36 C 136/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem územní celek anonymizováno obec a číslo , sídlem adresa žalované o zaplacení 4 567,86 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 567,86 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 567,86 Kč jdoucím od 5. 7. 2022 do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 567,86 Kč jdoucím od 6. 11. 2019 do 4. 7. 2022, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 3 330,58 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 4 567,86 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je v daném případě subjektem zcela odlišným od obchodníka s plynem. Plyn dodávaný obchodníkem je ve vlastnictví tohoto obchodníka. Pokud ze strany obchodníka dojde k podání žádosti k ukončení dodávek plynu do odběrného místa, tak po marném uplynutí lhůty pro odpojení odběrného místa, což lze jen demontáží měřidla, pokračuje odběr plynu, jedná se o neoprávněnou distribuci plynu. Neoprávněnou distribucí plynu vzniká škoda nikoli obchodníkovi, ale žalobkyni jako provozovateli distribuční soustavy. Žalovaná neměla v době disponování s nemovitosti na adrese v [obec], [ulice a číslo], tedy nejpozději od 21. 12. 2017, uzavřenou smlouvu o zajištění služby distribuční soustavy se žalobkyní. Žalovaná však i přesto odebírala přes plynoměr plyn. Množství neoprávněně odebraného (spotřebovaného) plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi stavem Plynoměru [číslo] v Odběrném místě ke čtrnáctému pracovnímu dni od podání žádosti obchodníka s plynem o ukončení dodávky plynu do odběrného místa (tedy k 20. 12. 2017) vztahující se k předchozímu odběrateli p. [jméno] [příjmení] ve výši 9 986 m3 a stavem měřidla ke dni 18. 1. 2018, kdy došlo k demontáži měřícího zařízení se stavem 10 172 m3. Takto zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu (186 m3) bylo ve faktuře [číslo] ze dne 17. 10. 2019 vyčísleno ve výši 4 567,86 Kč se splatností 5. 11. 2019, v souladu s cenou dle ceníků žalobce za neoprávněně odebraný plyn (daný ceník žalobce vydává v souladu s aktuálně platným cenovým rozhodnutím ERÚ). Postup vyplývá z vyhlášky č. 108/2011 Sb., v platném znění, kterou se provádí energetický zákon a vyhlášky č. 349/2015 Sb. Žalovaná částky v žalované výši dosud neuhradila ani přes upomínky žalobkyně ze dne 23. 1. 2020.

2. Rozsudkem [anonymizováno] soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], byla žalovaná omezena na svéprávnosti tak, že není schopna činit právní jednání související s uzavíráním smluv, kterými by se zavazovala k opakujícím se plněním, není schopna činit právní jednání, kterými by žádala a vymáhala dávky SSP, a to na dobu dvou let od právní moci rozsudku. Opatrovníkem žalované bylo jmenováno [územní celek]. Opatrovník žalované s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí s odkazem na znalecký posudek z 30. 9. 2021, dle kterého má žalovaná trpět [anonymizována tři slova], kdy lze předpokládat, že její svéprávnost byla ovlivněna i v době odběru plynu. Opatrovník tak má za to, že neoprávněný odběr lze kvalifikovat jako neplatné právní jednání, protože jej činila žalovaná v [anonymizována dvě slova], pro kterou nebyla schopna právně jednat (§ 581 obč. zák.). Při ústním jednání opatrovník uvedl, že žalovaná je nemajetná a požádal o zohlednění této skutečnosti při rozhodování o náhradě nákladů řízení.

3. Žalobkyně na podané žalobě setrvala s odůvodněním, že nárok žalobkyně je na místě posoudit jako bezdůvodné obohacení, které má žalovaná povinnosti žalobkyni vydat.

4. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu skutkovému stavu věci. Žalovaná v předmětné době, kdy mělo docházet k neoprávněnému odběru plynu na adrese v [obec], [ulice a číslo], skutečně obývala tuto nemovitost, jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitosti a obsahu zvukové nahrávky s vlastnicí nemovitosti paní [jméno] [příjmení]. Výše neoprávněně odebraného plynu byla zjištěna ze žádosti o ukončení distribuce plynu a protokolu o demontáži z 18. 1. 2018. Takto zjištěnou výši neoprávněného odběru v době od 21. 12. 2017 do 18. 1. 2018 vyfakturovala žalobkyně částkou ve výši 4 567,86 Kč žalované k úhradě ve lhůtě splatnosti do 5. 11. 2019. Z faktury se podávají rovněž i počáteční a konečné stavy měřidla umístěného v místě odběru (faktura [číslo]). Výzvou ze dne 23. 1. 2020 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky. Z obsahu spisu [anonymizováno] soudu sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalovaná byla shora uvedeným rozsudkem omezena na svéprávnosti tak, že není schopna činit právní jednání související s uzavíráním smluv, kterými by se zavazovala k opakujícím se plněním, není schopna činit právní jednání, kterými by žádala a vymáhala dávky SSP, a to na dobu dvou let od právní moci rozsudku. Opatrovníkem žalované bylo jmenováno [územní celek]. Řízení o omezení svéprávnosti bylo zahájeno k podnětu OSZ [okres], které k návrhu připojilo znalecký posudek ze dne 25. 5. 2020, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaná trpí [anonymizováno 9 slov]. Ze znaleckého posudku ze dne 30. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná v roce 2018 (jak vyplývá ze znalci předložené lékařské dokumentace) si stěžovala na to, že [anonymizováno 9 slov] [role v řízení] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno], což si sama měla uvědomovat, [anonymizováno 7 slov]. Znalkyně dospěla k závěru, že žalovaná trpí [anonymizována dvě slova], kdy se jedná o [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 9 slov] [anonymizována dvě slova]. Žalovaná není schopna orientovat se ve složitějších situacích, které vyžadují komplexní přístup. Rozhodovací proces může být narušen v době, kdy [anonymizováno 7 slov] [anonymizována dvě slova]. Není schopna samostatně hospodařit. Žádné jiné důkazy nebyly po poučení dle ust. § 118b o. s. ř. navrhovány a tudíž ani soudem prováděny. <i>5. Podle § 74 odst. 4 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v rozhodném znění (dále jen„ zákon č. 458/2000 Sb.“), neoprávněnou distribucí plynu je využití služby distribuční soustavy bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.</i> <i>6. Podle § 74 odst. 6 a 8 zákona č. 458/2000 Sb. neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazují. Při neoprávněné přepravě plynu, neoprávněné distribuci plynu nebo uskladnění plynu je osoba, která neoprávněně využívá službu přepravy plynu, službu distribuční soustavy nebo uskladnění plynu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.</i> <i>7. Podle § 74 odst. 7 zákona č. 458/2000 Sb. při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu.</i> <i>8. Dle § 570 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále též jen „obč. zák.“) platí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. Dle odst. 2 téhož ustanovení platí, že právní jednání nepůsobí vůči osobě, která není plně svéprávná, dříve, než projev vůle dojde jejímu zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi.</i> 9. V dané věci dospěl soud k závěru o tom, že žaloba je z větší části důvodná. Z listin předložených žalobkyní bylo zjištěno, že žalovaná v odběrném místě, bez toho aniž by měla platně uzavřenou smlouvu o odběru plynu, plyn odebírala, a tím se dopouštěla neoprávněného odběru plynu ve smyslu § 74 odst. 4 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., neboť využívala služeb distribuční soustavy bez právního titulu. Neoprávněně odebraný plyn je újmou provozovatele soustavy, tj. žalobkyně a nikoli obchodníka s plynem. Z uvedeného důvodu žalobkyně oprávněně vyúčtovala žalované dodaný plyn za období od 21. 12. 2017 do 18. 1. 2018 daňovým dokladem [číslo] na částku 4 567,86 Kč, do odběrného místa, ta však žalovanou částku ve lhůtě splatnosti neuhradila ani z části. Žalovaná se tak dopouštěla neoprávněného odběru plynu, přičemž s ohledem na její omezenou svéprávnost, je třeba na takové jednání nahlížet optikou bezdůvodného obohacení. V řízení bylo totiž zjištěno, že žalovaná v době neoprávněného odběru plynu trpěla [anonymizována čtyři slova], pro kterou nebyla schopna platně právně jednat. Neoprávněný odběr plynu však představuje kvazideliktní odpovědnost žalované, nikoliv smluvní odpovědnost, ke které by se žalovaná smluvně zavazovala. Soud tak žalobě vyhověl nikoliv z titulu dodávek plynu, ale právě z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 občanského zákoníku ve spoj. se shora citovanými zákonnými ustanoveními, žalovaná se totiž odběrem plynu bez platně uzavřené smlouvy a s odkazem na její omezenou svéprávnost bezdůvodně obohatila. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení, zde soud odkazuje na výši takto odebraného plynu zjištěnou dokazováním, kterou žalobkyně vyúčtovala žalované s odkazem na prováděcí předpisy. Pokud jde o úrokové příslušenství, zde soud konstatuje, že žalovaná se s odkazem na její omezenou svéprávnost dostala do prodlení s plněním svých povinností teprve až dnem následujícím poté, co byla žaloba doručena jejímu opatrovníkovi, přičemž k doručení žaloby opatrovníkovi došlo dne 4. 