36 C 226/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 60 380,27 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do kapitalizovaného úroku ve výši 3 905,25 Kč a úroku ve výši 11,43 % ročně z částky 50 000 Kč jdoucího od 28. 9. 2023 do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 50 000 Kč jdoucím od 12. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se ve zbylé části zamítá.

IV. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 60 380,27 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že: „Mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, a žalovanou došlo dne 22.06.2022 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru a Smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru. Při uzavření Smlouvy bylo žalované přiděleno specifické číslo , hodnota, . Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, posoudil před jeho poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovaný úvěr splácet. Při posouzení úvěruschopnosti vzal právní předchůdce žalobce v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů (tj. ověření závazků žalované v bankovním a nebankovním registru klientských informací). Dále právní předchůdce žalobce zkontroloval bonitu a udržitelnost příjmů žalované, kterou žalovaná prokázala předložením dokladů právnímu předchůdci, a to zejména doložením výpisu z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu. V článku 3. Smluvních podmínek žalovaná potvrdila, že veškeré informace a doklady o příjmech, o výdajích a o finanční situaci žalované, které žalovaná poskytla právnímu předchůdci žalobce, jsou úplné a pravdivé. Žalovaná potvrdila, že její finanční situace jí umožňuje uzavřít předmětnou Smlouvu a plnit povinnosti z ní vyplývající. Žalovaná potvrdila, že plně pochopila obsah Smlouvy a souhlasí s jejími podmínkami. Žalovaná se zavázala neprodleně informovat o veškerých změnách v souvislosti s výše uvedenými prohlášeními. Právní předchůdce žalobce vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované a poctivosti její jednání. Nadto by se žalovaná, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovanou uzavřena Smlouva. Pro případ, že by však soud přes výše uvedené shledal, že žalobce dostatečně neprokázal splnění zákonné povinnosti dle ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobce si dovoluje upozornit nadepsaný soud, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. 01.12.2016) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné Smlouvy. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované možnost čerpat bezúčelový úvěr až do sjednané výše 50.000,00 Kč (dále jen „úvěr“ nebo „jistina“), a to bezhotovostně na bankovní účet uvedený ve Smlouvě (v Osobních podmínkách). Na základě uvedeného žalovaná čerpala úvěr v souladu se Smlouvou. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala hradit ve prospěch právního předchůdce žalobce minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb, které byla žalovaná povinna hradit, byla žalované sdělen každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl žalované dostupný online na účtu , Anonymizováno, www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , o vystavení rozpisu plateb byl žalovaná vyrozuměna e-mailem. Minimální měsíční splátky byla žalovaná povinna uhradit vždy do data splatnosti dle rozpisu plateb a dle Smlouvy (Osobních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru). Za poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala hradit právnímu předchůdci žalobce smluvní úrok ve výši sjednané ve Smlouvě. V souladu se Smlouvou a čl.

8. Smluvních podmínek byl žalovaná povinna hradit také poplatky a náklady. Žalovaná neplnila smluvní podmínky řádně a včas dle Smlouvy a dostala se do prodlení s úhradou dlužné částky (čl. 11.1 písm. c) Smluvních podmínek). Na základě této skutečnosti právní předchůdce žalobce v souladu s čl. 11.3 Smluvních podmínek zaslal žalované výzvu k úhradě dlužné částky po splatnosti. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila a úvěr byl v souladu se Smlouvou a s čl. 11.3 Smluvních podmínek zesplatněn ke dni 25.10.2022. Žalobce je nadále oprávněn požadovat po žalované smluvní úrok z jistiny úvěru až do zaplacení. Žalobce je rovněž oprávněn požadovat po žalované také zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru a poplatků až do zaplacení. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek neuhradila ničeho. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.09.2023 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 27.09.2023. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: dlužné jistiny ve výši 50.000,00 Kč, dlužného poplatku ve výši 600,00 Kč, dlužného úroku z jistiny do zesplatnění 25.10.2022 ve výši 9.780,27 Kč, kapitalizovaných úroků od 26.10.2022 do 27.09.2023 ve výši 12.370,71 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení od 26.10.2022 do 27.09.2023 ve výši 7.105,08 Kč, dále žalobce požaduje rovněž zaplacení: úroků ve výši 26,43% p.a. z dlužné jistiny ve výši 50.000,00 Kč od 28.09.2023 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 15,00% p.a. z částky ve výši 50.600,00 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 50.000,00 Kč a dlužného poplatku ve výši 600,00 Kč, od 28.09.2023 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 12.370,71 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 26,43 % ročně počítaný z aktuální dlužné jistiny ode dne následujícího po zesplatnění 26.10.2022 do 27.09.2023. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 7.105,08 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně počítaný z aktuální dlužné částky ode dne následujícího po zesplatnění 26.10.2022 do 27.09.2023.“2. Podáním ze dne 9. 8. 2024 žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do částek uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku, pročež soud postupem dle § 96 odst. 1 – 4 o. s. ř. řízení v tomto rozsahu zastavil.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně.

4. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaná uzavřela dne 22. 6. 2022 s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, smlouvu o úvěru na dobu neurčitou č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 50 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet s roční úrokovou sazbou 60 % (RPSN 81,02 % ročně). Součástí smlouvy byly smluvní podmínky, ve kterých si strany ujednaly poplatky specifikované v žalobě (osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, kopie OP žalované). Žalovaná byla dne 15. 8. 2022 a 31. 8. 2022 vyzvána k úhradě dlužných částek po splatnosti. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z postupní smlouvy ze dne 21. 9. 2023 a přílohy č. 1 k postupní smlouvě. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, kde byla žalovaná vyzvána k vrácení dlužné částky do 10 dnů po obdržení tohoto dopisu. Z podacího archu se podává, že oznámení o postoupení pohledávek bylo podáno k poštovní přepravě dne 27. 10. 2023. Předžalobní upomínkou ze dne 15. 2. 2024 byla žalovaná zástupcem žalobkyně vyzvána k zaplacení dlužné částky. Čerpání úvěru dne 22. 6. 2022 vyplývá z potvrzení o provedení transakce na č. l. 45 a z potvrzení banky žalované ze dne 22. 8. 2024.

5. Soud dospěl k závěru o neplatnosti závazku – smlouvy o úvěru, kterou dovozuje z ujednání o výši úroků 60 % ročně, které měla žalovaná z půjčených peněz předchůdci žalobkyně zaplatit. Pro zjednodušení odůvodnění tohoto závěru se odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, v němž je vyřčen názor na rozpor určité výše úroků sjednaných ve smyslu ust. § 658 odst. 1 občanského zákoníku v porovnání s úrokovou mírou obvyklou v době jejich sjednání, tj. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze tedy dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o úvěru. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tyto sazby v době poskytnutí půjček nepřesahovaly 12 a pohybovaly se v rozmezí od 11,85 % - 8,77 % ročně v závislosti na zvolenou dobu splatnosti (www.cnb.cz). Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možno takto vysokou sazbu úroků v daném případě akceptovat. Naopak z dostupných zjištění vyplývá, že se jednalo o standardní nabídku úvěru. Jelikož je ujednání o úroku esenciální náležitostí smlouvy o úvěru, činí neplatné ujednání o úroku úvěrovou smlouvu en bloc neplatnou. Pouze pro přehlednost soud poukazuje na to, že obdobné závěry jsou aprobovány i Krajským soudem v Plzni, např. v jeho rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. 25 Co 183/2017. Žalované tudíž nevznikla jiná povinnost než žalobkyni vrátit půjčenou jistinu ve výši 50 000 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru jako celku představovalo všechno plnění předchůdce žalobkyně žalované plnění z neplatného právního jednání, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila. Z hlediska právního posouzení se tu jedná o bezdůvodné obohacení dle § 2991 obč. zák. přitom platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se bezdůvodně obohatila o částku 50 000 Kč. Ze shora uvedených důvodů tedy soud uložil žalované, aby žalobkyni zaplatila zbytek bezdůvodného obohacení ve výši 50 000 Kč, když z obsahu spisu se nepodává, že by žalovaná dosud něčeho na svůj dluh uhradila. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, uložil jí soud povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku, jehož výše vyplývá z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požadovala nižší než nařízením vlády stanovené úroky z prodlení, a proto jí je soud přiznal v jím požadované výši. Pokud jde o počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení, pak k tomuto soud uvádí, že z obsahu spisu bylo zjištěno, že poprvé byla žalovaná vyzvána žalobkyní k vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, kde byla vyzvána k vrácení dlužné částky do 10 dnů od doručení oznámení. Z přiloženého podacího archu bylo zjištěno, že oznámení bylo podáno k poštovní přepravě dne 27. 10. 2023. Podle § 573 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., se oznámení dostalo do sféry žalovaného dnem 1. 11. 2023 a do 10. dne od tohoto data měla žalovaná žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do 11. 11. 2023. Jelikož tak žalovaná neučinila, dostala se od 12. 11. 2023 do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Obrátila-li se žalobkyně na soud s nárokem převyšujícím částku bezdůvodného obohacení, neučinila tak po právu, jak vyplývá ze shora uvedeného odůvodnění a soud proto žalobu ve zbytku pod výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

6. Výrok III. o náhradě nákladů řízení má svou oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř., když úspěch stran je s ohledem na požadované příslušenství pohledávky téměř stejný, a proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.