36 C 331/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 300 000 Kč

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 300 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám jejího zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na náhradě nákladů řízení částku ve výši 154 154 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 300 000 Kč a přiznání náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci tohoto řízení jsou bývalými manžely, kdy manželství uzavřeli dne [datum] s tím, že manželství bylo rozvedeno [anonymizováno] soudem rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum]. Žalovaná částka, jíž se touto žalobou domáhá, pochází z doby před vznikem uzavření manželství, kdy žalobce poskytl žalované finanční plnění ve výši 300 000 Kč, kdy tento závazek byl mezi účastníky tohoto řízení stvrzen písemnou smlouvou o půjčce ze dne 20. 5. 2011. Tato smlouva byla uzavřena v písemné formě zejména z toho důvodu, že se strany spolu znaly teprve krátce a byl na obou stranách zájem mít o realizaci půjčky písemný doklad. Žalobce svůj závazek ze smlouvy splnil, kdy prostřednictvím celkem 3 bankovních převodů poukázal ze svého bankovního účtu ve prospěch žalované finanční částky a to dne 13. 4. 2011 jí zaslal na účet č. [bankovní účet] částku 260 000 Kč, dne 11. 5. 2011 jí zaslal na účet č. [bankovní účet] částku 20 000 Kč a dne 20. 5. 2011 jí poslal na účet č. [bankovní účet] částku ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala dlužnou částku v souhrnné výši 300 000 Kč uhradit žalobci nejpozději do 31. 12. 2012, avšak tato dluh ke dni podání této žaloby neuhradila ani z části. Žalobce v době trvání manželství závazek z půjčky neřešil, avšak žalovaná ani po zániku manželství dlouhodobě nejeví o nápravu situace žádný zájem a na urgence ze dne 15. 1. 2020 a 20. 1. 2020 nikterak nereagovala v tom smyslu, že by svůj závazek vůči žalobci splnila. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě předžalobní výzvy ze dne 19. 2. 2020.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti kterému žalovaná podala odpor. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla soudu, aby jí zamítl, neboť tvrzený nárok žalobce není po právu. Ve vyjádření k žalobě žalovaná uvedla, že v době, kdy spolu účastníci žili v partnerském poměru, poradil žalobce žalované, aby si tato zřídila offsetový účet k hypotéce, jejíž tehdejší zůstatek činil právě částku ve výši 260 000 Kč s tím, že tuto částku jí zapůjčí a ona nebude muset platit úroky z úvěru, ale bude splácet pouze jistinu. K potvrzení této skutečnosti žalovaná předložila soudu email ze dne 13. 4. 2011, kterým mu přeposlala dodatek z banky, ve kterém bylo uvedeno číslo offsetové účtu a z tohoto důvodu je také číslo účtu jiné, než kam jí žalobce následně posílal peníze ze smlouvy o půjčce. Tyto finanční prostředky ve výši 260 000 Kč ležely na offsetovém účtu až do 18. 4. 2013, kdy poté, co v červenci 2012 došlo k odpuštění dluhu, žalovaná provedla předčasné splacení úvěru ke dni konce fixace úrokové sazby, tedy k 18. 4. 2013. Žalovaná dále uvedla, že před uzavřením manželství byla na základě kupní smlouvy ze dne [datum] výlučným vlastníkem nemovitosti: [anonymizováno 5 slov] o výměře [výměra] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [část obce], [adresa] (rodinný dům) a parcela [číslo] o výměře [výměra] (zahrada) nacházející se v [katastrální uzemí], okres [okres], zapsané na [list vlastnictví] (dále též jen„ [část obce]“). K písemné smlouvě o půjčce žalovaná uvedla, že tato vznikla na základě rozhodnutí žalobce, že tento bude financovat rekonstrukci chalupy. V souvislosti s danou písemnou smlouvou o půjčce zaslal žalobce žalované na její účet 14 x po 20 000 Kč, celkem tedy 280 000 Kč, které se v průběhu roku 2011 spotřebovaly na zaměření pozemku, studnu, pasport stavby, projekt, okna, zednické práce, atd. V únoru 2012 uzavřeli účastníci manželství darovací smlouvu, kdy jedinou možností, jak žalovaná mohla žalobci dluh splatit, bylo převedení podílu [část obce] žalobci. Žalovanou vložené finanční prostředky do [část obce] plus prostředky, které žalobce žalované poskytl ze smlouvy o půjčce, činily dohromady cca 1 000 000 Kč, proto se účastníci dohodli tak, že žalovaná na žalobce převede 1/2 [část obce] a tím dojde k vyrovnání celého dluhu ve výši 540 000 Kč. Žalovaná proto darovací smlouvou ze dne 4. 7. 2012 darovala žalobci ideální 1/2 [část obce]. Z tohoto důvodu považuje žalovaná podání žaloby v rozporu s dobrými mravy, neboť půjčka byla tímto způsobem mezi stranami zcela vyrovnána, kdy nebylo jiného důvodu, proč by žalovaná převáděla polovinu svých výlučných nemovitostí na žalobce, než za účelem vyrovnání jím poskytnutých prostředků v celkové výši 540 000 Kč. Dne 23. 5. 2016 se žalovaná odstěhovala ze společné domácnosti a následně bylo zahájeno rozvodové řízení. Ohledně podílového spoluvlastnictví k [část obce] byl nakonec po řízení o určení vlastnického práva v rámci řízení o zrušení a vypořádání podílové spoluvlastnictví schválen soudní smír usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka], na jehož základě se výlučným vlastníkem nemovitosti stala matka žalobce, která na vypořádacím podílu vyplatila žalované částku ve výši 800 000 Kč. Žalovaná dále poukázala na nesrovnalosti ve vztahu k výzvám žalobce k vrácení půjčených finančních prostředků, kdy například dne 20. 1. 2020 byla žalovaná vyzývána k úhradě částky 300 000 Kč; dne 21. 1. 2020 byla vyzývána k vrácení 12 x 20 000 Kč; dne 19. 2. 2020 byla prostřednictvím právního zástupce žalobce opětovně vyzvána k vrácení 300 000 Kč a dne 1. 3. 2020 byla žalobcem vyzvána k vrácení 20 000 Kč poskytnutých dne 15. 6. 2011. Na tyto výzvy žalovaná opakovaně reagovala prostřednictvím svého zástupce a to odpověďmi ze dne 20. 1., 21. 1. a 24. 1. 2020 s tím, že výzvy žalobce považuje za nedůvodné a v rozporu s dobrými mravy, neboť veškeré majetkové vztahy vzniklé před uzavřením manželství byly narovnány shora uvedeným darováním nemovitosti.

3. Žalobce v replice k vyjádření žalované uvedl následující. Žalobce nesouhlasil s tvrzením žalované ohledně toho, že v době poskytnutí půjček tito žili jako druh a družka a společně i hospodařili. Dle vyjádření žalobce účastníci se téměř po celý rok 2011 navštěvovali a nesdíleli společnou domácnost. K poskytnutí finančních prostředků ve výši 260 000 Kč žalobce uvedl, že jeho pozice byla taková, že žalobce půjčí žalované částku ve výši 260 000 Kč a to za účelem ušetření úroků, když žalovanou zmiňované zřízení offsetové hypotéky bylo výhradně v její režii. Z důvodu, aby žalovaná ušetřila na úhradě úroků, proběhla mezi účastníky domluva, že žalobce poskytne potřebnou částku žalované jako bezúročnou půjčku. Žalovaná však zcela ignoruje tu skutečnost, že v době zapůjčení částek ve výši 260 000 Kč a posléze navazujících 2 x 20 000 Kč nebylo mezi účastníky řízení možno vědět či predikovat, jakým směrem se bude jejich vztah ubírat, a proto probíhaly půjčky peněz ze strany žalobce vůči žalované bezhotovostně s označením půjčka, aby mezi stranami bylo postaveno na jisto, že se jedná o vzájemný závazek. Prvotní požadavek na vystavení písemné smlouvy ohledně půjčky žalované částky navíc vzešel ze strany žalované, když tomuto žalobce vyhověl a došlo k uzavření smlouvy o půjčce ze dne 20. 5. 2011, když den uzavření smlouvy koresponduje se dnem provedení třetí z uvedených transakcí, jíž došlo k dovršení žalované částky ve výši 300 000 Kč. Žalobce dále odkázal na zprávu pro příjemce vztahující se k vyplacení částky 260 000 Kč, kde je doslovně uvedeno půjčka 2,25, což odkazuje na výši úrokové sazby, kterou by jinak žalovaná platila své bance za úvěr. Žalovanou předkládaný email ze dne 13. 4. 2011 s tímto koresponduje, pročež žalobce kvituje tvrzení žalované, že částka ve výši 260 000 Kč skutečně sloužila k financování hypotéky žalované. S ohledem na další potřebu finančních prostředků ze strany žalované se účastníci posléze dohodli na poskytnutí dalších 2 půjček ze strany žalobce, které jednotlivě činily částku ve výši 20 000 Kč, kdy tyto byly realizovány rovněž bankovními převody s předmětem„ půjčka“. Tyto částky měly být žalovanou užity k uspokojení tehdejších potřeb ve vztahu k jejím specifikovaným nemovitostem na adrese [obec a číslo] a [ulice a číslo]. Žalobce dále upozorňuje, že v době uzavření smlouvy o půjčce nevěděl, zdali bude žalované půjčovat další finanční prostředky, natož pak v jaké výši a z tohoto důvodu se tedy písemná smlouva o půjčce ve výši 300 000 Kč vztahuje právě k 3 platbám z jeho bankovního účtu specifikovanými pod bodem 1. odůvodnění tohoto rozsudku. Následně pak žalobce poskytl žalované dalších 12 půjček po 20 000 Kč a to v termínech, 15. 6. 2020, 29. 6. 2020, 12. 7. 2020, 3. 8. 2020, 9. 8. 2020, 17. 8. 2020, 7. 10. 2020, 19. 10. 2020, 2. 11. 2020, 11. 11. 2020, 18. 11. 2020, 30. 11. 2020 a 17. 12. 2020. K uzavření darovací smlouvy a důvodům, které vedly žalovanou k uzavření darovací smlouvy, žalobce uvedl, že žalovaná měla zájem darováním poloviny spoluvlastnického podílu na [část obce] motivovat žalobce k financování rekonstrukce nemovitosti v době po uzavření manželství bez obav z prodeje a zároveň tento záměr prezentovala jako poděkování žalobci za jeho osobní úsilí o zvelebení objektu. Žalobce odmítl, že darováním sledoval účel vyrovnání jakýchkoliv závazků, resp. dluhů žalované vůči žalobci. Žalobce dále uvedl, že mezi účastníky tohoto řízení docházelo ze strany žalované vůči žalobci k opakovanému podávání trestních oznámení na osobu žalobce a dalších civilních řízení, např. řízení o vrácení daru (určení vlastnického práva), které bylo následně pro zpětvzetí žaloby ze strany žalované zastaveno. Žalobce dále odkázal na přestupkové řízení vedené před [anonymizováno] [obec a číslo], kdy správní orgán ve svém rozhodnutí konstatoval, že nemůže opírat své rozhodnutí pouze o tvrzení žalované, která vzhledem k jejímu postoji, kdy výpovědi měnila, nelze považovat za dostatečně věrohodné a činit na jejich podkladě skutkové závěry. Žalobce dále odkázal na řízení vedené před [název soudu] vztahující se k vypořádání podílového spoluvlastnictví, v jehož rámci žalovaná na počátku řízení usilovala o podhodnocení hodnoty [část obce], kdy za tímto účelem předložila znalecký posudek, který však obsahoval zásadní rozpory a soudem nemohl být akceptován, pročež byl následně skutečně uzavřen a soudem schválen smír, na jehož základě žalovaná obdržela vypořádací podíl ve výši 800 000 Kč. Žalobce tedy setrval na oprávněnosti svého nároku. Pokud jde o obranu žalované spočívající v námitce žalované ohledně uplatněného nároku s dobrými mravy, pak tu shledává nedůvodnou.

