36 C 122/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 199 570,02 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 199 570,02 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 18 123,25 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 17 342,60 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 199 570,02 Kč jdoucím od 12. 11. 2024 do zaplacení a úrokem ve výši 13,99 % ročně z částky 197 470,02 Kč jdoucím od 12. 11. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 42 287,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 199 570,02 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že: „Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 26.1.2021 uzavřena Smlouva o úvěru (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému účelový nezajištěný spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb, o spotřebitelském úvěru, v celkové výši 290.000,00 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků a poplatků řádně splatit. Účelem úvěru byla konsolidace úvěrů a půjček v minulosti poskytnutých žalovanému žalobkyní, vymezených v čl. 2.2 Smlouvy. V souladu s čl. 1.1 Smlouvy jsou nedílnou součástí Smlouvy Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, ., Soukromá klientela (dále jen „Všeobecné obchodní podmínky“) a Ceník , právnická osoba, . platný v den poskytnutí příslušné placení služby (dále jen „Ceník“). Žalovaný v čl. 11.9 prohlásil, že byl řádně upozorněn na to, že úvěrový vztah mezi žalobkyní a žalovaným a z toho vyplývající práva a povinnosti související s úvěrem se řídí nejen Smlouvou, ale i Všeobecnými obchodními podmínkami a Ceníkem, a že byl se zněním Všeobecných obchodních podmínek a Ceníku seznámen, že souhlasí s nimi a zavazuje se je dodržovat. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr, a to na základě informací poskytnutých žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru a rovněž z transakčních pohybů na osobním účtu žalovaného, přičemž v tomto směru je nutné přihlédnout ke skutečnosti, že úvěr byl žalovanému poskytnut za účelem konsolidace v minulosti poskytnutých úvěrů, tj. úplné splacení předešlých úvěrů a jejich sloučení do jednoho nového úvěru. Žalobkyně v tomto směru porovnávala pravidelné měsíční příjmy žalovaného s jeho měsíčními náklady na živobytí a výši úvěrové splátky. Dále žalobkyně při schvalování úvěru v rámci interního systému žalobkyně zohlednila všechny interní i externí závazky žalovaného a prověřila veřejné registry a rejstříky, kdy byl prověřen insolvenční rejstřík a registr klientských informací CBCB/CCB. Z žádného z těchto registrů nevyplývaly takové skutečnosti, které by odůvodňovaly to, aby žalobkyně žalovanému úvěr za účelem konsolidace neposkytla. Schopnost žadatele o spotřebitelský úvěr posuzuje žalobkyně v každém případně individuálně a vynakládá aktivní činnost za účelem zjištění, zda dosavadní, ale i předpokládané majetkové a osobní poměry žadatele odpovídají tomu, aby při vynaložení této odborné péče žalobkyně úvěr žadateli poskytl. Ze zjištěného žalobkyně dospěla k závěru, že je v možnostech žalovaného úvěr splatit, a proto byla žádost žalovaného o poskytnutí úvěru schválena. V souladu s čl. 2.1 Smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 290.000,00 Kč, který byl žalovanému dle čl. 2.4 Smlouvy poukázán přímo na příslušné účty určené ke splacení konsolidovaných dluhů a přebytek na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal dle čl. 3.1 Smlouvy dlužnou částku splácet prostřednictvím 44 pravidelných měsíčních splátek ve výši 8.500,00 Kč splatných vždy v 20. den každého kalendářního měsíce. Při řádném splácení úvěru měl žalovaný nárok na finanční odměnu ve formě odpuštění 2 posledních splátek (čl. 10.1 Smlouvy). Úvěr byl na základě souhlasu žalovaného v čl. 3.2 Smlouvy žalovaným splácen inkasem