36 C 296/2019

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení příjmení sídlem adresa o zaplacení 950 097,68 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 950 097,68 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 222 118,81 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-město náklady státu za vyplacená znalečná, o jejichž konkrétní výši a lhůtě splatnosti bude rozhodnuto v samostatném usnesení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 950 097,68 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným dne 25. 6. 2018 smlouvu o dílo [číslo] [spisová značka]. Na základě této smlouvy se žalovaný, jakožto zhotovitel, zavázal pro žalobkyni jakožto objednatele, zhotovit stavební dílo s názvem„ [ulice] [anonymizováno 5 slov] [obec]“ a žalobkyně se zavázala uhradit sjednanou cenu díla. Ve smyslu čl. VI. fakturace a plnění odst. VI.

1. Smlouvy o dílo byla úhrada ceny díla sjednána po částech tak, že 90 % ceny díla bude objednatelem zaplacena na základě dílčích faktur dle skutečně provedených prací a 10 % ceny díla bude uvolněna po řádném předání díla žalovaným a převzetím díla žalobcem tak, jak bylo dohodnuto v čl. IV. a VIII. Smlouvy o dílo. Dle odst. VI. 2. smlouvy byl zhotovitel dnem zahájení díla oprávněn vystavit první fakturu zahrnující materiálové náklady, dílčí fakturu byl zhotovitel oprávněn vystavit po uplynutí jednoho měsíce od započetí prací na díle dle této smlouvy. Ze strany žalovaného byly vystaveny následující faktury: fa. [číslo] znějící na částku 2 099 244,85 Kč, fa. [číslo] znějící na částku 132 242,83 Kč a fa. [číslo] znějící na částku 882 881,91 Kč. Ze strany žalobkyně byla dne 6. 9. 2018 uhrazena fa. [číslo] dne 26. 9. 2018 fa. [číslo] celkem tedy částka 2 231 487,68 Kč. Žalovaný neplnil své smluvní povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy o dílo, když tyto neplnil řádně a včas, když již od počátku zhotovování díla docházelo k prodlení a průtahům v prováděných pracích. Z tohoto důvodu vyzvala žalobkyně žalovaného přípisem ze dne 10. 10. 2018 k poskytnutí přiměřené jistoty ve smyslu ust. § 2002 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. K této výzvě žalovaný přiměřenou jistotu neposkytl a žalobkyně následně přípisem ze dne 19. 10. 2018 odstoupila od uzavřené smlouvy o dílo. Následně žalobkyně zadala zpracování znaleckého posudku k ocenění obvyklých cen stavebních prací, které byly ze strany žalovaného do dne odstoupení od smlouvy provedeny. Ze znaleckého posudku zpracovaného [celé jméno znalce], soudním znalcem z oboru stavebnictví a ekonomika, cena a odhady, zvláštní specializace odhady nemovitostí ze dne 29. 1. 2019, [číslo] ve znění jeho dodatku [číslo] ze dne 16. 4. 2019 se podává, že obvyklá cena dosud provedených, resp. odsouhlasených a kvalitativně akceptovatelných prací včetně zálohy na sporně provedené práce, činí částku 1 059 000 Kč bez DPH tj. 1 281 390 Kč vč. 21 % DPH. Vzhledem ke shora uvedenému odstoupení žalobce od smlouvy o dílo byla smlouva zrušena od počátku a strany si tak jsou povinny vrátit poskytnutá plnění resp. v tomto případě je zde primárně povinnost žalobkyně k úhradě dosud provedených prací, tak jak tyto byly vyčísleny znaleckým posudkem [anonymizováno] [celé jméno znalce]. Ze strany žalobkyně byla uhrazena částka celkem ve výši 2 231 487,68 Kč, rozdíl této částky a částky provedených stavebních prací dle znaleckého posudku ve výši 950 097,68 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, které je žalovaný povinen vydat.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti kterému žalovaný podal včasný odpor. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě uvedl, že žalobkyně vyhlásila žalovaného jako vítěze zakázky a administrovala podpis smlouvy o dílo s jistým předpřipraveným datem, který neodpovídal skutečnosti. Žalobkyně nebyla schopna řádně vyklidit a předat žalovanému staveniště, které by bylo prosto práv třetích osob a zcela vyklizené. Žalovaný byl celkem na třech pokusech o předání díla, kdy zbytečně vážil cestu a čas. Na počtvrté staveniště převzal, ovšem s výhradou. Žalobkyně tímto svým jednáním jednoznačně ohrozila termín ke splnění díla, kdy bez souhlasu žalovaného pozdě předala staveniště. Žalovaný vyvolal jednání stran, kdy mu bylo při druhém neúspěšném pokusu o předání sděleno, že termín bude žalobkyní nahrazen, tedy termín ke splnění díla bude zachován v délce dle smlouvy o dílo, ale jeho počátek bude od fyzického předání staveniště. Žalobkyně tak fakticky předala staveniště až dne 8. 8. 2018 a žalovaný započal práce dle smlouvy o dílo. Již dne 10. 8. 2018 bylo žalovaným při demontážních pracích zjištěno, že skladba podlah neodpovídá projektové dokumentaci a smlouvě o dílo. Dne 10. 8. 2018 vyzval žalobkyni emailem, aby se dostavila na místo, navrhl způsob řešení a deklaroval, že se jedná o skryté překážky v plnění díla dohodnutým způsobem, současně vyzval k prohlídce projektanta a statika. Žalovaný dostal příkaz vypracovat dle změny řádný změnový list, tedy ocenění víceprací, ten vyhotovil a zaslal jej k odsouhlasení žalobkyni, která změnový list č. 1 a a udělila pokyn k provedení víceprací. Dne 24. 8. 2018 zasílá pracovník žalobkyně podepsaný akceptovaný změnový list č. 1 na provedení vypsaných víceprací, navyšuje tak cenu díla o 132 242 Kč včetně DPH. Dne 2. 9. 2018 zasílá žalovaný žalobkyni návrh zjišťovacího protokolu [číslo] fakturu, kdy žalobkyně vícepráce převzala v pátek odpoledne dne 31. 8. 2018. Zhotovitel dostal za úkol vypracovat [anonymizováno] [číslo] na vypsané změny, které vyvolal žalovaný – podrobně např. v zápise z kontrolního dne [číslo] tento byl zaslán žalobkyni. Žalovaný poté prováděl omezeně práce dle smlouvy o dílo a současně vyvstala potřeba dalších víceprací, které požadovala žalobkyně. Požadavky změn byly pečlivě protistranou zapisovány do zápisů z kontrolního dne a stavebního deníku a to například pod bodem č. 2, kde bylo k demontáži více potrubí vodovodu a kanalizace, nebo pod bodem č. 3, kdy zase byla skrytá stávající světla, která překážela a musela být demontována, či bod č. 5, kdy projektová dokumentace počítala s prostupem 4 x 2 metry, byla 2 potrubí VZT, která se musela vysekat a přeložit. Bod č. 7 – kdy žalobkyně nebyla schopna vystěhovat a předat staveniště a musel provést žalovaný, bod č. 8, kdy musel žalovaný provést úpravu vodovodu, bod č. 9 s požadavkem na zazdění dveří, bod č. 11 s požadavkem na úpravu podlahy po demontáži prken, záklopku, vaty atd. tedy úpravy po provedení změnový list č. 1, bod č. 12 – demontáž akustického podhledu sálu a konečně bod č. 13 na výspravu energo kanálu, odkrytí podlah dle změnového listu č.

1. Současně nutno podotknout, že dle bodu č. 10 daného zápisu, který podepsali lidé odpovědní z obou dvou stran, k dohodě, že jednotlivé odsouhlasené a provedené změnové listy budou fakturovány průběžně, vždy s měsíční fakturací stavby. V zápise pod bodem 14 je uvedeno, že je odsouhlasena fakturace ve výši 729 654,47 Kč bez DPH, což znamená 882 882 Kč s DPH. V mezidobí vypracoval žalovaný dle požadavků žalobkyně změnový list č. 3 a zaslal jej žalobkyni dne 29. 8. 2018, provedl zápis pověřený pracovník žalobkyně, že termín provedení díla v návaznosti na změnový list č. 1 (tedy vícepráce), bude dle skutečné doby provádění těchto víceprací. Změnový list č. 3 byl žalobkyní schválen a od 1. 9. 2018 tyto vícepráce začaly být prováděny. Na přání žalobkyně byly žalovaným před tím provedeny sondy a přípravné práce – viz zápis stavbyvedoucího ze dne 17. 9. 2018. Současně požadavek pověřeného zástupce žalobkyně, že je nutné, co nejdříve odstranit akustický podhled v sále kulturního domu. Současně požadavek na výspravu podlahy na balkoně, vše na straně stavebního deníku [číslo]. Zhotovitel tyto vícepráce provedl. Dne 21. 9. 2018 žalobkyně zahájila vyklízení staveniště, demontovala se opona, táhla, pódium a příslušenství. Vícepráce trvají více jak týden, aby na jejich konci bylo sděleno, že pracovníci žalobkyně, nejsou schopni výše uvedené rozebrat. Staveniště i nadále nevyklizeno, žalovaný byl více jak týden omezován na svých pracích a prostoru staveniště. Navíc se na místě pohybovali cizí lidé atd. Ve stavebním deníku na čísle [číslo] mělo být zapsáno, jaké byly vykonány vícepráce a jaký časový úsek tyto zabraly (pozn. soudu tato část stavebního deníku nebyla soudu předložena). Žalobkyně se s žalovaným dohodla na změnovém listu č. 1, 2, 3, pouze chtěla postupem času zahrnout do změnového listu č. 3 ještě nově objevené věci, jakožto doplnění [anonymizováno] minerální vatou, napojení vodovodu z kotelny a vyřezání překážejícího potrubí. Ke dni 30. 9. 2018 je vypsáno, že žalovaný provedl vícepráce ve všední dny a dnech pracovního klidu v počtu 39 dnů. Žalovaný dále uvedl, že žalobkyně vyhradila na splnění zakázky 5 měsíců. Smlouvu o dílo podepsala žalobkyně v dubnu 2018 a žalovaný až dne 25. 6. 2018, žalobkyně předala staveniště pozdě, až 8. 8. 2018, tj. zkrátila žalovaného o dobu plnění na díle o 44 dnů. Žalobkyně si v průběhu provádění díla objednala mnoho víceprací a objevila se jistá pochybení na straně projektové dokumentace a současně i věci skryté, ve stavebním deníku jsou tyto prováděné změny detailně popisovány i s časovým závěrem, který je vždy na konci stavebního deníku vyhodnocován. Například na konci stavebního deníku č. 1 (poznámka soudu – soudu nebylo předloženo) bylo zapsáno, že doba provádění víceprací byla v dané době 39 pracovních dnů, což znamená, že zhotovitel splnil změny v délce 39 pracovních dnů plus o 86 pracovních dnů mu bylo později předáno staveniště, které se mimo jiné dovyklízelo v průběhu dalšího času, nebylo tedy prosto práv a vyklizené dne 8. 8. 2018 – dohromady 125 dnů. Žalobkyně požadovala harmonogram stavby, na což neměla právo dle smlouvy o dílo, kdy stavbyvedoucí vypracovával harmonogram včetně víceprací, které posunovaly o tuto dobu původní smlouvu o dílo. Žalobkyně ochotně vystavovala objednávky a vystavované vícepráce objednané, tedy změnový list č. 1 a 2, ale nereflektovala posun termínu, tedy přiměřenou dobu na splnění víceprací, což ostatně vyplývá z jednání a zápisů a z emailové korespondence. Žalovaný neměl možnost svobodně si prosadit termín ke splnění víceprací, žalobkyně argumentovala, že se termín ošetří až na konci stavby, což není správně a zhotovitel s tímto nikdy nesouhlasil. Žalobkyně i v měsíci srpnu, září a v říjnu 2018 požadovala další vícepráce a žádala žalovaného, aby stavbu nepřerušoval, kdy byla zajištěna velká podhodnocenost projektové dokumentace, stavební práce a bourací práce. Začal se tvořit změnový list č. 4, kdy zhotovitel mohl a chtěl přerušit dílo, kdy bylo jasné, že bez provedení nutných víceprací dílo jako celek nebude funkční. Ve stavebním deníku č. 2 bylo zapsáno, že v období od konce září 2018 do 2. poloviny října 2018 zhotovitel splnil vícepráce v rozsahu 21 pracovních dnů (pozn. soudu - opět nepředloženo). Žalovaný tak uváděl, že vícepráce trvaly 60 dnů, pozdní předání staveniště 86 dnů, tj. na straně žalobkyně vzniklo prodlení v délce 146 dnů. Žalovaný tak měl termín ke splnění do cca 26. 11. 2018 a to za předpokladu, že by bylo v ten den podpisu smlouvy o dílo předáno i staveniště a nebylo potřeba žádných víceprací. Za daného stavu se k termínu 26. 11. 2018 musí připočíst nutný čas ke splnění víceprací a pozdě předané staveniště a z toho vyplývá, že žalovaný měl k dobru v dané chvíli ještě termín 146 dnů, což je zhruba doba 5 měsíců, aniž by mohl být jakkoliv penalizován. Žalovaný ničeho neporušil. Žalovaný se tak nemohl nalézat v žádném prodlení, pokud je písemnostmi prokazováno, že mu žalobkyně záměrně prodloužit termín na vícepráce nechce, nicméně si je fyzicky objednává. Výzva k poskytnutí jistoty ze dne 10. 10. 2018 doručené dne 19. 10. 2018 je účelová a protiprávní. K této výzvě se žalovaný vyjádřil dopisem ze dne 21. 10. 2018. Žalovaný za celou dobu provádění díla nemá ve stavebním deníku žádný negativní zápis, neexistuje žádný vytýkací dopis. Naopak si žalobkyně u žalovaného objednávala mnoho víceprací. Žalovaný si nemohl svobodně prosadit prodloužení termínu, a proto s odkazem na § 2590 odst. 2 o. z. měl nárok na přiměřený termín ke splnění díla/víceprací v době přiměřené jeho povaze, čas plnění je ujednán ve prospěch zhotovitele. Nad rámec je třeba uvést, že žalovaný žádal dodatek na posun termínu před zahájením prací na díle, ale byl odmítnut s tím, že bude vydáno žalobkyní usnesení Rady města o nepenalizaci žalovaného o počet dnů prodlení způsobený žalobkyní – pakliže v době psaní výzvy má žalovaný ke splnění ještě minimálně 2 kalendářní měsíce, jak může být v prodlení, když se dílo dle smlouvy o dílo nemělo předávat na části či uzlové body. Žalovaný postupoval v souladu se zákonem, upozorňoval na překážky v díle v písemné formě s výzvou k odstranění těchto překážek žalobkyni, byl nucen přerušit práce na podlaze a souvisejících a zahájit vícepráce, pročež se dokončení díla prodlužuje o dobu přerušením vyvolanou. Žalovaný rovněž splnil požadavek na přiměřenou jistotu a to potvrzením třetího subjektu (velkoobchodu stavebnin), že žalovaný má veškerý materiál na danou investiční akci závazně zálohován. V dané době vyhotovil žalovaný práce dle soupisu č. 1 a 2 za 1,3 milionu Kč dle smlouvy o dílo a 1 000 000 Kč na vícepracích, dohromady tedy sumu, která značně přesáhla vyplacená plnění žalobkyní – lze tedy konstatovat, že výzva žalobkyně byla naprosto zbytečná, protože žalovaný svou prací dosáhl a přesáhl zmíněné plnění uvedené ve výzvě o poskytnutí přiměřené jistoty. Žalovaný beze zbytku splnil výzvu ve lhůtě a svou činností vytvořil zisk převyšující vyplacenou zálohu. Zajistil materiál v nominální hodnotě vyšší, než byla záloha od třetího subjektu. Žalovaný poskytl přiměřenou jistotu žalobkyni, když primárně z obsahu výzvy vyplývá, že se jedná o vyplacenou zálohu a až sekundárně o čas ke splnění. Žalovaný tedy v závěru své obrany uvedl, že nemohl být v žádném prodlení, kdy k předání staveniště žalobkyní došlo pozdě, k předání smlouvy o dílo žalobkyní došlo rovněž pozdě a dále s odkazem na nutnou dobu vyhotovování víceprací. Žalovaný nemusel poskytovat žalobkyni žádnou přiměřenou jistotu, přesto tak učinil (potvrzení stavebnin). Žalovaný dále uváděl, že projektová dokumentace nebyla celistvá, úplná, nebyla vyhotovena tak, aby jakýkoliv zhotovitel na jejím základě byl schopen dílo vyhotovit. Sám projektant akce uznal své pochybení, a to, že sondy ani průzkum neprováděl, že jsou vícepráce oprávněné a dokonce zápisy ve stavebním deníku společně s dalšími oprávněnými osobami zadává, kontroluje a dokonce i urguje jejich provedení. Součástí vyjádření k žalobě ze dne 15. 10. 2019 byly i takto neurčitě označené důkazy: veškeré listiny, stavební deník, zápisy z [anonymizováno], výslech svědků dle [anonymizována tři slova], změnové listy, objednávky, korespondence, fotodokumentace, znalecký posudek soudem určeným znalcem, s výhradou dalších, [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo].

