36 C 394/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem příjmení jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobce je podílovým spoluvlastníkem v rozsahu jedné ideální neoddělené čtvrtiny (1/4): pozemku parcelní [číslo] o výměře [výměra], druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rodinný dům, [část obce], [adresa], pozemku parcelní [číslo] o výměře [výměra], druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, bez stavby – budova bez čísla popisného nebo evidenčního: garáž, která není součástí pozemku parcelního čísla [číslo] a pozemku parcelní [číslo] o výměře [výměra], druh pozemku: zahrada, když tyto nemovité věci jsou zapsány na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce].

II. Řízení se v části, ve které se žalobce domáhal určení, že je podílovým spoluvlastníkem v rozsahu jedné ideální neoddělené čtvrtiny (1/4): stavby – budovy bez čísla popisného nebo evidenčního: garáž umístněné na pozemku parcelní [číslo] o výměře [výměra], druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, zapsaná na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], [územní celek], u katastrálního pracoviště pro [příjmení] [anonymizováno], [stát. instituce], zastavuje.

III. Žádný z účastníků tohoto řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Česká republika nemá vůči účastníkům tohoto řízení právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení, že je podílovým spoluvlastníkem v rozsahu jedné ideální neoddělené 1/4 nemovitostí specifikovaných ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci tohoto řízení jsou bývalými manželi, kdy jejich manželství bylo uzavřeno dne [datum] a bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum]. Žalobce dále uvedl, že žalovaná je formálně vedena jako výlučná vlastnice nemovitých věcí uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Tyto nemovité věci měla žalovaná nabýt na základě následujících nabývacích titulů. Jednu ideální polovinu z uvedených nemovitostí měla nabýt žalovaná na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] s prodávající [jméno] [příjmení] za kupní cenu [částka], jednu ideální polovinu uvedených nemovitostí nabyla žalovaná na základě darovací smlouvy ze dne [datum] uzavřené se [anonymizováno] [role v řízení] paní [jméno] [příjmení] a jednu ideální polovinu stavby – budovy bez čísla popisného nebo evidenčního: garáž nabyla žalovaná na základě darovací smlouvy uzavřené dne [datum] se [anonymizováno] [role v řízení] [jméno] [příjmení]. Žalobce tak dovozoval, že je zřejmé, že žalovaná uzavírala kupní smlouvu ze dne [datum] za trvání manželství se žalobcem. Kupní cena ve výši [částka], za kterou byl pořízen spoluvlastnický podíl v rozsahu 1/2 ve vztahu k celku shora uvedených nemovitostí, byla zaplacena z prostředků ve společném jmění manželů. K původu peněz, za které měla být uhrazena kupní cena paní [jméno] [příjmení], jako prodávající, žalobce uvedl, že účastníci tohoto řízení měli ve svém společném jmění manželů bytovou jednotku [číslo] zapsanou na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] s tím, že tuto bytovou jednotku