4. Žalovaná ve svém vyjádření k replice žalobce ze dne 3. 2. 2021 setrvala na své procesní obraně, ve které popsala způsob partnerského poměru mezi účastníky. Žalovaná dále označila tvrzení žalobce spočívající v tom, že částku 260 000 Kč jí poskytl jako součást smlouvy o půjčce, jako lživé. Žalovaná zde odkázala na své vyjádření v žalobě, ve kterém uvádí, že částka ve výši 260 000 Kč byla poskytnuta žalobcem žalované zvlášť na offsetový účet. Pokud jde o písemnou smlouvu o půjčce, pak na základě této smlouvy o půjčce, pak žalobce zaslal žalované částku ve výši 280 000 Kč (14 x 20 000 Kč), které se v průběhu roku 2011 spotřebovaly na zaměření pozemku a další práce spojené s opravou [část obce]. Pokud jde o důvod rekonstrukce [část obce], pak k tomuto žalovaná uvedla, že v té době nechtěla [příjmení] rekonstruovat, kdy prioritou pro ni bylo splacení jejího hypotečního úvěru formou mimořádných splátek. Žalobce však na ni opakovaně naléhal, že zaplatí rekonstrukci a že si tam udělají venkovský dům a budou ho i s miminkem užívat. Žalovaná nakonec souhlasila a pod vidinou společné budoucnosti smlouvu o půjčce s žalobcem podepsala. Dohoda zněla tak, že žalobce proinvestuje do chalupy 300 000 Kč, kdy tuto částku posílal žalované postupně po 20 000 Kč dle toho, jak probíhaly jednotlivé stavební práce. Žalobce peníze proinvestoval do [část obce] způsobem, že objednal stavební práce, následně zasílal žalované 20 000 Kč a žalovaná tyto peníze vybírala a předávala je žalobci, který následně vyplácel řemeslníky. Některé věci hradila žalovaná sama ze svého účtu převodem. Žalobce však žalované na základě této smlouvy o půjčce však nevyplatil částku 300 000 Kč, ale toliko jen částku 280 000 Kč (tj. 14 x 20 000 Kč). K těmto svým tvrzením žalovaná soudu předložila emailové komunikace mezi účastníky tohoto řízení týkající se stavebních prací, kdy na základě těchto emailů následně žalobce zasílal žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Pokud jde o darování 1/2 [část obce] žalovanou žalobci, pak k tomuto žalovaná uvedla, že tento postup navrhl sám žalobce, i z tohoto důvodu tedy žalovaná vznesla námitku dobrých mravů ve vztahu k uplatněnému nároku žalobce. V době uzavření darovací smlouvy byli účastníci tohoto řízení manželé, kdy žalovaná již byla v pokročilém stádiu těhotenství. V té době měla žalovaná do chalupy zainvestováno již asi cca 1 000 000 Kč včetně částky ve výši 280 000 Kč, které jí zapůjčil žalobce. Nebyl jediný důvod, aby žalovaná na žalobce převedla 1/2 [část obce] a pozemků a zároveň dál dlužila žalobci částku ve výši 540 000 Kč. V době 2 týdny před plánovaným porodem syna žalobce vše zařídil a se svým kamarádem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nalezli nejvhodnější metodu převodu a to převod darovací smlouvou mezi manžely bez daňové povinnosti. Tvrzení žalobce, že žalovaná prezentovala darování 1/2 nemovitosti jako poděkování za osobní úsilí o zvelebení objektu a zároveň si ponechala dluh ve výši 540 000 Kč vůči žalobci je absurdní a není pravdivé.

5. Při ústním jednání, které proběhlo dne 24. 3. 2021, strany označily následující skutečnosti za nesporné: že spolu dne 20. 5. 2011 uzavřeli smlouvu o půjčce; že dne 4. 7. 2020 mezi sebou uzavřely darovací smlouvu, na jejímž základě žalovaná darovala žalobci ideální 1/2 [část obce]; dále prohlásily za nesporné, že žalovaná obdržela od žalobce částku v celkové výši 540 000 Kč. Ostatní skutečnosti pak strany prohlásily za sporné a to zejména skutečnosti týkající se námitky rozporu uplatněného nároku s dobrými mravy a dále též skutečnosti, že částka ve výši 260 000 Kč se měla týkat a měla zapadat do písemné smlouvy o půjčce ze dne 20. 5. 2011. S ohledem na vymezení sporných a nesporných skutečností poskytl soud účastníkům tohoto řízení procesní poučení dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 118b o. s. ř. Pokud jde o stranu žalovanou, pak tu soud poučil ve vztahu k její procesní obraně vztahující se k tomu, že uplatněný nárok žalobce je v rozporu s dobrými mravy, pokud jde o stranu žalující, pak zde soud poskytl straně žalující procesní poučení vztahující se k tomu, že v řízení před [název soudu] žalovaná potvrzovala platnost darovací smlouvy bez jakéhokoliv protiplnění. Žalobce v koncentrační lhůtě na toto procesní poučení soudu nezareagoval, a k tomuto svému tvrzení neunesl důkazní břemeno.

6. Žalovaná ve svém vyjádření k procesním poučením soudu podáním došlým soudu dne 29. 4. 2021 v koncentrační lhůtě uvedla následující. Ve vztahu k částce ve výši 260 000 Kč, která byla poskytnuta žalobcem dne 13. 4. 2011, tedy ještě před uzavřením písemné smlouvy o půjčce ze dne 20. 5. 2011, žalovaná uvedla, že tato částka sloužila na úhradu offsetové půjčky žalované, což sám žalobce při soudním jednání potvrdil, tato částka tedy nesloužila k účelu uvedenému v písemné smlouvě o půjčce. Na základě písemné smlouvy o půjčce žalobce zaslal žalované celkem částku ve výši 280 000 Kč formou 14 plateb po 20 000 Kč s tím, že pokud jde o dny, kdy tyto částky byly žalované poskytnuty, se žalovaná shoduje se dny, které uvedl žalobce ve své replice (viz bod 3 odůvodnění tohoto rozsudku). Žalobce tedy celkově poskytl žalované částku v celkové výši 540 000 Kč, když částka ve výši 260 000 Kč byla poskytnuta na úhradu offsetové půjčky žalované a částka ve výši 280 000 Kč byla poskytnuta za účelem rekonstrukce [část obce] Tyto jednotlivé platby (tj. 14 x 20 000 Kč) zcela korespondují s emailovou komunikací, kterou žalovaná předložila soudu, ve které účastníci spolu komunikovali ohledně potřeby rekonstrukcí a objednávek prací. Rekonstrukce byla zahájena ještě před vydáním stavebního povolení. K okolnostem uzavření darovací smlouvy žalovaná uvedla, že to byl žalobce, kdo navrhl, aby mu žalovaná na vyrovnání dluhu převedla 1/2 [část obce] s tím, že tak dojde k vyrovnání poskytnutých plnění žalobcem žalované. Žalovaná neměla žádný jiný důvod k převodu svého výlučného majetku žalobci. Veškeré platby byly poukázány žalované před uzavřením manželství. K uzavření darovací smlouvy nedospěli účastníci po vzájemné domluvě, ale s ohledem na doporučení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, kterého žalobce oslovil a se kterým se žalobce zná. Objednatelem darovací smlouvy byl žalobce. Advokát byl zpracovatelem darovací smlouvy a podal také návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Žalobce vysvětlil žalované, že takto je to nejvýhodnější z hlediska daňové povinnosti, účastníci byli manželé, byli od placení darovací daně ze zákona osvobozeni a žalovaná rozhodně neměla důvod jakkoliv o způsobu tohoto vyrovnání majetkových vztahů vzniklých mezi účastníky před uzavřením manželství pochybovat. Uzavření darovací smlouvy považovala za spravedlivé a rozhodně v té době neměla důvod trvat na uzavření kupní smlouvy či vložení 1/2 [část obce] notářským zápisem do SJM, nebo nějakém přímém potvrzení o tom, že takto jsou mezi sebou účastníci vyrovnáni. V tomto kontextu je nutno přihlédnout k povaze účastníků – tj. v době poskytnutí plnění druh a družka, v době převodu manželé a žalovaná navíc ve vysokém stupni těhotenství. Po zavkladování darovací smlouvy do katastru nemovitostí byla uzavřena smlouva o dílo ze dne 15. 7. 2012, jejímž předmětem byly stavební práce s provedením vnitřních omítek a betonových podlah na [část obce]. Zahájení prací září 2012, dokončení do 16. 11. 2012, tzn. 3 dny po vložení návrhu na vklad do katastru nemovitostí, byla uzavřena smlouva o dílo, a veškeré další práce na nemovitostech už byly hrazeny ze SJM účastníků tohoto řízení. K prokázání svých tvrzení ohledně toho, že k vyrovnání poskytnutých plnění mezi žalobcem a žalovanou došlo právě převodem 1/2 [část obce], navrhla žalovaná výslechy svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], sestry žalované, [jméno] [příjmení], kolegyně ze zaměstnání a [jméno] [příjmení], bývalého švagra ze strany žalobce. Na označeném výslechu svědka paní [jméno] [příjmení], matky žalované, následně již žalovaná netrvala.