3. Žalovaný vznesl vzájemný návrh proti žalobkyni, který však byl neurčitý a k výzvě soudu žalovaný tento vzájemný návrh, resp. jeho vady neodstranil, pročež byl vzájemný návrh ze strany soudu pravomocně odmítnut.

4. Ve věci proběhlo dne 22. 7. 2020 první jednání ve věci, ke kterému se žalovaný bez řádné omluvy nedostavil. Při tomto jednání bylo straně žalující poskytnuto procesní poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 118b odst. 1. o. s. ř. Žalovaný se k tomuto jednání bez řádné omluvy nedostavil, přičemž k tomuto soud dále uvádí, že žalovaný sice zaslal ke zdejšímu soudu omluvu, která byla soudu doručena 21. 7. 2020 (tj. pouhý 1 den před konáním jednání), ve kterém žalovaný požádal o odročení nařízeného jednání z toho důvodu, že jednatel žalovaného měl podstoupit [anonymizováno] zákrok. K žádosti předložil toliko pouze fotografii jednatele žalovaného. Na tuto žádost o odročení soudního jednání bylo promptně ze strany soudu ještě téhož dne (byť se dle názoru soudu nejednalo o včasnou omluvu), pak téhož dne bylo na tuto omluvu ze strany soudu reagováno tak, že byl žalovaný vyzván, aby doložil lékařskými zprávami důvod své žádosti o odročení jednání, kdy pouhá nedatovaná fotografie jednatele neosvědčuje [anonymizováno] stav a nemožnost jednatele žalovaného dostavit se k jednání. Navíc soud upozornil žalovaného o povinnosti dokládat důvodnost žádosti o odročení jednání, o čemž byl opakovaně soudem poučován i v jiných soudních řízeních (viz. přípis soudu na č. l. 154 spisu). Datová zpráva byla dodána do datové schránky žalovaného dne 21. 7. 2020, avšak z neznámých důvodů byla doručena fikcí až 31. 7. 2020. Je povinností žalovaného, pokud žádá soud o odročení soudního jednání, aby si osvědčil a zjistil, zda jednání bylo skutečně odročeno minimálně tím, že nahlédne do datové schránky, případně využije informací ze stránek www.justice.cz (přičemž žalovaný zná tyto webové stránky, když na ně sám odkazuje ve svém podání na č. l. 163 a dokládá sjetinu z těchto webových stránek na č. l. 164). Soud je tedy přesvědčen, že jednání proběhlo zcela řádně a správně pak došlo i ke zkoncentrování řízení. Soud chtěl žalovaného u tohoto jednání procesně poučit dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. ve spoj. s ust. § 118b o. s. ř. s ohledem na to, že jeho vyjádření, respektive jeho procesní obrana byla v mnohých bodech nejasná, neurčitá a neúplná a chtěl mu tak poskytnout poučení rovněž i mimo jiné z toho důvodu, že důkazní návrhy označené v jeho vyjádření byly označeny neurčitě (výslech svědků, SD, KD, ZL, objednávky, korespondence, veškeré listiny, zápisy z KD, změnové listy, fotodokumentace,...) či některé z nich nebyly soudu vůbec ani předloženy (protokol z jednání ze dne 22. 7. 2020 str. 4 a 5 protokolu). Pokud pak zástupce žalovaného odkazoval na to, že dle jeho názoru první jednání neproběhlo řádně, pročež v řízení nemohlo dojít ke koncentraci řízení (vyjádření zástupce žalovaného ze dne 15. 6. 2021 na č. l. 287-289 spisu), pak soud odkazuje na shora řečené a na svoje vyjádření založené ve spise na č. l. 290 a setrvává na svém závěru, že jednání proběhlo řádně a došlo v souladu se zákonem ke koncentraci řízení dle § 118b odst. 1 o. s. ř. Při tomto jednání byla žalobkyně poučena, aby doplnila svá tvrzení a prokázala, že k pozdnímu předání staveniště došlo z titulu jednání na straně žalované, že částka ve výši 2 231 487,68 Kč byla zaplacena, že žalovaný neplnil své povinnosti vyplývající ze smlouvy o dílo řádně a včas, v čem konkrétně spatřovala žalobkyně prodlení a průtahy na straně žalované, aby dále prokázala důvodnost odstoupení od smlouvy a doručení odstoupení od smlouvy straně žalované dne 10. 10. 2018. Dále pak byla vyzvána k tomu, aby dotvrdila a prokázala hrozící podstatné porušení smlouvy o dílo a že bylo lze očekávat porušení smlouvy o dílo žalovaným podstatným způsobem.

5. Žalobkyně k podanému poučení v koncentrační výzvě uvedla následující. Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ve výběrovém řízení bylo doručeno do datové schránky žalovaného fikcí dne 17. 4. 2018, když toto oznámení bylo doručeno fikcí, neboť žalovaný si nevyzvedl datovou schránku. Dne 26. 4. 2018 byly přijaty námitky proti průběhu zadávacího řízení, když k doručení rozhodnutí o těchto námitkách došlo dne 30. 4. 2018. Dne 14. 5. 2018 byla žalovanému do jeho DS zaslána výzva k poskytnutí součinnosti k uzavření smlouvy. Dále byl žalovaný, resp. jednatel žalovaného [jméno] [příjmení], telefonicky kontaktován ze strany zaměstnanců žalobkyně, konkrétně [jméno] [příjmení], dne 22. 5. 2018, celkem 3x, když ani jednou hovor nezvedl. Další telefonický kontakt byl dne 29. 5. 2018 a dne 07. 6. 2018, když jednatel žalovaného hovor v obou případech přijal, k domluvě stran součinnosti k uzavření smlouvy nedošlo. V mezidobí těchto pokusů o kontakt byl dále telefonicky kontaktován ze strany dalších zaměstnanců žalobkyně, konkrétně p. [příjmení] a pí. [příjmení], jakož i starosty [anonymizováno] [jméno] [příjmení], při těchto pokusech nebyl hovor přijat. Žalobkyně se pokoušela žalovaného kontaktovat i e-mailem, konkrétně dne 23. 5. 2018, kde byl upozorňován na výzvu k součinnosti, zaslanou via DS dne 14. 5. 2018, se žádostí o neprodlené zahájení kroků k podpisu smlouvy. Dne 31. 5. 2018 byl jednatelem žalovaného zaslán email s tím, že vše nachystal a další den by měl být doporučenou cestou odeslán dopis s návrhem termínů schůzky se starostou. Dne 7. 6. 2018 byl ze strany žalobkyně adresován žalovanému mail v tom smyslu, že jsou zasílány dvě vyhotovení smlouvy k podpisu s akceptací schůzky dne 19. 6. 2018, v případě potřeby klidně i dříve. Na to bylo dne 19. 6. 2018 jednatelem žalovaného sděleno, že ze zdravotních důvodů mu tento termín nevyhovuje, navrhuje den 25. 6. 2018. Dne 25. 6. 2018 se uskutečnila schůzka, na kterou žalovaný nepřivezl výtisky smluv, podepsané z jeho strany a nemohlo tak dojít k převzetí staveniště. Nicméně žalovaný si toto staveniště prohlédl a ústně bylo pak mezi žalovaným a žalobkyní ujednáno, a to zejména na základě rozhovorů mezi zaměstnankyní žalobkyně, [jméno] [příjmení] a jednatelem žalovaného, následující. Přestože se na staveništi nacházelo pódium, nebude toto bránit převzetí staveniště, neboť práce bylo možné zahájit bez ohledu na tuto skutečnost a teprve až práce postoupí takovým způsobem, že bude nutné pro jejich další postup odstranění pódia, toto bude odstraněno. Zápisy ve stavebním deníku svévolně zaznamenané zhotovitelem, tak nikterak nereflektují realitu. Následně byl tedy telefonicky urgován jednatel žalované, ať převezme staveniště a započne práce. Žalovaný pak začal tvrdit, že nemůže staveniště převzít, neboť se v předsálí kulturního domu nachází bar, chladnička, věšáky, šatna, apod., což brání převzetí staveniště. Toto bylo veskrze účelové tvrzení, neboť předsálí nebylo součástí staveniště, na což byl opět: ze strany zaměstnankyně žalobkyně [jméno] [příjmení] upozorňován. Tuto výtku tedy žalovaný nakonec vzal zpět a byl ujednán další termín převzetí staveniště, tj. 30. 7. 2020. Nicméně na tomto, jak je naznačeno výše, došlo k problémům se zmiňovaným pódiem. I přes opakované přísliby ze strany žalovaného odmítl převzít staveniště za situace, kdy se na něm nacházelo pódium. Žalobkyně tedy zajistila obratem odstranění pódia a opětovně vyzvala žalovaného k převzetí staveniště, k čemuž tedy již 8. 8. 2018 došlo. K prokázání výše uvedených tvrzení žalobkyně navrhla výslech jejích zaměstnanců - [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], který vykonával funkci technického dozoru stavby a veškerých pokusů o předání staveniště se osobně účastnil a starosty [anonymizováno] [příjmení]. Z výše uvedeného tak dle názoru žalobkyně jednoznačně vyplývá, že jednání žalovaného bylo účelové, kdy se snažil oddálit převzetí staveniště. Žalobkyně tvrdila, že dne 6. 9. 2018 uhradila žalovanému částku ve výši 2 099 244,85 Kč a dne 26. 9. 2018 částku ve výši 132 242,83 Kč, v obou případech převodem z účtu žalobkyně č. [bankovní účet], vedeném u [právnická osoba], na účet žalovaného č. [bankovní účet], vedeném u [právnická osoba], tak jak jsou tato bankovní spojení uvedena u specifikace smluvních stran u smlouvy o dílo [číslo] [rok]. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný neplnil své povinnosti vyplývající ze smlouvy o dílo řádné a včas. Některé stavební práce prováděl v rozporu s technologickým postupem, který již žalobkyně zaznamenala během stavby a nabyla tak pochybnost o tom, že dílo bude řádně provedeno, jednalo se o následující: - Ve velíně sálu, byla uvažována oprava omítek, která měla být provedena po natažení nových rozvodu TZB, to bylo provedeno, aniž by se tyto práce před opravou provedly. - Pod novým schodištěm, měla vzniknout úklidová komora, to mělo být provedeno provedení ocelové konstrukce schodiště, aby vyzdívky kopírovaly tvar schodiště. Dodavatel toto provedl před montáží schodiště. Tyto vyzdívky musely být v rámci dokončení sálu zbourány a postaveny opětovně. Na stavbě žalovaný nepostupoval standardním způsobem, když byl pak opakovaně vyzýván stavebním dozorem na kontrolních dnech k předložení harmonogramu, aby mohl žalobkyni informovat o časovém průběhu stavby. Žalovaný však nikdy takovýto harmonogram stavby neposkytl. Z jednání žalovaného tedy bylo patrné, že nebude schopen dodržet termín dokončení díla, když žalobkyně tuto pochybnost nabyla právě z chování žalovaného a také i proto, že podle rozpočtu stavby měl provést práce v hodnotě 6 931 697 Kč bez DPH, když ke dni odstoupení od smlouvy dle zjištění žalobkyně chyběly provést práce v rozsahu stanoveném ve zjišťovacím protokolu, jenž byl součástí faktury ze dne 20. 9. 2018 (viz předložený protokol na č. l. 180). V textu přiloženého protokolu žalobkyně vyznačila modře položky, které nebyly zhotovitelem provedeny a žlutě práce, které zhotovitel provedl. Vzhledem k těmto skutečnostem musela žalobkyně nabýt přesvědčení, že žalovaný tedy nebude schopen dodržet termín dokončení díla, tak jak bylo ujednáno. Jelikož měla nasmlouvané společenské akce vztahující se k termínu dokončení díla, neboť předpokládala do konce roku jeho plný provoz, pak jediným způsobem, jak zabránit dalším škodám, bylo právě odstoupení od smlouvy se zhotovitelem, aby mohla dokončit stavbu nová stavební firma řádné a včas. Dne 10. 10. 2018 v rámci kontrolního dne jednatel žalovaného odmítl osobně převzít výzvu k poskytnutí přiměřené jistoty dle § 2002 odst. 2 OZ, když tohoto kontrolního dne se za žalobkyni zúčastnil starosta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vedoucí Odboru ekonomiky a správy majetku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], technický dozor investora [jméno] [příjmení] a referent odboru správy majetku a ekonomiky, [obec] [anonymizováno]. Předmětná výzva byla jednateli žalovaného nahlas přečtena [anonymizováno] [příjmení], následně téhož dne zaslána cestou DS. O tomto odmítnutí převzetí byl učiněn záznam na potvrzení o osobním převzetí dokumentu, s výzvou byl žalovaný seznámen tedy již dne 10. 10. 2018, když odstoupení od smlouvy bylo do DS žalovaného doručeno dne 19.10.2018, tedy žalobkyně tvrdí, že žalovanému byla poskytnuta lhůta k poskytnutí jistoty v délce min. 8 dnů. Co se týče stanovení 20 % zálohy na chybně provedené práce, které nemohly být znalcem řádně zhodnoceny, tak vzhledem k tomu, že bylo již dílo dokončeno, pak tuto záležitosti navrhla žalobkyně ponechat na výslechu znalce, neboť se jedná o velmi odbornou otázku, k níž je zapotřebí i znalost stavebně technického stavu díla, které zjistil znalec při místním šetření. Žalobkyně je proto přesvědčena, že musí být na znalci, aby tuto svoji úvahu vztahující se k 20 % toleranci vadně provedených prací náležité odůvodnil.

