36 C 277/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zvýšení výživného

I. Žalovaný je povinen od 1. 10. 2020 platit žalobkyni výživné ve výši 9 500 Kč měsíčně splatné vždy do 15. dne v měsíci, za který se platí. Dluh na výživném za období od 1. 10. 2020 do 30. 4. 2021 ve výši 21 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Tím se mění rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací].

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zvýšení výživného za dobu od 1. 10. 2020 o částku 1 000 Kč měsíčně, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 28 919 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zvýšení výživného, které je žalovaný jako její otec povinen platit podle rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] v částce 6 500 Kč od 1. 9. 2016, a to na částku 10 500 Kč s účinností od 1. 10. 2020. Žaloba je odůvodněna tím, že uvedeným rozsudkem bylo naposledy výživné upraveno v době, kdy žalobkyně byla ještě nezletilá a studovala ve druhém ročníku [ulice] akademie v [obec]. Od září roku 2020 je studentkou [anonymizována dvě slova] na [anonymizována dvě slova] v [obec]. Výdaje žalobkyně spojené se soustavnou přípravou na budoucí povolání spočívají především v nákladech na ubytování v [obec] (5 000 Kč nájem, 400 Kč vodné a stočné, 600 Kč energie, refundace ve výši 5 000 Kč předem při podpisu smlouvy), dále platbě za internet cca 284 Kč měsíčně, nákladech za mobil 500 Kč měsíčně, dojíždění do [obec] a zpět nejméně jednou týdně, výrobě studentské karty [anonymizováno] v částce 270 Kč a nákladech na hromadnou dopravu v [obec] cca 250 Kč měsíčně. V každém semestru bude mít žalobkyně náklady na učebnice a skripta ve výši cca 3 000 Kč – 5 000 Kč. Další náklady má žalobkyně spojené s vegetariánskou stravou, ošacením, pořizováním hygienických potřeb, výdaji za kosmetické a kadeřnické služby či přiměřené náklady na kulturu a zábavu. Značná část výdajů žalobkyně je tvořena návštěvami různých sportovních zařízení, plaveckých bazénů nebo provozováním zimních sportů. Jednou za tři měsíce pořizuje kontaktní čočky v částce cca 750 Kč a cca jednou za dva roky brýle v částce cca 5 000 Kč. Mezi další výdaje patří lékařské prohlídky a vyšetření, která nejsou hrazena ze zdravotního pojištění (dentální hygiena, zubař, gynekologie, vyšetření v mammocentru, očkování a atd.) a doporučené speciální přípravky a léky od kožního lékaře v částce cca 600 Kč každé tři měsíce. Žalobkyně nemá vzhledem k náročnosti studia možnost si přivydělat v průběhu školního roku. Matka žalobkyni měsíčně poukazuje na její účet 4 000 Kč – 5 000 Kč a vzhledem k tomu, že pravidelně dojíždí domů na víkendy i mimo ně, hradí jí veškeré běžné potřeby jako stravu a náklady na pobyt doma. Dále matka hradí úrazové pojištění, lékařskou péči, náklady na zájmovou, sportovní a kulturní činnost, výdaje spojené s mobilním telefonem a internet. Žalovaný v posledních měsících hradí výživné nepravidelně. Poměry žalovaného se od poslední doby rozhodování o výživném zvýšily, když tento je stále spolu se svou manželkou jediným jednatelem a společníkem společnosti [právnická osoba], tato společnost již v minulosti dosahovala mnoha miliónové výdělky z prodeje [anonymizována dvě slova], pořizovala nemovitosti za účelem následného prodeje a zisku, pronajímá nemovitosti na adrese v [obec], ulice [ulice]. Žalovaný vlastní rekreační objekt v [obec], v nedávné době si s manželkou zakoupil RD ve [anonymizováno] bez omezení zástavního práva. Žalobkyně se s žalovaným zhruba od jejích osmi let nijak nestýká a žalovaný o ni neprojevuje sebemenší zájem.