7. Žalobce ve svém podání doručeném soudu dne 30. 4. 2021 uvedl, že pokud jde o písemnou smlouvu o půjčce, pak vzor si stáhl z internetu, který korespondoval s tehdejší situací, že při podpisu smlouvy jsou již veškeré prostředky poskytnuty, kdy poslední poukázání částky ve výši 20 000 Kč proběhlo právě v den podpisu smlouvy. Z tohoto důvodu bylo proto i v odst. 5 smlouvy uvedeno, že tato nabývá účinnosti dnem jejího podpisu smluvními stranami. Tento den byla smlouva podepsána a v tento den se dovršila výše zapůjčených peněz, které jsou předmětem sporu. Žádných dalších 300 000 Kč nebylo žalované nikdy zapůjčeno, což potvrdila sama žalovaná a smlouva tak nemohla nabýt účinnosti pro jakýkoliv jiný případ. Ve vztahu k námitce rozporu uplatněného nároku s dobrými mravy, žalobce odkázal na řízení vedená před [název soudu] a to vztahující se k odvolání daru, kdy se žalovaná pokoušela odvolat dar [část obce] na základě lživých obvinění. Žalobce dále uvedl, že pokud žalovaná tvrdí, že dar [část obce] byl za odpuštění dluhů, není mu zřejmé, proč tehdy při odvolání daru nenabídla, že mu peníze vrátí. V roce 2019, kdy podala žalovaná žalobu na žalobce na vrácení daru u [název soudu], při jednání tvrdila, že mu 1/2 [část obce] darovala bezplatně, tj. bez jakéhokoliv protiplnění. Toto však soud nezaprotokoloval. V dalším pak žalobce odkázal na přiložené listiny vztahující se k řízení o odvolání daru s tím, že v tomto kontextu odkázal na nekonzistentní projevy žalované a její nevěrohodnost. K pracím na [část obce] uvedl, že většina plánovaných činností, jak jsou popisovány v emailové komunikaci, však nakonec nebyla realizována před darováním, neboť se jednalo například jen o prohlídky kvůli nacenění. Žalobce pak v závěru svého vyjádření uvedl a prohlásil, že s žalovanou nikdy neuzavřel žádnou písemnou dohodu, že by darováním 1/2 nemovitosti mělo dojít k prominutí jakýchkoliv dluhů žalované vůči žalobci.

8. Při ústním jednání, které se ve věci konalo dne 14. 5. 2021, vyzval soud žalovanou postupem dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř., aby prokázala svá tvrzení o tom, že platby, které přijala od žalobce dne 11., 20. 5. 2011 v celkové výši 40 000 Kč použila na rekonstrukci [část obce]. Při tomto jednání pak žalobce uvedl, že do darovací smlouvy byly na [část obce] provedeny tyto práce: došlo k opravě oken za částku 40 000 Kč, dále se na [část obce] prováděla studna, dávaly se dolů omítky.

9. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Strany tohoto řízení spolu uzavřely dne 20. 5. 2011 smlouvu o půjčce, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalované částku ve výši 300 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala poskytnout půjčku na rekonstrukci své nemovitosti s tím, že předmět půjčky vrátí žalobci do 31. 12. 2020 Smlouva měla nabýt platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu smluvními stranami. Ve vztahu k poskytnutým částkám ve výši 300 000 Kč, které byly předmětem tohoto řízení, pak žalobce předložil soudu potvrzení o provedení transakcí. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 27. 3. 2019 bylo zjištěno, že žalobce poskytl dne 13. 4. 2011 žalované částku ve výši 260 000 Kč se zprávou„ [celé jméno žalobce] – půjčka (2,25)“ s tím, že tato částka měla být poskytnuta na účet žalované vedený u [anonymizováno] č. účtu [bankovní účet]. Žalobce dále poskytl žalované další 2 platby po 20 000 Kč platbami ze dne 11. 5. 2011 a 20. 5. 2011 se zprávou„ [jméno] [jméno] – půjčka“ a to na její účet vedený u [právnická osoba] č. účtu [bankovní účet] (potvrzení o provedených transakcích č. l. 7 p. v. a č. l. 8). Z emailu ze dne 13. 4. 2011 bylo zjištěno, že žalovaná tohoto dne požádala žalobce o poskytnutí peněz. Na tento email bylo reagováno téhož dne žalobcem, že jí to dnes večer u ní převede. Součástí tohoto emailu měl být dodatek [číslo] k úvěrové smlouvě [číslo] ze kterého bylo zjištěno, že offsetovým spořicím účtem se pro účely tohoto dodatku rozumí účet č. [bankovní účet], tj. účet, na který byly žalobcem poskytnuty finanční prostředky ve výši 260 000 Kč. Skutečnost, že žalobce poskytl finanční prostředky ve výši 260 000 Kč na účet offsetový, tedy vyplývá jak z potvrzení o provedené transakci ze 13. 4. 2011, tak i zejména z emailu ze dne 13. 4. 2011.

10. Z rozsudku [anonymizováno] soudu č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že manželství účastníků tohoto řízení bylo rozvedeno dne [datum rozhodnutí] (rozsudek č. j. [číslo jednací]). Výzvami ze dne 20. 1. a 19. 2. 2020 byla žalovaná vyzvána žalobcem k vrácení částky 300 000 Kč s tím, že z obsahu těchto listin se podává, že původ těchto peněz je opřen o smlouvu o půjčce ze dne 20. 5. 2011. Další výzvou ze dne 21. 1. 2020 žalobce vyzýval žalovanou k vrácení částky ve výši 280 000 Kč - 14 plateb po 20 000 Kč. Předžalobní výzvou k úhradě dluhu ze dne 1. 3. 2020 vyzval žalobce žalovanou k vrácení částky ve výši 20 000 Kč a to označenou jako půjčku ze dne 15. 6. 2011. Ve vztahu k výzvě ke splacení zápůjček ze dne 21. 1. 2020 bylo dále zjištěno, že každá tato ze 14 plateb je označena termínem„ zápůjčka“. V reakci na tyto výzvy byly žalobci zasílány odpovědi, a to buď jemu, nebo jeho zástupci, kdy se jedná o odpovědi ze dne 2. 2. 2020 a 24. 2. 2020 ze strany zástupce žalované, kdy v těchto odpovědích je uváděno, že žalovaná nemá vůči žalobci žádný dluh, neboť došlo k vyrovnání těchto dluhů na základě darovací smlouvy ze dne 4. 7. 2012. Na tyto dopisy právního zástupce žalované reagoval žalobce dopisem ze dne 1. 3. 2020, ve kterém uvádí, že mu není známo nic o tom, že by k 4. 7. 2012 měly být urovnány závazky a to jaké a zda všechny či jen některé. Rovněž zde uvádí, že nepochopil, jakým způsobem mělo dojít k vyrovnání, když k dnešnímu datu (tj. 1. 3. 2020) žádné peníze neobdržel.