6. Ve věci podala vyjádření i strana žalovaná, kdy se jedná o její vyjádření ze dne 7. 9. 2020, nicméně se jedná o vyjádření, které došlo soudu po uplynutí koncentrační lhůty, a proto k němu soud nemohl přihlížet. Jedná se však de facto o zrekapitulování dosavadních tvrzení, která zazněla již ve vyjádření k žalobě.

7. Na žádost soudu, aby žalovaný soudu předložil stavební deník, který ostatně navrhoval k důkazu, žalovaný ve svém přípisu ze dne 7. 12. 2020 uvedl, že nemůže splnit žádost soudu z důvodu současného [anonymizováno] stavu [anonymizována dvě slova]. Nicméně po odpadnutí překážek předloží soudu stavební deník. Následně pak žalovaný až přípisem ze dne 14. 3. 2021 uvádí, že originálem deníku nedisponuje, neboť tento měl být na přelomu října a listopadu 2018 předložen žalobkyni, což mohou potvrdit osoby, které tomu byly přítomny ([příjmení], [příjmení], [celé jméno znalce]).

8. Následně pak žalovaný soudu zaslal další vyjádření ze dne 20. 4. 2021, nicméně rovněž i k tomuto vyjádření nezbývá než soudem konstatovat, že bylo podáno po koncentrační lhůtě, když i v tomto podání žalovaný opakovaně uvádí skutečnosti, které již zazněly v jeho vyjádření k žalobě. Pokud jde o výslechy svědků, pak zde navrhuje k důkazu vyslechnout svědky [příjmení], [příjmení] a [celé jméno znalce]. Rovněž i označené osoby byly označeny po lhůtě a soud nemohl tyto důkazy (výslechy svědků) provádět, neboť jejich neurčitost nebyla odstraněna v koncentrační lhůtě. Žalovaný dále uvádí, že ve výzvě poskytnutí přiměřené jistoty není uvedena výtka, a tedy tato výzva není zcela jasná, nebylo v ní zcela jasně konkretizováno, co je žalovanému vytýkáno, a proto se jedná o neurčitou a obecnou výzvu k odstoupení od smlouvy, pročež není takovéto odstoupení platné pro neurčitost.

9. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

10. Strany spolu uzavřely dne 25. 6. 2018 smlouvu o dílo [číslo] [rok], jejímž předmětem byly stavební úpravy sálu kulturního domu v [obec], přičemž žalovaný se zavázal zhotovit dílo za cenu 8 387 353 Kč a to v termínu do 24. 8. 2018. Pokud jde o dobu plnění, pak v článku IV. odst. 1 smlouvy se uvádí, že k zahájení díla mělo dojít v dubnu 2018 do 10 dnů od předání a převzetí staveniště. [obec] plnění bylo uvedeno jako kulturní dům v [obec]. Pokud jde o změny díla, tyto byly specifikovány v bodě III. smlouvy o dílo tak, že právo na úhradu plnění má zhotovitel pouze v případě, že změna bude dohodnuta na základě změnového listu, který bude vzájemně odsouhlasen následným vyhotovením písemného dodatku ke smlouvě. Žalovaný prohlásil v úvodu smlouvy pod bodem II., že se s projektovou dokumentací řádně seznámil, obdržel ji v potřebném počtu výtisků a proti jejímu obsahu a formě po odborném posouzení nevznesl žádné námitky. Žalobkyně se zavázala, že bude hradit nad rámec ceny díla pouze práce a dodávky, které si zcela prokazatelně písemně objednala, a které budou předmětem příslušného dodatku ke smlouvě, tak jak je uvedeno v bodě III. této smlouvy (změny díla). Pokud jde o fakturaci, pak fakturace měla být prováděna po částech, kdy 90 % ceny díla měla být zaplacena na základě dílčích faktur dle skutečně provedených prací a 10 % díla po řádném předání díla. První fakturu měl žalovaný právo vystavit dnem zahájení díla. Právo k vystavení dílčích faktur vznikalo podpisem zjišťovacího protokolu žalobkyní, respektive jím pověřeným zástupcem a to na základě soupisu provedených prací (příloha zjišťovacího protokolu). Strany si v článku XII. ujednaly možnost odstoupení od smlouvy, dle kterého žalobkyně mohla odstoupit od smlouvy z důvodu podstatného porušení smluvních závazků žalovaným, kterým se mimo jiné míní i to, že žalovaný je v podstatném prodlení se zhotovením díla ve smluvních termínech, kdy za podstatné prodlení se považuje doba delší než 35 kalendářních dnů. Dle článku XII. bod 5 odstoupením od smlouvy zanikají všechna práva a povinnosti stran ze smlouvy s výjimkou nároků na náhradu škody vzniklé porušením smlouvy a nároku na sjednané smluvní pokuty. Ve článku XII. odst. 6 je v případě odstoupení od smlouvy žalobkyně povinna uhradit žalovanému hodnotu dosud provedených a nevyfakturovaných prací. Dle článku XII. odst. 7 smlouvy musí být odstoupení od smlouvy učiněno písemně a musí být doručeno druhé smluvní straně, přičemž pro účely doručení platí pro oba účastníky dohody adresa uvedená v záhlaví smlouvy a má se za to, že je doručeno smluvní straně třetím dnem po odeslání, nedojde-li k doručení dříve. Smlouva byla schválena usnesením Rady [územní celek] dne 16. 4. 2018 Součástí smlouvy byl i položkový rozpočet stavby založený ve spise na č. l. 11 p. v. – 15 p. v. a výkazy výměr na č. l. 16-20 spisu (smlouva o dílo, usnesení Rady [územní celek], položkový rozpočet stavby, výkazy výměr).

11. Žalobkyně zaplatila žalovanému dne 6. 9. 2018 částku ve výši 2 099 244,85 Kč a následně dne 26. 9. 2018 částku ve výši 132 242,83 Kč (doložené výpisy, nesporné tvrzení účastníků). Dopisem ze dne 10. 10. 2018 vyzvala žalobkyně žalovaného k poskytnutí přiměřené jistoty spočívající v přiměřené zástavě, eventuálně v ručení třetí osoby za závazek žalobkyně spočívající ve smlouvě o dílo a to v hodnotě již vyplacených materiálových nákladů ve výši 2 099 244,85 Kč včetně DPH, přičemž jistotu žádala poskytnout ve lhůtě 7 dnů od převzetí výzvy. V dopise se dále uvádí, že postup žalovaného při realizaci stavebních prací nenasvědčuje tomu, že dílo bude dokončeno řádně a včas. Z postupu žalovaného tudíž nepochybně vyplývá, že poruší smlouvu podstatným způsobem. Dopisem ze dne 19. 10. 2018 následně žalobkyně odstupuje od smlouvy o dílo a to z důvodu, že výzva ze dne 10. 10. 2018 byla žalovanému v rámci koordinační schůzky předána žalovanému a zároveň byla výzva vypravena do jeho datové schránky. K poskytnutí jistoty byla žalovanému poskytnuta lhůta v délce 7 dnů od převzetí výzvy. Výzvu si žalovaný odmítl převzít. Z tohoto důvodu tedy žalobkyně odstupuje od smlouvy o dílo, přičemž dále uvádí, že navrhuje, aby došlo k ocenění již provedených prací při započtení dříve provedených úhrad, rozdíl bude vyplacen té straně, která na něj bude mít nárok. Předžalobní výzvou ze dne 6. 3. 2019 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky a v opačném případě byl upozorněn na podání žaloby. V předžalobní výzvě je rovněž odkazováno na znalecký posudek zpracovaný [celé jméno znalce].

12. Z části stavebního deníku, který byl soudu předložen, a to listů [číslo] – [číslo] (č. l. 211 - 229 soudního spisu) bylo zjištěno následující. K převzetí staveniště mělo dojít až 8. 8. 2018, přičemž z jednostranných zápisů žalovaného z 25. 6. 2018, 24. 7. 2018, 30. 7. 2018, 2. 8. 2018 a 7. 8. 2018 se uvádí, že dosud nedošlo k převzetí staveniště z toho důvodu, že předání a převzetí staveniště brání odstranění pódia, přičemž toto mělo být vyklizeno již před předáním a převzetím staveniště ze strany žalobkyně. Pokud jde o provedené práce vyplývající ze stavebního deníku, pak k těm bylo zjištěno, že v období od 9. 8. – 15. 8. probíhaly demontáže a demolice v objektu, dne 15. 8. byly zahájeny stavební práce v 1. NP, 16. 8. byly provedeny demontáže a odvozy sutě na deponii, které probíhaly až do 25. 8. 2018. V zápise z 25. 8. 2018 jsou první zmínky ohledně jednání před podpisem změnového listu č. 1, kdy na tento navazuje reakce ze strany technického dozoru investora, kdy se zde uvádí, že termín případného posunutí dokončení díla v návaznosti na změnový list č. 1 bude dle skutečné doby provedení těchto prací. Od 26. 8. se provádí práce dle změnového listu č. 1, které se prováděly až do 3. 9. 2018, nicméně zde je založen zápis ze strany žalovaného, že fakturace dle změnového listu č. 1 bude provedena ihned po jejich dokončení. Následuje zápis ze 4. 9. 2018 vztahující se k úklidu a demolici schodiště a odvozu vytěženého materiálu, kdy toto je prováděno následně i 5. 9. a 6.

9. Následuje zápis ze strany technického dozoru investora k fakturaci, kdy technický dozor investora potvrdil v [anonymizováno] [číslo] všechny provedené práce k 31. 8. 2018. Nato navazuje zápis ze strany žalovaného, že tedy není jasné, jakou fakturaci měl technický dozor investora odsouhlasit. Dne 8. 9. 2018 probíhá nakládka vytěženého materiálu dle změnového listu č. 1 – odvoz k likvidaci, dne 10. 9. 2018 dochází k podpírání stropu a opět demolice a odvoz sutě, demontáž radiátorů a řeší se podhledy a jejich odstranění, jakož i 11. 9. 2018. Dne 12. 9. 2018 se provádí odvoz suti na skládku, nakládka zbytku dřeva na nákladní auto a jeho likvidace. Dne 13. 9. se provádí opět nakládka suti a vývoz materiálu. Dne 14. 9. demontáž radiátoru dle projektové dokumentace. Následně se zde objevují zápisy ve stavebním deníku vztahující se k problematice odstranění podhledů v sále kulturního domu, odstranění betonové mazaniny a izolantů v lokálně poškozené podlaze v 2. NP (balkón), kdy dle zápisu stavbyvedoucího odstranění podhledu nebylo uvedeno v projektové dokumentaci a je nutno za účelem jeho odstranění sepsat změnový list. Následují zápisy z 18. 9., kdy se dokončuje demontáž radiátorů, probíhá jejich usazování, pak 20. 9. betonáž základů po vybourání dveří, srovnání podkladu, zdění v sále z [anonymizována dvě slova]. se zazdívají vchodové dveře z [anonymizováno], zazdívka vchodových dveří, dne 21. 9. 2018 Technické služby pokračují v demontážních procesech, práce probíhají z plošiny a v prostoru sálu a tyto práce pokračují až do 24. 9. ze strany [anonymizováno] prací. 25. 9., 26. 9. sekání ve 2. NP pod osazeným železnými překlady, transport sutě z vybouraného prostoru na nákladní auto a odvoz na skládku. Dne 25. 9. 2018 technický dozor investora schvaluje zápis kontrolního dne č. 5 s tím, že proběhl kontrolní den č.

6. Pokud jde o stavební deník, pak k tomuto nutno konstatovat, že část stavebního deníku byla pro soud nečitelná. Nicméně ze stavebního deníku je zřejmé, že tento stavební deník obsahuje zejména jednostranné zápisy ze strany žalovaného, kdy je navíc i zcela evidentní, že tyto zápisy nebyly vyhotovovány ve dnech skutečně provedených prací, neboť například v zápisu z 24. 7. 2018 se objevuje, že dne 29. 7. 2018 byl zaslán email, tj. tedy bylo zcela evidentní, že zápisy byly antidatovány, což snižuje věrohodnost takovéhoto důkazu (stavební deník).