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že s návrhem, kdy je požadováno zvýšení výživného o více než 60 % stanovené výše, nesouhlasí, neboť takto požadované navýšení neodpovídá jednak skutečným potřebám žalobkyně a životní úrovni žalovaného. Jeho příjmy se od poslední úpravy snížily, v současné době je jeho společnost [právnická osoba] ve ztrátě, neboť již nespolupracuje se [právnická osoba]. V současné době nemá společnost žádné zaměstnance. Společnost v minulosti chtěla nahradit výpadek příjmů zapříčiněný ukončenou spoluprací s [anonymizováno], proto koupila a zrekonstruovala na úvěr dům v [obec] na adrese [ulice], nicméně tento dům byla nucena následně prodat, neboť výdělek z pronájmu bytů nepostačoval na krytí splátek úvěru a běžnou režii domu. Společnost tak v současné době vlastní pouze nemovitosti v [obec], [ulice a číslo], kdy v této nemovitosti si najímá byt žalovaný, apartmány v této nemovitosti jsou pronajímány ve výši cca 25 000 Kč. Žalovaný dále vlastní malou chatu v [obec], penzion v [obec] již nevlastní. K zakoupení RD ve [anonymizováno] žalovaný uvedl, že tato nemovitost byla zakoupena zejména z prodeje bytu na [anonymizováno], který si dlouhodobě pronajímala jeho současná manželka a v roce 2018 byl tento byt (mělo se jednat o byt 2kk či 3kk) nabyt do SJM žalovaného a jeho manželky, byt následně prodali za cenu cca [částka] a zakoupili RD ve [anonymizováno] za kupní cenu cca [částka], jehož stav je však špatný. Žalovaný má za to, že většina uvedených potřeb žalobkyně byla zohledněna při posledním rozhodování o výživném (brýle, kontaktní čočky, sportovní aktivity, neúměrné náklady na taneční kurzy apod.). Pokud se jedná o jeho platební morálku, tak šlo pouze o pozdní úhradu jedné měsíční částky. Žalovaný nesouhlasí s výší nákladů na pořízení skript až do 5 000 Kč a má za to, že je zcela běžné, že vysokoškoláci při studiu pracují. V závěrečném návrhu pak žalovaný uvedl, že pokud by se mělo zvyšovat výživné, tak maximálně o částku 1 000 Kč.

3. Soud ve věci provedl listinné důkazy a zjistil z nich následující skutečnosti. Rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne 11. 10. 2017, bylo naposledy rozhodováno o výživném. Soud vyměřil žalovanému výživné na tehdy nezletilou žalobkyni ve výši 6 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2016, přičemž takto stanovené výživné bylo splatné vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky nezletilé. Z odůvodnění těchto rozhodnutí vyplývá, že žalobkyně byla studentkou druhého ročníku střední školy – [ulice] [anonymizováno] v [obec], přičemž jak matka, tak i otec měli vyživovací povinnost pouze ke své nezletilé dceři – žalobkyni. Výdělek matky činil částku 21 441 Kč, matka v té době žila ve společné domácnosti s přítelem, se kterým spoluvlastnila dům v [obec], neměla žádné závazky. Oba rodiče žalobkyně měli vyživovací povinnost pouze k žalobkyni. Výdělek otce byl zjištěn ve výši 19 295 Kč, z čehož ovšem nebylo s odkazem na judikaturu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3094/16 soudem vycházeno, neboť bylo zjištěno, že žalovaný a jeho manželka jsou jedinými společníky ve společnosti [právnická osoba] Odpisy hmotného a nehmotného majetku této společnosti činily částku [částka]. V roce 2015 společnost koupila nemovitost v [obec] za částku [částka], kdy soud přihlédl i k výnosům společnosti z hlavní činnosti, které činily v roce 2015 částku [částka] a ze solární energie částku [částka]. V roce 2016 proběhla rekonstrukce domu na adrese [adresa žalovaného] [právnická osoba] vykazovala majetek v hodnotě [částka]. Výnosy z její činnosti činily v roce 2016 částku cca [částka].