11. Z emailu ze dne 14. 4. 2011, který adresoval žalobce žalované, se podává, že žalobce v tomto emailu uvedl, že on bude financovat rekonstrukci [část obce]. Dále v tomto emailu sděluje žalované, jakým způsobem vidí rekonstrukce [část obce], kdy k tomuto uvádí, že tento rok, tj. rok 2011, nechají prořezat stromy, zpracují projektovou dokumentaci na rekonstrukci, nechají rozebrat část střechy, pak začnou s rekonstrukcí a za 2 roky budou [příjmení] obývat s dítětem. Rovněž se v emailu vyjadřuje k tomu, jakým způsobem chce předělat [příjmení] a že například prořežou stromy, aby tam bylo světlo, a z říčky natáhnou vodotrysk do jezírka s červenými kapry, začíná šetřit. V emailu dne 12. 5. 2011 žalobce přeposílá žalované cenovou nabídku, která byla přiložena v příloze na č. l. 68, ze které se podává, že cenová nabídka na opravu studny je ve výši 14 970 Kč. V emailu ze dne 17. 5. 2011 se podává, že v sobotu přijedou do [část obce] studnař, zedník z [obec], důchodce se zedníky ze [obec], elektrikář a projektant. V emailu ze dne 30. 5. 2011 žalobce sděluje žalované, že poptal firmu na odstranění azbestu s tím, že v rozpočtu na to má 6 000 Kč. V emailu ze dne 30. 5. 2011 žalobce sděluje žalované, že zadal inzerát na brigádníka na pomoc při vyklizování domu a jeho okolí před rekonstrukcí, kdy by se jednalo o drobné manuální a vyklízecí práce dle pokynů s odměnou 75 Kč za hodinu. Dne 3. 6. 2011 zasílá pan [jméno] [příjmení] [email]) email žalobci, ve kterém mu zasílá cenu na střechu v [část obce] s tím, že z emailu od žalované směřované žalobci ze dne 3. 6. 2021 se podává, že se to nechá na fázi 2, je tam DPH 75 000 Kč. Na tento email reaguje žalobce téhož dne, kdy sděluje žalované, že je to pěkný rozpočet, kde je vidět cena všeho. V emailu ze dne 24. 6. 2011 od [jméno] [příjmení] žalobci, žádá pan [příjmení] statický posudek z prohlídky stavby a žádá o úhradu 600 Kč. Tento byl přeposlán žalované od žalobce, kdy žalobce žádá žalovanou, aby mu to proplatila. Ve statickém posudku z června 2011 vypracovaném Ing. [jméno] [příjmení] byl zjištěn stav nemovitosti s tím, že kontrola stavu byla vyžádána žalobcem, který uvedl, že je potřeba provést kontrolu stavby, nosného zdiva a cihelných kleneb nad přízemím, ze kterých byly otlučeny vnitřní omítky. Z emailu ze dne 29. 6. 2011 se podává, že žalobce posílá žalované částku ve výši 20 000 Kč na zedníky. V emailu ze dne 22. 11. 2011 žalobce uvádí, že večer by potřeboval vybrat nějaké penízky pro [příjmení] a to těch 20 000 Kč. Z emailu ze dne 30. 11. 2011 se podává, že žalobce přeposlal žalované peníze na okna. Z faktury ze dne 3. 10. 2011 vyplývá, že společnost [anonymizováno] [právnická osoba] vyfakturovala žalované částku za dodání a montáž oken do bytových prostorů na adrese v [část obce] s tím, že dne 8. 8. 2011 byla přijata záloha ve výši 22 000 Kč. Z SMS zpráv založených ve spise na č. l. 84-85 se podává, že žalobce zaslal žalované [příjmení] zprávy, ve kterých uvádí, že domluvil bagristu na auto žuly za 3 000 Kč a cca 5 hodin práce bagru, čili by to mělo být cca 6 000 Kč. Zpráva byla zaslána žalované dne 22. 8. 2011. Ze smlouvy o dílo [číslo] [rok] vyplývá, že tuto smlouvu o dílo uzavřela žalovaná se [právnická osoba] [anonymizováno] dne 15. 7. 2012, jejímž předmětem byly stavební práce související s provedením omítek a betonových podlah na [část obce] a to včetně nabídkového rozpočtu, který zněl na částku 248 774 Kč (smlouva o dílo).

12. Darovací smlouvou ze dne 4. 7. 2012 převedla žalovaná žalobci 1/2 [část obce] do jeho vlastnictví. Ve smlouvě se uvádí, že smlouva nebyla uzavřena v tísni, omylu ani za nápadně nevýhodných podmínek s tím, že strany prohlásily, že si smlouvu před jejím podepsáním řádně přečetly a tato smlouva obsahuje projev jejich skutečné, svobodné a vážné vůle. Smlouva je na hlavičkovém papíře [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta. Skutečnost, že [část obce] je ve výlučném vlastnictví matky žalobce je potvrzena usnesením [název soudu] č. j. [číslo jednací], ze kterého se podává, že matka žalobce uzavřela se žalovanou před tímto soudem smír, na jehož základě došlo ke zrušení podílového spoluvlastnictví a matka žalobce se zavázala vyplatit žalované na vypořádacím podílu částku ve výši 800 000 Kč. Z protokolu o jednání před [název soudu] č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalovaná se před tímto soudem domáhala po žalobci vrácení daru s tím, že na doporučení soudkyně tamního soudu vzala žalovaná svůj návrh zpět a řízení bylo zastaveno. Z listiny označené jako odvolání daru z důvodu jednání, které hrubě porušuje dobré mravy, založeném ve spisu na č. l. 35 sepsané žalovanou, se podává, resp. potvrzuje, že mezi stranami byla uzavřena darovací smlouva, nicméně žalobce se měl k žalované od května 2016 chovat v rozporu s dobrými mravy a z tohoto důvodu žalovaná odvolala jí poskytnutý dar a požádala o vrácení daru. Na tuto výzvu bylo reagováno ze strany žalobce emailem ze dne 13. 5. 2017, ve kterém uvedl, že dle jeho názoru nebyly splněny podmínky pro odvolání daru. Rovněž zde žalobce uvádí, že hodnota, o kterou došlo ke zhodnocení nemovitostí v důsledku rekonstrukcí, kdy ze SJM byly vynaloženy tyto položky: střecha 300 000 Kč, omítky 200 000 Kč, ostatní stavební práce 150 000 Kč, neodpovídala ani výši uvedeného odhadu. Žalobou o určení vlastnického práva doručenou k [název soudu] se žalovaná domáhala určení vlastnického práva k nemovitosti z důvodu toho, že žalobce na ní vyvíjí psychický nátlak a činí hrubé verbální útoky a chová se k ní v rozporu s dobrými mravy s eventuálním petitem na vypořádání podílového spoluvlastnictví. Z rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum] vyplývá, že bylo povoleno stavební povolení na stavební úpravy domu v [část obce]. Z listin založených na č. l. 171-175 (pasport stávající stavby v [část obce]) bylo zjištěno, že byl proveden pasport stavby s kalkulací ceny projektu ve výši 9 650 Kč s tím, že k zaměření došlo v květnu a červnu roku 2011. Z emailu ze dne 27. 5. 2011 se zjišťuje, že geodet [jméno] [příjmení] zaslal žalované vytyčovací náčrt za zaměření pozemků s tím, že cena byla stanovena ve výši 7 000 Kč za tento náčrt (SMS na č. l. 182). Dopisem na č. l. 189 žalobce vytkl panu [jméno] [příjmení] vadně provedenou hrubou podlahu na [část obce], kterou měl zhotovit v roce 2011 s náklady 8 166 Kč a žádal o zaslání této částky do 30. 11. 2012.

13. Z výslechu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sestry žalované, byly zjištěny následující skutečnosti. Svědkyně uvedla, že se s jejím manželem byli podívat na [příjmení] v době, kdy na chalupě byly nově rekonstruované omítky, v té době již byli [celé jméno žalobce] manželé. To bylo poprvé, kdy se svědkyně byla podívat na chalupě v [část obce] s tím, že účelem schůzky bylo popovídání si o tom, jak se manželům [příjmení] daří rekonstrukce. Z rekonstrukce byli nadšeni, nicméně trochu rozhozeni, neboť v domě byla vlhkost, pročež byl v nemovitosti odsavač vlhkosti. Při této schůzce byli přítomni tedy jak manželé [celé jméno žalobce] včetně žalobce, tak sestra žalované i její manžel. Svědkyně uvedla, že jí žalovaná řekla, že si od žalobce půjčila půl milionu korun, přesnou částku přesně nebyla schopna specifikovat. Tuto skutečnost jí měla sdělit před tím, než se žalobcem uzavřela manželství. Tuto částku si od něho měla půjčit na rekonstrukci chalupy a na financování hypotéky. Při této návštěvě žalovaná pronesla, že převedla žalobci 1/2 [část obce], která byla v jejím vlastnictví, na jejího manžela a to mělo být vrácení toho dluhu. K dotazu soudu, zda byl tohoto prohlášení přítomen i žalobce, svědkyně uvedla, že ano, ten byl tomuto prohlášení žalované přítomen. Toto prohlášení bylo proneseno v souladu obou dvou manželů. K přesnému času návštěvy svědkyně uvedla, že se jednalo určitě o dobu, kdy již byli manželé, a probíhaly rekonstrukce, kdy byly provedeny nové omítky, nicméně přesné období a přesný rok již nebyla schopna si vybavit. K dalším opakovaným dotazům žalobce svědkyně uvedla, že je jí známo, že před manželstvím si žalovaná od něho půjčila částku asi ve výši 500 000 Kč na rekonstrukci chalupy a hypotéku s tím, že převodem 1/2 [část obce] měl být ten dluh vyrovnán. K dotazu žalobce, zda tím mělo dojít k vyrovnání dluhu jak rekonstrukce, tak i hypotéky, svědkyně uvedla, že se při této schůzce mělo uvádět to, že tímto převodem jsou vyrovnány veškeré dluhy žalované vůči žalobci. K dalšímu dotazu žalobce svědkyně uvedla, že několikrát před schůzkou na [část obce] jí žalovaná sdělila, že je plán, že se takovýmto způsobem mezi sebou strany vyrovnají a že to tak bylo plánováno. K době schůzky uvedla, že tedy v této době již nemovitost měla být převedena. V závěru svého výslechu pak k dotazu žalobce svědkyně uvedla, že prohlášení žalované rozuměla tak, že pokud jde o převod nemovitosti, tak tím mělo dojít k odpuštění veškerých těch dluhů, o kterých v průběhu svého výslechu hovořila, takto to tam bylo řečeno a takto všichni chápali. Takovýmto způsobem mělo dojít k vyrovnání jejich vztahů.