prodali na základě kupní smlouvy ze dne [datum] manželům [příjmení] za kupní cenu ve výši [částka]. Část kupní ceny ve výši [částka] po odečtení provize zprostředkovatele byla připsána na účet žalobce č. [bankovní účet] dne [datum]. Kupní cena z kupní smlouvy ze dne [datum] byla ze strany účastníků tohoto řízení hrazena paní [příjmení] tak, že první část kupní ceny ve výši [částka] byla dne [datum] uhrazena prodávající v hotovosti při podpisu kupní smlouvy, když tato částka byla stejného dne vybrána z účtu žalobce, druhá část kupní ceny ve výši [částka] byla dne [datum] uhrazena prodávající v hotovosti, když tato částka byla stejného dne vybrána z účtu žalobce. Shora uvedený podíl na nemovitostech dle kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a paní [příjmení], žalovaná nabyla v roce [rok], tj. za účinnosti tehdejšího občanského zákoníku. Dle § 144 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále též„ jen O. Z.“) se má za to, že není-li prokázán opak, je majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství ve společném jmění manželů. Dle § 143 odst. 1, písm. a) stejného zákona tvoří společné jmění manželů mimo jiné majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství. Na základě shora uvedeného tedy žalobce dospívá k závěru, že spoluvlastnický podíl v rozsahu jedné ideální neoddělené 1/2 ve vztahu k nemovitostem nabytých na základě kupní smlouvy ze dne [datum] byl nabyt do společného jmění manželů účastníků tohoto řízení, nicméně výlučným vlastníkem těchto nemovitostí je v současné době vedena žalovaná. Žalobce dále uvádí ve své žalobě, že účastníci tohoto řízení obývali nemovitosti již od roku [rok] a to nejprve jako nájemci a poté jako vlastníci a za trvání manželství tyto nemovité věci společně udržovali, opravovali a rekonstruovali. Zaniklé společné jmění manželů, které zaniklo ke dni právní moci rozvodového rozsudku, tj. ke dni [datum], nebylo po rozvodu jejich manželství vypořádáno dohodou bývalých manželů ani ve lhůtě 3 let od zániku společného jmění manželů nebyl podán k soudu návrh na vypořádání společného jmění manželů. Dle žalobce tedy nastala fikce s odkazem na ustanovení § 150 odst. 4 O. Z., že tyto nemovité věci jsou v podílovém spoluvlastnictví účastníků tohoto řízení a to v rozsahu jedné ideální neoddělené 1/4 ve vztahu k celku nemovitostí nabytých na základě kupní smlouvy ze dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou. V závěru své žaloby pak žalobce uvedl, že žalovaná byla rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], omezena ve svéprávnosti s tím, že jí byl jmenován hmotně právní opatrovník v osobě [anonymizována čtyři slova] [jméno] [celé jméno žalované]. Pokud jde o naléhavý právní zájem, pak k tomuto žalobce uvedl, že je potřeba chránit jeho vlastnické právo, když stávající zápis v katastru nemovitostí neodpovídá faktickým právním poměrům mezi účastníky a je třeba toto uvést do souladu. Rovněž žalobce uvedl, že uvedený stav nelze odstranit jinak než soudní žalobou, neboť žalovaná je v současné době omezena na svéprávnosti a účastníci tohoto řízení nemohou postupovat jinou cestou.

