36 C 4/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky ve výši 34 332 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 31 868 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně jdoucí z částky 7 504 Kč od 9. 10. 2018 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně jdoucí z částky 21 274 Kč od 4. 11. 2018 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně jdoucí z částky 498 Kč od 27. 12. 2018 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně jdoucí z částky 2 592 Kč od 13. 10. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 117 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 34 332 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyni byla ve zdravotnickém zařízení žalované poskytnuta zdravotní péče ve dnech anonymizováno – datum na anonymizováno klinice. Vzhledem k tomu, že žalovaná nebyla v období, kdy jí byla zdravotní péče poskytnuta, zdravotně pojištěna, je povinna poskytnutou péči uhradit z vlastních prostředků. Za poskytnutou zdravotní péči za předmětné období byla žalované vystavena dne 16. 1. 2019 faktura číslo na částku 2 464 Kč se splatností dne 15. 2. 2019. Žalovaná je zároveň matkou nezletilého jméno příjmení, narozeného datum, kterému byla ve anonymizováno nemocnici obec poskytnuta zdravotní péče ve dnech anonymizováno – datum v souvislosti s jeho narozením a dále mu byla poskytnuta zdravotní péče ve dnech anonymizováno – datum. Jelikož rovněž i žalovaný nebyl v období, kdy mu byla zdravotní péče poskytnuta, zdravotně pojištěn, je povinen poskytnutou péči uhradit z vlastních prostředků. S ohledem na skutečnost, že dle judikatury jsou to především zákonní zástupci nezletilého dítěte, kteří za něj nesou finanční odpovědnost (k tomu srov. nálezy Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1775/14 ze dne 15. 2. 2017, dále také II. ÚS 728/15 ze dne 16. 9. 2015), je k úhradě této péče povinna žalovaná jako matka nezletilého. Za poskytnutou zdravotní péči za předmětná období byly vystaveny faktury číslo na částku 7 504 Kč se splatností 8. 10. 2018, která byla žalované doručena proti jejímu podpisu, jak vyplývá z jejího podpisu na předmětné faktuře; faktura číslo na částku 21 274 Kč se splatností 3. 11. 2018, která byla rovněž doručena žalované proti jejímu podpisu, jak vyplývá z jejího podpisu na přiložené faktuře; dále v souvislosti s anonymizována dvě slova provedeným ve anonymizováno nemocnici, byla vystavena faktura na částku ve výši 498 Kč se splatností dne 26. 12. 2018. Žalovaná byla v souvislosti s hospitalizací nezletilého syna jméno příjmení ve dnech anonymizováno – datum přijata jako doprovod dítěte s ohledem na skutečnost, že nezletilý nebyl v tuto dobu účasten zdravotního pojištění, vznikla jí povinnost úhrady doprovodu. Za pobyt na anonymizováno klinice byla proto žalované vystavena faktura číslo na částku 2 592 Kč se splatností dne 12. 10. 2018 Poslední dvě faktury byly žalované doručovány na jí uvedenou adresu prostřednictvím pošty. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná dostala do prodlení, když shora uvedená vyúčtování neuhradila ve lhůtě splatnosti, požaduje žalobkyně rovněž úhradu zákonných úroků z prodlení. V doplnění žalobních tvrzení ze dne 17. 1. 2020 žalobkyně doplnila, že rovněž vystavená vyúčtování po žalované urgovala upomínkami č. anonymizováno.

2. S ohledem na skutečnost, že se nepodařilo zjistit pobyt žalované na území České republiky, byl žalované ustanoven opatrovník v podobě advokáta anonymizováno jméno příjmení, jak vyplývá z usnesení zdejšího soudu č. j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum. Opatrovník k podané žalobě uvedl, že by se soud v první řadě měl zabývat otázkou pasivní legitimace žalované a dále i tím, zda není žalovaná zdravotně pojištěna ve země a zda není na místě nárok uplatňovat po anonymizováno zdravotní pojišťovně. Rovněž by se soud měl zabývat i tím, zda je žalovaná odpovědná za nárok, který žalobkyni vznikl za nezletilým synem žalované jméno příjmení. Pokud jde o důkazní řízení, pak rovněž navrhl, aby se soud v rámci důkazního řízení zabýval i tím, zda nárok žalobkyně v tvrzené výši vyplývá z jí předložených listin.