z jím určeného bankovní účtu (dále jen „splátkový účet“) tak, že příslušnou splátku (či jiný dluh žalovaného ze Smlouvy) žalobkyně strhla ze splátkového účtu žalovaného bez dalšího příkazu a vyrozumění. V souladu s čl. 5.2 se žalovaný zavázal až do úplného splacení všech pohledávek žalobkyně ze Smlouvy, aby byl na splátkovém účtu udržován dostatečný disponibilní zůstatek a souhlas s inkasem nebyl omezen nebo předčasně zrušen. V čl. 4.1 Smlouvy byla mezi žalobkyní a žalovaným sjednána úroková sazba ve výši 13,99 % p.a., přičemž úroku je počítán denně ze skutečné výše nesplacené jistiny úvěru a stává se jeho připsáním k jistině úvěru její součástí. V případě porušení podmínek Smlouvy ze strany žalovaného, se žalovaný zavázal vedle úroku z úvěru platit navíc úrok z prodlení z nesplacení částky v zákonné výši (čl. 8.3 Smlouvy). Za porušení podmínek Smlouvy se v souladu s čl. 8.1 a) Smlouvy považuje mimo jiné případ, že se žalovaný dostane do prodlení se splacením 1 splátky úvěru o dobu delší než tři měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než 2 splátek. Žalobkyně je v takovém případě dle čl. 8.2 Smlouvy oprávněna omezit nebo zastavit další čerpání úvěru, pokud nebyl vyčerpán v plné výši, a dále prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný se dostával do prodlení s plněním splátek opakovaně, naposledy s více než dvěma splátkami splatnými do dne zesplatnění úvěru. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužné částky po splatnosti, avšak tyto výzvy zůstaly ze strany žalovaného bez reakce. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužné splátky neuhradil, žalobkyně v souladu s čl. 8.2 b) Smlouvy prohlásila ke dni 30.3.2024 celý úvěr za okamžitě splatný a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Jelikož žalovaný na zesplatňovací dopis žalobkyně adekvátně nereagoval a celý svůj dluh neuhradil, žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala dne 12.11.2024 doporučenou poštou předžalobní výzvu k úhradě celé dlužné částky včetně příslušenství ve smyslu ust. § 142a o.s.ř. a návrh na uzavření splátkové dohody. Žalovaný však na předžalobní pokus o smír nikterak nereagoval a svůj dluh neuhradil. Tento stav trvá až do dnešního dne. Žalobkyni za této situace nezbyla jiná možnost než se domáhat svého nároku soudní cestou. Ke dni podání žaloby činí dluh žalovaného částku ve výši 199.570,02 Kč (jistina + poplatky) s kapitalizovaným úrokem z nesplacené jistiny úvěru ve výši 17.342,60 Kč vzniklým sazbou 19,99 % p.a. z částky jistiny 197.470,02 Kč od 31.3.2024 do 11.11.2024 (tj. ke dni vyhotovení předžalobní výzvy), s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z jistiny + poplatků ve výši 18.123,25 Kč od 31.3.2024 do 11.11.2024, se smluvním úrokem ve výši 13,99 % p.a. z částky jistiny 197.470,02 Kč od 12.11.2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky jistiny + poplatků 199.570,02 Kč od 12.11.2024 do zaplacení. Pro případ, že by žalovaný podal odpor proti platebnímu rozkazu z důvodu, že by navrhoval dluh splatit v měsíčních splátkách, žalobkyně již nyní uvádí, že poskytla žalovanému před podáním žaloby dostatečně dlouhou dobu na řešení jeho dluhu, ale tento ji nijak významně nevyužil. Pro žalobkyni již proto není přijatelná žádná další splátková dohoda, či soudní smír. Zamítavé stanovisko žalobkyně ke splátkovému režimu nebrání žalovanému v tom, aby dluh dobrovolně pravidelně snižoval ve splátkách dle jeho maximálních finančních možností. Jedině pravidelným a přiměřeným splácením může žalovaný předejít případné exekuci. Jelikož žalobkyně považuje svůj nárok na zaplacení dlužné částky za důvodný a žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ve smyslu ust. § 142a o.s.ř. déle než 7 dní před podáním žaloby, požaduje žalobkyně po žalovaném i náhradu nákladů řízení.