2. S odkazem na skutečnost, že v řízení bylo zjištěno, že žalovaná byla skutečně citovaným opatrovnickým rozsudkem [anonymizováno] soudu omezena na svéprávnosti, přičemž jejím opatrovníkem byla jmenována [anonymizována dvě slova] [role v řízení] tohoto řízení, soud usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] jmenoval žalované k zastupování v tomto řízení opatrovníka v osobě advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

3. Opatrovník k podané žalobě uvedl, že s podanou žalobou nemůže souhlasit z následujících důvodů. Opatrovník žalované vyjádřil podiv nad tím, že pokud je tvrzeno, že žalobce platil kupní cenu a angažoval se při podpisu kupní smlouvy s [jméno] [příjmení], proč tato byla sepsána výlučně ve prospěch žalované nikoliv ve prospěch SJM, jak tomu bylo například i při prodeji bytové jednotky, kterou měli manželé ve společném jmění manželů a kterou následně prodali. Tato skutečnost má o to větší důležitost pro posouzení celé věci, když žalobce tuto záležitost řeší s odstupem [anonymizováno] let ode dne rozvodu manželství s žalovanou a dokonce s odstupem [anonymizováno] let ode dne podpisu kupní smlouvy ze dne [datum]. Dle opatrovníka žalované nebylo ze strany žalobce řádně doloženo, že částky ve výši [částka] a [částka] byly použity právě na zaplacení kupní ceny určené v kupní smlouvě ze dne [datum]. Opatrovník dále uvedl, že žalobce žádným způsobem nevysvětlil, z jakých finančních prostředků pochází [částka], které byly v hotovosti vybrány dne [datum] z bankovního účtu, jelikož i kdyby bylo prokázáno, že tato částka byla použita na zaplacení části kupní ceny, není prokázáno, zda tyto finanční prostředky patřily do společného jmění manželů, když je zjevné, že tato částka není částkou, kterou žalobce spolu s žalovanou obdrželi jako kupní cenu za prodej jednotky v SJM žalobce a žalované na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum]. Je stejně tak dobře možné, že částka [částka] byla ve výlučném vlastnictví žalované. Opatrovník žalované dále uvedl, že pokud se žalobce podanou žalobou domáhá mimo jiné určení, že je podílovým spoluvlastníkem 1/4 – budovy bez č. p., č. e.: garáže postavené na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], pak k tomuto odkazuje na ve spise žalobcem předložené listiny a to zejména darovací smlouvy ze dne [datum] a [datum], ze kterých vyplývá, že žalovaná nabyla tuto samostatnou nemovitou věc s odkazem na tehdy platné právo do svého výlučného vlastnictví, kdy tato stavba – garáž ani nebyla předmětem kupní smlouvy ze dne [datum]. Již v této části žaloby je tedy žaloba nedůvodná, neboť tuto část nemovitosti nenabyli účastníci tohoto řízení do podílového spoluvlastnictví kupní smlouvou ze dne [datum] a to s odkazem i na přechodná ustanovení k občanskému zákoníku č. 89/2012 Sb., zejména ustanovení § 3055 a § 3054 občanského zákoníku. Je tedy tak zřejmé, že žalovaná nabyla tuto část nemovitosti – garáž darem a tato nemůže být ani předmětem tohoto řízení, neboť tato nemovitost v době, kdy byla nabyta, je s odkazem na přechodná ustanovení samostatnou stavbou (samostatnou nemovitou věcí), neboť pokud by soud dospěl k závěru, že žaloba je s odkazem na kupní smlouvu ze dne [datum] a tvrzení žalobce důvodná, pak je zcela evidentní, že pozemek pod garáží a garáž jako taková, jsou samostatnými právními věcmi ve smyslu přechodných ustanovení OZ.

4. K vyjádření opatrovníka poskytl žalobce repliku, ve které uvedl, že v žalobě podrobným způsobem popsal způsob úhrady kupní ceny a toto doložil listinami. Dále žalobce uvedl, že tyto skutečnosti ani prokazovat nemusí, když je potřeba vycházet z domněnky uvedené v ustanovení § 144 O. Z.

5. Při soudním jednání, které se ve věci uskutečnilo dne [datum], vzal žalobce žalobu částečně zpět ve vztahu k nemovitosti uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku. S ohledem na skutečnost, že k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před tím, než soud ve věci zahájil jednání, postupoval soud dle ustanovení § 96 odst. 1, 2, 3, 4 o. s. ř. a řízení v této části zastavil (výrok II. tohoto rozsudku). Souhlas opatrovníka s takovýmto úkonem nebyl potřeba, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před tím, než byla čtena žaloba.

6. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Z výpisu z katastru nemovitostí, který je založen ve spise na č. l. 7, se podává, že žalovaná je v katastru nemovitostí vedena jako výlučná vlastnice nemovitostí specifikovaných ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Rovněž bylo zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí, že součástí pozemku parc. [číslo] je stavba: bez č. p./č. e., garáž. Z darovací smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a paní [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaná nabyla do svého výlučného vlastnictví darem 1/2 nemovitostí specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku včetně garáže. Z darovací smlouvy uzavřené dne [datum] mezi paní [jméno] [příjmení] a žalovanou bylo zjištěno, že žalovaná nabyla na základě této darovací smlouvy do svého výlučného vlastnictví ideální 1/2 garáže postavené na pozemkové parcele [číslo] o výměře [výměra] zapsané na [list vlastnictví]. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi paní [jméno] [příjmení] a žalovanou bylo zjištěno, že žalovaná nabyla do svého vlastnictví 1/2 pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], [číslo] zahrada o výměře [výměra] a rodinného domu [adresa] na parc. [číslo] to vše v [katastrální uzemí] a obci [obec], zapsaných na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Z obsahu této kupní smlouvy soud dále zjistil, že žalovaná v této smlouvě prohlásila, že je vlastnicí druhé ideální 1/2 a současně nemovitosti užívá a že kupovanou ideální 1/2 od prodávající kupuje a přijímá. Pokud jde o způsob zaplacení kupní ceny, pak ten byl popsán a stanoven v bodě III. kupní smlouvy, ve kterém se uvádí, že strany se dohodly na kupní ceně ve výši [částka], která byla zaplacena tak, že částka [částka] měla být zaplacena v den podpisu kupní smlouvy v advokátní kanceláři [jméno] [příjmení] k rukám prodávající. Doplatek dohodnuté kupní ceny ve výši [částka] měl být zaplacen v hotovosti nesplátkově k rukám prodávající rovněž v advokátní kanceláři [jméno] [příjmení] ve lhůtě dohodnuté v závislosti na získání finančních prostředků kupující z prodeje jiné nemovitosti. Strany se v čl. IV. kupní smlouvy dohodly, že po zaplacení celé kupní ceny do konce roku 2006 s ujednáním v závislosti pro případ nesplnění této lhůty, propadnutí složené zálohy a po provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí v návaznosti na podání návrhu u katastrálního úřadu, jíž pominou veškerá práva a povinnosti a vzájemné závazky obou smluvních stran. Z obsahu kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi manželi [příjmení] (prodávající) a manželi [příjmení] (kupující) bylo zjištěno, že účastníci tohoto řízení uzavřeli kupní smlouvu na byt [číslo] zapsaný na [list vlastnictví], na základě které převedli vlastnické právo na tento byt na manžele [příjmení] s tím, že se dohodli na kupní ceně ve výši [částka], která měla být zaplacena následovně: část kupní ceny ve výši [částka] vložil ještě před podpisem této smlouvy kupující do úschovy [právnická osoba], část kupní ceny ve výši [částka] vloží kupující do 15 pracovních dnů od podpisu této smlouvy do úschovy zprostředkující osoby, část kupní ceny ve výši [částka] uhradí kupující do 15 pracovních dnů od podpisu této smlouvy z prostředků z hypotečního úvěru. Strany se dále v této smlouvě dohodly, že prodávající předají předmět koupě kupujícím ve lhůtě do 30. 11. 2006. Z výpisů ze sporožirového účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, že dne [datum] (tj. v den podpisu kupní smlouvy mezi žalovanou a paní [jméno] [příjmení]) byla vybrána z tohoto účtu částka ve výši [částka], dne [datum] došla na tento účet částka ve výši [částka] z účtu zprostředkovatele kupní smlouvy na byt [právnická osoba] a následně dne [datum] byla vybrána z tohoto účtu částka ve výši [částka]. Z obsahu rozvodového spisu [anonymizováno] soudu sp. zn. [spisová značka] účastníků tohoto řízení bylo zjištěno, že rozvodové řízení bylo zahájeno dne [datum] na návrh žalobce, který mimo jiné v návrhu na rozvod manželství uvedl, že manželé za trvání manželství bydleli v domě na adrese [ulice a číslo] s tím, že žalovaná měla vlastnit ideální polovinu z celku na tomto domě a druhá polovina z celku je ve společném jmění manželů. Žalobce v tomto návrhu na rozvod manželství uvádí, že mezi účastníky tohoto řízení v době podání návrhu nebylo prozatím vypořádáno společné jmění manželů s tím, že případnou písemnou dohodu o vypořádání SJM by účastníci rozvodového řízení soudu případně předložili. Manželství účastníků tohoto řízení bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum]. Z obsahu opatrovnického spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalovaná byla rozsudkem [anonymizováno] soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] omezena na svéprávnosti s tím, že hmotně právním opatrovníkem pro život žalované byla jmenována [anonymizována dvě slova] [role v řízení] tohoto řízení.

