36 C 187/2023
č. j. 36 C 187/2023-132
V PLATNOSTICitované zákony (6)
Plný text
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 120 471,01 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 94 968,05 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 94 968,05 Kč jdoucím od 18. 1. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 502,96 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 101 740,05 Kč jdoucím od 16. 3. 2022 do 17. 1. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 772 Kč jdoucím od 18. 1. 2023 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce Mgr. [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 13 378,47 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 120 471,01 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Žalobce nejprve uvádí, že měl s žalovaným uzavřenou Smlouvu k službě [anonymizováno] účet (dále jen„ Smlouva“), v rámci které byly mezi žalobcem a žalovaným upraveny podmínky čerpání prostředků prostřednictvím služby [anonymizováno] účet. Žalobce současně předkládá online smlouvu, která byla žalovaným podepsána právě aktivací [anonymizováno] účtu. Skutečný úmysl žalovaného, který směřoval k uzavření Smlouvy, pak byl ověřen prostřednictvím verifikační textové zprávy a předložením kopie občanského průkazu žalovaného. Aktivací [anonymizováno] účtu tak žalovaný odsouhlasil obsah k službě [anonymizováno] účet, stejně tak znění Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] (dále jen„ Podmínky“). Žalobce je podnikající právnickou osobou, která poskytuje zákazníkům vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení (dále jen„ Nákup na fakturu až 10 000,00 Kč – splatnost až 45 dnů“). Objednávku služby, kterou žalobce nabízí, lze provést na stránkách vybraného e-shopu při objednání zboží. Žalobce má s těmito vybranými e-shopy uzavřenou rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, jejímž předmětem je postoupení práv e-shopů požadovat po zákazníkovi zaplacení celkové kupní ceny vzniklé na základě kupní smlouvy. Smlouvu lze taktéž uzavřít prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na internetových stránkách e-shopů. Na základě Smlouvy se žalobce zavazuje uhradit eshopům kupní cenu za zákazníka a ten se v případě, že od kupní smlouvy neodstoupí do 14 dnů od doručení zboží, zavazuje zaplatit žalobci kupní cenu. Dále také žalobce poskytuje zákazníkům možnost zaplatit za zákazníky složenky nebo faktury za elektřinu, plyn, operátory, platby na e-shopu apod., a to prostřednictvím služby„ Platba e-mailem nebo fotkou“ (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“), kterou zákazník zašle žalobci prostřednictvím svého [anonymizováno] účtu nebo přes [email] k úhradě. Takto uhrazená částka, kterou žalobce uhradí přímo dodavateli, je následně žalobcem vyúčtována vyúčtováním zákazníkovi, které má zákazník povinnost uhradit v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami do data splatnosti uvedeného na tomto vyúčtování. V neposlední řadě žalobce poskytuje možnost zákazníkům zřídit si [anonymizováno] kartu, prostřednictvím které má zákazník možnost platby do výše schváleného kreditního rámce, a to vše prostřednictvím zřízeného [anonymizováno] účtu, který zákazníkovi umožňuje odložit platby až o 45 dní (dále jen„ [anonymizováno] Karta“). Prostřednictvím elektronické komunikace na internetových stránkách [webová adresa] je možné vyplnit smluvní formulář o vystavení [anonymizováno] Karty k uzavření smlouvy o [anonymizováno] účtu. Na základě žádosti je přes kurýrní služby zaslána platební karta, kterou lze prostřednictvím [anonymizováno] účtu aktivovat. [anonymizováno] Karta je platební karta [anonymizováno] určená pro provádění bezhotovostních transakcí u obchodníků akceptujících platby kartami [anonymizováno]. Žalobce mimo jiné poskytuje službu tzv. [anonymizována dvě slova], na základě které