Okresní soud Plzeň-město · Rozsudek

36 C 367/2020

č. j. 36 C 367/2020-77

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-04-07 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPM:2021:36.C.367.2020.1

Citované zákony (6)

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalobkyně 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení částky ve výši 33 153 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku ve výši 29 451 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 394 Kč jdoucím od 1. 10. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 394 Kč jdoucím od 1. 11. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 394 Kč jdoucím od 1. 12. 2017 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 394 Kč jdoucím od 1. 1. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 394 Kč jdoucím od 1. 2. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 394 Kč jdoucím od 1. 3. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 394 Kč jdoucím od 1. 4. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 394 Kč jdoucím od 1. 5. 2018 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 299 Kč jdoucím od 1. 6. 2018 do zaplacení a dále jsou povinni zaplatit rukou společnou a nerozdílnou žalobkyni k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení částku ve výši 931,92 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč měsíčně se splatností ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení částky 3 702 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 746 Kč jdoucím od 1. 9. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 956 Kč jdoucím od 1. 9. 2019 do zaplacení, zamítá.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaných vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovaným uloženo zaplatit jí částku ve výši 33 153 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba – dům [adresa] na adrese [adresa] [anonymizována dvě slova], nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] u k. ú. pro [příjmení] kraj, [stát. instituce], pro k. ú. [obec] a [územní celek]. Dne 18. 7. 1997 uzavřela žalobkyně s panem [celé jméno žalovaného], otcem žalovaných, zemřelým dne [datum], nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu č . 13 s příslušenstvím, který se nachází ve 3. poschodí (4. nadzemní podlaží) domu uvedeného shora. Dle bodu 1 nájemní smlouvy byl nájem uzavřen na dobu neurčitou. Ke dni úmrtí nájemce přešly práva a povinnosti z nájmu na žalované v souladu s ust. § 2282 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník“), tedy od 7. 8. 2017 byli nájemci shora uvedeného bytu žalovaní. Nabytí dědictví po původním nájemci bylo žalovaným potvrzeno pravomocným usnesením zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], byt byl předán žalovanými zpět žalobci dne 21. 5. 2018. Žalovaní porušovali své povinnosti z nájemní smlouvy, neboť neplatili nájemné a zálohy na služby. Dle bodu 4 nájemní smlouvy bylo nájemné splatné vždy měsíčně, a to nejpozději k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se platí nájemné. Nájemné činilo ke dni úmrtí původního nájemce částku 3 394 Kč měsíčně, jak vyplývá z evidenčního listu platného od 1. 9. 2017. Žalobkyně požaduje po žalovaných nájemné za období září 2017 až duben 2018 ve výši 3 394 Kč měsíčně a poměrnou část nájemného za období od 1. 5. 2018 do 21. 5. 2018 (tj. do dne předání bytu) ve výši 2 299 Kč. Žalobkyně dále požaduje po žalovaných nedoplatek na vyúčtování služeb za rok 2017 ve výši 1 746 Kč splatný dne 31. 8. 2018 a nedoplatek na vyúčtování služeb za rok 2018 ve výši 1 956 Kč splatný dne 31. 8. 2019. Žalovaní dluh neuhradili ani poté, co jim byla zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaný 2 k podané žalobě uvedl, že po vydání úmrtního listu neprodleně kontaktoval žalobkyni, kdy mu mělo být sděleno, že jej následně kontaktuje technik žalobkyně, kterému byt předá. Žalovaný 2 dále odkázal na své insolvenční řízení a svou aktuální majetkovou situaci, kdy tento je zcela nemajetný, v současné době je nezaměstnaný, má dvě vyživovací povinnosti a je finančně odkázán na svou přítelkyni.

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému se žalobkyně, její zástupce ani žalovaný 1 bez předchozí omluvy nedostavili, ani nepožádali o odročení jednání z důležitých důvodů. Soud tedy v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal v nepřítomnosti těchto účastníků řízení.