4. Pro další posouzení soud zejména vycházel a hodnotil důkazy vztahující se ke změně poměrů od posledního rozhodnutí soudu upravující výživné žalobkyně, zejména pak současné osobní, majetkové a výdělkové situaci jak na straně žalobkyně, tak na straně žalovaného a potažmo i změnu poměrů na straně matky žalobkyně. Pokud pak žalobkyně předkládala soudu účetní doklady vztahující se k nákladům na její ošacení, hygienu a zdravotní pomůcky, pak k tomuto nutno konstatovat, že veškeré náklady na hygienu, ošacení, stravu a zdravotnické pomůcky již byly zohledněny při minulém rozhodování o výživném, a proto soud tyto důkazy neprováděl a to i s odkazem na stanovisko žalobkyně, která na provádění takovýchto důkazů po seznámení s názorem soudu netrvala.

5. K osobním, majetkovým a výdělkovým poměrům žalobkyně bylo zjištěno následující. Podle potvrzení o studiu ze dne 1. 9. 2020 žalobkyně zahájila prezenční studium bakalářského studijního oboru na [anonymizována čtyři slova] v [obec] 1. 9. 2020 s předpokládaným rokem absolutoria 2023. Dle příjmového pokladního dokladu ze dne 14. 6. 2020 žalobkyně uhradila jistotu ve výši 10 000 Kč v souladu s nájemní smlouvou uzavřenou dne 14. 7. 2020 mezi žalobkyní a další spolubydlící na straně nájemců a pronajímatelem. Doba trvání nájmu byla sjednána od 1. 8. 2020 do 31. 12. 2020 s nájemným ve výši 10 000 Kč měsíčně. Dodatkem č. 1 ze dne 12. 11. 2020 k této nájemní smlouvě bylo nájemné z důvodu probíhající epidemie sníženo na 8 000 Kč měsíčně, dodatkem č. 2 bylo sjednáno prodloužení nájmu do 31. 3. 2021 a dodatkem [číslo] byl nájemní vztah prodloužen do 31. 12. 2021. Spolu s nájemným hradí žalobkyně napůl se svou spolubydlící rovněž výdaje na internet, tj. částku 200 Kč měsíčně (shrnutí objednávky od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na č. l. 12, předávací protokol na č. l. 45) a výdaje na energie ve výši 600 Kč (č. l. 59). Podle rozpisu vyúčtování služeb za mobilní telefon hradí žalobkyně 749 Kč měsíčně. Z příjmového pokladního dokladu (č. l. 48) bylo zjištěno, že si žalobkyně hradí roční permanentku na cvičení v částce 2 500 Kč, dále uhradila jednorázově na pořízení studijní karty [anonymizováno] částku 270 Kč (č. l. 51), plavenku za 350 Kč. Žalobkyně si zakoupila učebnice v částce 3 282 Kč (č. l. 23-24, 27, 26), papír do tiskárny a šanony v částce 602 Kč (č. l. 29). Z účtenky spol. [příjmení] ve výši 501 Kč (č. l. 19), účtenky (č. l. 20) na částku 20 Kč – idos.cz, účtenky na částku 108 Kč – [anonymizováno] (č. l. 50) soud zjistil, že žalobkyně má další výdaje spojené s cestováním za studiem z [obec] do [obec]. Žalobkyně měla rovněž výdaje na zařízení bytu (účtenka na 365 Kč za nákup konvice na č. l. 62 a na č. l. 61 – USB kabel)

