36 C 249/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr Bc Martinem Havlíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem titul . jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky ve výši 7 109 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 109 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 725 Kč jdoucím od 17. 6. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 384 Kč jdoucím od 18. 8. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 109 Kč s příslušenstvím, tak jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovanému byla ve [anonymizováno] nemocnici [obec] poskytnuta zdravotní péče ve dnech 16. 5. 2019 – 17. 5. 2019. Vzhledem k tomu, že žalovaný nebyl v tomto období zdravotně pojištěn, je povinen poskytnutou péči uhradit z vlastních prostředků. Za poskytnutou zdravotní péči byla žalovanému vystavena faktura [číslo] na částku 6 725 Kč se splatností 16. 6. 2019 a faktura [číslo] na částku 384 Kč se splatností 17. 8. 2019. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a proto byl k jejímu zaplacení vyzván upomínkou, kterou žalobkyně zaslal na adresy, které jí žalovaný uvedl, avšak tato částka ani přes tuto upomínku zaplacena nebyla.

2. Usnesením zdejšího soudu č. j. 36 C 249/2020-47 ze dne 21. 4. 2021, které nabylo právní moci dne 19. 5. 2021, byl žalovanému z důvodu jeho neznámého postupu ustanoven opatrovník. Opatrovník žalovaného k podané žalobě uvedl, že s ohledem na nedostatek dostupných podkladů a současnou pandemickou situaci není v silách opatrovníka se relevantně vyjádřit k oprávněnosti nároku, nemá však žádné námitky na doplnění dokazování. Dále opatrovník navrhl, aby o nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný se s uplatněním nároku neměl možnost seznámit.

3. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o. s. ř. Žalobkyně souhlasila s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, opatrovník žalovaného k výzvě soudu uvedl, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že žalobkyně žalovanému za hospitalizaci ve dnech 16. 5. 2019 – 17. 5. 2019 vystavila fakturu [číslo] na částku 6 725 Kč (po odečtení zálohy ve výši 1 500 Kč) splatnou dne 16. 6. 2019 a fakturu [číslo] na částku 384 Kč splatnou dne 17. 8. 2019, a to v souladu s diagnózou stanovenou žalovanému, která je uvedena v příloze těchto faktur. Z hlášení o ošetření nepojištěného pacienta v rámci [anonymizováno] [obec] ze dne 16. 5. 2019 má soud za spolehlivě zjištěné, že žalovaný nebyl ke dni poskytnutých zdravotnických úkonů zdravotně pojištěn, když žalovaný tuto skutečnost sám prohlásil a podepsal, rovněž pak vzal na vědomí, že mu bude poskytnutá zdravotnická péče vyúčtována, v této listině dále žalovaný uvedl jako svou kontaktní adresu: [adresa žalovaného], na kterou mu žalobkyně zasílala faktury a předžalobní výzvu ze dne 24. 8. 2020. Rovněž pak zaslala žalobkyně předžalobní výzvu na adresu v [obec], [ulice a číslo].

5. Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.

6. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovanému poskytla žalobkyně ve dnech 16. 5. 2019 – 17. 5. 2019 zdravotnické úkony, když za tyto poskytnuté služby je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 7 109 Kč, když žalovaný nebyl v době léčení pojištěný a při léčení byl upozorněn na skutečnost, že náklady za léčení bude muset hradit z vlastních prostředků. Soud je přesvědčen, že žalovaný si byl této povinnosti vědom i s ohledem na skutečnost, že za poskytnutou zdravotnickou péči zaplatil zálohu ve výši 1 500 Kč. Žalovaný dlužnou částku k rukám žalobkyně ve stanoveném datu neuhradil, a to ani v dodatečně poskytnuté lhůtě stanovené v předžalobní upomínce. Žalovaný se tak ocitl se zaplacením dlužné částky v prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014. Žalobkyní požadovaný úrok z prodlení pak odpovídá svojí výší právní úpravě obsažené ve vládním nařízení č. 351/2013 Sb. v platném znění. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobě vyhověl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a o. s. ř. a § 151 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně, která nebyla v řízení zastoupena zástupcem ve smyslu ust. § 137 odst. 2 o. s. ř., a nedoložila výši svých hotových výdajů, pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dále 2 úkonů právní služby po 100 Kč (tj. 200 Kč) dle § 1 a 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., za zaslání předžalobní upomínky a sepis podání ve věci samé - žaloby. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 1 200 Kč. Pokud jde o návrh opatrovníka, aby soud rozhodl o nákladech řízení tak, že je žádnému z účastníků nepřizná, neboť žalovaný neměl možnost se seznámit s oprávněností nároku žalobkyně, pak k tomuto soud uvádí následující. Z listin předložených žalobkyní je zcela evidentní, že žalovaný si byl vědom povinnosti zaplatit žalobkyni náklady za poskytnutou léčbu, jak vyplynulo z jím podepsaného hlášení, jakožto i ze zaplacené zálohy. Rovněž to byl žalovaný, kdo zavinil, že se mu nepodařilo doručit předžalobní výzvu do jeho rukou, když na jím uvedené adresy se jak žalobkyni, tak i soudu nepodařilo doručit písemnosti. Je tedy plně na místě postupovat dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.

8. O lhůtách k plnění rozhodoval soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. a k splnění všech povinností vyplývajících žalovanému z tohoto rozhodnutí stanovil žalovanému obecnou lhůtu třídenní.