4. Žalovaný 2 v průběhu ústního jednání uvedl, že nesporuje výši měsíčního nájemného, když nájemné v minulosti za života otce několikrát hradil, nájemní smlouvu nikdy v minulosti nevypovídal. S povinností uhradit dluh žalobkyni na dlužném nájemném se plně ztotožnil jak co do základu, tak i co do výše žalované částky. Pokud jde o vyúčtování za služby za rok 2017 a 2018 k těmto uvedl, že nikdy v minulosti mu tato vyúčtování nebyla zaslána. Soud současně s předvoláním k ústnímu jednání vyzval žalobkyni, aby byla u ústního jednání připravena prokázat splatnost vyúčtování služeb za roky 2017 a 2018. Na tuto výzvu žalobkyně nereagovala, soud byl připraven žalobkyni u ústního jednání poučit dle ust. § 118a odst. 3 ve spojení s ust. § 118b o. s. ř., nicméně tím, že se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohl jí soud poučit, přičemž v rozsahu požadovaných dlužných nedoplatků na dodaných službách za roky 2017 a 2018 žalobkyně neunesla důkazní břemeno co do prokázání splatnosti těchto vyúčtování.

5. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba – dům [adresa] na adrese [adresa] [anonymizována dvě slova], nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] u k. ú. pro [příjmení] kraj, [stát. instituce], pro k. ú. [obec] a [územní celek] (výpis z katastru nemovitostí). Žalobkyně uzavřela dne 18. 7. 1997 s otcem žalovaných p. [celé jméno žalovaného], [datum narození], nájemní smlouvy na byt. č 13 umístění v nemovitosti žalobkyně, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, nájemné se platí do posledního dne kalendářního měsíce, za který se platí nájemné. Žalobkyně se v nájemní smlouvě zavázala oznámit nájemci změnu sjednaného nájemného a cen služeb do 30 dnů od změny (nájemní smlouva). Původní nájemce p. [celé jméno žalovaného], zemřel dne [datum], přičemž žalovaní byli určeni jeho dědici (pravomocné usnesení zdejšího soudu č. j. [číslo jednací]). Dne 21. 5. 2018 došlo k převzetí bytu, přičemž dluh ke dni úmrtí měl být roven nule (protokol o převzetí bytu z 21. 5. 2018). Výše požadovaného nájemného byla potvrzena žalovaným 2 a dále vyplývá z konta plateb za období od 1. 1. 2017 do 30. 11. 2020 a evidenčního listu. Žalobkyně vyúčtovala původnímu nájemci služby za roky 2017 a 2018 s nedoplatky ve výši 1 746 Kč a 1 956 Kč, přičemž do spisu založila pouze poštovní archy, kterými se snažila obě dvě vyúčtování doručovat již zemřelému nájemci (vyúčtování služeb za roky 2017 a 2018 vč. podacích archů). Předžalobními upomínkami ze dne 25. 9. 2020 byli žalovaní vyzváni k zaplacení dlužných částek (předžalobní výzvy vč. podacích archů). Další důkazy nebyly v řízení navrženy a tudíž ani prováděny. <i>6. Podle § 3028 odst. 1 občanského zákoníku se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3074 odst. 1 občanského zákoníku se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.</i> <i>7. Podle § 2282 občanského zákoníku nepřejdou-li práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti, přejdou na nájemcova dědice. [příjmení], které žily s nájemcem ve společné domácnosti až do jeho smrti, jsou s nájemcovým dědicem zavázány společně a nerozdílně z dluhů, které z nájmu vznikly před nájemcovou smrtí.</i> <i>8. Podle § 2201 občanského zákoníku se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci byt k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>9. Podle § 2237 občanského zákoníku vyžaduje smlouva písemnou formu.</i> <i>10. Podle § 2246 odst. 1 občanského zákoníku si strany ujednané nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.</i> <i>11. Podle § 2251 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby.</i> <i>12. Podle § 7 zákona č. 67/2013 není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.</i> 13. Soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti a zákonná ustanovení konstatuje, že nárok žalobkyně shledal z velké části důvodným. V řízení bylo provedenými důkazy prokázáno, že otec žalovaných uzavřel s žalobkyní platně nájemní smlouvu, přičemž následně po jeho úmrtí došlo dle ust. § 2282 občanského zákoníku k zákonnému přechodu nájmu na dědice původního nájemníka – tj. na žalované, přičemž nájemní poměr přešel na dědice bez omezení na dobu neurčitou, neboť i samotná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaní tudíž nabyli nájemní vztah s žalobkyní, a byli oba dva povinni hradit žalobkyni nájemné a služby spojené s nájemným a to rukou společnou a nerozdílnou, neboť nájemní vztah přešel na oba dva žalované. Výše nájemného nebyla v řízení nikterak rozporována, naopak byla žalovaným 2 potvrzena. Současně bylo zjištěno, že teprve až 21. 5. 2018 došlo k předání bytu. Žalobkyně se tudíž důvodně domáhala po žalovaných zaplacení dlužného nájemného za dobu od přechodu nájemného na žalované do doby předání bytu. Splatnost nájemného se řídí smlouvou, tj. žalovaní byli povinni hradit nájemné vždy do konce měsíce, ve kterém se nájemné hradí, neučinili-li tak, ocitli se dnem následujícím v prodlení, pročež soud přiznal žalobkyni s odkazem na ust. § 1970 občanského zákoníku rovněž i právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení, jejichž výše odpovídá ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žaloba však byla zamítnuta co do částky 3 702 Kč, neboť žalobkyně v řízení neprokázala, že by žalovaným doručila vyúčtování služeb za roky 2017 a 2018 ve smyslu ust. § 7 shora citovaného zákona, když vyúčtování byla doručována toliko pouze jejich v té době již zesnulému otci. V tomto rozsahu byla tedy žaloba zamítnuta (výrok II. tohoto rozsudku).