6. Ve vztahu k osobním, majetkovým a výdělkovým poměrům matky žalované, které byly soudem zjišťovány s odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1261/15, soud učinil následující skutková zjištění. Z potvrzení zaměstnavatele matky žalobkyně (č. l. 131-132) byl zjištěn průměrný čistý měsíční příjem za období od září 2020 – únor 2020 ve výši [částka]. Mezi své měsíční výdaje (č. l. 133-140) matka žalobkyně uvedla platbu 200 Kč na [obec] [anonymizováno], částku 333 Kč na úrazovou pojistku, částku 500 Kč na životní pojistku, částku 700 Kč na pojistku žalobkyně (viz dodatek [číslo] k pojistné smlouvě [číslo]), částku 580 Kč jakožto splátku úvěru, částku 394 Kč na úrazovou pojistku, částku 1 500 Kč na penzijní pojištění, částku 180 Kč na SIPO, částku 4 000 Kč na kapesné žalobkyni. Za jídlo, telefon, internet, drogerii, léky, naftu, oblečení a krmení pro psy vynaloží matka žalobkyně měsíčně cca 12 500 Kč. Jednou ročně pak hradí pojistku na dům v částce 7 565 Kč, pojistku na auto v částce 8 516 Kč, revizi komínů v částce 1 450 Kč, revizi kotle v částce 1 000 Kč, poplatek ve výši 1 152 Kč za zabezpečovací systém, poplatek za svoz odpadu v částce 9 000 Kč, poplatek za energie za garáž ve výši 300 Kč, pojištění odpovědnosti za škodu v zaměstnání v částce 1 930 Kč, pojistku„ [anonymizováno]“ v částce 1 680 Kč, servis za auto v částce 5 000 Kč, poplatek za psy v částce 420 Kč a očkování psů v částce 1 000 Kč, předplatné do divadla v částce 4 000 Kč. Mezi svůj další majetek uvedla vlastnictví ideální poloviny rodinného domu na adrese [adresa žalobkyně], kdy druhou ideální polovinu vlastní pan [jméno] [příjmení], s kterým již několik let netvoří pár, po společné domluvě p. [příjmení] hradí energie, spotřebu vody a internet a ona všechny ostatní shora uvedené náklady za režii domu (č. l. 140 p. v.). Dále vlastní [značka automobilu] rok výroby 2015. Matka žalobkyně byla k včasnému návrhu žalobkyně ke svým poměrům vyslechnuta, kdy z jejího výslechu soud nad rámec provedených listinných důkazů zjistil, že jí v současné době zbývá doplatit úvěr v částce 55 000 Kč za účelem opravy bytu, kdy hradí asi 600 Kč měsíčně. V současné době je žalobkyně dle jejího vyjádření v [obec] málo cca 1 x týdně a spíš pobývá u ní v [obec]. Nicméně celé zkouškové pobývala v [obec]. Své dceři přispívá asi 3 000 Kč – 3 500 Kč měsíčně na útratu a dále jí hradí telefon, telekomunikační služby, internet, hygienické prostředky. Pokud pobývá žalobkyně u své matky, pak ta jí hradí i veškeré náklady na živobytí, zejména jídlo. Má za to, že dcera má v [obec] výdaje na život asi 9 000 Kč měsíčně, přičemž polovinu těchto výdajů tvoří nájemné. Co se týče počátečních nákladů na vybavení bytu v [obec] ve vztahu k žalobkyni, pak tyto činily 10 000 Kč – 12 000 Kč.

7. K osobním, majetkovým a výdělkovým poměrům žalovaného učinil soud na základě provedených listinných důkazů následující skutková zjištění. Z výpisu z webových stránek [webová adresa] ze dne 23. 4. 2021 bylo zjištěno, že na [katastrální uzemí], [územní celek], par. č. st. [anonymizováno] a st. [anonymizováno] jsou umístěny dvě elektrárny, kdy u první z nich je uveden jako majitel žalovaný a u druhé z nich společnost [právnická osoba], která dále vlastní elektrárnu v [katastrální uzemí], [územní celek], st. [číslo] a v katastrálním území [obec], [územní celek], st. [číslo]. K této listině žalovaný uvedl, že jednu z elektráren v [obec] již neprovozuje, neboť ta byla instalována na pensionu, který již prodal.