si žalovaný si může jakékoliv platby ve výši nad 1 500,00 Kč rozložit v rozmezí od 3 až do 12 měsíců. Žalobce si žalovaným uzavřeli Smlouvu o splátkovém limitu spolu s Přílohou k této smlouvě, ve které byl sjednán konkrétní počet a výše měsíčních splátek. Tyto splátky jsou pak také přístupny v [anonymizováno] účtu žalovaného, ze kterého je patrný i dohodnutý splátkový kalendář mezi účastníky řízení. Zákazník má dále možnost využít za poplatek službu odložení splatnosti úhrady vyúčtování, přičemž výše poplatku se odvíjí od výše odložené částky. Žalovaný využil služeb v celkové ceně 129 389,10 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit kupní cenu včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti v případě, že si zboží po čtrnáctidenní lhůtě ponechá, nebo v případě využití služby [anonymizována dvě slova] neuhradí do data splatnosti uvedeného na příslušném vyúčtování nebo neuhradí do data splatnosti jednotlivé vyúčtovanétransakce za využití [anonymizováno] Karty. Jednotlivé platby a výběry [anonymizováno] Kartou následně žalobce zaevidoval a zaúčtoval na [anonymizováno] účtu žalovaného a následně žalovanému vystavil měsíční přehled jednotlivých objednávek, a transakcí [anonymizováno] Kartou, ve kterém žalovanému uskutečněné objednávky a transakce řádně vyúčtoval. Poplatek za prodloužení splatnosti celkem činí 6 772,00 Kč. Žalovaný uhradil jednotlivá vyúčtování pouze částečně, a to v celkové výši 34 421,05 Kč. Historie pohledávky uplatněné žalobou vyplývá z přiložených měsíčních přehledů transakcí (tj. jednotlivých vyúčtování). Z přehledu je patrné jaká služba případně u jakého obchodníka byla žalovaným využita (Objednávka), v jaké výši (Cena) a jakého dne (Datum vystavení) byla transakce učiněna, a k jakému dni byla stanovena splatnost. Z přehledu je též patrné, jaké poplatky a v jaké výši byly žalovanému žalobcem vyúčtovány. Pokud jde o přiložené měsíční přehledy transakcí, dovoluje si žalobce odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 32 Cdo 3387/2011 ze dne 27.10.2011, který uvádí:„ Vylíčení rozhodujících skutečností pak může mít zprostředkovaně původ i v odkazu na listinu, kterou žalobce (coby důkazní materiál) připojí k žalobě a na kterou v textu žaloby výslovně odkáže“. Žalobce má za to, že přiložené měsíční přehledy transakcí, spolu s tímto žalobním návrhem požadavek přehlednosti splňují. Žalovaný v případech využití služby Nákup na fakturu až 10 000,00 Kč – splatnost až 45 dnů od kupní smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů neodstoupil a v rozporu se Smlouvou žalobci nezaplatil v souladu s vyúčtováním požadovanou částku skládající se z kupní ceny a poplatku, čímž se následující den po datu splatnosti uvedeného ve vyúčtování ocitl v prodlení. V případech využití služby Platba e-mailem nebo fotkou žalovaný uhrazenou částku za fakturu v souladu s vyúčtováním nezaplatil a ocitl se tedy následující den po datu splatnosti uvedeného ve vyúčtování v prodlení. V případě využití služby [anonymizováno] Karta žalovaný provedené transakce v rámci schváleného kreditního limitu nezaplatil a ocitl se následující den po datu splatnosti uvedeného v měsíčním vyúčtování jednotlivých transakcí v prodlení. Právní vztah mezi žalovaným a žalobcem se řídí smlouvou o [anonymizováno] účtu, Podmínkami, Podmínkami služeb Nákup na fakturu až 10 000,00 Kč – splatnost až 45 dnů, Podmínkami Platba e-mailem nebo fotkou a zpracováním osobních údajů a Obchodními podmínkami služby [anonymizováno] Karta, jakož i veškerými dalšími obchodními podmínkami publikovanými na internetových stránkách [webová adresa], které se z hlediska své povahy na vztah mezi žalobcem a žalovaným vztahují, se kterými měl žalovaný možnost se seznámit již při uzavírání Smlouvy o [anonymizováno] účtu prostřednictvím internetové aplikace, kdy žalovaný k okamžiku využití služby případně