7. 2022 a ode dne následující ho je žalovaná tudíž v prodlení (ust. § 1970 obč. zák.). Výše žalobkyní požadovaných zákonných úroků z prodlení neodporuje ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z převážné části úspěšná, nárok na částečnou náhradu nákladů řízení v částce 3 330,58 Kč. Pokud jde o určení (ne) úspěchu ve věci, soud uvádí, že k datu vyhlášení rozsudku vycházel z předmětu řízení ve výši 5 856,86 Kč (představující jak jistinu, tak i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 289 Kč), přičemž žalobkyně byla úspěšná co do částky 4 640,44 Kč (kapitalizovaný úrok k datu jednání představuje částku ve výši 72,58 Kč) a neúspěšná co do částky 1 216,42 Kč. Úspěch žalobkyně tak představuje 79,23 % a neúspěch 20,77 %. Po odečtení úspěchu od neúspěchu soud dospěl k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 58,46 % Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží: a) za dobu před podáním návrhu ve věci samé - odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve 4 567,86 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (příprava a převzetí věci, podání návrhu ve věci samé) a b) za dobu po podání návrhu ve věci samé jeden úkon právní služby dle § 7 bod 3 vyhlášky ve výši 1 000 Kč (účast na ústním jednání dne 31. 8. 2022), 1 x režijní paušál ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky, cestovné k ústnímu jednání na trase [obec] [obec] [obec] ve výši 1 577,85 Kč (vycházeno z ceny pohonných hmot ve výši 44,50 Kč, náhrady za použití vozidla ve výši 4,70 Kč, spotřeby paliva 8,1l /100 km a ujeté vzdálenosti 190 km), náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhlášky za 6 půlhodin strávených na cestě na ústní jednání. K nákladům řízení je třeba připočíst DPH ve výši 21 % (počítáno z odměny, režijních paušálů, cestovného a náhrad za promeškaný čas), jíž je zástupce žalobkyně plátcem, ve výši 919,35 Kč. Celkové náklady tak představují částku 5 697,20 Kč. Žalobkyně má právo na náhradu 58,46 % nákladů, jak bylo řečeno, tedy částky ve výši 3 330,58 Kč. Žalobkyní účtované úkony za vyjádření z 7. 7. 2022 a 16. 8. 2022 soud nevyhodnotil jako účelně vynaloženými náklady řízení, neboť jimi žalobkyně pouze soudu sdělovala, že trvá na podané žalobě a nejedná se tudíž o nikterak právně složitá podání, která by navíc nemohla zaznít až u ústního jednání. Náhradu odměny advokáta za zastoupení soud žalobkyni přiznal podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996. Žaloba měla formulářový charakter a byla podána na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech; u zdejšího soudu vede žalobkyně v zastoupení téhož advokáta velké množství sporů o náhradu škody při neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu, přičemž všechny žaloby mají obdobné znění, prakticky totožný text včetně odkazů na Pravidla trhu s plynem a liší se pouze údaji o odběrném místě, údajem, zda šlo o neoprávněný odběr nebo neoprávněnou distribuci, obdobím neoprávněného odběru či neoprávněné distribuce, množstvím neoprávněně odebraného nebo distribuovaného plynu a výší náhrady škody – viz řízení vedená zde pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a mnoho jiných. Je proto namístě uzavřít, že žaloby tohoto typu mají formulářový charakter, a dřívější judikaturu odvolacích soudů dovozující opak považovat za překonanou (shodně usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 12. 2016, sp. zn. 17 Co 281/2016, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 53/ 2018). V neposlední řadě lze poukázat na usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka], který celou věc shrnuje tak, že„ Má za to, že se v podstatě se jedná o neoprávněný odběr plynu nazvaný zde jako„ náhrada škody“, přičemž například žalobcům, kteří vymáhají finanční částky za neoprávněně odebranou elektrickou energii, se náhrada nákladů řízení ve věcech návrhů podaných na ustáleném vzoru opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech v zásadě přiznává dle § 14b advokátního tarifu. Již ze samotného výčtu rozhodnutí odvolacích obsaženého v odvolání je zřejmé, že se jedná o desítky či stovky návrhů napříč celou Českou republikou a pouhým nahlédnutím do návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu obsažených ve spisech, jež byly přezkoumávány odlišnými senáty [název soudu], je zřejmé, že tyto návrhy jsou až na několik čísel naprosto shodné.“ K obdobnému závěru dospěl [název soudu] i v rozhodnutích sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] a lze tedy uzavřít, že rozhodování o nákladech řízení v těchto typech sporů lze již považovat za ustálenou soudní praxi.

11. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu, když neshledal důvody pro jiný postup, neboť pokud bylo opatrovníkem uváděno, že žalovaná je zcela nemajetná, vylučuje již takové tvrzení možnost stanovení placení dluhu formou splátkového kalendáře, když je zřejmé, že plnění splátkového kalendáře nemá smysl, když žalovaná by s ohledem na její celkovou nemajetnost neplnila dluh ani formou splátek. Současně samotná nemajetnost nepředstavuje důvod pro aplikaci ust. § 150 o. s. ř.