8. Podle výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 23. 4. 2021 vlastní žalovaný v režimu společného jmění manželů rodinný dům na adrese [adresa]. Z výpisu z registru vozidel ze dne 28. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný vlastní [značka automobilu] s [registrační značka], který byl poprvé zaevidován v ČR dne 28. 4. 2021 a který dle sdělení žalovaného zakoupili jakožto starší vůz na stavbu. [právnická osoba] je evidována jako vlastník a provozovatel obytného vozu s [registrační značka], tovární značky [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizována dvě slova], které bylo poprvé zaregistrováno dne 10. 7. 2018 a které měl žalovaný dle jeho vyjádření v úmyslu pronajímat, přičemž jej pořídil za cenu cca [částka], a osobního automobilu s [registrační značka], [značka automobilu] [anonymizováno], které bylo poprvé zaregistrováno dne 2. 12. 2019, a které bylo dle jeho vyjádření pořízeno za cenu cca [částka]. Z výpisů z živnostenského rejstříku (č. l. 151 č. l. 155) bylo zjištěno, že žalovaný osobně a společnost [právnická osoba] podniká v předmětu montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení a výrobě, obchodu a služeb neuvedených v přílohách 1 až 3 živnostenského oprávnění. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalobce a jeho manželka jsou jedinými jednateli společnosti [právnická osoba] Z výkazu zisku a ztrát za rok 2017 (č. l. 158 – 160) bylo zjištěno, že tato společnost v roce 2017 hospodařila s výsledkem po zdanění v hodnotě [částka]. Zaměstnancům bylo vyplaceno [částka]. Společnost vlastnila aktiva v celkové výši [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a pasiva ve výši [částka] (z toho vlastní kapitál [částka], cizí zdroje ve výši [částka]). Z daňových přiznáních za roky 2018, 2019 a 2020 včetně příloh (č. l. 161-180), přehledu výnosu a nákladů za období 2017 2020, žádosti o povolení výjimky z povinnosti zálohovat daň z příjmu PO a navazujícím kladném rozhodnutí FÚ ze dne 9. 12. 2020 a ze dne 23. 3. 2021 bylo zjištěno, že daňové odpisy v roce 2017 na hmotném a nehmotném majetku činily [částka], v roce 2018 činily [částka], v roce 2019 činily [částka] a v roce 2020 činily daňové odpisy hmotného a nehmotného majetku [částka]. Výsledek hospodaření společnosti za rok 2018 byl [částka], zaměstnancům bylo vyplaceno [částka], tržby z prodeje činily [částka], ostatní provozní výnosy [částka], společnost měla aktiva ve výši [částka] a pasiva [částka] (z toho vlastní kapitál [částka]). Výsledek hospodaření za rok 2019 činil zisk ve výši [částka], mzdové náklady [částka], tržby z prodeje [částka], tržby z prodeje prodaného majetku [částka], společnost měla aktiva ve výši [částka] a pasiva ve výši [částka] (z toho vlastní kapitál [částka] a cizí zdroje [částka]). Výsledek hospodaření za rok 2020 představoval ztrátu ve výši [částka], mzdové náklady [částka], tržby z prodeje [částka], aktiva ve výši [částka] a pasiva ve výši [částka] (z toho vlastní kapitál [částka] a žádné cizí zdroje). Dle žalovaným předložené listiny na č. l. 182 by měla být společnost i v roce 2021 ztrátová, když ke dni 30. 4. 2021 je ve ztrátě [částka]. Rozhodnutím FÚ ze dne 9. 12. 2020 a 23. 3. 2021 bylo rozhodnuto o povolení výjimky z povinnosti zálohovat daň z příjmů společnosti [právnická osoba] z důvodu její ztrátovosti na období od 1. 10. 2020 do 31. 12. 2021. Z obsahu opatrovnického spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] bylo z obsahu daňového přiznání za rok 2016 a výkazu zisku a ztráty za rok 2016 zjištěno, že společnost [právnická osoba] vykázala ztrátu ve výši [částka], tržby z prodeje [částka], společnost měla aktiva ve výši [částka] a pasiva ve výši [částka] (z toho vlastní kapitál [částka] a cizí zdroje [částka]).

9. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 28. 2. 2012 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] vlastní budovu s [adresa] v ulici [ulice a číslo], [PSČ] [obec], a garáž, které jsou v současnosti dle vyjádření žalovaného již bez omezení vlastnického práva. Z nabídky na webové stránce [webová adresa] (č. l. 189-190) bylo zjištěno, že apartmány v ulici [ulice a číslo], [obec], nebyly v důsledku koronavirové pandemie pronajímány. Kupní smlouvou ze dne 10. 8. 2016 včetně výpisu z katastru nemovitostí a náhledu z něj (č. l. 198-200) bylo zjištěno, že budovu [adresa] nacházející se na pozemku st. [číslo] v obci [obec] včetně zahrady na pozemku parcele [číslo] žalovaný společně se svou manželkou prodali s tím, že v rámci jednání žalovaný upřesnil, že jej prodali za cca [částka] – [částka], neboť se nachází v záplavové oblasti. Ze smlouvy o nájmu služební bytu ze dne 29. 2. 2020 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] pronajímá byt 3 + 1 manželům [příjmení] za částku 4 000 Kč měsíčně. Z oznámení o provedených platbách na č. l. 194 – 197 vyplývá, že z účtu žalovaného mělo odejít na účet [právnická osoba] dne 10. 11. 2020 částka 4 000 Kč a zálohy na energie ve výši 940 Kč, dne 10. 12. 2020 částka 940 Kč, dne 12. 1. 2021 částka 190 Kč, dne 6. 10. 2020 částka 190 Kč a dne 10. 12. 2020 částka 2 000 Kč. K dotazu soudu, z jakého důvodu byly soudu předloženy listiny ohledně provedených plateb na byt jen za toto období s vědomím toho, že žalovanému byla žaloba doručena do jeho vlastních rukou dne 21. 10. 2020, žalovaný uvedl, že platby nájemného byly předkládány jen pro ilustraci, žalobkyně odkázala na účelovost tvrzení žalovaného. Z předložených výplatních pásek za období od ledna 2020 až září 2020 bylo zjištěno, že manželka žalovaného dosahovala u [právnická osoba] čistého průměrného výdělku ve výši [částka], zatímco žalovaný za téže období dosahoval částky [částka], výplatní pásky za období od října 2020 soudu předloženy nebyly.

10. Po poučení soudem podle ust. § 119a ve spojení s ust. § 205a zákona č. 99/1963 Sb, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), účastnici navrhli k důkazu účastnické výpovědi. Jelikož byly důkazy účastnickými výpověďmi označeny až po nastalé koncentraci řízení, soud tyto důkazy z důvodu nastalé koncentrace řízení a opožděnosti těchto důkazních návrhů neprováděl, když má soud navíc za to, že skutkový stav byl dostatečně zjištěn a účastnické výslechy nad rámec uvedeného zhodnotil nadbytečnými. <i>11. Podle ust. § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.</i> <i>12. Podle ust. § 911 občanského zákoníku lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.</i> <i>13. Podle ust. § 913 odst. 1 občanského zákoníku, pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.</i> <i>14. Podle ust. § 914 občanského zákoníku platí, že je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.</i> <i>15. Podle ust. § 915 odst. 1 občanského zákoníku má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů.</i> <i>16. Podle § ust. § 921 občanského zákoníku se výživné plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.</i> 17. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je z velké části důvodná. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalobkyně v současné době studuje první ročník [anonymizována tři slova] a dosud není schopna se sama živit, dle shora citovaného zákonného ustanovení jsou tedy její rodiče povinni poskytovat jí výživné ve výši takové, která zajistí, že její životní úroveň bude zásadně shodná s jejich životní úrovní. Jelikož o výživném bylo naposledy rozhodováno v době, kdy žalobkyně byla studentkou střední školy v místě svého bydliště na částku 6 500 Kč měsíčně, pak u žalobkyně, která je nyní dospělá a studuje vysokou školu, nastala od doby posledního rozhodování o výživném nepochybně podstatně vyšší potřeba výživného daná jednak přirozeným zvýšením potřeb žalované v závislosti na její věk a skutečnosti, že je již vysokoškolskou studentkou, která má zcela jiné potřeby a náklady na svůj sociální, studentský a kulturní život, než je tomu u studentky střední školy, a dále i tou skutečností, že žalobkyně studuje v cizím