vytvoření [anonymizováno] účtu potvrdil, že se podrobně seznámil s Podmínkami služeb. Tyto dokumenty jsou nedílnou součástí Smlouvy. Podmínky spolu s dalšími informacemi byla žalovanému zaslána na jeho emailovou adresu, kterou uvedl při registraci. Není tedy pochyb, že byl žalovaný s veškerými podmínkami srozuměn. Dle Podmínek vzal žalovaný na vědomí, že v případě využití služby odložení splatnosti bude žalovanému vyúčtován poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 5,00 Kč za každých odložených 100,00 Kč o 1 měsíc při platbě min. 10 % z celkové jistiny a ve výši 10,00 Kč za každých odložených 100,00 Kč o 1 měsíc při platbě méně než 10 % z celkové jistiny. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovaného dne 10.1.2023 k úhradě dlužné částky, a to do 10 dnů od odeslání výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem. Žalovaný přes tuto výzvu svou povinnost nesplnil a dlužná částka nebyla k datu tohoto podání uhrazena. Nedílnou součástí smlouvy jsou Podmínky, dle kterých vzal žalovaný na vědomí, že v případě porušení smluvních podmínek smlouvy může žalobce požadovat poplatek z prodlení, jehož výše se bude odvíjet od délky trvání prodlení na straně žalovaného s tím, že neuhradí-li žalovaný Uhrazení do 5 dnů po splatnosti vyúčtování 150 Kč, Uhrazení do 10 dnů po splatnosti vyúčtování 250 Kč, Uhrazení do 15 dnů po splatnosti vyúčtování 350 Kč, Uhrazení do 20 dnů po splatnosti vyúčtování 450 Kč, Uhrazení do 25 dnů po splatnosti vyúčtování 550 Kč, Uhrazení do 30 a více dnů po splatnosti vyúčtování 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování S ohledem na celkovou dobu prodlení žalovaného vznikl žalobci nárok na úhradu poplatku z prodlení za všechny smlouvy v celkové výši 18 730,96 Kč. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovaného dne 10.1.2023 k úhradě dlužné částky, a to do 10 dnů od odeslání výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem. Žalovaný přes tuto výzvu svou povinnost nesplnil a dlužná částka nebyla k datu tohoto podání uhrazena.“ 2. Žalobkyně k dotazu soudu podáním ze dne 27. 7. 2023 doplnila svá tvrzení k uzavření smlouvy, kdy uvedla, že má za prokázané uzavření smluv s ohledem na skutečnost, že disponuje kopií občanského průkazu žalovaného, kterou ji žalovaný před uzavřením smluv poskytl. Pokud jde o prověření úvěruschopnosti, k tomu žalobkyně uvedla, že prověřila úvěruschopnost žalovaného dotazy na [příjmení], [příjmení] a [anonymizováno], nicméně podložit tato svá tvrzení nemůže. Rovněž uvedla, že jí žalovaný potvrdil svůj měsíční příjem ve výši 10 000 Kč, jak vyplývá z interní databáze žalobkyně o prověření úvěruschopnosti (pozn. soudu jedná se toliko jen o interní sjetinu navíc v anglickém jazyce, proto z ní soud při posuzování tohoto sporu vůbec nevycházel, kdy bylo povinností žalobkyně doložit listiny v jednacím jazyce soudu). Žalobkyně má dále za to, že poskytnutá služba nepředstavuje úplatný úvěr, neboť se na ni nevztahují žádná ujednání o poplatcích, nicméně pokud soud dovodí jinak, žádá přiznání bezdůvodného obohacení. Ve vyjádření ze dne 30. 8. 2023 žalobkyně uvedla, že účet byl aktivován dne 23. 6. 2019. K aktivaci [anonymizováno] karty došlo dne 26. 6. 2020. K dotazu soudu žalobkyně uvedla, že nárok dovozuje ze smlouvy ze dne 16. 6. 2021, kterou uzavřel žalovaný jako poslední, a která navazuje na smlouvy předchozí. Žalovaná částka plyne z vyúčtování za období února 2021 až února 2022, které jsou přílohou žaloby.
3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
4. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému se žalobkyně ani její zástupce po předchozí omluvě nedostavili, rovněž ani žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil bez omluvy, pročež soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti stran.
5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav.