13. Z výpisu usnesení Rady [územní celek] ze dne 27. 7. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně upustila od sankcionování žalovaného po dobu 81 dní eventuálního prodlení spočívajícího v povinnosti zhotovitele s dokončením díla do 24. 8. 2018, tedy žalobkyně nebude uplatňovat po žalovaném smluvní pokuty. Z emailu [jméno] [příjmení] za [územní celek] ze dne 31. 7. 2018 bylo zjištěno, že pódium bude k 1. 8. rozebráno a odstraněno z prostor kulturního domu a tudíž je možno přebrat staveniště. Následně se vyzývá strana žalovaná, aby dne 1. 8. převzala staveniště. Na tento email navazuje odpověď ze strany žalovaného, ve kterém žalovaný uvádí, že staveniště nebylo prosto práv třetích osob, když na tuto skutečnost prvně měl upozorňovat žalovaný již 29. 6. 2018, byť byl na osobní schůzce dne 24. 7. 2018 ujišťován, že je vše uklizeno, jakož i v emailu dne 29. 7. 2018, že je vše připraveno a uklizeno, aby následně zjistil, že tomu tak není. Opětovně se tedy ptá, zda bude žalobkyně schopna předat vyklizené staveniště a proplatit materiálové faktury ke dni zahájení díla. V emailu ze dne 7. 8. 2018 navrhuje žalovaný převzetí staveniště dne 8. 8. 2018 a ptá se na způsob fakturace. Nato navazuje email opět od pana [příjmení] za žalobkyni, kde uvádí, že souhlasí s navrženým postupem fakturace a potvrzuje převzetí staveniště dne 8. 8. 2018. Následuje pak email ze strany žalovaného ze dne 8. 8. 2018, kde potvrzuje žalovaný převzetí staveniště, kde uvádí následně, že nejsou odstraněny opony ani táhla a lanoví ke kulisám a oponám, kdy již nechtěl posunovat předání na další termín. K tomu dále pak žalovaný uvádí, že správce navrhl, že pokud mu tam žalovaný postaví lešení, pak to v řádech příštích dnů zdemontuje s chlapama. Slib žalovaný splnil a lešení tam má postavené. V emailu žalovaného ze dne 10. 8. 2018 se uvádí, že při demontáži podlah bylo objeveno dřevěné podloží z fošen na roštech, což je v rozporu s technickou zprávou a proto se navrhuje úprava podlah stěrkou s penetrací a křemičitým sypem o tloušťce 5-10 mm. Žalovaný dále uvádí, že bude nutno dřevěné podloží včetně roštů zdemontovat, prostor vyčistit, vysát, poté pozvat statika s projektantem, aby posoudili nastalý stav a navrhli změnu. Z tohoto důvodu žádá žalovaný, aby byl na kontrolní den přizván statik a projektant. V emailu ze dne 17. 8. 2018 měl žalovaný zaslat žalobkyni změnový list č. 1 na požadované vícepráce. V emailu ze dne 26. 8. 2018 měl pan [příjmení] poslat žalovanému podepsaný změnový list č.

1. Emailem ze dne 2. 9. 2018 měl žalovaný zaslat žalobkyni návrh zjišťovacího protokolu dle smlouvy o dílo., zjišťovací protokol dle změnového listu č. 1, fakturu za provedené práce dle změnového listu č. 1 a zápis statika ze dne 31. 8. 2018 ve stavebním deníku strana č. l. [číslo]. Ze zápisu stavebního deníku [číslo] na č. l. 221 ze dne 30. 8. 2018 bylo zjištěno, že statik provedl kontrolu stavby, po ubourání podlahy sálu a přísálí. Podlaha sálu je o 110 mm níž než přísálí. Je možné vybourání v celkové tloušťce asi 130 mm v sále, provést tepelně izolační vrstvou a betonovou mazaninou z betonu s disperzní výztuží v max. tloušťce 70 mm. Praskliny v betonové mazanině v přísálí mezi zděnými pilíři jsou důsledkem smršťování betonu v době výstavby a nemají vliv na statickou bezpečnost stropu. Při kontrole nebyly zjištěny žádné odchylky oproti předpokladům provedení a je tedy možné postupovat dále podle projektové dokumentace. Z doručenky datové zprávy k výzvě k poskytnutí přiměřené jistoty na č. l. 90 se podává, že tato byla podána dne 10. 10. 2018. Odstoupení od smlouvy bylo žalovanému doručeno dne 19. 10. 2018, jak vyplývá z doručenky datové schránky na č. l.

92. Dopisem ze dne 21. 10. 2021 žalovaný reaguje na výzvu k poskytnutí přiměřené jistoty, kdy uvádí, že na konci kontrolního dne mu chtěl starosta [obec] předložit nějakou jistinu žalovanému a žádal podpis jejího převzetí, kdy mu bylo sděleno, že toto na kontrolní den nepatří. Měl se zde řešit zejména změnový list č. 2 na změnu podlahy oproti smlouvě o dílo (poznámka soudu: v této listině tedy sám žalovaný připouští, že se na této akci, na tomto kontrolním dnu měl řešit zejména změnový list č. 2 na změnu podlahy oproti smlouvě o dílo, z tohoto důvodu je tedy zřejmé, že žádné práce z titulu změnového listu č. 2 nebyly odsouhlaseny, pokud zde sám žalovaný dne 21. 10. 2018 sám potvrzuje, že se zde měly řešit pouze práce, resp. že se zde měl řešit zejména změnový list č. 2) s tím, že žalovaný měl sdělit žalobkyni, že disponuje datovou schránkou, kdy mu bylo sděleno, že listina bude do datové schránky žalovanému odeslána. Následujícího dne žalovaný odeslal opravený změnový list na betonáž podlahy v sále včetně příslušenství altruisticky připojil i přílohu č. 2 a v emailu podrobně rozepsal, že veškerý stavební materiál je závazně zajištěn u renomovaných stavebnin a že do vyhotovení víceprací (zde betonáž, stavba podlahy v KD, demontáž stropních panelů + azbestu) musel oddálit a to jak stavbu prostorového lešení, tak i dovoz stavebního materiálu, neboť není materiál za současné situace, kam bezpečně uložit a ochránit jej před poškozením, přiměřená jistota tak byla splněna v písemné formě. Žalovaný se distancoval od nařčení, že měl údajně výzvu převzít a pouze odmítl podpis převzetí, k ničemu takovému nedošlo, ostatně je to zapsáno i ve stavebním deníku na straně [číslo] ze dne 10. 10. 2018 (poznámka soudu – tato část deníku nebyla soudu předložena). Žalovaný pak dále uvádí, že má za to, že je odstoupení od smlouvy neplatné. V potvrzení stavebnin [anonymizována dvě slova] z 1. 10. 2018 se uvádí, že [anonymizována dvě slova] má u této společnosti závazně zajištěn stavební materiál na investiční akci – [ulice] úpravy [anonymizována dvě slova] domu v [obec], kdy tento chtěli v srpnu a následně v záři 2018 vyexpedovat na stavbu, avšak jednatel žalovaného sdělil, že jsou na stavbě překážky v plnění na straně žalobkyně (demontáž nevyhovující podlahy v sále a betonáž nové podlahy a další požadavky na vícepráce, na 1 část provedených víceprací stavebniny již materiál dodaly), kdy jeho firma provádí vícepráce a nepracují naplno dle smlouvy o dílo. Materiál nelze na stavbě uložit. Vzhledem k tomu, že jim byly předloženy fotografie z místa i s ohledem na to, že se jedná o solidního zákazníka, souhlasili s posunem. S žalovaným byli dohodnuti, že jakmile odpadnou překážky a materiál bude na stavbě kam uložit, bude mu v co nejkratší době přivezen. Z emailu ze dne 11. 10. 2018 podepsaného žalovaným se podává, že žalovaný zde reaguje na nutnost zhotovení víceprací dle změnového listu č. 2 a zasílá potvrzení stavebnin ohledně materiálu. Dále pak se zde uvádí, že má žalovaný sepsané smlouvy na osvětlení, výplně a schodiště a žádá o akceptaci změnového listu č. 2 a odstranění patové situace, aby mohlo být začato s plněním smlouvy o dílo. Následuje upomínka ze strany žalovaného na proplacení faktury ve výši 882 881,91 Kč s DPH, kdy se jedná o upomínku formou emailu ze dne 18. 10. 2018.

14. Žalobkyně emailem ze dne 14. 5. 2018 měla zaslat žalovanému výzvu k součinnosti k uzavření smlouvy o dílo. Následuje další email ze strany žalobkyně ze dne 23. 5. 2018, kdy prosí o zahájení kroků k podpisu smlouvy. Z výzvy ze dne 14. 5. 2018 se podává, že žalobkyně vyzývá žalovaného k poskytnutí řádné součinnosti k uzavření smlouvy o dílo. Listinami na č. l. 173-179 je prokazováno, že žalobkyně zaplatila žalovanému částku ve výši 2 231 487,68 Kč, které provedla dvěma úhradami a to 6. 9. 2018 a 26. 9. 2018. Soudu pak dále byl předložen ze strany žalobkyně zjišťovací protokol, soupis skutečně provedených prací [číslo] (č. l. 180 – 182 spisu), který je podepsán stranou žalovanou, ze které bylo zjištěno, že byly provedeny práce dle soupisu skutečně provedených prací [číslo] v hodnotě 729 654,47 Kč. V tomto soupisu není uvedeno datum, nicméně je zřejmé, že se vztahuje k zápisu ve stavebním deníku ze dne 7. 9. 2018: vyjádření technického dozora investora k fakturaci, kdy technický dozor investora potvrdil ve zjišťovacím protokolu [číslo] všechny provedené práce k 31. 8. 2018. Z listiny na č. l. 184 označené jako potvrzení o osobním převzetí dokumentu, kdy se mělo jednat o výzvu k poskytnutí přiměřené jistoty, se podává, že žalovaný (jednatel pan [příjmení]) odmítl podepsat převzetí výzvy k poskytnutí přiměřené jistoty osobně. Je zde podpis 5 osob, z nichž lze identifikovat technický dozor investora - pana [příjmení], pana [příjmení] a paní [příjmení] (viz výslechy svědků). Ze zápisu č. 5 z kontrolního dne ze dne 17. 9. 2018 bylo zjištěno následující: k tomuto datu se měl provádět úklid staveniště, odvoz sutí, demontáže otopných těles. Žalovaný měl v minulosti upozorňovat žalobkyni, že nebyla provedena demontáž opony, táhel, lanoví a bočnice z pódia, které mělo být provedeno po postavení prostorového lešení. Žalovaný dále měl informovat, že v prostoru stav. baru je více potrubí, než je uvedeno v projektové dokumentaci, bude provedená fotodokumentace a technický dozor investora provede posouzení, zda se jedná o vícepráci, bude řešena po vybourání otvoru mezi pilíři. Tato problematika měla trvat i k datu pořízení zápisu z kontrolního dne. Žalobkyně žádala o zpracování harmonogramu s termínem dokončení odpovídajícímu dle smlouvy o dílo. K tomu žalovaný odkazoval, že smlouva o dílo mu neukládá vypracování takového harmonogramu. Dále v bodě VI. se uvádí, že vznikla nutnost víceprací, kdy žalovaný měl připravit rozpočet na požadovanou změnu, nicméně toto nebylo splněno ani ke dni 12. 9. 2018. Žalovaný dále upozorňoval na nevyklizenou část v prostoru vstupu a to zdemontované skříně, bary atd. Vyklizení měla zajistit žalobkyně. Dále měl být zazdívan otvor stavebních dveří, měl být zazděn na celou plošku zdiva 60 cm, což bylo k datu kontrolního dne nesplněno s dalším termínem. Dále zde byly projednávány vícepráce ohledně podlahové konstrukce, kdy statik navrhoval provedení podlahy v určitém složení. Nato zasílal žalovaný změnový list, se kterým technický dozor investora nesouhlasí, kdy žalovaný měl prověřit možnosti snížení ceny po sjednání se subdodavatelem. Ve vztahu k demontáži akustického podhledu nad zdemontovaným stropním podhledem měl žalovaný předložit návrh změnového rozpočtu, tady měl učinit i ve vztahu k doplnění konstrukční vrstvy v místě energo kanálu. Žalovaný předložil návrh fakturace za srpen 2018, ke kterému technický dozor investora zaslal připomínky. Byla odsouhlasena fakturace ve výši 729 654,47 Kč bez DPH (odpovídá předloženému zjišťovacímu protokolu na č. l. 180 – 182 spisu). K důkazu byly provedeny i změnové listy č. 2 a 3 založené ve spise na č. l. 255 a 256, nicméně pokud jde o tyto změnové listy, pak pouze na jednom je razítko žalovaného, ale ani na jednom z nich není patrno, že by žalobkyně s takovýmito změnovými listy s odkazem na článek III. smlouvy o dílo vyslovila souhlas. Pokud jde o další listiny předložené stranou žalovanou jako: položkový rozpočet na č. l. 257, zjišťovací protokol na č. l. 259-261 a faktury na č. l. 262, [číslo], pak se jedná o listiny, které byly soudu předloženy po koncentraci řízení, a soud je k důkazu neprováděl vyjma faktur, které byly součástí znaleckého posudku, a jež byly se znaleckým posudkem provedeny k důkazu (zálohová fa [číslo] fa. [číslo] dle [anonymizováno] [číslo] dle [anonymizováno] [číslo]).

15. K prokázání tvrzení žalobkyně ohledně pozdního podpisu smlouvy a pozdního převzetí staveniště z důvodů na straně žalovaného a dále pak prokázání toho, že dne 10. 10. 2018 mělo dojít k popisu předání výzvy k poskytnutí přiměřené jistoty ze dne 10. 10. 2018 zástupci žalovaného, byli vyslechnuti následující svědci: [jméno] [příjmení], [obec] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] Tito svědci byli rovněž vyslechnuti k prokázání tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný neprováděl dílo řádně a včas, kdy některé stavební práce prováděl v rozporu s technologickým postupem a svědčili o tom, že dílo nebude řádně provedeno včas (vyjádření žalobkyně ze dne 28. 8. 2020 bod IV.).

16. Svědkyně [jméno] [příjmení] v rámci svého svědeckého výslechu uvedla, že žalovaného opakovaně telefonicky i písemně od dubna do 25. 6. 2018 vyzývala k podpisu smlouvy. Žalovaný nereagoval nebo se omlouval. Nevěděli, zda vůbec má žalovaný zájem na díle. K dotazu soudu svědkyně uvedla, že telefonicky vyzývala žalovaného k tomu, aby si následně přišel převzít staveniště. Jednatel žalovaného jí v době jednání o smlouvě o dílo sdělil, že pódium a lanoví na místě není problém pro předání a převzetí staveniště, že si to sami odklidí. Následně pak nechtěl dílo převzít ani kvůli předsálí, což dle svědkyně nedávalo smysl, protože předsálí nebylo součástí smlouvy o dílo. Průběh stavby ze strany žalovaného byl špatný, kdy se i následně musely bourat nějaké příčky, které žalovaný zhotovil. Do doby odstoupení provedli jen asi [číslo] prací, které provést měli. Žádný dodatek ke smlouvě ohledně jiného termínu dokončení díla uzavírán nebyl. Pracovníci žalovaného nepracovali. Když byla potřeba nějakých víceprací, tak ty ocenili obrovskými částkami. Žalovaný následně staveniště vyklidil. Dle informací, které svědkyně má, to měl být svědek [příjmení], který měl oznamovat žalovanému, že přijde dílo ocenit znalec. Svědkyně uvedla, že namítali v průběhu provádění díla vůči žalovanému vady a měli námitky vůči jeho práci. Usnesení Rady města ohledně nesankcionování skutečně vydáno bylo, toto svědkyně potvrdila, nicméně toto se mělo vztahovat pouze k pozdnímu podpisu smlouvy a pozdnímu předání staveniště. Práce dle svědkyně probíhaly pomalu, žalovaný nepředkládal žalobkyni žádný harmonogram průběhu stavby. Dne 10. 10. 2018 byl zástupci žalovaného přečten na kontrolním dnu obsah výzvy jednateli žalovaného, kdy mu chtěli tuto výzvu i doručit, nicméně on doručení odmítl. Jelikož jim nebyla následně poskytnuta žádná jistota, tak od smlouvy o dílo odstoupili. S ohledem na skutečnost, že proti výsledku výběrového řízení probíhalo námitkové řízení, bylo možné uzavřít smlouvu nejdříve dne 14. – 15. 5. 2018.