7. Soud k návrhu zástupce žalobce provedl účastnický výslech žalobce, který po poučení uvedl, že důvod, pro který nebyl uveden jako druhý kupující v kupní smlouvě ze dne [datum] byl ten, že žalobce měl v té době rizikové povolání a nechtěl vystavit rodinu riziku spočívajícímu v tom, že by případně mohli přijít o rodinný dům. Žalobce dále vyloučil, že by mezi účastníky tohoto řízení byl jakkoliv v minulosti modifikován rozsah společného jmění manželů či že by došlo k vypořádání společného jmění manželů dohodou či soudně. K dotazu soudu, z jakého důvodu nebyl podán návrh na vypořádání společného jmění manželů, žalobce uvedl, že spoléhal na to, že po 3 letech sám soud ve věci bez návrhu rozhodne o vypořádání společného jmění manželů. V tomto se však mýlil, následně svou mýlku zjistil, a když chtěl tuto problematiku řešit s manželkou, tak už to s ním manželka nechtěla dále nijak řešit. K dotazu soudu, jakým způsobem byl financován nákup 1/2 nemovitosti na základě kupní smlouvy z [datum] žalobce uvedl, že v té době končili účastníkům tohoto řízení stavební spoření u [anonymizováno], něco málo měli našetřeno ze svých prostředků a další příjmy pocházely například i z půjčky, kterou poskytovali autobazaru, a která jim vynesla nějaké další peněžní prostředky. Další část kupní ceny byla hrazena z prodeje nemovitosti a to prodeje bytu.

8. S ohledem na skutečnost a na tvrzení žalované, kdy opatrovník žalované tvrdil, že je dobře možné, že částka [částka] byla ve výlučném vlastnictví žalované, bylo opatrovníkovi žalované poskytnuto poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označil důkazy k prokázání těchto svých tvrzení a zároveň byl poučen o možnosti požádat soud o poskytnutí lhůty a o následcích neunesení důkazního břemene těchto svých tvrzení. K tomuto opatrovník žalované uvedl, že poučení soudu rozumí, avšak není schopen k tomuto procesnímu poučení označit žádné další důkazy, o lhůtu nepožádal. <i>9. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. (dále též jen„ OZ“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>10. Podle § 3036 OZ se podle dosavadních právních předpisů až do doby svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.</i> <i>11. Podle § 3054 OZ platí, že stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo stavby i vlastnické právo pozemku táž osoba.</i> <i>12. Podle § 3055 odst. 1 OZ platí, že stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Totéž platí o stavbě, která je ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku.</i> <i>13. Podle § 143 odst. 1, písm. a) O. Z. platí, že společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležící do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů a restituce majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.</i> <i>14. Podle § 144 O. Z. platí, že pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.</i> <i>15. Podle § 150 odst. 4 O. Z. platí, že nedošlo-li do 3 let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do 3 let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželů společných.</i> 16. K tomu, aby byl žalobce v tomto řízení úspěšný, musel řádně tvrdit a následně prokázat jednak svůj naléhavý právní zájem na žalobě na určení svého vlastnického práva a dále pak musel prokázat svá tvrzení, že nemovitosti, které označil ve výroku I. tohoto rozsudku, jsou v podílovém spoluvlastnictví účastníků tohoto řízení.

17. Pokud jde o naléhavý právní zájem, pak tento žalobce spatřoval zejména v té skutečnosti, že nemovitosti uvedené ve výroku I. jsou skutečně v podílovém spoluvlastnictví účastníků tohoto řízení, nicméně stav v katastru nemovitostí neodpovídá stavu faktickému, přičemž s odkazem na skutečnost, že žalovaná je v současné době omezena na svéprávnosti, pak žalobce nemá žádnou jinou možnost, jakým způsobem se domoci změny zápisu v katastru nemovitostí, která by odpovídala faktickému stavu. Soud se ztotožnil s právním názorem žalobce ohledně jeho naléhavého právního zájmu, kdy k tomuto soud dále odkazuje na judikaturu a to např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3245/2017 ze dne 20. 9. 2017, ze které vyplývá, že je-li v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti evidován jen jeden z bývalých manželů a druhý tvrdí, že věc je předmětem zaniklého, avšak dosud nevypořádané společného jmění manželů, může se domáhat určení, že nemovitosti jsou v zaniklém a dosud nevypořádaném společném jmění manželů. Pokud v průběhu řízení nastanou účinky zákonné domněnky vypořádání (§ 150 odst. 4 O. Z.), bude třeba žalobu změnit na určení, že věc je v podílovém spoluvlastnictví účastníků. Dále pak soud odkazuje na další sbírkové rozhodnutí, dle kterého platí, že je-li žalovaný zapsán v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník má žalobce naléhavý právní zájem na určení svého spoluvlastnického práva, neboť takové rozhodnutí soudu může být podkladem pro provedení změny zápisu v katastru nemovitostí (rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 10. 1994, sp. zn. 7 Co 2075, 2368/94/). Soud tedy dospěl k závěru, že v dané právní věci svědčí žalobci naléhavý právní zájem na určení toho, že je podílovým spoluvlastníkem nemovitostí specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť svého práva se nemůže v současné době domoci žádným jiným právem předvídaným způsobem. Rovněž i soud ve vztahu k otázce naléhavého právního zájmu je toho názoru, že je skutečně v zájmu vyšší spravedlnosti a Ústavou garantovaného práva na ochranu vlastnictví uvést současný stav zápisu v katastru nemovitostí do souladu se stavem faktickým. Opačný postup by byl vůči žalobci nepřiměřeně formalistický.

