36 C 355/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky ve výši 8 068 Kč s přísl. oproti vydání zboží

I. Řízení se v části žalobního petitu:„ oproti vydání a převzetí zboží gastro fritézy, 2 ks,“ zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 8 068 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 068 Kč jdoucím od 17. 12. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 9 883,59 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 8 068 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku II. tohoto rozsudku oproti povinnosti vydání a převzetí zboží gastro fritézy, 2 ks (dále též jen„ zboží“) a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce učinil na základě nabídky učiněné žalovaným na internetu objednávku formu SMS zprávy na nákup zboží, které převzal po zaplacení kupní ceny dne 9. 9. 2021. Kupní cena byla uhrazena na základě vystavené faktury č. [rok] [číslo] ze dne 8. 9. 2021 na částku 8 068 Kč, přičemž tato byla uhrazena při předání zboží na dobírku v hotovosti dne 9. 9. 2021. Žalobce dal zboží do provozu dne 10. 9. 2021, přičemž přibližně po cca 15 minutách zboží přestalo být funkční. Zboží bylo převzato bez návodu k obsluze, bez označení výrobce, bez výrobního čísla i bez identifikačního štítku výrobku. Žalobce obratem stav telefonicky sdělil žalovanému a odstoupil od kupní smlouvy s tím, že mu zboží zašle obratem zpět a žalovaný mu vrátí kupní cenu na účet č. [bankovní účet]. Shodnou komunikaci spolu strany vedly i formou emailů. Žalobce zboží zaslal zpět, nicméně tyto mu byly vráceny zpět, kdy je má dosud žalobce ve svém držení. Z důvodu insolvenčního řízení žalovaného zaslal zástupce žalobce k rukám insolvenčního správce žalovaného předžalobní výzvu. Insolvenční správce přeposlal výzvu žalovanému. Žalovaný svou povinnost do data podání žaloby nesplnil a žalobce se tak rovněž podanou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení dlužné částky vč. zákonných úroků z prodlení z dlužné částky jdoucích ode dne podání žaloby (tj. ode dne 17. 12. 2021, kdy žaloba došla na soud).

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval, aby soud žalobu zamítl. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě potvrdil uzavření kupní smlouvy, zaplacení kupní ceny i tu skutečnost, že žalovaný se po 7 dnech telefonicky ozval žalobci s tím, že zboží neodpovídá popisu a že je vadné a že jej již nechce, že mu je k ničemu. Žalobce prý dle žalovaného potřeboval zboží na akci a po použití mu již zboží bylo k ničemu, a proto jej chtěl vrátit. Žalovaný sporoval, že dodal žalobci vadné zboží, nicméně pokud znalec zboží vyhodnotí jako vadné, nebrání se žalovaný vrácení kupní ceny. Žalovaný zjistil, že žalobce zboží používal, pročež odmítl uznat odstoupení od smlouvy, neboť se jedná o použité zboží. Kdyby zboží nebylo použité, kupní cenu by žalobci vrátil. Pokud je zboží použité, má jej žalobce reklamovat a nikoliv vracet, na faktuře měl jasně o tom odkaz na zákoník. Žalovaný mohl vrátit nepoužité zboží do 14 dnů bez udání důvodu, nicméně zboží použil. Zboží zpět nepřevzal, protože bylo použité a žalobce se neráčil odpovědět, zda chce zboží reklamovat. Žalovaný dále uvedl, že za použité zboží se neplatí nikdy plná náhrada, protože prodejce může odečíst částku za vrácené zboží, které bylo použito.

3. Žalovaný v průběhu řízení vznesl proti žalobci vzájemný návrh na zaplacení částky 300 000 Kč. Řízení o vzájemném návrhu žalovaného bylo usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku.

4. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den 3. 8. 2022, ke kterému se žalovaný s omluvou nedostavil, žalovaný souhlasil, aby soud věc projednal v jeho nepřítomnosti. Soud tudíž dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal v nepřítomnosti žalovaného. Zástupce žalobce vzal před zahájením ústního jednání žalobu částečně zpět co do povinnosti vydání a převzetí zboží, pročež postupoval soud dle ust. § 96 odst. 1, 2, 3 a 4 o. s. ř. a řízení v tomto rozsahu k návrhu žalobce zastavil (výrok I. tohoto rozsudku). Souhlas žalovaného s částečným zpětvzetím žaloby nebyl vyžadován, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před tím, než začal soud ve věci jednat.

5. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Dle nesporných tvrzení spolu strany uzavřely kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo zboží za kupní cenu v souhrnné výši 8 068 Kč. Žalovaný kupní smlouvu uzavřel jako podnikající fyzická osoba, žalovaný z pozice spotřebitele (faktura č. [rok] [číslo], výpis z živnostenského rejstříku žalovaného, pozn. soudu žalobce v ARES jako FO podnikatel veden není). Z faktury č. [rok] [číslo] ze dne 8. 9. 2021 se podává, že žalovaný vyfakturoval žalobci částku ve výši 8 068 Kč za zboží. Z emailu ze dne 16. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalobce odmítl předchozí telefonické odstoupení od smlouvy učiněné ze strany žalovaného, kdy mu v emailu píše, že zboží musí být nepoužité, pokud je zboží použité, nelze jej vrátit, ale je nutné jej reklamovat s uvedením důvodu reklamace. Zboží nepoužité lze vrátit na adresu uvedenou ve faktuře. Na tento email reagoval žalobce dne 17. 9. 2022, ve kterém uvádí, že zboží zasílá zpět a odstupuje od smlouvy z důvodu nefunkčnosti zboží a nedostatečné kvality zboží a uvádí číslo účtu pro vrácení kupní ceny. Na tento email téhož dne odpovídá emailem žalobce, ve kterém uvádí, že pokud je zboží nepoužité, vrátí žalobci peníze, pokud je použité, zasílá zpět, neboť odstoupit od smlouvy lze jen z důvodu, že zboží nebylo použito. Pokud tedy zboží žalobce použil na jeho akci a je mu teď k ničemu, peníze zpět nedostane. Předžalobní výzvou k plnění a sdělením o odstoupení od kupní smlouvy ze dne 29. 9. 2021 zaslanou k rukám insolvenční správce žalobce oznamuje odstoupení od smlouvy a vyzývá žalovaného k vrácení kupní ceny. Ze sdělení insolvenčního správce ze dne 5. 10. 2021 a 22. 10. 2021 bylo zjištěno, že výzva byla ze strany správce zaslána žalovanému. Z obsahu facebookové komunikace předložené žalovaným bylo zjištěno, že žalobce zveřejnil následující příspěvek:„ toto je moje komunikace s panem [celé jméno žalovaného] – fritézy jsou použité, nepřeberné prodejte si je jinde. Blbce ze mne nedělejte“ žalobce dále ve facebookové komunikaci uváděl, že fritézy po cca deseti minutách provozu přestaly fungovat a žalovaný reklamaci neuznal a o vrácení zboží nechce ani slyšet z důvodu použití fritéz, pročež je nelze vzít zpátky. Na tento příspěvek reagoval ve facebookovém vlákně žalovaný, který uvedl, aby žalobce taky napsal, že je chtěl vrátit po akci, kterou žalobce měl a žádal o okamžité odeslání (facebooková komunikace). Z účastnického výslechu žalobce bylo zjištěno, že žalobce potřeboval zboží na akci, jelikož nemohl včas sehnat fritézy, oslovil na internetu žalovaného, který jej ubezpečil, že fritézy jsou kvalitní, proto je objednal a zaplatil dobírkou řidiči. Následující den fritézy rozbalil, kdy již při sestavování zjistil, že fritézy měly slabý plech, různě se kroutily, koše neseděly v držákách, nicméně je zapojil a po deseti minutách přestala fungovat jedna fritéza a po chvíli i druhá. Fritézy najednou přestaly hřát. Asi po 5 dnech zavolal žalovanému, že odstupuje od smlouvy, protože fritézy nejsou kvalitní, na což mu žalovaný odvětil, že použité zboží nelze vrátit, že je může reklamovat a že mu je opraví. Žalobce následně emailem odstoupil od smlouvy a zboží zaslal žalovanému zpět s tím, že se mu nerozbalená zásilka vrátila zpět a žalovaný ji ani neotevřel. Další důkazy nebyly pro nadbytečnost prováděny. Důkazní návrh žalovaného znaleckým posudkem byl pro nadbytečnost zamítnut, neboť žalobce odstoupil od smlouvy dle § 1829 občanského zákoníku a současně nebylo ze strany žalovaného řádně tvrzeno, že by oproti kupní ceně započítával opotřebení zboží (a v jaké výši započítává opotřebení) dle § 1833 občanského zákoníku, pročež nebylo nutné zpracovávat posudek na posouzení kvality zboží. <i>6. Podle § 1829 odst. 1 písm. a) z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník“) platí, že spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů. Lhůta podle věty první běží ode dne uzavření smlouvy a jde-li o kupní smlouvy ode dne převzetí zboží.