17. Svědek [příjmení] [příjmení] v rámci svého svědeckého výslechu potvrdil čas a podepsání smlouvy, avšak k pozdnímu podepsání smlouvy mělo dojít v důsledku chování na straně žalované, kdy si opakovaně volali a psali emaily a domlouvali se na termínu kvůli podpisu smlouvy a převzetí staveniště, kdy k tomuto byl pověřen až následně poté, co bylo zjištěno, že svědkyně [příjmení] má problém spojit se se žalovaným. K následnému podpisu smlouvy došlo až v červnu 2018 a to z důvodů zdravotních problémů jednatele žalovaného. K předání staveniště při podpisu smlouvy nedošlo z toho důvodu, že si jednatel žalovaného nepřivezl podepsané výtisky smluv s sebou. K pozdnímu předání staveniště mělo dle jeho názoru dojít až někdy v srpnu 2018, kdy toto si vysvětloval svědek tím, že se jednalo o nedostatek zájmu převzít si staveniště ze strany žalovaného, kdy tam nebyla ochota zahájit práce hned. Nicméně město chtělo mít alespoň uzavřenou smlouvu. V průběhu provádění prací na díle vznikla potřeba víceprací, kdy byly demontovány podlahy v sále, a pod parketami se objevila další konstrukce, která nebyla zanesena v projektové dokumentaci a se kterou nebylo počítáno. Bylo tedy nutno stávající konstrukci odstranit a následně dát podlahu do jedné roviny. Toto představovalo vícepráce. Došlo k předložení položek uvedených jako vícepráce strany žalované s tím, že následně bylo povinností žalovaného, aby tyto práce ocenil dle ceníku, který byl součástí smlouvy. Nicméně žalovaný následně tyto vícepráce ocenil v jiných položkách, kdy nevycházel z cen smluvních. Trvalo delší dobu, než se strany dohodly na výsledné ceně a následně si strany odsouhlasily tyto práce změnovým listem č.

1. Tento změnový list se měl týkat prací z titulu demolice podlahy. Následně spolu strany jednaly ještě o změnovém listu č. 2 ohledně nové konstrukce, resp. vyplněním vzniklého prostoru po demolici předchozí konstrukce, kdy žalovaný opět tyto vícepráce neocenil dle smlouvy o dílo, kdy přednesl přemrštěnou cenu za zhotovení takovýchto víceprací a to částku okolo 500 000 Kč. S tím žalobkyně nesouhlasila, kdy následně došlo ze strany žalovaného k ponížení změnového listu na částku 300 000 Kč, ale ani s touto částkou žalobkyně nesouhlasila, kdy bylo odkazováno na to, že by se mělo jednat minimálně o ceny obvyklé v místě a čase takovýchto víceprací. Žádný další změnový list kromě změnového listu č. 1 tak nebyl mezi stranami odsouhlasen. Problematiku změnového listu č. 1 strany spolu začaly řešit asi 14 dní poté, co bylo dílo předáno a převzato. Nutnost víceprací dle změnového listu č. 2 vyplynula někdy na přelomu srpna a září 2018, nicméně tyto práce ze strany žalovaného nebyly provedeny z toho důvodu, že se neshodli na ceně. Následně žádal žalovaného, aby mu byl předkládán harmonogram prací, což se nestalo. Další postup prací byl takový, že stavba od jejího předání a převzetí se 2 měsíce nacházela ve fázi, kdy se tam stále něco demolovalo, nicméně nebylo pokračováno tak, jak si to představovali. S ohledem na pozdější předání díla a pozdější sepis smlouvy rozhodla Rada města o tom, že asi po dobu 80 dnů, pokud by se žalovaný dostal do prodlení s dokončením díla, pak nebude sankcionovat město stranu žalovanou. K dotazu soudu pak svědek uvedl, pokud jde o provedené práce, že byly provedeny ze strany žalovaného demontáže podlah a stěn, vyzdívka schodiště, a to ještě špatně, neboť byla provedena předčasně, kdy měla být vyzdívka provedena až po založení nového schodiště nikoliv před. Dále provedli práce dle změnového listu č. 1 a omítky v ozvučovně, kdy tyto omítky byly rovněž provedeny špatně před tím, než byly provedeny rozvody elektřiny, kdy následně firma, která dílo převzala po žalovaném, musela tyto práce předělat a předělávala i omítky, protože bylo nejprve nutno udělat elektřinu a až poté natáhnout omítky. Svědek uvedl, že nikdy v minulosti nedošlo k tomu, že by si strany odsouhlasily změnu termínu dokončení díla. Vícepráce dle změnového listu č. 1 trvaly asi 2-3 dny. Pokud se hovoří ve stavebním deníku o posunutí termínu předání díla v návaznosti na vícepráce, pak se zde hovořilo ale pouze o posunutí termínu o dobu nezbytně nutnou pro zpracování těchto víceprací s tím, že se ale měl následně uzavřít dodatek. K uzavření dodatku ke smlouvě ale následně nedošlo a dodatek projednán Radou města nebyl, protože následně nebyl odsouhlasen ani změnový list č.

2. Svědek uvedl, že žalovanému opakovaně vytýkali vady v průběhu kontrolních dnů a to zejména to, že stavba je prováděna pomalu. Z tohoto důvodu i chtěli po žalovaném harmonogram prováděných prací. Tyto skutečnosti nebyly zanášeny do stavebního deníku. Stavební deník vedla strana žalovaná, pokud jej žalobkyně potřebovala, pak jej předkládala na kontrolních dnech. Stavba probíhala pomalu, kdy bylo jasné, že nebude termín dokončení řádně a včas splněn. Žalobkyně chtěla mít jistotu po žalovaném, že dílo dokončí, kdy jednatel žalovaného odmítl převzít listinu vyzývající ke složení jistoty. Následně pak žalovaný předložil nějaké potvrzení stavebnin ohledně toho, že má někde nasmlouvaný materiál, nicméně to žalobkyně vzala za nedostatečné a následně bylo zasíláno žalovanému odstoupení od smlouvy, kdy následně ze strachu se nechával zpracovávat znalecký posudek. Na místo se dostavil znalec, který udělal vlastní šetření, a bylo mu vysvětlováno, jaké práce se udělaly s tím, že žalovaný byl informován o tom, že proběhne znalecké šetření. Svědek potvrdil, že byla odsouhlasena fakturace na částku cca 729 000 Kč.

18. Svědek [jméno] [příjmení], starosta [obec], uvedl, že žalovaný vyhrál výběrové řízení a následně byl opakovaně vyzýván k převzetí staveniště a k podpisu smlouvy. V té době žalobkyni tlačil čas, neboť měly nasmlouvány akce v kulturním domě na podzim. Žalovaný prováděl dílo špatně a pomalu, kdy následně byla stavba zrealizována pomocí Technických služeb města. K dotazu soudu svědek uvedl, že po výběrovém řízení byl problém zajištění podpisu smlouvy ze strany žalovaného, kdy byl několikrát urgován k tomu, aby smlouvu podepsal. Rovněž i on vyzýval žalovaného k podpisu smlouvy. Následně proběhlo jednání, ke kterému ale jednatel žalovaného nepřivezl podepsanou smlouvu o dílo. Pokud jde o předání staveniště, pak k tomuto uvedl, že před podpisem smlouvy o dílo bylo ze strany žalovaného sdělováno, že pódium, které se na staveništi nachází, nepředstavuje problém pro převzetí a předání díla, avšak následně kdy došlo k podpisu smlouvy, strana žalovaná uváděla, že toto problém je a že za takovéhoto stavu staveniště nepřevezme. Nato žalobkyně zareagovala tak, že pódium odstranila ve lhůtě 1 týdne. Následně došlo někdy na konci července k předání staveniště, kdy již bylo pódium odstraněno. Vzhledem k pozdnímu převzetí staveniště bylo evidentní, že žalovaný nemůže zvládnout dokončení díla v termínu. Žádný dodatek upravující změnu termínu dokončení a předání díla nebyl z jeho strany podepisován. Na stavbě byly ze strany žalovaného prováděny jen demoliční práce a čištění objektu. Rozsah provedených prací stanovil technický dozor investora, kdy následně byl přizván znalec, na stavbě byla provedena asi tak 1/10 toho, co mělo být provedeno, a neexistoval žádný harmonogram prací. Svědek potvrdil, že na posledním kontrolním dnu jednateli žalovaného přečetl, že chtějí od smlouvy odstoupit, nicméně jednatel žalovaného odmítl převzít listinu, kterou mu následně zaslali datovou zprávou.

19. Svědkyně [jméno] [příjmení] v rámci svého svědeckého výslechu uvedla, že i ona se opakovaně snažila telefonovat jednateli žalovaného za účelem podpisu smlouvy. Následně tímto úkolem byli pověřeni paní [příjmení] a pan [příjmení]. Dále pak uvedla, že bylo následně evidentní, že žalovaný nemůže stihnout předat dílo v termínu, kdy z objemu prací měli hotovo asi 10- 20 %. Svědkyně uvedla, že způsob provádění díla byl žalovanému vytýkán v průběhu kontrolních dnů. Následně pak probíhaly z její strany i ze strany paní [příjmení] výzvy k převzetí staveniště na stranu žalovanou.

20. Svědek [jméno] [příjmení], technický dozor stavebníka, v rámci svého výslechu uvedl následující. Svědek požadoval, aby byl dokládán harmonogram prací ze strany žalovaného, nicméně tento mu nikdy nebyl předložen s uvedením, že na to nemá dle smlouvy nárok. Následně vznikla při provádění díla ze strany žalovaného nutnost na vícepráce, které byly řešeny formou změnových listů. Svědek požadoval, aby byly dodržovány smluvní ceny. Ceny, které mu byly zasílány ze strany žalovaného, nekorespondovaly s tím, co bylo smluvně ujednáno. Následně byl podepsán změnový list č. 1 a práce byly provedeny na základě tohoto změnového listu. Následně pak vznikla problematika uzavření změnového listu č. 2 ohledně výplně konstrukcí, kdy na tomto bodě se strany zadrhly, neboť strana žalovaná předkládala neakceptovatelné ceny víceprací. Následně se pak už strany na tomto bodě zasekly a změnový list č. 2 uzavřen mezi nimi nebyl. Pokud jde o demoliční práce, tak ty byly provedeny ze strany žalované, co bylo asi tak jediné, co strana žalovaná provedla. Dále se pak svědek vyjádřil shodně k vyzdění schodišťové zdi, tak jak jej popsal svědek [příjmení]. Rovněž pak i omítky byly provedeny špatným technologickým postupem (předčasně). K dotazu soudu svědek uvedl, že ze strany žalovaného nedošlo k přerušení prací. Dále pak uvedl, že poté, co byla stavba ukončena, tak stavební deník ze stavby zmizel. Jednatel žalovaného mu následně poskytl fotokopie části stavebního deníku, které mu byly předány osobně při nějaké z posledních schůzek. Smluvně k žádnému posunu termínu dokončení díla nedošlo. Potvrdil, že po dobu provádění víceprací mělo dojít k prodloužení termínu dokončení díla. Vícepráce na základě změnového listu č. 1 trvaly asi tak 3-5 dnů. Na místo se následně dostavil znalec, kterému poskytl technický dozor investora součinnost. Znalci poskytl materiály, fakturaci, projektovou dokumentaci, položkový rozpočet a sdělil mu, co bylo provedeno a to i ve vztahu k vícepracím a provedl ho po staveništi. Jako technický dozor investora pracuje již asi 23 let. Samotné pódium nepředstavovalo žádnou významnou překážku a žalovaný klidně dílo mohl převzít a zahájit práce, neboť prací tam bylo dostatek a v té době to pódium nepředstavovalo významnou překážku k tomu, aby práce nebyly zahájeny. Když se začalo pracovat, tak tam to pódium ještě nějakou dobu bylo, nicméně asi tak asi 1-2 týdny. Pokud jde o změnový list č. 1, tak veškeré práce zde uvedené byly řádně odsouhlaseny. Pokud jde o změnový list č. 2, pak zde se jednalo o drobné v rámci tisícikorun, které byly uznány, nicméně technický dozor investora nechtěl nikdy nikoho poškodit. Technický dozor dále uvedl, že pokud jde o demontáže, pak zde bylo nutno minimálně dvojnásobek pracovníků, tak aby mohlo být dílo řádně a včas prováděno. Žalovaný mu neodpovídal na dotazy ohledně subdodavatelů, kdy například v kuloárech zjistil, že výrobce schodiště byl poptán, ale následně s ním nebylo jakýmkoliv způsobem ze strany žalovaného komunikováno. Technický dozor investora uzavřel, že žalovaný nebyl připraven na provedení takovéhoto díla.

21. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne 29. 1. 2019 a z jeho dodatku [číslo] ke znaleckému posudku [číslo] z výslechu znalce byly zjištěny následující skutečnosti. Znalec dospěl k závěru, že provedené, odsouhlasené a kvalitativně akceptovatelné práce představují částku ve výši 1 023 000 Kč s tím, že pokud jde o sporně provedené práce, pak navrhl zálohu ve výši 36 000 Kč, tj. navrhoval částku 1 059 000 Kč jako provedené, odsouhlasené a kvalitativně akceptovatelné práce. Pokud jde o způsob stanovení hodnoty prací, pak pokud jde o zjišťovací protokol [číslo] změnový list č. 1, pak zde uvedl, že tyto práce byly oboustranně odsouhlaseny a akceptovány, pročež vycházel z těchto hodnot, tj. z akceptovatelné částky 729 654,17 Kč a 109 290,77 Kč, přičemž částku 729 654,17 Kč násobil hodnotou 1,09 koeficientu. Pokud jde o soupis skutečně provedených prací [číslo] ve výši 245 714 Kč, pak tyto práce rozdělil na uznané a sporné, kdy k tomuto uvedl, že pokud jde o uznané práce, pak tyto práce technický dozor investora žalobkyně uznal, pokud jde o sporné práce, pak zde jde o práce, které byly provedené jako nesouladné, předčasné s projektovou dokumentací či z důvodu kolize harmonogramu či takové, které nebyly vůbec provedeny či dokončeny, kdy navrhuje z částky 178 983,32 Kč provést 20 % zálohu ve výši 36 000 Kč. Pokud jde o částku uznanou 88 844,76 Kč, pak tuto tedy navrhuje zohlednit. Dále pak vycházel i ze změnového listu č. 3, kdy zde uznal práce v celkové výši 30 424,05 Kč. Pokud jde o použité koeficienty 1,0 a 1,09, pak k tomuto znalec uvedl, že tam kde byly práce nesporné a uznané, pak používal koeficient 1,0, neboť se vycházelo ze smluvních cen. Pokud jde o koeficient 1,09 %, pak zde uvedl, že provedl výpočet odchylek na základě zjištěných nabídek ostatních soutěžitelů, kdy následně dospěl k závěru, že za obvyklou cenu pro posouzení hodnoty prací považuje cenovou hladinu z nejlevnější nabídky navýšenou o 9 %, kdy hodnota žalovaného byla skutečně hodnotou nejnižší a tuto tedy následně navýšil o 9 %, kdy navýšení se tedy týkalo a vztahovalo se ke zjišťovacímu protokolu [číslo] k uznaným položkám ze zjišťovacího protokolu [číslo]. Pokud jde o změnový list č. 1 a změnový list č. 3, pak tyto ohodnotil koeficientem 1,0, neboť se jednalo o oboustranně odsouhlasené ceny. Výsledek je tedy 1 059 000 Kč. Znalec setrval na svém závěru, i pokud jde o hodnotu zálohy ve výši 20 % ze sporně provedené částky 178 983,32 Kč, jak vyplývá z jeho dodatku. Přílohou znaleckého posudku jsou faktury, kdy se jedná o zálohovou fakturu [číslo] kterou byla vyfakturována částka 2 099 277,73 Kč, která byla následně žalobkyní proplacena. Dále pak fakturu [číslo] dle změnového listu č. 1 na částku 132 242,83 Kč, která byla rovněž proplacena, dále pak byla součástí znaleckého posudku i faktura [číslo] na částku 882 881,91 Kč vztahující se ke zjišťovacímu protokolu [číslo]. Součástí znaleckého posudku byl i zjišťovací protokol – soupis skutečně provedených prací [číslo] vztahující se tedy k soupisu skutečně provedených prací [číslo] soupis skutečně provedených prací [číslo] kdy pokud jde o soupis skutečně provedených prací [číslo] pak tento byl dle informací, které se dostaly znalci, sporný. Rovněž měl být součástí znaleckého posudku i změnový list [číslo] který je založen ve spise na č. l. 256, nicméně tento změnový list opomněl znalec založit do znaleckého posudku, avšak pokud jde o cenu, kterou stanovil na základě tohoto změnového listu ve výši 30 424,05 Kč, pak nutno uvést, že zde vycházel z informací, které měl od technického dozoru investora. Pokud jde o posouzení ceny stavebních částí, pak zde znalec vycházel ze stanovení obvyklé ceny (znalecký posudek a jeho část na str. 5), tj. vycházel tedy z cen smluvních, které navyšoval o 9 % s odkazem na shora řečené (vyjma uznaných prací dle změnových listů, které považoval za oboustranně odsouhlasené, a proto je již nenavyšoval).

22. Znalec v rámci svého výslechu uvedl, že místo navštívil, o termínu konání místního šetření byla vyrozuměna i strana žalovaná, která se k místnímu šetření za účelem zjištění rozsahu provedených prací, nedostavila. Dostavil se technický dozor investora, který mu poskytl součinnost. Znalec potvrdil, že pokud jde o vzájemně odsouhlasené práce, tak jejich hodnotu přenesl do znaleckého posudku. Pokud jde o další práce, které nebyly vzájemně odsouhlaseny, a na které se nevztahovala smlouva o dílo, tak zde zjišťoval průběh výběrového řízení a nabídky zájemců, kdy neshledal žádné excesy a pokud jde o obvyklou cenu, tak konstatoval, že obvyklá cena se pohybovala ve výši 9 % vyšší než sjednané ceny smlouvy o dílo. Takto přistupoval k ocenění dalších prací, které byly na místě zjištěny a technickým dozorem odsouhlaseny. Pokud jde o sporné práce, pak ty nebyly ze strany žalovaného doloženy a nebylo tedy možné na místě nějakým způsobem verifikovat, tj. ověřit, jestli tam ty práce provedeny byly. Část těchto prací byla provedena, ale ze strany žalobkyně bylo tvrzeno, že byly provedeny mimo harmonogram a měly potenciál vyvolat nějaké další vícenáklady, protože se křížily časově s dodávkou jiných prací. Některé práce byly provedeny v nesouladu s projektem a nesouladu se zadáním a nebylo ze strany žalovaného tvrzeno, z jakého důvodu tak bylo učiněno a zda tak bylo účelně učiněno. Zda tyto sporné práce budou použitelné, a jaký by měly užitek ve vztahu k té stavbě, provedl znalec ke zbývajícímu rozsahu takovýchto prací, jakousi odbornou odhadovanou částku, tak jak je na místě zjistil v tom rozsahu zálohou ve výši 20 %, tak aby to byl přijatelný kompromis pro obě strany. Velmi pravděpodobně se jedná o částku, která odpovídá tomu, že nějaké práce provedeny byly a pravděpodobně část z nich se dá použít do dalšího dokončení objektu. Stavba již byla dokončena a znalec se pro potřeby zhotovení dodatku 2 zajímal, zda bylo tvrzeno ohledně účelnosti, rozsahu a kvality těch sporných prací něčeho nového, kdy bylo zjištěno, že k ničemu, k žádným novým tvrzením nedošlo. Jelikož je stavba již dokončena, tak prvky jsou definitivně skryty a znalci tak nezbývá, než setrvat na závěrech a potvrdit, že tak jak viděl stavbu v té rozpracovanosti, tak trvá na tom, že je pravděpodobně obvyklé a přiměřené zachovat tu částku ve výši v jaké ji určil. Míra pravděpodobnosti takovéhoto závěru je menší, nicméně s ohledem na celkovou cenu díla, která byla zaplacena, se jedná o jednotky procent, takže znalec nepředpokládá, že by takováto záloha měla znamenat nějaký velký rozdíl ve vyhodnocení toho, jaká celková cena, resp. jaká hodnota prací celkově byla vlastně skutečně provedena a má být zaplacena z navržené zálohy 20 %. Znalec dále uvedl, že žalovaný nedotvrdil ani nepodložil výkazem, jak sporné práce byly provedeny, proč byly provedeny mimo rozsah, mimo projekt a zda to mělo nějaký význam do hodnoty té stavby. V rámci svého výslechu pak znalec potvrdil, že pokud jde o částky 729 654,17 Kč, pak zde vycházel z faktury [číslo] zjišťovacího protokolu skutečně provedených prací [číslo] pokud jde o položku ve výši 109 290,77 Kč, pak zde vycházel ze změnového listu č. 1, resp. dále z č. faktury [číslo], které jsou součástí znaleckého posudku. Pokud jde o částku 81 508,95 Kč, pak se jedná o ze strany žalobkyně uznanou částku ze zjišťovacího protokolu [číslo]. Pokud jde o částku 30 424,05 Kč, pak se jedná o uznanou částku z návrhu změnového listu č. 3 a pokud pak jde o zálohu ve výši 20 %, pak se jedná o sporné práce dle zjišťovacího protokolu [číslo]. K dotazu soudu ve vztahu k částce 30 000 Kč vyplývající z návrhu změnového listu č. 3, znalec uvedl, že se jedná o částku, která se dá uznat a co tam skutečně bylo provedeno, kdy toto měl zjistit poté, co stavbu prošel s technickým dozorem investora. Pokud jde o spornou částku ve výši 178 983,32 Kč ze zjišťovacího protokolu [číslo] pak k dotazu soudu znalec uvedl, že se jedná o částku odpovídající sporně provedeným pracím, kdy závěry o spornosti prací převzal od technického dozoru investora, resp. se jednalo o jakousi shodu na místě při místním šetření, kdy některé položky ze zjišťovacího protokolu [číslo] byly viditelné, některé viditelné nebyly, u některých nebylo jasné, z jakého důvodu byly účtovány, protože se nedalo identifikovat, které to jsou s tím, že odkázal na poznámky k těmto pracím, kdy nebylo možno označit, která konkrétní část třeba zdi nebo nějaké práce v nějaké části toho objektu byla či nebyla potřeba a bylo nutné, aby žalovaný uvedl, že tuto práci, resp. tuto položku vykazoval z určitých důvodů a že skutečně byly na tom místě provedeny. Toto nebylo možné na místě s ničím spárovat, nebylo možné to ztotožnit. Nebylo zkrátka možné uvést, kdo ty práce provedl, jak je provedl a kde jsou. Soupis skutečně provedených prací [číslo] který je součástí znaleckého posudku, byl předložen ze strany technického dozoru investora. Znalec si neověřoval původ této listiny, kdy je obvyklou praxí, že zjišťovací protokoly jsou podkladem pro fakturaci. K dotazu soudu, zda provedené práce, které znalec na místě viděl, odpovídaly zjišťovacím protokolům a změnovým listům, znalec uvedl, že na místě je to velmi obtížné, toto zjistit, zejména pokud jde o rekonstrukce. V jakém stavu byl stav před rekonstrukcí, co a jak se muselo demontovat, jaká byla technologie, kam se odvážel materiál, jaké bylo skládkovné, to jsou všechno parametry, které nebylo možné nějakým způsobem ověřit a pak se jednalo o nějaké práce, které přibývaly, ta stavba se nějak měnila, část z nich byla vidět, ale opravdu bylo velmi obtížné určit, že se skutečně (ne) jedná o tu konkrétní část. Znalec v tomto musel z velké části spoléhat na to, co potvrdil v průběhu té stavby, ten kdo vlastně tu stavbu dennodenně nebo při nějakých kontrolních dnech vnímá a je za to zodpovědný a placený. To je tedy technický dozor investora, který je pro něho v tu chvíli tím, kdo potvrzuje, že ty práce tam byly provedeny v nějakém rozsahu a navíc ještě skutečně tím zhotovitelem, protože se tam už v tu chvíli začali pohybovat další subdodavatelé, takže i tak by se obtížně zjišťovalo, co vlastně by odpovídalo tomu, kdo co provedl. K dotazu soudu, zda zjištěná částka skutečně odpovídá provedeným pracím, znalec uvedl, že má za to, že v globálním čísle tam kolem 1 milionu prostavěno bylo, byť ta částka spočívá zejména v demoličních pracích. Znalec dále uvedl, že pokud jsou u sporných prací uvedeny poznámky, pak zde vycházel z toho, co mu uvedl technický dozor investora, kdy je to něco, co nedokáže na místě identifikovat, jestli ta část položky byla provedena dodavatelem či někým jiným či v jaké rozsahu. Pokud se jedná o nesoulad s projektovou dokumentací, tak se jedná o položky, které nebyly vůbec obsaženy v původní smlouvě o dílo, kdy se jednalo pravděpodobně o nějaké tvrzené vícepráce a navíc se jedná o položky, které měly být jinak provedeny, kdy byly provedeny nesouladně objemově či měly být provedeny úplně jinak (např. schodiště). K dotazu dále pak uvedl ve vztahu ke kolizi harmonogramu, že toto je myšleno tak, že položky musí za sebou chronologicky následovat, tj. mají časový sled s tím, že pokud by nějaká část předbíhala technologickému postupu, takto má následně potenciál vyvolat nějaké další vícenáklady v budoucnu, to znamená, že to prostě sice třeba mohlo být provedeno, ale bylo to provedeno předčasně a znamenalo to, že s tím bude muset být třeba do té konstrukce být znovu do budoucna zasahováno. K dalšímu dotazu, pokud je někde uvedeno – neprovedeno, znalec uvedl, že zde vycházel z tvrzení technického dozoru investora, kdy nebylo možné spárovat položku ve výkazu s nějakou konkrétní prací na místě. K dotazu soudu znalec uvedl, že takovéto práce neviděl na místě, že by byly provedeny. K dalšímu dotazu ve vztahu ke změnovému listu č. 3, znalec uvedl, že pokud tam byly některé položky s nulou, tak se takovéto položky na stavbě ještě nevyskytovaly, tj. mohlo jít například o to, že ten změnový list byl nějaký seznam toho, co se plánuje, že se udělá a možná že došlo k tomu odstoupení od smlouvy dříve, než se to udělalo. K dotazu soudu následně znalec uvedl, že pokud jde o částku 28 395 Kč vyplývající z návrhu změnového listu č. 3, pak uvedl, že ohledně toho, co skutečně byl schopen identifikovat a označit na místě, že to existuje, pak se jedná o jeho závěr. Pokud existuje nějaká položka v tom výkaze a není součástí znaleckého posudku, pak takováto položka buď neexistuje vůbec, nebo ji nebyl schopen najít na té stavbě. Dále pak znalec uvedl, že pokud konkrétní účtovaná položka obsahovala nějakou konkretizaci, tak ji bylo možné s něčím spárovat, například pokud je zazdívka dveří v 1. NP, je zjevné, že to byla nějaká zazdívka s projektem spojitelná. To samé se týká zazdívky otvoru ve 2. podlaží, bourání nějakého zdiva, které odpovídalo projektu, ale pokud je tam například položka – tenkovrstvá omítka, lepidlo, perlinka v m2, není jasné, v jaké místnosti, v jaké části nebo čeho se týkala, takto je prostě obecná položka spotřeby nějakého materiálu, který je vlastně jako pomocník k tomu, aby se nějaká konstrukce vytvořila, a prostě znalec nedokáže říct, jestli to lepidlo bylo nebo nebylo použito. K dotazu zástupce žalovaného ve vztahu ke změnovému listu č. 3 - první položka demontáž akustického podhledu, zda tam ten podhled stále byl, když znalec byl na místním šetření, znalec uvedl, že asi nebyl nebo se demontoval, nicméně mu bylo v tu chvíli tvrzeno, že tuto položku neprováděl žalovaný. Dále pak znalec uvedl, že toto by zjistil z fotografií, kdy buď byl ten podhled již odstraněn, anebo se v té době provádělo odstraňování. Znalec sám v průběhu zhotovování dodatku [číslo] ke znaleckému posudku nežádal žalovaného o součinnost, provedl místní šetření, kdy si místo stavby opětovně prošel.