městě, nebydlí již po celý týden u své matky, musí hradit náklady na bydlení v cizím městě a náklady spojené se studiem. Žalobkyně v řízení prokázala, že v souvislosti se studiem v [obec] jí vznikají každý měsíc náklady na bydlení ve výši 4 300 Kč (polovina nájmu a služeb hrazených s užíváním bytu). Žalobkyně dále soudu doložila a prokázala, že vynakládá další náklady na dojíždění do [obec] a po [obec], má náklady na kulturu a sport a dále vykazuje náklady spojené se studiem ve výši cca 4 000 Kč za semestr (jak vyplynulo z jízdenek, plavenky, permanentky na cvičení, účetními doklady vztahujícími se k nákupu studijní literatury a pomůcek). Důvod pro změnu výživného, respektive jeho zvýšení, je z hlediska prokázaných potřeb žalobkyně jednoznačně dán. Pro stanovení výživného jsou však rozhodné i schopnosti, možnosti a majetkové poměry žalovaného. Ve vztahu k daňovým přiznáním žalovaného soud uvádí, že podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3094/16 ze dne 8. 8. 2017 základ daně, který je rozhodný pro daňové účely, nepředstavuje nutně reálný rozdíl mezi příjmy a skutečnými vynaloženými výdaji, z něhož je třeba vycházet pro účely stanovení výživného. Nikoliv každý výdaj rodiče, který zákon o dani z příjmu uznává jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů, je pro rodiče z hlediska jeho podnikání nezbytný do té míry, že by po něm nebylo možno důvodně požadovat, aby z něj přednostně plnil svou vyživovací povinnost. V tomto kontextu si soud nedokáže odpustit výtku směřující ve vztahu k žalovanému spočívající v tom, že jak u minulého tak i u současného řízení o výživném, vykazovala jeho společnost ztrátu, aby následně, jak se tomu stalo v roce 2017, poté co bylo vyměřeno výživné, společnost začala vykazovat nezanedbatelné zisky a zvýšila výplaty svým zaměstnancům. Dále soud ve vztahu k hodnocení majetkové úrovně žalovaného přihlédl k té skutečnosti, že společnost si zakoupila obytný vůz, přičemž tvrzení žalovaného o tom, že tento obytný vůz chtěla společnost – jejímž hlavním předmětem obchodní činnosti je energetika vyznívá až poněkud absurdně, a [značka automobilu] [anonymizováno]. Žalovaný dále od doby posledního rozhodování nabyl se svou manželkou do jejich SJM rodinný dům ve [anonymizováno] bez jakýchkoliv závazkových omezení této nemovitosti. Způsob financování této nemovitosti není ve věci vůbec rozhodný, neboť jak uvedl sám žalovaný, tento dům byl zakoupen z prostředků v SJM manželů [příjmení] pocházejících z prodeje bytu, který opět v mezidobí od posledního rozhodování o výživném nabyli do svého SJM. Rovněž i pronájem služebního bytu a platby s ním spojené považuje soud s ohledem na skutečnost, že soudu byly předloženy„ pouze pro ilustraci“ platby nájemného až po období, kdy byla žalovanému doručena do jeho vlastních rukou žaloba, hodnotí soud účelově. Pokud jde o majetek společnosti, pak zde soud dovozuje, že od doby minulého rozhodování, si společnost [právnická osoba] výrazně polepšila, byť v současné době má vykazovat ztrátu, neboť porovná-li soud celková aktiva a pasiva společnosti za rok 2016 (aktiva [částka] a pasiva [částka]) vychází mu částka [částka] a za rok 2017 (aktiva [částka] a pasiva [částka]) vychází mu částka [částka], přičemž porovnáním stejných proměnných za rok 2020 vychází rozdíl aktiv a pasiv ve výši [částka] (přičemž vlastní kapitál představuje částku [částka]), když společnost ke dni 31. 12. 2020 neměla žádných závazků ve smyslu úvěrů či zápůjček oproti roku 2016, kdy společnost vykazovala účetní ztrátu ve výši [částka] a měla závazky ve výši [částka], potažmo oproti roku 2017, kdy její závazky představovaly částku [částka]. Společnost, jejímž společníkem jsou manželé [celé jméno žalovaného], tedy skutečně může být ztrátová, nikoli však nemajetná. Naproti tomu poměry matky žalobkyně se od doby posledního rozhodování o výživném nijak výrazně nezměnily, pouze se jí v průběhu času navýšil čistý příjem ze zaměstnání, což ovšem nelze vzhledem k inflaci a větším nákladům na život jak jí samotné, kdy nyní žije sama, tak vyšším nákladům na vyživovací povinnost ke své dceři, brát výrazněji v potaz. Oba dva rodiče žalobkyně mají stále jedinou vyživovací povinnost k žalobkyni.

