36 C 369/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 12 669,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 3 870 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 3 870 Kč jdoucím od 15. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbylém rozsahu zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 12 669,20 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že: Mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, a žalovanou došlo k uzavření Smlouvy o půjčce č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen „Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 12.000,00 Kč (dále jen „půjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 8.352,00 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách po 384,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 03.12.2007. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce (otištěné na zadní straně Smlouvy o půjčce). Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 13.03.2007. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 03.12.2007. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni 03.12.2007 činila dlužná jistina částku 9.783,02 Kč a souhrnný dlužný poplatek částku 6.808,98 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 3.760,00 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 05.01.2021. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 18.12.2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 16.592,00 Kč. Její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce sděluje nadepsanému soudu, že se rozhodl nepožadovat po žalované zaplacení zbývajícího dlužného poplatku. Požaduje tak po žalované uhrazení pouze nesplacené dlužné jistiny s příslušenstvím. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: - dlužné jistiny ve výši 9.783,02 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 17.350,42 Kč, - úroků z prodlení z dlužné jistiny 9.783,02 Kč od 19.12.2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 17.350,42 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z celkové dlužné částky ve výši 9.783,02 Kč od 11.12.2007, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 18.12.2020. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, a žalovanou došlo k uzavření Smlouvy o půjčce č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen „Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 15.000,00 Kč (dále jen „půjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 8.985,00 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 39 týdenních (sedmidenních) splátkách po 615,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25.05.2007. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 25.05.2007. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Po tomto datu bylo žalovanou na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 29.07.2008. Ke dni 19.02.2009 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 2.886,18 Kč a souhrnný dlužný poplatek částku 1.728,82 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno.Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 19.370,00 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 05.01.2021. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 18.12.2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 4.615,00 Kč. Její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení. období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce sděluje nadepsanému soudu, že se rozhodl nepožadovat po žalované zaplacení zbývajícího dlužného poplatku. Požaduje tak po žalované uhrazení pouze nesplacené dlužné jistiny s příslušenstvím. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: - dlužné jistiny ve výši 2.886,18 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4.505,11 Kč, - úroků z prodlení z dlužné jistiny 2.886,18 Kč od 19.12.2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 4.505,11 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z celkové dlužné částky ve výši 2.886,18 Kč od 06.08.2008, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do 18.12.2020.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. O podané žalobě rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem soudu souhlasila již v podané žalobě, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, pročež soud předpokládal její souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Na základě ve spise založených listinných důkazů (smlouvy o půjčce, postupní smlouva s přílohami, oznámení o postoupení pohledávek, předžalobní výzva a podací archy) vzal soud za spolehlivě zjištěné, že strany skutečně spolu uzavřely výše specifikované úvěrové smlouvy, přičemž z první smlouvy žalovaná obdržela 12 000 Kč, kterou se zavázala vrátit v 53 týdenních splátkách po 384 Kč, tedy s poplatkem 8 352 Kč (69 % ročně) a z druhé smlouvy žalovaná obdržela obdržela 15 000 Kč, kterou se zavázala vrátit v 39 týdenních splátkách po 615 Kč, tedy s poplatkem 8 985 Kč (80 % ročně). Ze žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná dosud uhradila částku ve výši 23 130 Kč. Pohledávky za žalovanou byly původním věřitelem postoupeny žalobci smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek a přílohy k postupní smlouvě. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, který byl podán k poštovní přepravě dne 1. 2. 2021. Předžalobní upomínkou byla žalovaná zástupcem žalobce vyzvána k zaplacení dlužné částky do 9. 12. 2021.

5. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění, dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce nevznikl uzavřením shora uvedených smluv o úvěru závazek v podobě úvěru podle ust. § 497 obchodního zákoníku účinného do 1. 1. 2014, dle kterého platí, že smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, byť strany zjevně uzavření tohoto druhu závazku zamýšlely, což soud dovozuje ze zřejmého obsahu smlouvy.

6. Soud dospěl k závěru o neplatnosti závazku – smluv o úvěru, kterou dovozuje z ujednání o výši úroků, které měla žalovaná z půjčených peněz předchůdci žalobci zaplatit. Ujednání o úrocích ve výši 69 % a 80 % ročně je nutno hodnotit jako ujednání neplatné dle § 39 obč. zák. č. 40/1964 Sb. pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Pro zjednodušení odůvodnění těchto závěrů lze rovněž odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, v němž je vyřčen názor na rozpor určité výše úroků sjednaných ve smyslu ust. § 658 odst. 1 občanského zákoníku v porovnání s úrokovou mírou obvyklou v době jejich sjednání, tj. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze tedy dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smluv o úvěru. Z tohoto důvodu soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tyto sazby v rozhodném období nepřesahovaly 14 % ročně (www.cnb.cz). Sjednané úrokové sazby ve výši 60 a více % tedy více jak 4násobně převyšuje obvyklou výši úroků. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možno takto vysokou sazbu úroků v daném případě akceptovat. Naopak z dostupných zjištění vyplývá, že se jednalo o standardní nabídky úvěru. Jelikož je ujednání o úroku esenciální náležitostí smlouvy o úvěru neplatné, doléhá neplatnost na celou smlouvu o úvěru z důvodu neoddělitelnosti ujednání o úroku od ostatního obsahu smlouvy. Pouze pro přehlednost soud poukazuje na to, že tyto závěry jsou aprobovány i Krajským soudem v Plzni, např. v jeho rozsudku ze dne 8. 8. 2017, sp. zn. 25 Co 183/2017.

7. Žalované tudíž nevznikla jiná povinnost než žalobci vrátit poskytnutou jistinu ve výši 27 000 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru jako celku představovalo všechno plnění předchůdce žalobce žalované plnění z neplatného právního úkonu, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila. Z hlediska právního posouzení se tu jedná o bezdůvodné obohacení dle § 451 obč. zák. Podle § 451 obč. zák. přitom platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se bezdůvodně obohatila o částku 27 000 Kč. Jak bylo shora uvedeno, z obsahu žaloby vyplývá, že žalovaná zaplatila dosud žalobci částku ve výši 23 130 Kč, a proto jí soud výrokem I. uložil povinnost zaplatit žalobci zbytek bezdůvodného obohacení ve výši 11 270,21 Kč vč. zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o. z., přičemž splatnost nároku soud odvozuje od první výzvy, kterou byla žalovaná prokazatelně vyzvána k zaplacení dlužné částky, kterou je oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, ve kterém byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu. Z poštovního archu bylo zjištěno, že oznámení bylo podáno k poštovní přepravě dne 1. 2. 2021 a dle § 573 o. z. se dostalo do sféry žalované dnem 4. 2. 2021 a do 10 dnů od tohoto data byla žalovaná povinna plnit, tedy do 14. 2. 2021, jelikož tak neučinila. Jelikož tak neučinila, dostala se od 15. 2. 2021 do prodlení s plněním svého dluhu. Výše úroků z prodlení požadovaná žalobcem neodporuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

8. Výrok III. o náhradě nákladů řízení má svou oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož by měla v řízení převážně úspěšná žalovaná právo na náhradu jí účelně vynaložených nákladů řízení po procesně převážně podlehnuvším žalobci. Ze spisu je ale zřejmé, že žalované v průběhu řízení žádné náklady nevznikly, a to ani jako nezastoupené žalované ve smyslu vyhlášky č. 254/2015 Sb. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.