14. Svědkyně [jméno] [příjmení], kolegyně žalované z práce, v rámci svého svědeckého výslechu uvedla následující. K dotazu soudu, zda je svědkyni něco známo ohledně závazků žalované vůči žalobci a nemovitosti v [část obce], svědkyně uvedla, že v okamžiku, kdy žalovaná darovala [příjmení] žalobci, tak si tím srovnala samozřejmě závazek, kdy před tím darováním řešili kupní smlouvu s tím, že k uzavření kupní smlouvy nedošlo a následně byla uzavřena smlouva darovací. Žalovaná následně přišla do práce s tím, že darovací smlouva je lepší, s tím přišel žalobce, že je to lepší varianta a žalovaná na tuto variantu přistoupila. K dotazu soudu, z čeho svědkyně dovozuje, že darováním mělo dojít k vypořádání závazků žalované vůči žalobci, svědkyně uvedla, že je to z jejího pohledu zřejmé, že pokud došlo k darování, tak že došlo potom k vyrovnání těch dluhů. K dotazu, z čeho svědkyně dovozuje, že darováním mělo dojít k vypořádání dluhu mezi účastníky, svědkyně uvedla, že toto jí řekla žalovaná, kdy jí měla uvést, že tu věc již vyřešili, 1/2 [část obce] má žalobce a žalovaná nemá žádné dluhy. Smlouvu o půjčce nikdy neviděla podepsanou, nicméně se jedná o mustr, který je používán u nich v práci. K dotazu žalobce svědkyně uvedla, že se s žalovanou v minulosti bavila o tom, že rekonstrukce by měla být někde asi kolem 300 000 Kč.

15. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], bývalého švagra žalované ze strany žalobce, byly zjištěny následující skutečnosti. Svědek uvedl, že si pamatuje, že si žalovaná půjčila od žalobce částku ve výši 500 000 Kč. V době, kdy byli se sestrou žalobce manželé, tak [příjmení] občas navštěvovali. Na začátku vztahu účastníků tohoto řízení [část obce] patřila žalované. Svědek uvedl, že na nějakém rodinném setkání, možná přímo na [část obce], se bavili o rekonstrukci a bavili se o tom, kolik, co stojí a kolik je na co potřeba peněz, kdy tam padla částka, že žalobce půjčil žalované 500 000 Kč a na základě této půjčky žalovaná převedla poté na žalobce 1/2 [část obce]. K dotazu soudu svědek uvedl, že žalovaná tenkrát říkala, že jelikož žalobce půjčil 500 000 Kč, tak ona mu za to převedla 1/2 té [část obce]. K době, ve které mělo dojít k tomuto rodinnému setkání, svědek uvedl, že to bylo v době, kdy byli manželé s tím, že je to už spoustu let zpátky, avšak není schopen si přesně vybavit termín. K dotazu soudu ohledně rekonstrukcí na [část obce] svědek uvedl, že zásadnější rekonstrukce proběhly až po uzavření manželství. Do uzavření manželství se tam prováděla sanace celé budovy a výměna oken, možná zastřešení. Tomu rodinnému setkání, kdy mělo dojít k prohlášení, byla přítomna žalovaná, žalobce, svědek, jeho manželka a možná matka žalobce. K dotazu zástupce žalobce, kdo konkrétně hovořil o okolnostech darování, svědek uvedl, že to nedokáže přesně určit, ale má za to, že spíš žalovaná. Dále pak svědek uvedl, že nemůže zcela s určitostí říct, zda toho prohlášení měl být přítomen žalobce, nicméně objekt [část obce] není zas až tak rozsáhlý a všichni se tam pohybovali pospolu, tak zcela jistě tam někde žalobce byl. Svědek dále uvedl, že před výpovědí byl kontaktován matkou žalobce.

16. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], advokát, jenž připravoval darovací smlouvu, k věci uvedl následující. Svědek uvedl, že zastupoval oba účastníky při převodu nemovitosti na základě darovací smlouvy, na jejímž základě byl na žalobce převeden nějaký spoluvlastnický podíl. Svědek nebyl schopen vyjádřit se k tomu, za jakých okolností došlo k uzavření této smlouvy a z jakého důvodu byla uzavřena darovací smlouva, nicméně uvedl, že to bylo na jejich přání. Ničeho více si nevybavil. Žalobce zná svědek od dětství. Žalovanou zastupoval v řízení o dlužném nájemném. K dotazu soudu, zda byl sepisu darovací smlouvy něčím podmiňován, svědek uvedl, že si nepamatuje. Rovněž nebyl schopen vyjádřit se k tomu, z jakého důvodu chtěli účastníci uzavřít právě darovací smlouvu. Rovněž nebyl schopen vyjádřit se k tomu, kdo byl objednatelem smlouvy. K dotazu soudu uvedl, že předmětnou darovací smlouvu, poté, co mu byla tato předložena, s největší pravděpodobností sepisoval on.

17. Žalobce v rámci svého účastnického výslechu uvedl, že se v době půjčky se žalovanou znal asi 2 měsíce, kdy věděl, že žalovaná má hypotéku na byt a dále má nějakou offsetovou hypotéku, kdy se bavili o tom, že by jí mohl půjčit nějaké peníze, aby nemusela platit úroky. V té době měla žalovaná 3 nemovitosti a zvažovala rekonstrukci všech 3 nemovitostí. Dvě nemovitosti pronajímala a to byty v [obec] a v [anonymizováno] ulici a dále vlastnila chalupu v [část obce]. Žalovaná chtěla rekonstruovat chalupu v [část obce]. V době, kdy jí půjčoval 260 000 Kč, byla žalovaná ještě okradena nájemníkem, který jí ukradl platební kartu a vybral jí z účtu, takže v té době jí půjčoval ještě 2 x 20 000 Kč. Žalobce uvedl, že si to přesně již nevybavuje, ale má pocit, že částka 260 000 Kč měla být použita na rekonstrukci bytu v [obec] ulici a že tato částka, která měla připadnout na offsetový účet, nebyla vázaná a zvažovalo se, že v případě, že bude potřeba rekonstruovat byt pro jejich společné bydlení, tak že se použije na rekonstrukci tohoto bytu. K dotazu soudu uvedl, že smlouva o půjčce, pokud uvádí částku 300 000 Kč, pak se jedná o prostředky, které již byly žalované poskytnuty, nikoliv o prostředky, které budou do budoucna žalované poskytnuty. S uzavřením písemné smlouvy přišla žalovaná, kdy smlouvu vytvořil žalobce a do této smlouvy zahrnul všechny již poskytnuté prostředky do 20. 5. 2011 Další smlouvy o půjčce v písemné formě uzavírány nebyly. Žalobce popřel, že by smlouva pocházela z práce, jak vypověděla svědkyně [příjmení], kdy k tomuto uvedl, že si smlouvu stáhl v práci jako vzor z internetu. Autorem smlouvy je žalobce a není pravdou, že by měl použít nějaký vzor, který by se mu dostal do rukou od paní [příjmení]. K dotazu soudu žalobce uvedl, že žalovaná neměla dostatek finančních prostředků na rekonstrukci nemovitosti, kdy se domluvili, že něco bude financovat ona a na něco jí půjčí žalobce. [část obce] však byla v dezolátním stavu, což vyplývá i ze statického posudku pana [příjmení], který byl pořízen za účelem posouzení, zda má význam nemovitost rekonstruovat. Žalobce poptával práce, nicméně objednávky vždy podepisovala žalovaná. K dotazu soudu žalobce uvedl, že do doby převodu nemovitosti bylo proinvestováno odhadem asi 150 000 Kč. Odhad rekonstrukce [část obce] byl necelých 5 000 000 Kč do budoucna s tím, že žalobce k tomu uvedl, že neměl zájem financovat cizí nemovitost z prostředků v SJM, kdy bylo jasné, že žalovaná bude na mateřské dovolené a že vlastně všechny prostředky, které žalobce vydělá, půjdou do rekonstrukce. S darováním přišla žalovaná s tím, že mu klidně 1/2 [část obce] daruje, protože se pořád řešilo, jestli se zdemoluje nebo se bude rekonstruovat, kdy žalobce měl ten názor, že to pro ni už nemělo valnou cenu. Žalobce vyloučil, že by bylo darování něčím podmíněno. Platby na rekonstrukci [část obce] probíhaly tak, že toto platili různě, podle toho, kdo zrovna měl peníze, tak ten to zaplatil. Žalobce vyloučil, že by vytvářel na žalovanou nějaký nátlak ohledně převodu nemovitosti. K dotazu zástupce žalované, aby žalobce vysvětlil, z jakého důvodu ve svém podání uvedl důvod darování spočívající jako osobní poděkování za osobní účast a zvelebení objektu jsou v rozporu s tím, co uvedl při výslechu soudu, žalobce uvedl, že chalupa měla v době, kdy tam začínali jezdit, děravou střechu, zatékalo tam, pozemek byl zarostlý, nebyla tam okna ani dveře, žalobce vyspravoval příjezdovou cestu, likvidoval náletové dřeviny, sekal trávník a snažil se chalupu nějak zabezpečit. Takže to chápal tak, že když mu to darovala, tak si myslí, že tím chtěla, aby v manželství to měli společné, tj. aby to měli jako společný projekt potom na rekonstrukci. K dotazu zástupce žalované, aby tedy vysvětlil rozpor v tom, proč na jednu stranu uvádí, že to mělo být jako poděkování či vůle žalované, aby měli nemovitost společnou, a současně uvádí, že do toho nechtěl investovat své výlučné peníze, uvedl, že je to pravda, že nechtěl takto investovat do majetku, který není v jeho vlastnictví, takto chápal, že žalovaná přišla s tím, že mu to daruje a že budou pokračovat v rekonstrukci, protože ona na to peníze neměla. K dotazu zástupce žalované žalobce uvedl, že svědci nevypovídali pravdu a to zejména z toho důvodu, že se měli vyjadřovat k okolnostem velice starým, kdy z psychologických knížek je jasné, že nikdo si nemůže pamatovat věci takhle přesně. K dotazu zástupce žalované žalobce uvedl, že chtěl po matce, aby se zeptala svědka [příjmení], zda je předvolán jako svědek, kdy chtěl vědět, co bude u soudu vypovídat, neboť předpokládal, že to samé budou vypovídat i ostatní svědci a chtěl mít připraveny otázky.