23. Žádné další listinné důkazy nebyly soudem prováděny a to pokud jde o důkazní návrhy ze strany žalované, pak zejména z toho důvodu, že byly označeny neurčitě s tím, že v koncentrační lhůtě jejich neurčitost nebyla odstraněna. Pokud jde o žalovaným navrhovaný znalecký posudek, pak k tomuto soud uvádí, že k takovémuto důkaznímu návrhu nepřistoupil, neboť ve věci byl proveden znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalce], kdy soud má za to, že znalecký posudek zpracovaný [anonymizováno] [celé jméno znalce] je správný a úplný a to i s ohledem na skutečnost, že žalovaný neposkytl v prvotní fázi zhotovování znaleckého posudku (ani jeho následných dodatků) znalci žádnou součinnost, k místnímu šetření se nedostavil, následně pak žalovaný v průběhu řízení neunesl břemeno tvrzení ve vztahu k jím tvrzenému rozsahu provedení díla, kdy neuvedl žádná přezkoumatelná tvrzení, pak odpadá nutnost zpracovávat znalecký posudek. Na tomto místě pak soud předesílá, jak bude dále podrobně uvedeno i níže, že bylo povinností strany žalované, aby nejprve řádně tvrdila, jaké konkrétní práce na stavbě provedla a tato svá tvrzení následně prokázala tak, aby následně (v případě prokázání takových tvrzení) bylo možno provést jejich ocenění, pokud by se neshodovalo s žalobkyní předloženým znaleckým posudkem. Tak se v řízení nestalo, tudíž soud s ohledem na hmotněprávní posouzení nároku – bezdůvodné obohacení, nemá žádný důvod pro to, aby nechával zpracovávat další znalecký posudek na zjištění obvyklé ceny díla v režimu bezdůvodného obohacení, když ze strany žalované nebylo řádně tvrzeno a prokazováno, jaký byl konkrétní rozsah jí provedených prací. Z tohoto důvodu byl tento důkazní návrh zamítnut. <i>24. Podle § 2002 odst. 1 OZ platí, že poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Dle odst. 2 téhož ustanovení platí, že strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu. Dle § 2004 odst. 1 OZ platí, že odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Dle § 2005 odst. 1 OZ platí, že odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinku práva a povinnosti stran.</i> <i>25. Dle § [číslo] odst. 1 se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.</i> <i>26. Dle § 2594 odst. 4 OZ se lhůta stanovená pro dokončení díla prodlužuje o dobu přerušením vyvolanou. Zhotovitel má právo na úhradu nákladů spojených s přerušením díla nebo s použitím nevhodných věcí do doby, kdy jejich nevhodnost mohla být zjištěna. Dle odst. 2 téhož ustanovení platí, že překáží-li nevhodná věc nebo příkaz v řádném provádění díla, zhotovitel je v nezbytném rozsahu přeruší až do výměny věci nebo změny příkazu; trvá-li objednatel na provádění díla s použitím přidané věci nebo podle daného příkazu, má zhotovitel právo požadovat, aby tak objednatel učinil v písemné podobě.</i> <i>27. Dle § 2627 odst. 1 OZ platí, že zjistí-li zhotovitel při provádění díla skryté překážky týkající se místa, kde má být dílo provedeno, znemožňující provést dílo dohodnutým způsobem, oznámí to bez zbytečného odkladu objednateli a navrhne mu změnu díla. Do dosažení dohody o změně díla může jeho provádění přerušit. Dle odst. 2 téhož ustanovení platí, že nedohodnou-li se strany na změně smlouvy v přiměřené lhůtě, může kterákoliv z nich od smlouvy odstoupit. Zhotovitel má právo na cenu za část díla provedenou do doby, než překážku mohl při vynaložení potřebné péče odhalit.</i> <i>28. Podle § 2991 odst. 1 OZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>29. Dle § 2993 OZ platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění není tím dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> <i>30. Dle § 2999 odst. 1 OZ platí, že není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Dle odst. 2 téhož ustanovení platí, že plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku nebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.</i> 31. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru o důvodnosti žalobkyní uplatněného nároku. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 950 097,68 Kč z titulu bezdůvodného obohacení z důvodu platného odstoupení od smlouvy o dílo a současného předchozího zaplacení žalovanou vystavených faktur [číslo] ve výši 2 099 244,85 Kč a [číslo] ve výši 132 242,83 Kč. Žalobkyně tudíž zaplatila celkem částku 2 231 487,68 Kč. Žalobou uplatněná částka představuje rozdíl mezi žalobkyní zaplacenými částkami a znalecky zjištěnou obvyklou hodnotou žalovanou provedených prací ve výši 1 059 000 Kč + DPH z této částky. K tomu, aby byla žalobkyně v řízení úspěšná, jí tížilo důkazní břemeno ohledně platnosti odstoupení od smlouvy o dílo a existence bezdůvodného obohacení na straně žalované.

32. K platnosti odstoupení od smlouvy uvádí soud následující. Na platnost odstoupení od smlouvy nemá vliv skutečný důvod odstoupení (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 32 Odo 616/2005). Bylo-li možné od smlouvy odstoupit, pak uvedení důvodu odstoupení je nepodstatné a není nezbytnou náležitostí takového jednostranného úkonu (srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 182/01). S vědomím a odkazem na citovaná soudní rozhodnutí zdejší soud k platnosti odstoupení od smlouvy odkazuje na textaci smlouvy o dílo, která založila žalobkyni právo odstoupit od smlouvy mj. z důvodu prodlení žalovaného přesahující 35 kalendářních dnů se zhotovením díla (čl. XII odst. 2 smlouvy). Smlouva stanovila termín dokončení díla na 24. 8. 2018. Dle smlouvy bylo nutné k jakýmkoliv vícepracím sepsat dodatek, jímž by došlo k posunutí termínu provedení díla, v řízení nebylo zjištěno, že by takový dodatek byl sepsán. Naopak svědci uvedli, že žádný takový dodatek nebyl uzavřen. Nicméně soud vycházel ze zápisů ve stavebním deníku, ve kterém se uvádí, že žalobkyně skutečně objednala u žalovaného vícepráce dne 24. 8. 2018 se zápisem, že termín případného posunutí dokončení díla v návaznosti na změnový list č. 1 bude dle skutečné doby provádění těchto prací. Na to navazuje zápis žalovaného, že vícepráce bude fakturovat ihned po jejich dokončení a z faktury vážící se ke změnovému listu [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný fakturoval tyto vícepráce dne 31. 8. 2018, nicméně ve stavebním deníku se objevuje ještě 3. 9. 2018 zápis k vícepracím dle změnového listu č. 1, tedy došlo tak posunutí termínu provedení díla maximálně do 3. 9. 2018. Ve stavebním deníku následují pak již jen zápisy žalovaného nevztahující se k změnovému listu č.

1. Soud tedy přihlédl k prodloužení díla o dobu uvedenou, i přestože mezi stranami nebyl uzavřen žádný dodatek o prodloužení doby dokončení díla, přičemž soud s ohledem na zápisy ve stavebním deníku vycházel z nejdelší doby nutné pro vícepráce, kdy mohl vycházet i z doby do 31. 8. 2018 – kdy již k tomuto datu byla vystavena ze strany žalovaného faktura a svědci navíc uváděli, že vícepráce trvaly cca 3 dny ([příjmení], [příjmení]). Soud však vycházel ze stavebního deníku a vzal za dobu nutnou ke zhotovení víceprací, po kterou se prodlužuje termín dokončení díla, dobu od 24. 8. 2018 do 3. 9. 2018, tedy 10 dnů o kterou se prodloužil termín dokončení díla. Termín dokončení díla se tedy prodloužil do 3. 9. 2018. Opačný postup by byl s ohledem na zjištěný stav vůči žalovanému nepřiměřeně přísný. Pokud žalobkyně následně až dne 19. 10. 2018 odstupuje od smlouvy, odstupuje důvodně, neboť žalovaný již byl v prodlení se zhotovením díla delším 35 dnů. Smluvní důvod odstoupení od smlouvy byl naplněn a žalobkyně mohla odstoupit od smlouvy počínaje 35. dnem jdoucím po 3. 9. 2018 (tedy od 9. 10. 2018 byl žalovaný v prodlení delším než 35 dnů se zhotovením díla a žalobkyně počínaje tímto dnem mohla od smlouvy platně odstoupit). Žádost o jistotu z 10. 10. 2018 pak byla již zcela nadbytečná, nicméně i zde soud dovozuje, že žalobkyni žádná přiměřená jistota nebyla poskytnuta, když žalovaný předložil pouze jakési potvrzení stavebnin, že materiál na akci má zasmluvněný – otázka je jestli se jednalo o přiměřenou jistotu – zde tížilo důkazní břemeno stranu žalovanou, která k přiměřenosti jistoty ničeho více netvrdila (nebylo tvrzeno, v jaké hodnotě, množství a jaký materiál byl zasmluvněn, atp) a tím pádem ani neprokazovala. Je nutno mít navíc na mysli, že materiál byl finančně zajištěn (zasmluvněn) z peněž žalobkyně předtím poskytnutých formou zálohové faktury a nejedná se tak již z logiky věci zcela evidentně o přiměřenou jistotu, když jistotu v tomto případě představují věci pořízené z peněz žalobkyně a nikoliv žalovaného. Výzva byla žalovanému doručena dne 10. 10. 2018 na kontrolním dnu, při kterém byl žalovaný navíc s jejím obsahem seznámen (výslechy svědků), v řízení bylo tedy prokázáno, že žalovaný byl s obsahem doručované listiny, kterou odmítl převzít, seznámen již dne 10. 10. 2018. S ohledem na textaci výzvy, ve které žalobkyně uváděla, že má obavy z toho, že žalovaná dílo řádně a včas dokončí, je lichá námitka žalovaného, že by měla být výzva neurčitá. Shodně i lhůtu k poskytnutí jistoty v délce trvání 7 dnů spatřil soud dostatečnou. S přihlédnutím ke stavu prací na stavbě a skutečnosti, že dílo mělo být dokončeno do 24. 8. 2018, respektive do 3. 9. 2018 (s ohledem na prodloužení doby dokončení díla, byť nebyl sepsán dodatek ke smlouvě, jak smlouva předpokládala), pak postupovala žalobkyně i v takovémto požadavku důvodně, pročež jí nelze ničeho vytknout, pokud od smlouvy odstoupila, ať už z důvodu ust. § 2002 odst. 2 OZ či pro smluvní důvod – prodlení žalované se zhotovením díla o 35 dnů stranami sjednaný v čl. XII. odst. 2 smlouvy. Soud při posuzování platnosti odstoupení od díla přihlédl i k té skutečnosti, že žalovaný následně dílo vyklidil, z čehož by bylo lze usuzovat, že tak v době odstoupení od smlouvy uznal skončení prací na díle. Žalobkyně tudíž od smlouvy platně odstoupila.

33. K jednotlivým námitkám žalovaného ohledně pozdního podpisu smlouvy z důvodu na straně žalobkyně, pozdního předání díla a nutných víceprací a vlivu těchto skutečností na termín dokončení díla, kdy dle žalovaného mělo dojít k prodloužení doby dokončení díla o 146 dnů, soud uvádí, že tato tvrzení nebyla ze strany žalovaného prokázána. Předně je nutno uvést, že žalovaný se zavázal provést dílo ve lhůtě smluvně ujednané, tvrdil-li pozdní podpis smlouvy z důvodu na straně žalobkyně, neměl smlouvu s takovým termínem dokončení díla tedy vůbec podepisovat. Pokud smlouvu s takovým termínem podepsal, sám se dobrovolně ke zhotovení díla ve smlouvě uvedeném termínu zavázal. Jeho tvrzení jsou navíc v příkrém rozporu se zjištěným skutkovým stavem, kdy bylo výslechy svědků (svědci [anonymizováno] a [příjmení]) zjištěno, že k pozdnímu podpisu smlouvy došlo z důvodů na straně žalovaného (žalovaný nereagoval na opakované výzvy k podpisu smlouvy, jednatel žalovaného měl zdravotní problémy). Stejně tak, i pokud bylo tvrzeno, že dílo bylo předáno pozdě z důvodu na straně žalobkyně – i zde platí závěr soudu o tom, že tato tvrzení žalovaný neprokázal a navíc jsou opět v příkrém rozporu se zjištěným skutkovým stavem, kdy bylo zjištěno, že to byl naopak žalovaný, kdo zapříčinil pozdní předání díla (svědci [anonymizována dvě slova], [příjmení], [příjmení]), kteří uvedli, že existence podia nepředstavovala žádnou překážku, což ostatně měl uvádět sám jednatel žalovaného svědkům či z důvodu nezájmu žalovaného dílo převzít (svědek [anonymizováno]). Navíc byla-li by tvrzení žalovaného pravdivá, žalovaný by určitě jakožto profesionál ve svém oboru práce přerušil dle § 2594 o. z., či by postupoval dle § 2627 o. z. – takovýto postup žalovaného při pracích na díle však v řízení zjištěn nebyl, kdy takový postup nebyl tvrzen a tím pádem ani prokazován, pokud tak žalovaný nepostupoval, práce nepřerušil, neupozornil na skryté překážky, nemůže následně v soudním řízení důvodně brojit proti platnosti odstoupení. Z výpovědi svědka [příjmení] bylo navíc zjištěno, že žalovaný v průběhu trvání smlouvy práce fakticky nepřerušil. K žalovaným tvrzenému rozsahu víceprací soud uvádí, že žalovaný toliko tvrdil pouze to, že provedl vícepráce za 1 milion Kč, již řádně do doby koncentrace netvrdil a tudíž ani neprokázal, jaké konkrétní vícepráce, kdy a v jakém rozsahu provedl. Navrhoval-li výslech svědků dle SD k takto neurčitým tvrzením, pak nutno k tomuto uvést, že jednak neurčitost takovéhoto důkazního návrhu nebyla do doby koncentrace řízení odstraněna, soudu nebyl předložen úplný stavební deník, a jednak důkaznímu břemenu předchází břemeno tvrzení – tj. soud by svědky ani vyslýchat nemohl, pokud nebyl řádně tvrzen rozsah a obsah prováděných víceprací. Pokud pak žalovaný v průběhu výslechů svědků navržených ze strany žalující pokládal dotazy svědkům ve vztahu k vícepracím, které měl žalovaný provést, tak soud tyto dotazy nepřipouštěl, neboť svědci nebyli žalobkyní navrženi k důkazu ke zjištění rozsahu (více) prací. Pokud jde o (více) práce, vycházel soud toliko pouze ze znaleckého posudku, místního šetření a výslechu svědků [příjmení] a [příjmení]. Z těchto důkazů byl zjištěn žalobkyní uznaný rozsah víceprací dle změnového listu [číslo] přičemž tyto vícepráce byly nesporné s ohledem na skutečnost, že žalovaný tyto vícepráce vyfakturoval a žalobkyně je zaplatila. Pokud jde o další (více) práce (mimo demoliční práce), pak k těm bylo ze svědeckých výslechů zjištěno, že byla provedena demontáž podlah a stěn, vyzdívka pod schodištěm (nekvalitně – viz výslech [anonymizováno] a [příjmení]), omítky v ozvučovně (velíně) byly provedeny, nicméně technologicky špatně (provedeny před rozvodem elektřiny) a došlo k demontáži litinové odpadní roury a zazdívce dveří. Tyto vícepráce pak odpovídají znalcem uznaným pracím dle zjišťovacího protokolu a změnovým listům 2 a 3. Není tedy pravdou, že by žalobkyně nějaké zjištěné (více) práce žalovanému zálohově již neuhradila. Bylo však na žalovaném, aby v rámci své procesní obrany unesl břemeno tvrzení a důkazní, což se s ohledem na shora řečené nestalo. Závěrem k vícepracím soud uvádí, že nebyla prokázána tvrzení žalovaného o tom, že žalobkyní byl schválen změnový list č. 3, jediný změnový list, který byl oboustranně odsouhlasen, byl změnový list č.

