36 C 306/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 25 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 25 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 25 000 Kč jdoucím od 14. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbylém rozsahu zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 856,77 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 25 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že: Mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, a žalovanou došlo dne 02.12.2022 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen „Podmínky“). Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné Smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalované mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením Smlouvy poskytl Providentu úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své Stránka č. 3 Verze formuláře:37-a schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si Provident tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen Providentu splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami Smlouvy. Dále je zde uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik se Smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze Smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména Standardních informací a obsahu a dopadů navrhované Smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh Smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Právní předchůdce žalobce vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Nadto by se žalovaná, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovanou uzavřena Smlouva. Pro případ, že by však soud přes výše uvedené shledal, že žalobce dostatečně neprokázal splnění zákonné povinnosti dle ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobce si dovoluje upozornit nadepsaný soud, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. 01.12.2016) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné Smlouvy. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 25.000,00 Kč (dále jen „zápůjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 26.464,00 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 17.607,00 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 14,75 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1.500,00 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4.495,00 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 2.860,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 02.06.2024. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Ke dni 14.05.2023 činila dlužná jistina částku 25.000,00 Kč a dlužný poplatek částku 26.464,00 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 25.000,00 Kč dále úrokem ve výši 14,75 % ročně sjednaným na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od 03.06.2024, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 6.

6. Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek neuhradila ničeho. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.01.2025 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 27.01.2025. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 27.01.2025 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 68.048,36 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 68.048,36 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalované neuplatňuje. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce sděluje nadepsanému soudu, že se rozhodl nepožadovat po žalované zaplacení zbývajícího dlužného poplatku. Požaduje tak po žalované uhrazení pouze nesplacené dlužné jistiny s příslušenstvím. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: dlužné jistiny ve výši 25.000,00 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2.680,60 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2.448,09 Kč, úroků ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25.000,00 Kč od 28.01.2025 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25.000,00 Kč od 28.01.2025 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 2.680,60 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 14,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 25.000,00 Kč od 03.06.2024, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 27.01.2025. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 2.448,09 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 25.000,00 Kč od 03.06.2024, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu poslední plátky dle splátkového kalendáře do 27.01.2025. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu. Žalobce proto požaduje po žalované rovněž náhradu nákladů tohoto řízení v celkové výši 2.815,00 Kč, představující zaplacený soudní poplatek, odměnu advokáta a hotové výdaje advokáta v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. za celkem 3 úkony právní služby, a to: převzetí a příprava právního zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci a sepis žaloby – návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, 3x režijní paušál a DPH 21 % ze součtu odměny a režijního paušálu. Tarifní hodnotou pro výpočet odměny právního zastoupení je celková dlužná částka ke dni podání žaloby.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. O podané žalobě rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem soudu souhlasila již v podané žalobě, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, pročež soud předpokládal její souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Na základě ve spise založených listinných důkazů (smlouva o úvěru, výzvy k úhradě dluhu) má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaná uzavřela dne 2. 12. 2022 s právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaná se v 18 měsíčních splátkách zavázala úvěr vrátit včetně úroku ve výši 17 607 Kč a poplatků ve výši 4 495 Kč za komfortní a flexibilní splácení. Celkem „poplatky“ představovaly částku 23 602 Kč. Úvěr byl žalované poskytnut v hotovosti při podpisu smlouvy. Pohledávky za žalovanou byly původním věřitelem postoupeny žalobci smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 a přílohy k postupní smlouvě. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 1. 2025, který byl podán k poštovní přepravě dne 27. 2. 2025. Předžalobní upomínkou ze dne 16. 4. 2025 byla žalovaná zástupcem žalobce vyzvána k zaplacení dlužné částky do 1. 5. 2025. Ze sestavy ARAD na č. l. 35 bylo zjištěno, že banky v době uzavření úvěrové smlouvy poskytovaly domácnostem úvěry s průměrnou výší úrokové sazby 10,26% ročně.

5. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění, dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce nevznikl uzavřením shora uvedené smlouvy o úvěru závazek v podobě úvěru podle ust. § 2395 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, dle kterého platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, byť strany zjevně uzavření tohoto druhu závazku zamýšlely, což soud dovozuje ze zřejmého obsahu smlouvy.

6. Soud dospěl k závěru o neplatnosti závazku – smlouvy o úvěru, kterou dovozuje z ujednání o výši úroků, které měla žalovaná z půjčených peněz předchůdci žalobci zaplatit. Soud totiž dospěl k závěru, že celý poplatek ve výši 23 602 Kč obsahující úrok ve výši 17 607 Kč a jakýsi poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 4 495 Kč je nutno považovat en bloc za úrok. Ujednání o úrocích ve výši 62,93 % ročně je nutno hodnotit jako ujednání neplatné dle § 588 obč. zák. pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Pro zjednodušení odůvodnění těchto závěrů lze rovněž odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, v němž je vyřčen názor na rozpor určité výše úroků sjednaných ve smyslu ust. § 658 odst. 1 občanského zákoníku v porovnání s úrokovou mírou obvyklou v době jejich sjednání, tj. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze tedy dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smluv o úvěru. Z tohoto důvodu soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v prosinci 2022 činila 10,26 % ročně (www.cnb.cz). Sjednaná úroková sazba ve výši 62,93 % tedy více jak 5násobně převyšuje obvyklou výši úroků. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možno takto vysokou sazbu úroků v daném případě akceptovat. Naopak z dostupných zjištění vyplývá, že se jednalo o standardní nabídku úvěru. Jelikož je ujednání o úroku esenciální náležitostí smlouvy o úvěru neplatné, doléhá neplatnost na celou smlouvu o úvěru z důvodu neoddělitelnosti ujednání o úroku od ostatního obsahu smlouvy. Pouze pro přehlednost soud poukazuje na to, že tyto závěry jsou aprobovány i Krajským soudem v Plzni, např. v jeho rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. 25 Co 183/2017.

7. Žalované tudíž nevznikla jiná povinnost než žalobci vrátit poskytnutou jistinu ve výši 25 000 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru jako celku představovalo všechno plnění předchůdce žalobce žalované plnění z neplatného právního úkonu, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila. Z hlediska právního posouzení se tu jedná o bezdůvodné obohacení dle § 2991 obč. zák. Podle § 2991 obč. zák. přitom platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se bezdůvodně obohatila o částku 25 000 Kč, a proto jí soud výrokem I. uložil povinnost zaplatit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 25 000 Kč vč. zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o. z., přičemž splatnost nároku soud odvozuje od první výzvy, kterou byla žalovaná prokazatelně vyzvána k zaplacení dlužné částky, kterou je oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 1. 2025, ve kterém byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu. Z poštovního archu bylo zjištěno, že oznámení bylo podáno k poštovní přepravě dne 27. 2. 2025 a dle § 573 o. z. se dostalo do sféry žalované dnem 3. 3. 2025 a do 10 dnů od tohoto data byla žalovaná povinna plnit, tedy do 13. 3. 2025, jelikož tak neučinila. Jelikož tak neučinila, dostala se od 15. 3. 2025 do prodlení s plněním svého dluhu. Výše úroků z prodlení vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

8. Výrok III. o náhradě nákladů řízení má svou oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož má v řízení převážně úspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení. Předmět řízení představoval částku ve výši 30 128,69 Kč sestávající z jistiny a kapitalizovaných úroků. Žalobce byl úspěšný co do částky 25 000 Kč (82,98 %) a neúspěšný co do částky 5 128,69 Kč (17,02 %), má proto právo na zaplacení 65,96 % nákladů řízení z částky 2 815 Kč (představující zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, 3 úkony po 400 Kč za přípravu a převzetí, předžalobní upomínku a podání návrhu, 3 režijní paušály po 100 Kč a DPH ve výši 21 % z odměny a režijních paušálů za užití ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tedy částky ve výši 1 856,77 Kč.

9. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.