14. Výrokem II. tohoto rozsudku bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Žalobkyně byla ve sporu převážně úspěšný, má proto právo dle § 142 odst. 2 § 142a o.s.ř. na částečnou náhradu nákladů řízení v poměru jejího úspěchu. Úspěch žalobkyně (výrok I. tohoto rozsudku) představuje 88,83 % k poměru žalované částky, neúspěch žalobkyně (výrok II. tohoto rozsudku) představuje 11,17 % k poměru žalované částky, žalobkyně má tudíž právo na zaplacení nákladů řízení co do 77,66 % představující rozdíl mezi jejím úspěch a neúspěchem v řízení. Celkové náklady řízení představují částku 1 200 Kč odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč a 2 úkonům po 100 Kč za každý úkon (podání návrhu ve věci samé a výzvy k plnění – předžalobní upomínky) ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., neboť nebylo důvodu přiznat žalobkyni náhradu nákladů za právní zastoupení, když statutární města jsou dostatečně materiálně a personálně vybavena, aby byla schopna hájit svá práva i bez zastoupení advokátem. Soud podotýká, že i [územní celek] má svůj odbor právní a legislativní. V daném případě nebyl prokázán opak, proto náklady statutárního města na zastoupení advokátem soud neshledal jako náklady účelně vynaložené a s odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 2077/14, které následně odkazuje i na nálezy I. ÚS 2929/07, I. ÚS 1452/09 a IV. ÚS 1087/09, včetně III. ÚS 2984/09, pak náklady řízení za právní zastoupení advokátem nepřiznal. 77,66 % z částky 1 200 Kč pak představuje částku 931,92 Kč, kterou jsou žalovaní povinni zaplatit žalobkyni rukou společnou a nerozdílnou. Místo plnění bylo určeno k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 o.s.ř.

15. Ohledně lhůty k plnění pak soud vycházel ze skutečností uvedených žalovaným 2. Rovněž bylo přihlédnuto k postoji žalovaného 2, který se úhradě dluhu nebránil a projevil vůli jej doplatit. Soud má za to, že vzhledem k těmto skutečnostem je zde ještě dán prostor pro uložení peněžitého plnění ve splátkách v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř., přičemž zohlednil i to, že žalobkyně je územním samosprávným celkem, kterou povaha její činnost nečiní existenčně závislou na neprodlené úhradě její pohledávky. Soud proto přistoupil k určení výše splátek částkou 2 000 Kč měsíčně v souladu s návrhem žalovaného 2 tak, aby byla pohledávka žalobkyně splacena do roka a půl a současně zohlednil poměry žalovaného 2, tak aby nebyla ohrožena jeho základní životní úroveň, a to počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do zaplacení, to vše s výhradou ztráty výhody těchto splátek, pokud žalovaní neuhradí byť i jedinou ze splátek v plné výši a ve lhůtě její splatnosti. Na okraj pak soud poznamenává, že ani nadále nic stranám nebrání sjednat v této věci mimosoudně individuální splátkový kalendář dle konkrétní situace.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.