplaty za poskytnuté finanční prostředky. Předchůdce žalobce je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, resp. spotřebitelských úvěrů, a zmíněná odměna označovaná ve formulářových smlouvách jako další poplatky by za předpokladu platnosti závazků nemohly být z hlediska právní kvalifikace tohoto ujednání ničím jiným, než zmíněnými úroky. Na tomto závěru nemůže bez dalšího nic změnit ani fakt, že částky poplatků byly ve smlouvách rozděleny na tři části: na úroky, poplatek a poplatky za hotovostní inkaso. Je tomu tak proto, že podle názoru soudu se jedná pouze o formální rozčlenění těchto poplatků tak, aby vypadaly příznivěji, aniž by však toto rozdělení reflektovalo skutečné rozdělení žalobcem (resp. jejím právním předchůdcem) poskytovaných služeb. Je zřejmé, že za zjištěného skutkového stavu nebylo možno učinit jakýkoli jiný závěr, než že celé rozčlenění poplatků je ryze formální a že celá částka souhrnného poplatku nemůže představovat nic jiného než právě úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný nárok tedy zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků, slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zcela zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. V tomto kontextu soud dodává, že vedle úroků lze nepochybně sjednat i poplatky, které kryjí různé služby související s poskytnutím finančních prostředků, nicméně soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti považuje celý nárok z titulu dalších„ poplatků“ jako ujednání o úrocích s tím, že ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinami představují v obou případech úroky ve výši [anonymizováno] ročně, je ujednáním neplatným dle § 588 obč. zák. pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Pro zjednodušení odůvodnění těchto závěrů lze rovněž odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, v němž je vyřčen názor na rozpor určité výše úroků sjednaných ve smyslu ust. § 658 odst. 1 občanského zákoníku v porovnání s úrokovou mírou obvyklou v době jejich sjednání, tj. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze tedy dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Jelikož je v daném případě již na první pohled ve smlouvách vyjádřen úrok, zjišťoval soud průměrnou výši úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v lednu 2017 činila [anonymizováno] ročně a v [anonymizováno] [rok] činila [anonymizováno] ročně [webová adresa]). Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možno takto vysokou sazbu úroků v daném případě akceptovat. Naopak z dostupných zjištění vyplývá, že se jednalo o standardní nabídku úvěru.

7. Jelikož je ujednání o úroku esenciální náležitostí úvěrové smlouvy, platí, že pokud je neplatné ujednání o úroku, je neplatná celá úvěrová smlouva. Žalovanému tudíž nevznikla jiná povinnost než žalobci vrátit poskytnuté jistiny ve výši [částka] a [částka]. S ohledem na absolutní neplatnost smluv jako celku představovalo všechno plnění předchůdce žalobce žalované plnění z neplatného právního jednání, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil. Z hlediska právního posouzení se tu jedná o bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 obč. zák. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. přitom platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se bezdůvodně obohatil o částku [částka].

8. Jak bylo shora uvedeno, z obsahu žaloby vyplývá, že žalovaný uhradil dosud celkem částku [částka]. Ze shora uvedených důvodů tedy soud uložil žalovanému, aby žalobci zaplatil zbytek bezdůvodného obohacení ve výši [částka]. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, uložil mu soud povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku, jehož výše požadovaná žalobcem neodporuje ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení, pak k tomuto soud uvádí, že z obsahu spisu bylo zjištěno, že poprvé byl žalovaný vyzván žalobcem k vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], kde byl vyzván k vrácení dlužné částky do 10 dnů od doručení oznámení. Z přiloženého podacího archu bylo zjištěno, že oznámení bylo podáno k poštovní přepravě dne [datum]. Podle § 573 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., se oznámení dostalo do sféry žalovaného dnem [datum] a do 10. dne od tohoto data měl žalovaný žalobci vrátit peněžní prostředky, tedy do [datum]. Jelikož tak žalovaný neučinil, dostal se od [datum] do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Obrátil-li se žalobce na soud s nárokem převyšujícím částku bezdůvodného obohacení, neučinil tak po právu, jak vyplývá ze shora uvedeného odůvodnění a soud proto žalobu ve zbytku pod výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

9. Výrok III. o náhradě nákladů řízení má svou oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož by měl v řízení převážně úspěšný žalovaný právo na náhradu jím účelně vynaložených nákladů řízení po procesně podlehnuvším žalobci. Ze spisu je ale zřejmé, že žalovanému v průběhu řízení žádné náklady nevznikly, a to ani jako nezastoupenému žalovanému ve smyslu vyhlášky č. 254/2015 Sb. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.