1. Pokud však žalobkyně něčeho uznala formou znaleckého posudku, ve kterém se elaboruje i se ZL č. 3, pak tak učinila nad rámec, neboť procesní břemena ohledně obsahu a rozsahu prací měla strana žalovaná. Strana [anonymizováno] stavebního deníku, ke které žalovaný uváděl, že měla obsahovat vykonané vícepráce, nebyla soudu předložena. K problematice existence stavebního deníku soud uvádí, že odmítl vyslýchat pracovníky žalovaného ohledně toho, kde je deník, když ho žalovaný evidentně musí mít ve své dispozici, pokud z něho cituje, ale předloží soudu jen pár stránek. Rovněž není pravdou, že by žalobkyně nikdy ničeho žalovanému v průběhu prací na díle nevytýkala, když svědci [příjmení] a [příjmení] uvedli, že v rámci kontrolních dnů vytýkali žalovanému zejména pomalý postup na díle a způsob jeho provádění. Rovněž žalovaný neprokázal svá tvrzení o tom, že jej žalobkyně ujistila o tom, že„ termín bude žalobkyní nahrazen, tedy že termín ke splnění díla bude zachován v délce dle smlouvy o dílo, ale jeho počátek bude od fyzického předání staveniště“.

34. Žalovaný neprokázal svá tvrzení o tom, že v době odstoupení vyhotovil práce dle soupisu za 1,3 milionu Kč a zejména vícepráce za 1 milion Kč. Žalovaný nesl břemeno tvrzení ohledně toho, v čem konkrétně práce spočívaly a jaké práce měly být provedeny. Nelze jen neurčitě bez dalšího doplnění skutkových tvrzení uvést, že provedl (více) práce v hodnotě 2,3 mil Kč. Hodnota prací byla navíc vyvrácena výslechy svědků, kdy svědci [příjmení] a [příjmení] uvedli, že vícepráce byly odsouhlaseny a provedeny jen dle změnového listu [číslo]. Změnové listy [číslo] již nebyly zasmluvněny, mimo zjišťovací protokol 1 a změnový list 1 byla provedena jen část prací (viz znalecký posudek a uznané práce ze zjišťovacího protokolu 2 a změnového listu 2) a to ještě ve špatné kvalitě (viz výslechy svědků [příjmení] a [anonymizováno] a závěry znalce), nicméně soud uvěřil svědkovi [příjmení], že znalci řádně označil veškeré žalovaným řádně provedené práce a znalec tyto práce následně ocenil.

35. Jelikož došlo k platnému odstoupení od smlouvy a zrušení závazku ze smlouvy, zjišťoval soud, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení. Žalobkyně prokázala, že žalovanému poskytla finanční částky popsané v žalobě, o čemž v průběhu řízení ani nebylo sporu. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení, bylo naopak na žalovaném, aby prokázal, že nárok byl zcela zkonzumován, či že je v menším než tvrzeném rozsahu. V koncentrační lhůtě však žalovaný nenavrhl žádné určité důkazní návrhy k určitým skutkovým tvrzením ohledně výše bezdůvodného obohacení (tedy obsahu a rozsahu provedených prací, aby mohly být tyto následně v řízení prokázané vícepráce oceněny). Důkazní návrhy byly označeny neurčitě a soud je tedy neprovedl, neboť jejich neurčitost nebyla v koncentrační lhůtě odstraněna. Současně byl žalovaný zván na šetření znalce, k tomu se však nedostavil (výslech znalce). Při znaleckých šetření však mohl žalovaný vznést a prokázat jiný rozsah provedení díla (viz výslech znalce). Soud tak nemá důvod, proč by ze znaleckého posudku neměl vycházet, pokud i sám znalec soudu uvedl, že dílo prošel a pokud jde o rozsah provedených a zjištěných prací, pak jde i o jeho závěry, spornost provedení prací mohl žalovaný jak při místním šetření znalce, tak i v průběhu soudního řízení, odstranit, avšak svou aktivitu vyvíjel jiným směrem namísto toho, aby se řádně věnoval průběhu řízení a jeho procesním břemenům. Obsah a rozsah provedení díla (více) prací měl tvrdit a prokazovat žalovaný nikoliv žalobkyně, neb se v řízení jedná o bezdůvodné obohacení, kdy žalobkyni stačilo k úspěchu ve věci prokázat, že poskytla žalovanému plnění z důvodu, který později vlivem platného odstoupení odpadl, a naopak bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že již plnil a není zde důvodu k vrácení bezdůvodného obohacení (§ 2993 o. z.).

36. Pokud jde o výši vydání bezdůvodného pak nutno tedy zrekapitulovat, že to byl žalovaný, který, pokud nesouhlasil s výší bezdůvodného obohacení, nesl břemeno tvrzení a důkazní ohledně neexistence obohacení či nižší výše obohacení, nikoliv žalobkyně, neboť ta prokázala, že žalované plnění z důvodu, který následně odpadl, žalovanému poskytla. Tedy žalovaný měl jinou výši obohacení či jeho neexistenci řádně tvrdit a prokazovat, nikoliv žalobkyně. Tj. bylo na žalovaném, aby konkrétně popsal a prokázal, jaké práce a v jaké hodnotě provedl – tento však uvedl do doby koncentrace toliko pouze to, že provedl práce dle soupisu za 1,3 mil Kč a vícepráce za 1 mil Kč, avšak již tyto (více) práce řádně a jasně nekonkretizoval tak, aby byly přezkoumatelné a soud mohl s takovými tvrzeními dále pracovat. Tak se nestalo a soud se odmítl takovýmito neurčitými tvrzeními dále zabývat – pokud by se žalovaný dostavil k ústnímu jednání, byl by dle § 118a odst. 1, 3 osř vyzván k odstranění neurčitosti jeho tvrzení, neurčitosti důkazních návrhů a označení důkazních návrhů (k tomu viz str. 4 a 5 protokolu z jednání ze dne 22. 7. 2020 na č. l. 160 - 161 spisu). Pokud snad měl tvrzení o (více) pracích prokazovat zápis z KD ze dne 17. 9. 2018 pak nutno k tomu uvést, že se zde strany toliko pouze bavily o možnosti víceprací, nevyplývá z toho, že by byly tyto práce skutečně provedeny. Navíc se k provedeným vícepracím vyjádřili svědci [příjmení] a [příjmení] (viz bod 33 tohoto rozsudku). Soud je s ohledem na řečené – zejména na nezájem žalovaného o stav rozpracovanosti díla – pokud jde o místní šetření znalce či průběh soudního řízení a machinace se stavebním deníkem navíc přesvědčen o správnosti závěru znaleckého posudku, kdy znalec při zpracování posudku pracoval s veškerými dostupnými informacemi, kterými v době zpracování i s ohledem na pasivitu žalovaného mohl disponovat. Současně je soud toho názoru, že obsah a rozsah provedených (více) prací byl zjištěn dostatečně i s ohledem na skutečnost, že k 31. 8. 2018 byl odsouhlasen zjišťovací protokol [číslo] (bod 14 zápisu z KD z 17. 9. 2018, žalovaným podepsaný zjišťovací protokol [číslo] na č. l. 180 – 182 spisu, zápis TDI ve SD ze 7. 9. 2018) a od 9. 9. 2018 již žalovaný na stavbě vyjma demoličních prací neprováděl žádné jiné podstatnější práce. Pokud nějaké podstatnější práce byly prováděny (viz bod 12 tohoto odůvodnění), pak se ale jedná o práce, které potvrdili svědci [příjmení] a [příjmení], a které byly ve znaleckém posudku zohledněny (znalecký posudek, část návrhu ZL [číslo] zjišťovací protokol [číslo]). Záloha na sporně provedené práce dle ZP [číslo] se navíc vztahuje i k pracím (předčasně provedené omítky a vyzdívka schodiště), které musely být po žalovaném provedeny znova (výslech svědka [příjmení]). Pokud jde o pravděpodobnost zjištění skutečného rozsahu (více) prací tak lze odkázat i na znalce, který ve svém výslechu uvedl, že skutečné zjištění (více) prací již není možné s ohledem na to, že dílo již bylo dokončeno (pozn. soudu - nicméně žalovaný se měl a mohl dostavit k prvnímu místnímu šetření znalce) a výslechu znalce, který uvedl, že jím zjištěná obvyklá cena prací ve výši 1 059 000 Kč odpovídá žalovaným provedeným pracím.

37. Závěrem pak soud již odkazuje na průběh řízení, kdy setrvává s odkazem na přípis soudu ze dne 14. 7. 2022 na č. l. 290 spisu na tom, že řízení bylo řádně zkoncentrováno, současně i na tom, že nebylo důvodu připouštět otázky na svědky ohledně rozpracovanosti díla, když ti byli navíc k návrhu vyslýchání pouze a jen k důvodům odstoupení od díla – nikoliv k výši obohacení. Navíc ani žalovaný do doby před nastolením koncentrace řízení nemohl spoléhat na to, že by snad těmito navrženými výslechy svědků mohl unést své břemeno důkazní, když výslechy svědků byly označeny žalobkyní až poté, co řízení bylo ve vztahu k žalovanému řádně zkoncentrováno. Žalovaný navíc neunesl ani břemeno tvrzení, pročež soud důvodně nepřipustil otázky na rozsah provedení díla, byť tento je do značné míry popsán ve výslechu svědka [příjmení] a [příjmení]. Ostatní svědci na díle ani prakticky nefigurovali, tak je otázkou, co víc chtěl zástupce žalovaného od zbylých svědků zjišťovat.

38. Výrok III. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má tudíž právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v řízení zastoupené advokátem sestávají dle § 137 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., (dále též jen„ a. t.“) z 10 úkonů právní služby advokáta za 1 x přípravu a převzetí, 1 x předžalobní výzvu k plnění, 1 x podání návrhu ve věci samé, 1 x účast na jednání dne 22. 7. 2020, účast na jednání dne 21. 4. 2021 – 3 úkony (jednání trvalo čistého času 4 hodiny a 13 minut), 1 x účast na jednání dne 20. 7. 2022, 1 x vyjádření z 28. 8. 2020 a 1 x vyjádření z 27. 7. 2021) po 12 140 Kč za úkon dle ust. § 7 a. t., tj. celkem 121 400 Kč, režijních náhrad dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 3 000 Kč (10 úkonů x 300 Kč). Náklady řízení žalobkyně v řízení zastoupené advokátem jsou dále zvyšovány cestovnými advokáta k ústním jednáním soudu za roky 2020 (1 soudní jednání), 2021 (1 soudní jednání) a 2021 (1 soudní jednání) při vzdálenosti [obec] – [obec] – [obec a číslo] km a promeškaného času dle § 14 odst. 1, 3 a. t. za každou jízdu ve výši 800 Kč (tj. 8 půlhodin tam a zpět x 100 Kč), celkem ve výši 2 400 Kč za všechny tři jízdy. Za rok 2020 učinil zástupce žalobkyně ke zdejšímu soudu 1 jízdu, tj. 270 km, při spotřebě paliva 4,43 l /100 km, vycházeje z vyhláškové ceny paliva ve výši 31,80 Kč (motorová nafta) činí spotřeba paliva za tuto jízdu celkem 1 514,64 Kč vč. sazby náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,2 Kč. Za rok 2021 učinil zástupce žalobkyně ke zdejšímu soudu 1 jízdu, tj. 270 km, při spotřebě paliva 4,43 l /100 km, vycházeje z vyhláškové ceny paliva ve výši 27,20 Kč (motorová nafta) činí spotřeba paliva za tuto jízdu celkem 1 513,58 Kč vč. sazby náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,4 Kč. Za rok 2022 učinil zástupce žalobkyně ke zdejšímu soudu 1 jízdu, tj. 270 km, při spotřebě paliva 4,43 l /100 km, vycházeje z vyhláškové ceny paliva ve výši 47,10 Kč (motorová nafta) činí spotřeba paliva za tuto jízdu celkem 1 832,78 Kč vč. sazby náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,7 Kč. Žalobkyně má rovněž právo na úhradu nákladů za zpracovaný znalecký posudek v celkové výši 24 805 Kč (viz faktury na č. l. 362 spisu). Náklady řízení jsou dále navyšovány o žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 38 004 Kč Celkem náklady představují částku ve výši 222 118,81 Kč vč. DPH ve výši 27 648,81 Kč (počítanou z odměny, režijních paušálů, cestovného a náhrady za promeškaný čas). Žalovaný je povinen náhradu nákladů řízení zaplatit v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně.

39. Výrok III. je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého platí, že stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalovaný byl v řízení zcela neúspěšný a je tedy povinen nahradit státu jím zálohované náklady řízení. O konkrétní výši státem zálohovaných nákladů řízení nebylo možné rozhodnout v době vyhlášení rozsudku, neboť zástupce znaleckého ústavu při ústním jednání vznesl právo na znalečné spojené s jeho účastí u soudního jednání, tudíž poté, co rozhodnutí o znalečném nabyde právní moci, vydá soud usnesení, ve kterém vyčíslí konkrétní výši nákladů státu a lhůtu jejich splatnosti.

40. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu, když neshledal důvody pro jiný postup.