18. Ke druhému předpokladu, který musel žalobce v tomto řízení splnit, aby byla jeho žaloba shledána důvodnou a případně jí mohlo být vyhověno, spočívajícímu v jeho důkazním břemenu ohledně prokázání té skutečnosti, že nemovitosti uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku jsou skutečně v podílovém spoluvlastnictví účastníků tohoto řízení, soud uvádí následující. Skutková tvrzení žalobce o tom, že nemovitosti specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku jsou v podílovém spoluvlastnictví účastníků tohoto řízení, byla v řízení prokázána zejména kupní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi žalovanou a paní [jméno] [příjmení], na základě které převedla prodávající do vlastnictví žalované specifikované nemovitosti, nicméně s odkazem na ustanovení § 143 odst. 1, písm. a) O. Z. ve spojení s ustanovením § 144 O. Z., platí, že žalovaná tyto nemovitosti kupovala od paní [příjmení] za doby trvání manželství a má se pak za to, resp. platí zákonná domněnka vyslovená v § 144 O. Z., že tato část nemovitých věcí specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku byla nabyta právě do společného jmění manželů účastníků tohoto řízení. Nerozhodno, zda v kupní smlouvě ze dne [datum] byla uvedena toliko jako kupující pouze žalovaná, neboť tato byla v době uzavření kupní smlouvy v manželství se žalobcem a z tohoto důvodu byla část těchto nemovitých věcí nabyta do společného jmění manželů, neboť v řízení nebyl prokázán opak (§ 144 O. Z.). Soud nemá pochybnosti o tom, že tato část nemovitých věcí byla skutečně nabyta do společného jmění manželů z prostředků nacházejících se v SJM účastníků tohoto řízení a to právě s ohledem na k důkazu provedené kupní smlouvy a předložené výpisy z bankovních žalobce, ze kterých bylo zjištěno, že v den podpisu kupní smlouvy byly z účtu vedeného na jméno žalobce vybrány finanční prostředky ve výši [částka], tj. finanční prostředky, které byly ve společném jmění manželů, a to právě v den podpisu kupní smlouvy, přičemž v kupní smlouvě se potvrzuje, že částka [částka] byla použita na úhradu části kupní ceny. Rovněž pak soud dovozuje, že celá kupní cena byla zaplacena z prostředků nacházejících se ve společném jmění manželů i s ohledem na druhý výběr z účtu, který byl uskutečněn poté, co na účet došla zbylá část kupní ceny za prodej bytu, který měli účastníci tohoto řízení ve společném jmění manželů, kdy dne [datum], tj. několik dní poté, co na tento účet přišla částka [částka], byla vybrána částka ve výši [částka] představující právě doplatek kupní ceny z kupní smlouvy z [datum]. Soud uvěřil skutkovým tvrzením žalobce i s odkazem na obsah písemného návrhu na rozvod manželství, ve kterém žalobce již v roce [rok] uvádí, že účastníci tohoto řízení mají nemovitosti ve společném jmění manželů, přičemž z obsahu rozvodového spisu se nikde neuvádí ničeho o tom, že by žalovaná toto tvrzení žalobce jakýmkoliv způsobem sporovala. Dále pak soud odkazuje na procesní poučení dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. poskytnuté opatrovníkovi žalované vztahující se k částce [částka], jímž chtěl opatrovník prokazovat právě opak toho (§ 144 O. Z.), že nemovitosti by eventuálně mohly být ve výlučném vlastnictví žalované s odkazem na to, že sporoval původ těchto peněž, kterými měla být uhrazena kupní cena. Opatrovník žalované v tomto rozsahu však neunesl důkazní břemeno, kdy soud má navíc za to, že tato tvrzení opatrovníka byla zcela hodnověrným způsobem vyvrácena právě kupní smlouvou ze dne [datum], kupní smlouvou ze dne [datum], výpisem z účtu vedeného na jméno žalobce a obsahem návrhu na rozvod manželství.