2. Žalobce na výzvy soudu uvedl, že čerpání úvěru proběhlo tak, že částka ve výši 271 333 Kč byla použita na konsolidaci předchozích dluhů žalovaného u žalobkyně a částka ve výši 18 667 byla ponechána žalovanému k jeho dispozici dle jeho uvážení. Žalobce dále uvedl, že v průběhu trvání smlouvy docházelo k uzavírání dodatků ke smlouvě, které se vázaly zejména ke způsobu splácení dluhu žalovaným. Náklady ve výši 2 100 Kč sestávají z nákladů spojených s prodlením ve výši 300 Kč ze dne 28. 12. 2023 a 2 x 900 Kč ze dne 27. 1. 2024 a 26. 2. 2024. Žalobce se dále dalekosáhle vyjadřoval k prověřování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy, pročež soud na toto vyjádření z 16. 6. 2025 pro stručnost odkazuje.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. soud proto nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobcem.

4. Soud z listinných důkazů zjistil následující skutečnosti. Účastníci uzavřeli dne 26. 1. 2021 smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 290 000 Kč, jež se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 13,99 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 8 500 Kč, počínaje dnem 20. 9. 2024. Částka ve výši 271 333 Kč byla použita na konsolidaci předchozích dluhů žalovaného u žalobkyně a zbylá částka ve výši 18 667 byla ponechána žalovanému k jeho dispozici dle jeho uvážení, jak vyplývá z výpisů z úvěrového účtu založeného ve spise na č. l. 60-63 spisu. Výše nákladů spojených s prodlením vyplývá z položky 2.4 Ceníku na č. l. 49 a 54. Výzvou ze dne 27. 2. 2024 byl žalovaný vyzván k zaplacení splátky s upozorněním, že v případě nezaplacení dojde k zesplatnění celého úvěru. Dopisem ze dne 31. 3. 2024 došlo k zesplatnění celého úvěru ve výši 199 571 Kč a žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky. Předžalobní upomínkou ez dne 11. 11. 2024 byl žalovaný vyzván zástupcem žalobce k zaplacení dlužné částky. Z listiny na č. l. 89 bylo zjištěno, že žalobce prověřoval úvěruschopnost žalovaného.

5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

6. Soud po konfrontování žalobních tvrzení a listin předložených žalobcem dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby. Mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. NOZ. Žalobce svoji povinnost ze smlouvy řádně splnil, když umožnil žalovanému čerpat sjednanou výši úvěru. Žalovaný však svoji povinnost ze smlouvy porušil, když v rozporu se smluvními ujednáními došlo v důsledku jeho chování k porušení smluvních ujednání, pročež žalobce důvodně prohlásil úvěr za splatný. S ohledem na skutečnost, že žalovaný ani následně nevrátil žalobci úvěr, dostal se do prodlení. Pohyb na úvěrovém účtu žalovaného je zdokladován v transakční historii a výpisech z účtů, z těchto listin je mj. patrné kdy a jakou výši žalovaný z úvěrového limitu čerpal a z čeho žalovaná částka sestává. Povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit smluvený úrok a poplatky ve sjednané lhůtě vyplývá ze shora citovaného ustanovení § 2395 a § 2758 NOZ ve spojení s ustanovením § 2399 odst. 1 NOZ. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku v celkové výši 199 570,02 Kč, sestávající se z nesplacené jistiny a poplatků (viz výše) vč. povinnosti hradit smluvní úrok. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého závazku, má žalobce v souladu s ust. § 1970 NOZ právo vedle plnění i na přiznání úroků z prodlení, jejichž výše je stanovena v souladu s prováděcím předpisem (ust. § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.). Žalobci byl proto přiznán i úrok z prodlení v zákonné sazbě tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, náleží jí proto právo na plnou náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, který byl ve věci neúspěšný. Žalovanému tak byla stanovena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 42 287,50 Kč, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 7 984 Kč dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, odměnu za čtyři úkony právní služby advokáta po 9 100 Kč za 1 úkon ve smyslu ust. § 7 bod. 5 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí, podání návrhu ve věci samé – návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, předžalobní výzvy), náhradu hotových výdajů ve výši 1 200 Kč za 2 úkony právní služby á 300 Kč za úkon za přípravu a převzetí věci a předžalobní výzvu a 1 úkon á 450 Kč za podání návrhu ve věci samé po 1. 1. 2025 dle § 13 odst. 3 vyhlášky. Spolu s daní z přidané hodnoty ve výši 5 953,50 Kč činí náklady řízení žalobkyně celkem 42 287,50 Kč, v této výši je soud proto žalovanému uložil žalobkyni nahradit k rukám jejího zástupce ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyni nebyla přiznána odměna a režijní paušál za vyjádření ze dne 16. 5. 2025 a 16. 6. 2025, neboť jimi žalobkyně pouze doplňovala žalobu o skutková tvrzení, která však měla být již obsažena v návrhu na zahájení řízení.

8. Při stanovení lhůt k plnění postupoval soud dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.