18. Soud tak dospěl k závěru, že pokud naposledy bylo žalovanému výživné stanoveno na částku 6 500 Kč měsíčně, pak navýšení o další 3 000 Kč plně odůvodňují zvýšené potřeby žalobkyně v souvislosti s nutnými náklady spojenými s bydlením, vysokoškolským studiem v [obec], inflací a s přihlédnutím k lepším majetkovým poměrům žalovaného, který je jednatelem společnosti s mnohamiliónovým majetkem a vlastníkem nemovitostí bez omezení vlastnických práv. Z provedeného dokazování bylo jednoznačně prokázáno, že majetkové poměry žalovaného jsou podstatně lepší, než jak je sám uvádí. Soud proto nehodnotil pouze evidenční údaje o hospodaření žalovaného, ale jeho celkovou životní úroveň, na které má jeho dcera právo se podílet. Současně je soud po provedeném dokazování toho názoru, že soudem stanovené výživné je nepochybně i ve schopnostech a možnostech žalovaného. Rovněž je nutno konstatovat, že pokud matka žalobkyně saturuje potřeby žalobkyně v místě jejího bydliště v [obec] (zejména pak potřeba bydlení), je pak na otci, aby on saturoval její potřeby v [obec]. V tomto rozsahu (tj. v navýšení výživného o další 3 000 Kč měsíčně) soud návrhu vyhověl a s účinností od 1. 10. 2020 zvýšil výživné na částku 9 500 Kč, ve zbývajícím rozsahu návrh zamítl (výrok II. tohoto rozsudku), neboť má soud za to, že výživné ve vyměřené výši plně odůvodňuje potřeby žalobkyně a schopnosti a možnosti žalovaného a její matky. Podle ust. § 922 odst. 1 občanského zákoníku lze výživné pro dítě přiznat i za dobu nejdéle tří let zpět ode dne zahájení řízení, nic tedy nebránilo tomu, aby soud rozhodl o zvýšení výživného s účinností od 1. 10. 2020, tedy od doby faktického zahájení studia žalobkyně na vysoké škole. Vzniklý dluh na výživném za období od 1. 10. 2020 do 30. 4. 2021 ve výši 21 000 Kč pak soud uložil žalovanému zaplatit v poskytnuté lhůtě až 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

19. Výrok III. tohoto rozsudku je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala navýšení výživného o 4 000 Kč, se svým návrhem byla úspěšná co do 75 % z této částky a neúspěšná co do 25 %, má proto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 50 % Náklady řízení žalobkyně zastoupené advokátem spočívají v odměně za zastoupení advokátkou podle ust. § 8 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, kdy tarifní hodnota byla určena jakožto pětinásobek hodnoty ročního plnění v celkové výši 240 000 Kč (4 000 Kč x 12 měsíců x 5 let), tj. odměna za 1 úkon právní služby ve výši 9 260 Kč, přičemž zástupkyně žalobkyně poskytla žalobkyni pět úkonů právní služby dle § 11 vyhlášky (1 x příprava a převzetí, 1 x účast u jednání dne 7. 4. 2021, 1 x vyjádření ze dne 24. 4. 2021 a účast u jednání dne 24. 4. 2021, které trvalo přes 2 hodiny - § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky – tedy odměna za 2 úkony právní služby), odměna za 5 úkonů tedy představuje částku 46 300 Kč Náklady řízení dále sestávají z náhrady hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 odst. 4 téže vyhlášky ve výši 1 500 Kč (pět úkonů právní služby po 300 Kč). Podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty ve výši 10 038 Kč Náklady činí celkem 57 838 Kč, přičemž žalobkyni náleží z toho, co bylo řečeno shora, 50 % nákladů řízení, tj. částka ve výši 28 919 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.