18. Žalovaná v rámci svého účastnického výslechu uvedla, že v době, kdy se seznámila se žalobcem, vlastnila 2 byty a chalupu v [část obce]. Na byty měla částečnou hypotéku a chalupa v [část obce] byla bez hypotéky. V době, kdy se s žalobcem seznámila, chalupu rekonstruovat nechtěla, protože její prioritou bylo splatit hypotéky a následně použít peníze z pronájmu na rekonstrukci. V době, kdy se jeli podívat na [příjmení], jí žalobce řekl, že zaplatí rekonstrukci, což bylo někdy na jaře roku 2011. Žalovaná však chtěla peníze, které vydělala, ušetřit a mimořádnými splátkami umořovat dluh na hypotékách. Nechtěla do té doby nic rekonstruovat na [část obce]. Žalobce se však vložil do rekonstrukce a řekl, že jí rekonstrukci zaplatí, takto odsouhlasila a dala mu víceméně volnou ruku. Ještě jí řekl, že to zhodnotí o 300 000 Kč z titulu smlouvy, co jí půjčil, tak s tím souhlasila. [příjmení] chtěl na ty peníze smlouvu, s čímž neměla problém. Použila smlouvu z práce s tím, že vzor jí poskytla paní [příjmení], kdy se jednalo o standardní vzor, který se používal na půjčky akcionářů, kde změnila částku. K dotazu soudu uvedla, že smlouva o půjčce se měla vztahovat na rekonstrukce v [část obce] s tím, že do doby podpisu jí poslal 2 x 20 000 Kč a následně jí měl posílat finanční prostředky do zbývajících 300 000 Kč. Finanční prostředky ve výši 300 000 Kč měly představovat volné prostředky žalobce, které měl a které byl ochoten do toho investovat. Žalobce jí řekl, že má volné prostředky, které do toho zainvestuje a to ve výši 300 000 Kč a na základě toho vznikla smlouva o půjčce na částku 300 000 Kč. Z titulu této písemné smlouvy o půjčce obdržela 280 000 Kč. Žádná jiná písemná smlouva o půjčce na jiné prostředky neexistovala. Na finanční částku ve výši 260 000 Kč neexistovala žádná smlouva, kdy se jednalo o finanční prostředky, které jí měl poskytnout žalobce na zůstatek hypotéky na byt v [obec] ulici, kdy tam udělala mimořádnou splátku, kdy zůstatek hypotéky byl asi 255 000 Kč. Žalovaná změnila typ hypotéky na offsetovou. Poskytnutí částky ve výši 260 000 Kč jí nabídl žalobce a žalovaná toto přijala s tím, že si řekla, že nebude muset platit úroky. Žalobce jí měl tuto půjčku poskytnout za úrok 2,25 %, jak uvedl do poznámky k platbě. K dotazu soudu vyloučila, že by měla mezi stranami existovat dohoda o dalším osudu finančních prostředků ve výši 260 000 Kč s tím, že tyto finanční prostředky byly ponechány na spořicím účtu pro offset až do doby, kdy je použila na splacení hypotéky, poté, co na něj převedla [příjmení]. K dotazu soudu uvedla, že do doby převodu nemovitosti na [část obce] bylo profinancováno 280 000 Kč, které od žalobce obdržela. Žalovaná se dále ve své účastnické výpovědi vyjadřovala ke způsobu vybírání peněz z účtu a následného předávání finančních prostředků řemeslníkům. K dotazu soudu žalovaná uvedla, že v době uzavření darovací smlouvy neměla žádné volné finanční prostředky, aby mu splatila dluh ve výši 540 000 Kč a neměla tedy jinou možnost, než že buď prodá nějaký svůj nemovitý majetek a peníze žalobci vrátí anebo mu majetek převede. Jelikož [část obce] byl jejich společný projekt, tak ze situace vyplynulo to, že na něho převede 1/2 nemovitosti a tím splatí své dluhy. Žalobce měl o [příjmení] zájem. Tento nápad byl společný, protože po uzavření manželství dál plánovali do [část obce] vkládat peníze ze SJM, kdy vyplynulo jako ideální řešení, že budou mít oba 1/2 [část obce] a společné peníze ze SJM půjdou na rekonstrukci. Předtím se bavili o mnoha jiných způsobech převodu nemovitosti a to jak o vložení nemovitosti do SJM, tak převodu klasickém při kupní smlouvě, žalobce řekl žalované, že tyto formy probíral s [anonymizováno] [příjmení], kdy ona byla v pokročilém stádiu těhotenství a to, co jí řekl, tak tomu věřila, kdy jí měl říct, že ve chvíli, kdy by se to řešilo kupní smlouvou, tak by to nabyl žalobce do SJM a muselo by se toto ošetřit a navíc by se tam platila daň z příjmů, protože by mu to prodala za vyšší částku než to ona sama kupovala a nesplnila 5letý test držení nemovitosti ve svém vlastnictví. Nebyla schopna si již vybavit, z jakého důvodu zavrhli vložení nemovitosti do SJM. Žalobce přišel s tím, že [anonymizováno] [příjmení] mu řekl, že nejlepší bude darovací smlouva, že se to tak mezi manžely dělá. K dotazu soudu uvedla, že písemná dohoda mezi nimi ohledně způsobu vypořádání závazku neexistovala, ale byli domluveni tak, že tím jsou vyrovnány tyto dluhy, protože jejím úmyslem nebylo rozhodně přepisovat 1/2 [část obce] na žalobce a to navíc v nemovitosti, ve které má zainvestován 1 000 000 Kč a zároveň, aby si vůči němu zanechala dluh ve výši 500 000 Kč. V době uzavření darovací smlouvy měla žalovaná 2 týdny před porodem. Žalovaná potvrdila, že způsob vypořádání dluhů, tak jak ho popsala, řešila před svou kolegyní z práce svědkyní [příjmení], rovněž se to řešilo v rodině. Žalovaná dále v rámci svého účastnického výslechu uvedla, že doba, kdy se měla její sestra s jejím manželem zastavit u nich na návštěvě, odpovídá dle jejího názoru roku 2013, když byly hotové nové omítky. K dotazu soudu ve vztahu k této návštěvě, kdo měl pronést ono prohlášení, jak o něm vypovídala svědkyně, žalovaná uvedla, že to prohlášení měla pronést ona. K dotazu soudu uvedla, že si nevybavuje, že by se k tomuto prohlášení žalobce nějakým způsobem vyjadřoval. Dále k dotazu soudu uvedla, že se takhle domluvili, že jí na základě této smlouvy o půjčce v písemné formě bude zasílat platby po 20 000 Kč.

19. Z emailové zprávy ze dne 31. 5. 2012 se podává, že žalobce informoval žalovanou o tom, že žádná daň by se platit neměla ani při převodu ani při darování nemovitosti manželovi.

20. Pokud jde o další důkazní návrhy, kdy strana žalující navrhovala k provedení listiny na č. l. 131 (email), č. l. 132 (účtenky), č. l. 140-144 (vyjádření vedlejšího účastníka v řízení vedeném před [anonymizováno] v [obec] sp. zn. [spisová značka] v řízení o určení vlastnického práva – odvolání daru), č. l. 202 (email a tabulka z roku 2011), č. l. 204 (email ze dne 16. 9. 2014) soud pro nadbytečnost zamítl a to z důvodu, že soud provedl dostatečné dokazování k tomu, aby mohl ve věci rozhodnout s tím, že tyto označené důkazy navíc nemají žádnou bližší spojitost s tímto řízením, vztahují se k vyhrocenému vztahu účastníků a jiným již proběhlým soudním řízením. Důkazní návrhy žalované na provedení listin k důkazu založených na č. l. 153-154 (tabulky investicí), č. l. 155 (návrh na zahájení řízení o vkladu do katastru nemovitostí) byly rovněž pro nadbytečnost zamítnuty, kdy pro potřeby vydání soudního rozhodnutí bylo provedeno dostatečné dokazování, aby soud mohl ve věci rozhodnout a navíc pokud jde o návrh na založení listiny do katastru nemovitostí, pak tato je zcela nepodstatná s ohledem na skutečnost, že k zavkladování vlastnického práva na základě darovací smlouvy skutečně došlo. Pokud jde o žalovanou předkládané listiny na č. l. 153-154, kdy se mělo jednat o jakési tabulky investic, pak tyto rovněž nebylo nutné k důkazu provádět s ohledem na jejich spornou autentičnost a tvůrce těchto tabulek. Listiny na č. l. 153-154, 202 a 204 byly navíc označeny k důkazu po nastalé koncentraci řízení. V řízení byla provedena k důkazu rovněž fotodokumentace založená ve spise na č. l. 133-134 s tím, že k listině na č. l. 133 účastníci uvedli, že se jedná o stav k roku 2011, ve vztahu k příloze k fotodokumentaci na č. l. 134 uvedli, že by ses mělo jednat o stav k roku 2015. Další dokazování nebylo prováděno, kdy strany dále prohlásily, že mají za to, že byly provedeny veškeré jimi označené důkazy s tím, že pokud zůstaly nějaké důkazy v řízení neprovedeny, pak na jejich provedení netrvají. <i>21. Podle § 3 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále též jen O. Z.) platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.</i> <i>22. Podle § 657 O. Z. platí, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> <i>23. Podle § 570 odst. 1 O. Z. platí, že dohodne-li se věřitel s dlužníkem, že dosavadní závazek se nahrazuje závazkem novým, dosavadní závazek zaniká a dlužník je povinen plnit závazek nový. Dle odst. 2 téhož ustanovení platí, že nahrazuje-li se závazek zřízený písemnou formou, musí být dohoda o zřízení nového závazku uzavřena písemně. Totéž platí, je-li nahrazován promlčený závazek.</i> <i>24. Podle § 571 O. Z. platí, že dosavadní závazek se pokládá za nahrazení pouze v rozsahu, který nepochybně vyplývá z dohody o novém závazku.</i> 25. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána po právu. Mezi stranami bylo nesporné uzavření smlouvy o půjčce ze dne 20. 5. 2011, jakož i poskytnutí finanční hotovosti v celkové výši 540 000 Kč. Žalobce se v tomto řízení domáhá zaplacení částky 300 000 Kč, které požaduje z titulu písemně uzavřené smlouvy o půjčce ze dne 20. 5. 2011 s tím, že předmět půjčky měl být žalované poskytnut 3 platbami před uzavřením smlouvy a to dne 13. 4. 2011 ve výši 260 000 Kč na offsetový účet žalované, dále platbami 2 x 20 000 Kč dne 11. 5. 2011 a 20. 5. 2011. Žalovaná v tomto řízení nesporovala, že by jí žalobce v minulosti skutečně půjčil částku v celkové výši 540 000 Kč. Nebýt tedy procesní obrany žalované, pak je soud toho názoru, že žalobce v řízení jednoznačně prokázal, že žalované skutečně poskytl částku v celkové výši 540 000 Kč a žalobě by vyhověl, pokud by soud nedospěl k závěru o rozporu uplatněného nároku žalobce s dobrými mravy. Žalovaná od počátku zahájení řízení uváděla, že nárok žalobce je v rozporu s dobrými mravy z toho důvodu, že se strany dohodly, že žalovaná převede 1/2 [část obce] na žalobce, čímž dojde k vyrovnání celého dluhu ve výši 540 000 Kč, neboť není jiného důvodu, proč by žalovaná převáděla 1/2 svých výlučných nemovitostí na žalobce za dále trvající povinnosti vracet žalobci poskytnuté finanční prostředky. Toto stanovisko žalované je minimálně od 2. 2. 2020 konstantní, kdy toto její stanovisko poprvé zaznělo v přípise jejího zástupce, ve kterém sdělila žalobci, že považuje jeho nárok za rozporný s dobrými mravy. Rovněž pak žalovaná odkazovala na skutečnost, že pokud je žalobcem požadováno plnění z titulu smlouvy o půjčce ze dne 20. 5. 2011, pak nutno mít na paměti, že jí byla poskytnuta částka ve výši 540 000 Kč, nicméně s odkazem na to, čeho se žalobce v tomto řízení domáhá, tj. zaplacení 300 000 Kč s odůvodněním, že se jedná o prostředky vážící se na písemnou smlouvu o půjčce ze dne 20. 5. 2011, pak ale z této písemné půjčky bylo žalované zapůjčeno toliko pouze 280 000 Kč a to formou 14 plateb po 20 000 Kč s tím, že pokud jde o jednotlivé dny, kdy byly tyto částky žalované zapůjčeny, pak soud odkazuje na nesporná tvrzení mezi stranami, co do počtu částek 14 x 20 000 Kč. Nicméně pokud jde o půjčku ve výši 260 000 Kč, pak zde žalovaná uváděla, že tuto částku nelze podřadit pod písemnou smlouvu o půjčce, neboť tato půjčka předcházela dohodě stran ohledně rekonstrukce nemovitosti, kdy částka ve výši 260 000 Kč měla být poskytnuta žalované za účelem splacení, resp. dorovnání prostředků na jejím hypotečním úvěru a následně tato částka byla žalovanou deponována na jejím offsetovém účtu.