19. Shrne-li tedy soud shora uvedené, dospěl soud k jednoznačnému závěru, že nemovitosti uvedené ve výroku I. byly v rozsahu jedné ideální poloviny (1/2) nabyty do společného jmění účastníků tohoto řízení, tj. v té době byl právní režim těchto nemovitostí takový, že žalovaná byla do doby uzavření kupní smlouvy ze dne [datum] výlučným vlastníkem 1/2 těchto nemovitostí a zbylá 1/2 těchto nemovitostí byla na základě kupní smlouvy ze dne [datum] ve společném jmění manželů. S ohledem na skutečnost, že následně došlo k rozvodu manželství a v době 3 let od právní moci rozvodu manželství, nebyl podán k soudu návrh na vypořádání společného jmění manželů, uplatnila se fikce podle § 150 odst. 4 O. Z. spočívající v tom, že 1/2 těchto nemovitostí, kterou měli manželé ve společném jmění manželů, spadla do podílového spoluvlastnictví účastníků tohoto řízení. Z uvedeného pak tedy vyplývá ve vztahu k nemovitostem specifikovaných ve výroku I., že žalobce je podílovým spoluvlastníkem ve výši 1/4 těchto nemovitostí a žalovaná je podílovým spoluvlastníkem 3/4 ve vztahu k těmto nemovitým věcem specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku. Pokud jde o výrok II. vztahující se ke garáži, pak k této soud pro to, aby odstranil jakékoliv pochybnosti jak už ve vztahu k zápisu do katastru nemovitostí, tak i pochybností, které panovaly mezi účastníky tohoto řízení, uvádí, že garáž nikdy nebyla ve společném jmění manželů, neboť tuto stavbu postavenou na parc. [číslo] nabyla žalovaná za trvání manželství do svého výlučného vlastnictví na základě darovacích smluv uzavřených s [anonymizováno] [role v řízení], kdy se jednalo o darovací smlouvy ze dne [datum] a [datum], tj. garáž s odkazem na přechodná ustanovení, zejména pak odkazem na ustanovení § 3055 odst. 1 OZ je samostatnou věcí, kdy nespadla pod režim § 3054 OZ, tj. je nutno ji posuzovat jako věc samostatnou stojící na samostatném pozemku.

20. S ohledem na shora uvedené skutečnosti pak tedy dospěl soud k závěru, že ze strany žalobce byly oba dva předpoklady pro vyhovění jeho žalobě specifikované v bodě 16 naplněny, soud proto shledal žalobu důvodnou a v rozsahu specifikovaném ve výroku I. jí vyhověl.

21. Výrok III. tohoto rozsudku se opírá o ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého by měl z převážné části úspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu jeho úspěchu po odečtení jeho neúspěchu. Žalobce se však práva na náhradu nákladů řízení výslovně při jednání vzdal, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

22. Výrok IV. tohoto rozsudku je odůvodněn § 148 odst. 1, podle kterého platí, že stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalovaná byla v převážné výši neúspěšná a i s ohledem na skutečnost, že žalované byl ustanoven kolizní opatrovník s ohledem na osobu hmotně právního opatrovníka (dcery účastníků řízení), pak soud rozhodl tak, že České republice nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení s ohledem na okolnosti projednávaného případu.