6. Žalobkyně předložila soudu k důkazu smlouvu ke službě [anonymizováno] ze dne 22. 7. 2019, ve které se zavázala poskytovat žalovanému startovací limitní rámec ve výši 2 000 Kč až 30 000 Kč, kdy žalovaný byl oprávněn realizovat platby za zboží nebo služby prostřednictvím [anonymizováno] účtu a současně se zavázal hradit za to žalobkyni zápůjční úrokovou sazbu, která měla být uvedena v obchodních podmínkách a další poplatky za případné„ prodloužení splatnosti“ popsané v bodu 1 tohoto rozsudku. Žalobkyně předložila soudu dále k důkazu smlouvu ke službě [anonymizováno] ze dne 22. 12. 2020, ve které se zavázala poskytovat žalovanému limitní rámec ve výši 35 000 Kč, kdy žalovaný byl oprávněn realizovat platby za zboží nebo služby prostřednictvím [anonymizováno] účtu a současně se zavázal hradit za to žalobkyni zápůjční úrokovou sazbu, která měla být uvedena v obchodních podmínkách a další poplatky za případné„ prodloužení splatnosti“ popsané v bodu 1 tohoto rozsudku. Strany dále uzavřely dne 25. 3. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru (smlouva o splátkovém limitu), na jejímž základě disponoval žalovaný úvěrovým limitem ve výši 50 000 Kč, který se zavázal hradit ve splátkách po 4 419,65 Kč s úrokem 12,1% ročně. Strany dále uzavřely dne 16. 6. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru (smlouva o splátkovém limitu), na jejímž základě disponoval žalovaný úvěrovým limitem ve výši 72 000 Kč, který se zavázal hradit ve splátkách po 6 364,29 Kč s úrokem 12,1% ročně. Součástí smluv byly přílohy ke smlouvě o splátkovém limitu a všeobecné obchodní podmínky. Soud s ohledem na fotokopii občanského průkazu, čerpání úvěru a jeho průběžné splácení, pokynů na č. l. 102 a 105 k uzavření smlouvy a pasivity žalovaného, který nikterak proti žalobě nebrojil, nemá pochybnosti o tom, že došlo k uzavření těchto smluv distančním způsobem popsaným v bodu 1 tohoto rozsudku. Výše čerpání úvěru ve výši 129 389,10 Kč a úhrady žalovaného ve výši 34 421,05 Kč vyplývají z objednávek a vyúčtování za období od 2/ 2021 – 2/ 2022 založených ve spise na č. l. 47 – 70. Na č. l. 71 – 86 jsou založeny oznámení adresované žalovanému. Předžalobní upomínkou ze dne 10. 1. 2023 vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu nejpozději do 17. 1. 2023 s tím, že výzva byla podána k poštovní přepravě dle podacího archu dne 10. 1. 2023. Na č. l. 100 – 101, 103 - 104 a 107-108 jsou založeny interní výpisy žalobkyně v anglickém jazyce vztahující se zřejmě k problematice ověřování úvěruschopnosti, ze kterých soud nemohl vycházet, neboť byly předloženy soudu nikoliv v jednacím jazyce soudu. Žádné jiné důkazy nebyly soudu do doby jednání předloženy a tudíž ani prováděny. <i>7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>9. Podle § 9 ZoSÚ je nebankovním poskytovatel spotřebitelského úvěru právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.</i> <i>10. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>11. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> 12. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru o tom, že žalobkyní uplatněný nárok je důvodný jen částečně, neboť žalobkyně neprokázala svá tvrzení o tom, že předchůdce žalobkyně dostatečně posoudil úvěruschopnost (kredibilitu) žalovaného jako spotřebitele, a to ve smyslu ust. § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ při respektování rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ve kterém Nejvyšší soud dospěl k závěru, že:„ Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.“ Předně soud uvádí, že nárok je nutno posoudit jako smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku a to z důvodu zcela jasného vymezení žalobního nároku, který je opřen o smlouvy o úvěru (ať už se jedná o smlouvu z 22. 7. 2019, 22. 12. 2020, 25. 3. 2021 či 16. 6. 2021, neboť všechny smlouvy byly uzavřeny za úplatu – úroky (či poplatky za prodloužení splatnosti) stanovené buď ve VOP či přímo ve smlouvách ve výši 12,1 % a současně s ohledem na způsob čerpání úvěru – tedy platby ve prospěch žalovaného, k jejichž následnému splácení se ale žalovaný plátci zavázal. Je tedy nezpochybnitelné, že byly uzavřeny smlouvy o úvěru, na které dopadá povinnost úvěrujícího ve smyslu ust. § 86 a 87 ZoSÚ. S ohledem na skutková tvrzení žalobkyně a absenci důkazních návrhů soud dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečně netvrdila, natož aby prokázala, že si obstarala a měla k dispozici nezbytné, spolehlivé, dostatečné a přiměřené informace od žalovaného jako spotřebitele a zároveň že i provedla lustraci příslušných databází umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele. Nepodařilo