26. Z provedeného dokazování bylo jednoznačně postaveno na jisto, že to byl žalobce, kdo sám ze své vůle přišel s tím, že bude financovat rekonstrukci, jak vyplývá zejména z jeho emailu ze dne 14. 4. 2011 a tedy i on sám se nabídl s půjčkami a s rekonstrukcí, kdy například píše žalované o zřízení vodotrysku, koi kaprech a zasílá jí návrh postupu rekonstrukčních prací a že začíná šetřit. Tuto skutečnost nicméně potvrdila i svědkyně [příjmení], která uvedla, že žalobce stále volal žalované do práce ohledně rekonstrukce chalupy, aby následně jen tak bez dalšího přijal darem 1/2 [část obce] a následně se domáhal vrácení poskytnutých finančních prostředků. To, že došlo k hrazení rekonstrukce ze zaslaných finančních prostředků je naprosto evidentní z komunikace mezi účastníky, kdy z provedeného dokazování soud odkazuje zejména na emaily z listopadu 2011, ve kterých uvádí žalobce, že poslal žalované peněžní prostředky na okna, dále na emaily z května 2011, ze kterých vyplývá, že byla vypracována cenová nabídka na studnu ve výši 15 000 Kč, odstranění azbestu ve výši 6 000 Kč s tím, že s těmito emaily po komparaci jednotlivých dat poskytnutí půjček je zřejmé, že žalobce zaslal žalované 11. 5. a 20. 5. 2011 2 x 20 000 Kč. Rovněž pak je zřejmé, že další finanční prostředky byly poskytovány žalované za účelem rekonstrukce nemovitosti – [část obce], jak vyplývá z emailů z června 2011 vztahujících se k ocenění střechy od pana [příjmení] za 75 000 Kč, finančních prostředků na statika ve výši 600 Kč, peněz na zedníky ve výši 20 000 Kč, dále z emailu z října 2011 a faktury na 44 000 Kč za okna, z emailu z listopadu 2011 - částka 20 000 Kč pro [příjmení] či SMS ze srpna 2011, ve které žalobce uvádí, že zajistil bagristu bez papíru za 6 000 Kč. Z citovaných listinných důkazů je rovněž zcela evidentní, že rekonstrukce byla započata ještě před vydáním stavebního povolení. Soud je tedy toho názoru, že pokud byly žalované zasílány finanční prostředky za účelem rekonstrukce chalupy, pak se jednalo právě o rekonstrukci nemovitosti v [část obce] a lze tedy dospět i k závěru, že pokud byla mezi stranami uzavřena dne 20. 5. 2011 písemná smlouva o půjčce, ve které bylo uvedeno, že dlužník použije půjčku na rekonstrukci své nemovitosti (nikoliv nemovitostí), pak je nutno takovouto vůli účastníků tohoto řízení a smluvních kontrahentů vykládat tak, že předmětem této smlouvy skutečně měly být finanční prostředky, které měly být poskytovány za účelem rekonstrukce nemovitosti v k. ú. [část obce]. Tento závěr soudu je navíc podpořen i emailem z 14. 4. 2011, ve kterém žalobce uvádí, že chce [příjmení] zrekonstruovat, začíná šetřit a následně jí počínaje dnem 11. 5. 2011 začíná zasílat platby po 20 000 Kč, aby spolu strany uzavřely následně až 20. 5. 2011 písemnou smlouvu o půjčce za účelem rekonstrukce nemovitosti.

27. Byla-li tedy žalobcem před podpisem písemné smlouvy o půjčce ze dne 20. 5. 2011 poskytnuta žalované dne 13. 4. 2011 částka ve výši 260 000 Kč, pak tuto částku nelze zahrnout pod písemnou smlouvu o půjčce, neboť je zřejmé, že tato částka ve výši 260 000 Kč mezi stranami představovala ústní smlouvu o půjčce, na jejímž základě žalobce poskytl žalované částku ve výši 260 000 Kč za účelem splacení hypotéky žalovanou nikoliv za účelem rekonstrukce nemovitosti. Skutečnost, že tato částka skutečně nespadá pod smlouvu o půjčce ze dne 20. 5. 2011 a že se skutečně jednalo o platbu na offsetový účet vyplývá jednak z dodatku ze zprávy pro banku, ve které je uvedeno„ [celé jméno žalobce] – půjčka (2,25 %)“, rovněž i z toho, že tato částka byla zaslána na offsetový účet žalované, kdy po porovnání s dalšími listinami, které byly provedeny k důkazu v tomto řízení vztahující se k výplatám 2 x 20 000 Kč ze dne 11. 5. 2011 a 20. 5. 2011, když se ve zprávě pro příjemce uvádí„ [jméno] [jméno] – půjčka“, je zcela evidentní, že pokud žalobce v tomto řízení opíral svá tvrzení o to, že mezi stranami byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ze dne 20. 5. 2011, pak ale na základě této písemné půjčky bylo žalované poskytnuto pouze toliko 14 x 20 000 Kč, tj. dohromady 280 000 Kč Částku ve výši 260 000 Kč, kterou poskytl žalobce žalované dne 13. 4. 2011 (tedy 5 týdnů před uzavřením písemné smlouvy), pak soud s ohledem na shora řečené posoudil jako samostatnou ústní smlouvu o půjčce, která nemá vůbec žádnou spojitost s uvedenou písemnou smlouvou o půjčce ze dne 20. 5. 2011, ve které se toliko uvádí, že dlužník použije tuto částku na rekonstrukci nemovitosti nikoliv na rekonstrukci nemovitostí, jak se snažil vysvětlit žalobce ve své účastnické výpovědi. Předmětem právního posouzení v souzené věci tedy byla částka ve výši 260 000 Kč z titulu ústní smlouvy o půjčce a částky 2 x 20 000 Kč z titulu písemné smlouvy o půjčce ze dne 20. 5. 2011, kdy žalovaná nesporovala, že jí byly ony dvě platby z 11. 5. 2011 a 20. 5. 2011 poskytnuty z titulu písemné smlouvy o půjčce ze dne 20. 5. 2011.

