36 C 180/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 16 354,71 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 16 354 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 842 Kč jdoucím od 4. 11. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 994 Kč jdoucím od 5. 12. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 218 Kč jdoucím od 4. 1. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 0,71 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 0,28 Kč jdoucím od 4. 11. 2018 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 0,43 Kč jdoucím od 4. 1. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 16 354,71 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že předchůdce žalobce právnická osoba anonymizována dvě slova uzavřel s žalovaným smlouvu o poskytování služeb číslo v níž se předchůdce žalobce zavázal poskytovat žalovanému služby mimo elektronické komunikace ve smyslu ve smyslu ust. § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, čímž je i dovozována pravomoc obecných soudů a nikoliv anonymizována dvě slova anonymizováno. Předmětem služby mezi stranami bylo poskytnutí elektronického zařízení a dále i služby plateb třetím stranám (DMS, parkovací SMS, apod.) a služby mimo ust. § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Žalovaný nehradil za vyúčtované služby, jak po něm bylo na základě smlouvy při běžné fakturaci požadováno. Žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy, zejména co do povinnosti hradit řádně a včas svůj finanční závazek, když uhradil pouze část svého dluhu a k dnešnímu dni dluží na jistině celkem 16 054,71 Kč spolu s příslušenstvím. Právní zástupce žalobce ve snaze předejít soudnímu řízení vyhotovil a dne 08.12.2020 doporučenou poštou odeslal na poslední známou adresu žalovaného předžalobní výzvu ve smyslu ust. § 142a o.s.ř. na účet žalobce, či jeho právního zástupce žalovaný doposud neuhradil nic. Žalovanou částku ve výši 16 354,71 Kč tvoří: Odkoupená pohledávka - faktura - jistina číslo ve výši 4 842,28 Kč, Odkoupená pohledávka - faktura - jistina číslo ve výši 8 994,00 Kč a odkoupená pohledávka - faktura - jistina číslo ve výši 2 218,43 Kč a náklady vymáhání ve výši 300 Kč. Původní věřitel právnická osoba anonymizována dvě slova v pozici postupitele postoupil zdejší pohledávku ve smyslu ust. § 1879 a násl. Občanského zákoníku na žalobce coby postupníka, a to s účinností ke dni 16. 7. 2018. Tato skutečnost byla žalovanému v pozici dlužníka ve smyslu ust. § 1882 odst. 1 Občanského zákoníku oznámena písemně dopisem ze dne 8. 12. 2020.

2. Na výzvu soudu (z důvodu naprosté nesrozumitelnosti žaloby) žalobce toliko pouze uvedl, že částky 0,28 Kč a 0,43 Kč požaduje jako„ haléřové vyrovnání“. Částka ve výši 4 842 Kč představuje dluh žalovaného za M platbu, částka 8 894 Kč představuje M platbu a SMS platbu a částka 1 558 Kč představuje Mplatbu a SMS platbu.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Za splnění podmínek ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a z předložených listinných důkazů zjistil skutečnosti, které odpovídají skutkovým tvrzením žalobce.

5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Předchůdce žalobce a žalovaný spolu uzavřeli dne 20. 11. 2017 účastnickou smlouvu k telefonnímu číslu tel. číslo, jejíž součástí byly i obchodní podmínky platebních služeb. Smlouva je označena číslo. Strany si ve smlouvě ujednaly možnost žalovaného platebních služeb: M-platba a SMS platba, smlouva je žalovaným vlastnoručně podepsána, žalobce přiložil rovněž kopii OP žalovaného. Předchůdce žalobce vyúčtoval žalovanému ve vyúčtování číslo částku ve výši 4 842 Kč za m-platbu, vyúčtování bylo splatné dne 3. 11. 2018. Předchůdce žalobce dále vyúčtoval žalovanému ve vyúčtování číslo částku ve výši 8 994 Kč za m-platbu (8 894 Kč) a SMS platbu (100 Kč), vyúčtování bylo splatné dne 4. 12. 2018. Předchůdce žalobce dále vyúčtoval žalovanému ve vyúčtování číslo částku ve výši 2 218 Kč za m-platbu (1 558 Kč) a SMS platbu (660 Kč), vyúčtování bylo splatné dne 3. 1. 2019. Všechna vyúčtování se vztahují k telefonnímu číslu tel. číslo. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k zaplacení dlužné částky upomínkami ze dne 26. 11. 2018 a 11. 2. 2019 – kdy touto upomínkou předchůdce žalobce zároveň vypověděl žalovanému smlouvu. Aktivní legitimace žalobce byla postavena na jisto smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2020, potvrzením o zaplacení kupní ceny, přílohy k postupní smlouvě a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 30. 11. 2020. Předžalobní výzvou ze dne 8. 12. 2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky zástupcem žalobce.

6. Nárok žalobce v rozsahu ceny služeb platebních transakcí je důvodný a vyplývá z ustanovení obchodních podmínek platebních služeb, které tvoří součást smluvního vztahu. Platební služba či služba třetí strany (provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení) není službou elektronických komunikací, nýbrž platební službou ve smyslu ust. § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů. Z tohoto důvodu je k projednání věci dána pravomoc soudu (§ 7 odst. 1 o. s. ř.) a nikoliv pravomoc anonymizována tři slova (§ 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích). Ujednání ve všeobecných podmínkách a v obchodních podmínkách platebních služeb představuje smlouvu o platebních službách dle ust. § 74 zákona č. 284/2009 Sb. Zadáním příkazů v koncovém zařízení žalovaný zadal platební příkaz dle ust. § 104 uvedeného zákona, přičemž lhůta k provedení platební transakce a její vyúčtování je pak předmětem smluvního ujednání stran, kdy z všeobecných podmínek vyplývá, že úhrada za provedené platební transakce je splatná spolu s cenou za ostatní služby na základě vyúčtování žalobce. Podle ust. § 1970 o. z. má žalobce právo na zaplacení úroku z prodlení, ve výši určené dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž pokud jde o lhůtu splatnosti, zde soud odkazuje na vyúčtování služeb. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a k plnění určil běžnou lhůtu dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

7. Žaloba byla však zamítnuta v rozsahu částky ve výši 0,71 Kč představující haléřové vyrovnání. V tomto kontextu soud poznamenává, že žalobce nemá nárok na jakési„ haléřové vyrovnání“ jdoucí v neprospěch žalovaného, když má právo pouze na zaplacení skutečné ceny poskytnuté platební transakce. V tomto rozsahu pak soud žalobu spolu s požadovaným příslušenstvím zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení v převážné části úspěšný (jeho neúspěch je zcela zanedbatelný), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, odměny advokáta podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši 3 x 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby), paušální náhrady hotových výdajů podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. ve výši 3 x 100 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil, neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobce napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání, není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobce vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu a místem plnění byl podle § 149 odst. 1 o.s.ř. určen zástupce žalobce. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.