</i> <i>7. Podle § 1832 odst. 1 občanského zákoníku platí, že odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu podnikatel bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal stejným způsobem.</i> <i>8. Podle § 1833 občanského zákoníku platí, že spotřebitel odpovídá podnikateli pouze za snížení hodnoty zboží, které vzniklo v důsledku nakládání s tímto zbožím jinak, než je nutné s ním nakládat s ohledem na jeho povahu a vlastnosti. To neplatní, pokud podnikatel nesdělil spotřebiteli informace podle ustanovení § [číslo] odst. 1 písm. f).</i> <i>9. Podle § 2993 občanského zákoníku platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotřeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> 10. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby. Předně je nutno konstatovat, že žalobce mohl platně odstoupit od smlouvy ve 14 denní lhůtě bez uvedení důvodu dle shora citovaného zákonného ustanovení § 1829 občanského zákoníku, přičemž pokud se jedná o předmětné zboží, pak toto nespadá do výjimek stanovených v ust. § 1837 občanského zákoníku a to i za situace, kdy zboží použil po krátkou dobu 10 minut. Komentářová literatura k užívání zboží uvádí, že spotřebitel nahradí podnikateli snížení hodnoty zboží, jestliže vzniklo v důsledku nakládání se zbožím jinak, než je nutné s ním nakládat s ohledem na jeho povahu a vlastnosti. Ze směrnice EU, ze které byla tato právní úprava převzata, se podává, že nutným užíváním v souladu s jeho povahou a vlastnostmi je užívání nebytně nutné pouze k obeznámení s jeho povahou, vlastnostmi a funkčností zboží. Soud dovozuje, že pokud bylo zboží využíváno právě a jen 10 minut, pak se jedná právě o tento případ užívání zboží za účelem obeznámení se s jeho funkčností, která, jak se následně ukázalo, nebyla dobrá, pokud zboží přestalo po takto krátké chvíli fungovat. Mělo-li by při (nad) užívání zboží dojít k jeho opotřebení, má podnikatel práva na náhradu ve výši, kterou je rozdíl mezi cenou plnění a obvyklou cenou vráceného plnění, přičemž spotřebitel je povinen nahradit snížení podnikateli, bez ohledu na své zavinění a bez ohledu na to, že snížení způsobila třetí osoba. Nemůže-li proto plnění vrátit vůbec (např. z důvodu jeho konzumace, což není případ souzené věci), je povinen zaplatit náhradu ve výši ceny plnění. V řízení bylo spolehlivě zjištěno, že žalobce zaplatil kupní cenu a ve lhůtě 14 dnů od převzetí zboží od smlouvy odstoupil (faktura byla vystavena dne 8. 9. 2021 a telefonicky odstoupeno bylo nejpozději dne 16. 9. 2021 – viz email žalovaného). Žalobce byl oprávněn od smlouvy odstoupit bez udání důvodu, jak učinil, a žalovanému tím vznikla povinnost vrátit žalobci kupní cenu dle § 1832 občanského zákoníku. Žalovaný nemůže odmítat převzetí zboží a právo žalobce na odstoupení od smlouvy s odůvodněním, že zboží bylo použito. Zákon neuvádí, že nelze odstoupit od smlouvy dle § 1829 občanského zákoníku v případě, kdy bylo zboží použito. Zákon uvádí, že bylo-li zboží nad míru předpokládanou v ust. § 1833 občanského zákoníku opotřebeno, vzniklo žalovanému právo na snížení hodnoty zboží až do jeho maximální hodnoty. To však nemá vliv na platnost odstoupení od smlouvy, ale dává prostor prodejci k uplatnění