se jí ani prokázat skutečnost, že se dostatečně zabývala a posuzovala schopnost žalovaného splatit úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, když z jejích tvrzení a doložených důkazů toto žádným způsobem nevyplývá. Žalobkyně předložila jakési interní sjetiny navíc v cizím jazyce, k jednání se nedostavila – soud by jí vyzval k předložení listin v českém jazyce dle § 118a odst. 3 o. s. ř. S ohledem na nepřítomnost žalobkyně a zástupce žalobkyně na nařízeném ústním jednání pak nebylo možné dát žalobkyni poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání v souvislosti se shora uvedeným, přičemž v tomto kontextu soud podotýká, že procesní poučení soud poskytuje účastníkům řízení zásadně při ústním jednání a nedostavení se účastníka k jednání není důvodem pro odročení jednání. Navíc soud musí konstatovat, že pokud žalobkyně uváděla, že žalovaný měl dokládat své příjmy ve výši 10 000 Kč a výdaje ve výši 4 000 Kč, pročež byl vyhodnocen jako úvěru schopný zájemce, pak soud tedy dospívá ke zcela opačnému závěru – kdy je zcela evidentní, že osoba s takovýmto příjmem nemůže být shledána úvěruschopnou k úvěru se splátkami ve výši 6 364,29 Kč měsíčně (viz úvěrová smlouva z 16. 6. 2021), pokud mu již po odečtení jím uváděných výdajů a příjmů zbývá jen 6 000 Kč. Žalobkyně tudíž neunesla důkazní břemeno vyplývající pro ni z ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je tak předmětná smlouva o úvěru absolutně neplatná. Závěr soudu o tom, že se jedná o absolutní neplatnost je podepřen mj. například i rozhodovací praxí Krajského soudu v Praze (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019-113) či (a to zejména) rozsudkem Soudního dvora EU (dále jen„ SDEU“) ze dne 5. března 2020 ve věci C -679/18 OPR-Finance, ve kterém SDEU dospěl k závěru, že:„ články 8 a 23 směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku … musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ 13. Žalobkyně však v řízení prokázala, že předmět úvěru, tedy částku ve výši 129 389,10 Kč, žalovanému skutečně poskytla a má tudíž s ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy právo jen na vrácení bezdůvodného obohacení, které po zohlednění plateb žalovaného v tvrzené výši 34 421,05 Kč představuje částku ve výši 94 968,05 Kč, které jí dle žalobních tvrzení nebyly dosud vráceny, ač tyto žalovanému byly poskytnuty na základě absolutně neplatné úvěrové smlouvy. Nárok žalobkyně soud tudíž posoudil optikou ust. § 2991 občanského zákoníku. Jelikož žalovaný dosud žalobkyni předmět bezdůvodného obohacení nevrátil, dostal se tak ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku do prodlení, pročež je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši požadované žalobkyní v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, která neodporuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o dobu prodlení, odkazuje soud na provedené dokazování, v rámci kterého bylo zjištěno, že žalovaný byl prokazatelně poprvé vyzván k vrácení dlužné částky upomínkou ze dne 10. 1. 2023 (výzva k úhradě dluhu), ve které byl vyzván k vrácení dlužné částky do 17. 1. 2023. Z podacího archu bylo zjištěno, že upomínka byla podána k poštovní přepravě dne 10. 1. 2023. Jelikož žalovaný dlužnou částku do 17. 1. 2023 nevrátil, dostal se od 18. 1. 2023 do prodlení s plněním svého závazku. Žalobě tudíž soud vyhověl jen co do částky z titulu bezdůvodného obohacení vč. příslušenství, ve zbytku soud žalobu s odkazem na shora řečené zamítl.
14. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci převážně úspěšná, má vůči převážně neúspěšnému žalovanému právo na část náhrady nákladů řízení účelně vynaložených v tomto řízení. Žalobkyně byla s přihlédnutím k požadovanému příslušenství (předmět řízení k 15. 12. 2023 představoval částku 141 432,24 Kč) v řízení úspěšná co do 74,35 % (105 148,49 Kč) a neúspěšná co do 25,65 % (36 283,75 Kč), přísluší jí tedy 48,7 % účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 820 Kč, ze 3 úkonů právní služby po 5 970 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a sepis žaloby, 3 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 3 931,20 Kč Celkem tak náklady řízení představuje částka 27 471,20 Kč. Žalobkyně, jak bylo uvedeno shora, má právo na zaplacení 48,7 % nákladů řízení, tedy částky 13 378,47 Kč. Za doplnění žaloby nenáleží žalobkyni odměna, neboť žaloba měla být podána tak, aby nebylo potřeba doplnění skutkových tvrzení.
15. O lhůtách plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., soud neshledal žádné důvody, pro které by měla být stanovena lhůta delší.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.