36 C 319/2025
č. j. 36 C 319/2025-54
V PLATNOSTIOkresní soud Plzeň-město rozhodl, že žalovaná je povinna vrátit žalobkyni částku 5 200 Kč jako bezdůvodné obohacení. Soud považoval úvěrovou smlouvu za neplatnou kvůli nesrovnatelně vysoké úrokové sazbě, která porušuje dobré mravy. Základem nároku bylo poskytnutí finanční částky bez právního základu, což odpovídá ustanovení § 2291 odst. 2 a § 2991 odst. 1 občanského zákoníku. Soud uložil žalované i zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně.
Plný text
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 10 878,92 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 200 Kč jdoucím od 23. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbylém rozsahu zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 10 878,92 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že: „Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 05.03.2025 mezi společností právnická osoba., IČ IČO, zapsaného v OR vedeném Městským soudem v Anonymizováno, oddíl B Anonymizováno vložka Anonymizováno, sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, adresa (dále také jen „původní věřitel“), jako původním věřitelem a postupitelem a společností Jméno žalobkyně., se sídlem adresa, IČ IČO žalobkyně, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobce je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 2024-01-22 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 5200 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 2024-02-21. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 5200 Kč a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5678.92 Kč, který byl splatný dne 2024-02-21. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.Anonymizováno.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III.1 pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách www.Anonymizováno.cz zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru 5200 Kč a splatností (případně prodlouženou splatností) dne 2024-02-21. Po odeslání smluvní dokumentace žalovanému byly zaslány peněžní prostředky dne 2024-01-22 na bankovní účet Anonymizováno / Anonymizováno, který žalovaný uvedl. Prostředky pro potvrzení totožnosti klienta jsou uvedeny v článku I.23 smlouvy o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno. K ověření totožnosti je žalovaný kromě jména a příjmení, data narození, rodného čísla a adresy povinen uvést také druh a číslo průkazu totožnosti, datum platnosti tohoto průkazu apod. V článku II.5. zmíněné smlouvy se dále uvádí: „Úvěrující bude zjišťovat totožnost klienta v případě provádění úkonů zejména pomocí elektronických kanálů: jestliže jsou úkony prováděny přes internet – pomocí čísla mobilního telefonu klienta a hesla systémově generovaným kódem.“ Podpis je ve smlouvě nahrazen unikátním SMS kódem. Toto je blíže upraveno v článku III.2.: „…podpis klienta je u této smlouvy a souvisejících dokumentů nahrazen zadáním verifikačního ověřujícího podpisového kódu ze SMS (v tomto případě se jedná o kód Anonymizováno), který je klientovi zasílán úvěrujícím v době registrace žádosti o poskytnutí úvěru na číslo mobilního telefonu uvedené klientem ve formuláři žadatele o úvěr, když takovéto jednání má platnost písemného právního jednání, neboť tato forma podpisu této smlouvy a souvisejících dokumentů je dostatečně určitá a srozumitelná a tudíž tato forma je shodně považována za písemnou formu uzavření smlouvy a souvisejících dokumentů. Tato smlouva a související dokumenty nabývají platnosti a účinnosti okamžikem zadání ověřujícího podpisového SMS kódu do příslušného pole ze strany klienta umístěného na internetové webové stránce úvěrujícího.“ Žalobce dále sděluje, že byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. K tomuto nenavrhuje žalobce žádných dalších důkazů. Dále žalobce sděluje, že dle článku XV. odst. 3 smlouvy o úvěru má úvěrující právo klientovi, který plní své povinnosti plynoucí z této smlouvy řádně a včas, přiznat slevu z poplatku za poskytnutí úvěru. Žalovaný ovšem nehradil řádně, když k datu splatnosti a rovněž ani k dnešnímu dni neuhradil ničeho. Proto žalobce požaduje výši poplatku za poskytnutí „před slevou“. Žalovaný návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne 2024-01-22. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. hodnota / 2010. Žalobce identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu var. symbol. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobce (nebo potvrzením o provedené platbě), ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaný nevrátil úvěr v datech splatnosti. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 2025-03-15. Pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. K prokázání skutečnosti, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky v tvrzené výši, navrhuje žalobce, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného právnická osoba., zda mu byla v lednu 2024 zaslána na účet č. hodnota / Anonymizováno částka 5200 Kč pod variabilním symbolem var. symbol a zda je majitelem účtu právě žalovaný. Celková výše nároků žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného ve výši 0 Kč činí celkem 10878.92 Kč nejpozději splatných dne 2024-02-21.“ 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.
3. Soud rozhodl v dané věci rozhodl dle ust. § 115a o. s. ř. bez nařízení ústního jednání. Žalobkyně s takovým postupem soudu výslovně souhlasila, žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
4. Z obsahu žalobkyní předložených listin má soud za spolehlivě zjištěný následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba. poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru č. Anonymizováno částku ve výši 5 200 Kč (výpis z běžného účtu předchůdce žalobkyně na č. l. 12, sdělení banky žalovaného ze dne 27. 11. 2025 na č. l. 45-46), kterou požadovala po žalované zpět zástupce žalobkyně výzvou ze dne 15. 3. 2025 do tří dnů. Z podacího archu bylo zjištěno, že výzva byla podána k poštovní přepravě dne 15. 3. 2025 a za užití ust. § 573 občanského zákoníku se dostala do sféry žalované nejpozději dne 19. 3. 2025 a nejpozději do 22. 3. 2025 měla žalovaná poskytnutou částku vrátit. Soudu byla předložena smlouva o úvěru č. Anonymizováno, ze které vyplývá, že strany si sjednaly zápůjční úrokovou sazbu ve výši 40 % ročně a poplatek za sjednání úvěru ve výši 5 678,92 Kč, kdy soud celé toto ujednání považuje jako ujednání o úroku představující úrok ve výši 1 310 % ročně, RPSN představuje 9 202,60 %, pročež je smlouva dle právního posouzení absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle ust. § 588 občanského zákoníku a nelze k ní přihlížet. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z postupní smlouvy ze 28. 2. 2025 a její přílohy na č. l. 39-41 spisu a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 3. 2025. Žalovaná na svou obranu ničeho neuvedla.
5. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Žalobkyně žalobou uplatnila právo na zaplacení částky 10 878,92 Kč z titulu úvěrové smlouvy, která je však dle právního hodnocení soudu neplatná, doložila však poskytnutí finanční částky ve výši 5 200 Kč žalované, pročež je žalovaná povinna ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 občanského zákoníku, když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat, bezdůvodné obohacení nástupci žalobkyně vrátit. Žalovaná se přijetím peněžité hotovosti bez právního důvodu obohatila o částku 5 200 Kč. Soud ze shora uvedených důvodů uložil žalované, aby bezdůvodné obohacení v této výši žalobkyni uhradila. Ve zbytku však žalobu pod výrokem II. zamítl pro neplatnost úvěrové smlouvy. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud ji taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Žalobkyní požadovaná výše úroků z prodlení neodporuje ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť jejich úspěch byl takřka stejný.
7. O veškerých lhůtách plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.