jeho práv z titulu snížení hodnoty zboží dle § 1833 občanského zákoníku. Argument žalovaného o nemožnosti odstoupení od smlouvy, kdy žalobce měl z důvodu použití věci zboží reklamovat, je tak lichý. Žalovaný však nikde ve svých vyjádřeních neuvádí, že by dle § 1833 občanského zákoníku započítával cokoliv na kupní cenu zboží, jen uváděl, že zde taková možnost obecně vzato je. Pokud by se žalovaný dostavil k ústnímu jednání, byl by jej soud poučil k odstranění neurčitosti těchto jeho tvrzení dle § 118a odst. 1 o. s. ř. Ve věci nebyla totiž rozhodná jakost plnění a případné reklamování zboží (tj. zda měl žalobce věc reklamovat), neboť k odstoupení od smlouvy došlo ve lhůtě 14 dnů bez udání důvodu. Dojde-li k takovému odstoupení od smlouvy, jako v tomto případě, není rozhodná jakost plnění (jako je tomu u reklamací), když na případné snížení hodnoty zboží pamatuje ust. § 1833 občanského zákoníku. Bylo tedy na žalovaném, aby tvrdil, o kolik se snížila hodnota zboží a o kolik ponižuje kupní cenu v důsledku neúměrného nakládání se zbožím. Žalovaný sice obecně uvedl, že za použité zboží se neplatí nikdy plná náhrada, protože prodejce může odečíst částku za vrácené zboží, které bylo použito, nicméně již neuváděl, zda a kolik případně odečítá od kupní ceny zboží. Žalovaný tedy tyto skutečnosti řádně a včas netvrdil, přičemž jej soud nemohl poučit dle ust. § 118a odst. 1 o. s. ř. k doplnění jeho tvrzení z důvodu jeho nedostavení se k ústnímu jednání. Znalecký posudek soud nenechal zpracovat z důvodu chybějících skutkových tvrzení, kdy důkaz nemůže nahrazovat skutková tvrzení a soud není oprávněn z důkazů dovozovat skutková tvrzení, navíc na posudek bylo odkazováno za účelem zjištění kvality plnění (resp. zda bylo vadně plněno) a důvodnosti reklamace, což však v daném případě není na místě. Za daného stavu tak soud žalobě vyhověl. Jen na okraj soud poznamenává, že již oproti minulé právní úpravě (občanský zákoník č. 40/1964 Sb.) neplatí povinnost žalobce žalovat synalagmatická plnění – tj. vrátit kupní cenu oproti povinnosti vydat zboží z důvodu textace ust. § 2993 občanského zákoníku, kde bylo zakotveno právo druhé strany namítnout vzájemné plnění. Aktivně legitimovaným účastníkem k návrhu na vrácení zboží je tak tedy vždy strana prodávající.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. dle kterého platí, že i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části ve spojení s ust. § 146 odst. 2 o. s. ř. dle kterého platí, že jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. Neúspěch žalobce lze spatřovat v částečném zpětvzetí žaloby co do povinnosti vydat zboží, nicméně jedná se dle názoru o zcela nepatrný neúspěch, pročež soud rozhodl dle citovaného zákonného ustanovení tak, že přiznal žalobci právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 9 883,59 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 068 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných ve věci (příprava a převzetí věci, podání návrhu ve věci samé, účast na jednání dne 3. 8. 2022 a z částky 750 Kč za jednoduchou výzvu k plnění a paušální náhrady výdajů po 300 Kč za úkon dle § 13 odst. 3 vyhlášky, celkem 1 200 Kč, a v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 8. 2022 k ústnímu jednání náhrada cestovného ve výši 891,81 Kč za 120 ujetých km na trase [obec] – [obec] - [obec] (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 5,8 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 341,81 Kč ve výši 1 541,79 Kč.

12. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinností žalovanému třídenní lhůtu, když neshledal důvody pro jiný postup.