28. Soud je toho názoru, že lze jen těžko uvěřit tvrzením žalobce, že mu žalovaná 1/2 nemovitosti darovala bez dalšího jen za účelem jeho motivace o zvelebení objektu a jako poděkování za jeho osobní úsilí o zvelebení objektu, když tyto činnosti žalobce by měly být mezi partnery/manžely naprosto zřejmé a automatické a soud nevidí jediný důvod, proč by mezi manžely měl být jeden motivován k tomu, aby pokračoval v tom, co sám navrhl a o co sám mermomocí usiloval. Tvrzení žalobce o tom, že mu tedy měla žalovaná převést 1/2 [část obce] jen za tímto účelem se soudu jeví neuvěřitelným nejen s přihlédnutím k účastnickému výslechu žalované, která toto zcela razantně popřela, ale zejména s přihlédnutím k výsledkům dokazování. V tomto kontextu soud odkazuje na svědecké výpovědi a to zejména výslechy svědků [příjmení] [příjmení] a svědka [příjmení] [příjmení] jasně uvedla, že jí sestra před žalobcem sdělila, že 1/2 [část obce] převedla na manžela a tím splatila svůj dluh vůči žalobci, který u něho měla, kdy se v té době mělo jednat asi o půl milionu Kč. Toto prohlášení mělo být proneseno žalovanou v souladu obou dvou manželů. Svědkyně dále uvedla, že žalovaná jí to sdělovala několikrát předtím, než došlo k převedení nemovitosti, poté už to potvrdila na schůzce na [část obce], kdy již byla [část obce] převedena s tím, že tímto převodem mělo dojít k vyrovnání veškerých dluhů žalované vůči žalobci. Soud si je vědom toho, že svědkyně nebyla schopna vybavit si období, ve kterém mělo dojít k této schůzce na [část obce], nicméně je zřejmé, že k této schůzce na [část obce] i jak svědkyně uvedla, došlo v době, kdy již byli účastníci tohoto řízení manželé. Svědkyně dále uvedla, že se spolu sestry začaly vídat po narození její druhé dcery v roce 2012 s tím, že v době schůzky již byly nově provedeny omítky a měl tam být vysoušeč. Z výslechu žalované bylo zjištěno, že omítky byly do prosince 2012 hotové. Soud tedy ve shodě se žalovanou, která uvedla, že ke schůzce došlo v roce 2013, dovozuje, že ke schůzce došlo v roce 2013, poté co byly již provedeny omítky. Podstatným zjištěním je však zejména to, že žalovaná pronesla toto prohlášení před žalobcem a v souladu obou manželů. Soud dále přihlédl ke svědecké výpovědi svědkyně [příjmení], která potvrzovala verzi žalované ohledně vyrovnání dluhů mezi účastníky, kdy uvedla, že účastníci tohoto řízení spolu nejprve řešili kupní smlouvu, což i odpovídá obsahu spisu a to zejména emailu založeného ve spise na č. l. 192, ale nakonec na návrh žalobce měli uzavřít darovací smlouvu s tím, že ale žalovaná dle svědkyně, jak jí žalovaná měla sdělit, tímto způsobem mínila vyřešit své dluhy vůči žalobci. Skutková verze žalované je dále jednoznačně podpořena svědeckou výpovědí svědka [příjmení], který potvrdil, že žalobce půjčil žalované asi půl milionu Kč a na základě té půjčky potom žalovaná převedla na žalobce 1/2 [část obce], kdy dále uvedl, že žalovaná tenkrát říkala, že z toho důvodu, že jí žalobce půjčil 500 000 Kč, tak ona mu za to převedla 1/2 [část obce]. Pokud žalobce ve svém účastnickém výslechu uvedl, že má za to, že svědci nevypovídali pravdu, pak k tomuto soud uvádí, že svědci byli poučeni dle ust. § 126 o. s. ř. vč. trestních následků. Soud nespatřil ve svědeckých výpovědích žádné rozpory. Ve vztahu ke svědkovi [jméno] a hodnocení věrohodnosti jeho výpovědi je nutno mít na paměti, že tento svědek již není v žádném příbuzenském poměru k účastníkům řízení a je tedy pro soud osobou naprosto věrohodnou. Soud na základě těchto zjištění dospěl k závěru, že mezi stranami existovala dohoda o tom, že převodem 1/2 [část obce] dojde k vyrovnání dluhů mezi účastníky tohoto řízení pocházejících z doby před uzavřením manželství. Soudu se navíc žalovanou tvrzená a prokázaná verze o vypořádání dluhů, které měla vůči žalobci, jeví smysluplnou, kdy si soud nedovede vysvětlit, z jakého jiného důvodu by žalovaná převáděla polovinu [část obce] (do které i ona sama investovala v rámci rekonstrukce své výlučné prostředky, jak potvrdil sám žalobce v rámci svého účastnického výslechu) na žalobce bez současného vypořádání jejích závazků z titulu půjček. Soud na základě provedeného důkazního řízení uvěřil žalované, kdy je přesvědčen o tom, že nápad na rekonstrukci [část obce] pocházel z obou dvou stran, a je logické a zcela uvěřitelné, že žalovaná, která vyjma nemovitostí neměla v té době volnou finanční hotovost, chtěla vypořádat své závazky vůči žalobci právě převedením poloviny [část obce] s vědomím toho, že mj. právě do této nemovitosti byly proinvestovány žalobcem poskytnuté finanční prostředky, a že budou v rekonstrukci pokračovat a tuto financovat již z finančních prostředků v SJM. S přihlédnutím k vyjádření žalobce, že tento nechtěl financovat z prostředků v SJM nemovitost ve výlučném vlastnictví žalované, je logické tvrzení žalované, aby právě tuto nemovitost měli v podílovém spoluvlastnictví. Soud dále odkazuje na rozpory žaloby s výslechem žalobce, kdy dle žalobních tvrzení měla být smlouva uzavřena na mustru, který vyhledal sám žalobce. Toto tvrzení je v příkrém rozporu s tím, co uvedla svědkyně [příjmení], která po poučení dle ust. § 126 o. s. ř. uvedla, že se jednoznačně jedná o mustr pocházející od ní z práce, který se tam měl používat.

29. Po právní stránce tedy soud hodnotí nárok žalobce, který, byť mu jeho dnes již bývalá manželka po uzavření manželství za takovéto situace a s takovouto dohodou převedla 1/2 nemovitosti, posoudil jako rozporný s dobrými mravy a to i s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalovaná tak učinila v době 2 týdnů před plánovaným porodem jejich společného dítěte. Je zcela evidentní, že k takovéto dohodě týkající se darování poloviny [část obce] žalobci za současného vyrovnání dluhů mezi manžely skutečně došlo a je potom v rozporu s dobrými mravy, aby se žalobce za stavu, kdy zde existovala takováto dohoda, domáhal po žalované vrácení poskytnutých plnění z titulu půjček. Soud nemohl takovémuto právnímu jednání přiznat soudní ochranu a žalobě vyhovět, přisvědčil prokázanému skutkovému stavu přednesenému stranou žalovanou, tj. že takováto dohoda mezi stranami skutečně v minulosti existovala, a žalobu pro rozpor uplatněného nároku s dobrými mravy zamítl.

30. Dalším důvodem vedoucím soud k zamítnutí žaloby je pak ve vztahu k částce ve výši 260 000 Kč ta skutečnost, že soud tuto platbu ve výši 260 000 Kč ze dne 13. 4. 2011 považuje jako samostatnou ústní smlouvu o půjčce, kdy mezi stranami, tak jak již soud popsal shora, existovala dohoda o tom, že žalobce poskytne žalované tuto částku za účelem vyplacení jiných jejích dluhů, tj. tedy dluhů, které se nevztahovaly k rekonstrukci nemovitosti v k. ú. [část obce]. Za takovéto situace se jedná o zcela samostatnou ústní smlouvu o půjčce. Platí však prokázaný závěr soudu o tom, že strany se skutečně dohodly na tom, že převedením 1/2 nemovitosti na žalobce budou strany vyrovnány ve vztahu k částce 540 000 Kč, tj. částce obsahující platbu ve výši 260 000 Kč, a za takovéhoto stavu lze posoudit takovéto právní jednání stran jako dohodu ve smyslu ustanovení § 570 o. z., na jejímž základě se strany dohodly tak, že závazek, co do částky 260 000 Kč zaniká právě převedením poloviny nemovitosti na žalobce. Písemná forma není nutná a nevede k neplatnosti, neboť smlouva o půjčce na částku ve výši 260 000 Kč byla uzavřena v ústní formě (§ 570 odst. 2 o. z.). Soud je nicméně toho názoru, že skutečně žalobcem uplatněný nárok je v rozporu s dobrými mravy s odkazem na ustanovení § 3 odst. 1 o. z. z důvodu shora popsané prokázané dohody uzavřené mezi účastníky tohoto řízení.

31. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má plně úspěšná žalovaná v tomto řízení právo na plnou náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalobci. Náklady žalované zastoupené v tomto řízení advokátkou sestávají ze 13 úkonů právní služby dle § 11 advokátního tarifu, kdy za 1 úkon právní služby náleží účastníkovi zastoupeného advokátem sazba mimosmluvní odměny dle § 7 bod 5 advokátního tarifu ve výši 9 500 Kč (1x převzetí věci, 1x odpor ze dne 16. 10. 2020, 1x sepis vyjádření k žalobě ze dne 30. 12. 2020, 1 x doložená porada advokáta s mandantem ze dne 9. 3. 2021 trvající od 10:00 – 11:15 hod. za účelem projednání obsahu vyjádření žalobce a přípravě reakce, 1 x sepis repliky ze dne 17. 3. 2021, 1x účast na jednání dne 24. 3. 2021, 1x sepis vyjádření k výzvě soudu ze dne 27. 4. 2021, 1x porada ze dne 12. 5. 2021 trvající od 11:00 – 12:30 hod. za účelem přípravy k jednání, 2x účast zástupce na jednání soudu dne 14. 5. 2021 přesahující 2 hod., tj. 2 úkony, 1x sepis vyjádření ze dne 20. 5. 2021 na výzvu soudu, 2x účast zástupce na jednání soudu dne 8. 9. 2021 přesahující 2 hodiny), tj. odměna v celkové výši 123 500 Kč (13 x 9 500 Kč), dále náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za každý úkon právní služby, tj. 13 x 300 Kč, celkem ve výši 3 900 Kč, a DPH 21 % z odměny a z režijních paušálů ve výši 26 754 Kč Celkem činí náklady úspěšné žalované v řízení zastoupené advokátem částku ve výši 154 154 Kč, kterou je žalobce povinen uhradit žalované k rukám jejího advokáta dle § 149 v obecné pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.