3. Žalobkyně v reakci na vyjádření opatrovníka uvedla, že uplatněný nárok vyplývá z předložených listin, které soudu předložila spolu se žalobou. Dále pak žalobkyně podáním doručeným soudu dne 5. 2. 2021 uvedla, že prověřila zdravotní pojištění žalované v pojišťovně anonymizováno, která žalobkyni poskytla náhradní certifikát žalované, kdy na základě náhradního certifikátu žalobkyně stornovala žalované fakturu číslo v hodnotě 2 464 Kč a v tomto rozsahu vzala žalobu částečně zpět vč. požadovaného příslušenství. Žalobkyně dále uvedla, že se dotazovala na pojištění syna žalované, kdy bylo zjištěno, že syn žalované nebyl v rozhodné době pojištěn. Ve vztahu k náhradnímu certifikátu žalobkyně uvedla, že smyslem tohoto certifikátu je zajistit držiteli lékařsky nezbytnou zdravotní péči s přihlédnutím k povaze dávek a předpokládané době pobytu na území ČR. Péče musí být poskytnuta tak, aby se pacient nemusel do státu pojištění vracet předčasně. Toto potvrzení neopravňuje k čerpání péče od české zdravotní pojišťovny, pokud sem pacient vycestoval pouze za účelem jejího poskytnutí. Žalobkyně pak s ohledem na tyto skutečnosti uvedla, že pokud jde o lékařskou péči poskytnutou synu žalované, pak se náhradní certifikát na toto nevztahuje, neboť nebylo zjištěno, že by syn žalované byl zdravotně pojištěn. Pokud jde o částku ve výši 2 592 Kč, pak k tomuto uvedla, že se jedná o částku, kterou byla povinna uhradit z titulu její hospitalizace jako doprovod nezletilého dítěte, tj. vztahující se k povinnosti, která by jí byla i tak ukládána, neboť se na tuto nevztahuje rozsah zdravotního pojištění. Dále pak v závěru uvedla, že si žalovaná musela být vědoma skutečnosti, že poskytnutí zdravotní péče na země, respektive v České republice není zdarma a jako takovou je povinna uhradit z vlastních prostředků či být zdravotně pojištěna, což nelze zaměňovat s náhradním certifikátem a nezbytnou zdravotní péčí.

4. Usnesením zdejšího soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí bylo řízení o zaplacení částky 2 464 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 464 Kč jdoucím od 16. 2. 2019 do zaplacení, zastaveno z důvodu částečného zpětvzetí žaloby. Toto usnesení nabylo právní moci dne 11. 8. 2021.

5. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně vystavila žalované fakturu číslo dne 4. 10. 2018, která byla splatná dne 12. 10. 2018 na částku 2 592 Kč a to z důvodu uhrazení pobytu průvodce nezletilého v jejím zdravotnickém zařízení. Dále pak žalobkyně vystavila žalované fakturu číslo dne 8. 9. 2018, která byla splatná dne 8. 10. 2018 na částku ve výši 7 504 Kč, která byla vystavena v souvislosti se zdravotní péčí, která byla poskytnuta nezletilému synovi žalované. Pokud jde o jednotlivé úkony, za které zde žalobkyně vyčíslila tuto částku, pak se jedná o úkony na úseku anonymizována dvě slova v období datum - datum, anonymizováno ambulance, anonymizováno na anonymizováno, anonymizována dvě slova v anonymizována tři slova a anonymizováno oddělení. Konkrétní provedená vyšetření a výkony žalobkyně jsou pak specifikována v příloze k faktuře. Tuto fakturu žalovaná převzala proti svému podpisu. Další fakturou číslo ze dne 4. 10. 2018 s datem splatnosti 3. 11. 2018, která byla převzata proti podpisu žalované, žalobkyně vyúčtovala žalobkyni za péči o jejího nezletilého syna jméno příjmení v období datum – datum za poskytnutou zdravotní péči částku ve výši 21 274 Kč. Pokud jde o jednotlivé zdravotnické úkony, které byly poskytnuty nezletilému synovi žalované, pak si soud pro stručnost dovoluje odkázat na přílohu k faktuře číslo za období datum – datum, ze kterého vyplývá, že nezletilý syn žalované byl v tomto období hospitalizován ve zdravotnickém zařízení žalobkyně se anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova s tím, že mu byly poskytnuty zdravotnické úkony tam popsané. Fakturou číslo vystavenou dne 13. 12. 2018 a splatnou dnem 26. 12. 2018 byl žalované vystaven daňový doklad na úhradu částky 498 Kč za anonymizována dvě slova, který byl proveden u nezletilého syna jméno příjmení. Pokud jde o faktury číslo pak k těmto se konstatuje, že tyto byly dle předložených poštovních archů na č. l. 41, 42, 43 zasílány žalované na adresu uvedenou ve zdravotnických zprávách. Z lékařských zpráv provedených k důkazu v tomto řízení a založených ve spise na č. l. 13-16 bylo zjištěno, že žalovaná byla přijata do lékařského zařízení žalobkyně na anonymizována dvě slova dne datum a to k plánovému anonymizována dvě slova. Z propouštěcí zprávy bylo zjištěno, že byla hospitalizována na oddělení anonymizována dvě slova od datum do datum, kdy uvedla jako zaměstnání: v domácnosti s tím, že pokud jde o její adresu pro doručování, pak zde uváděla jak adresu v České republice (ulice a číslo) tak i adresu ve země (jméno anonymizováno číslo), tj. adresy, na které následně žalobkyně zasílala výzvy a faktury k úhradě. Z další lékařské zprávy ze dne 4. 10. 2018 bylo zjištěno, že nezletilý syn žalované byl hospitalizován ve anonymizováno nemocnici v obec v období datum – datum na anonymizováno klinice pro anonymizována dvě slova z anonymizováno. Upomínkami číslo anonymizováno a anonymizováno byla žalovaná opakovaně vyzývána k zaplacení dlužné částky. Z rodného listu založeného na č. l. 65 bylo zjištěno, že žalovaná je matkou nezletilého syna jméno příjmení, narozeného datum. Ze zpráv založených ve spise k pobytu žalované bylo zjištěno, že žalovaná se minimálně od roku rok zdržuje na území České republiky, avšak pokud jde o bližší místo jejího pobytu, pak toto nebylo zjištěno, žalovaná je anonymizováno státní příslušnicí (zejména sdělením anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova v anonymizováno na č. l. 86 se dne 28. 8. 2020, sdělení OAMP založená ve spise). Z náhradního certifikátu k evropskému průkazu zdravotního pojištění založeného ve spise na č. l. 119 bylo zjištěno, že byl vystaven náhradní certifikát k evropskému průkazu pojišťovnou anonymizováno. K tomuto anonymizována dvě slova podala potvrzení, ve kterém uvedla, že žalovaná měla v období datum – datum podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004 nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči s přihlédnutím k povaze dávek a předpokládané době pobytu na území ČR. Péče musí být poskytnuta tak, aby se pacient nemusel do státu pojištění vracet předčasně. K dotazu soudu anonymizováno uvedla, že náhradní certifikát se vztahuje pouze k lékařsky nezbytné zdravotní péči s tím, že se nevztahuje na situace, kdy cílem poskytnutých zdravotních služeb není nezbytnost její poskytnutí. Další důkazy nebyly navrhovány a tudíž ani prováděny k důkazu.

6. Podle § 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, platí, že pojištěncem podle tohoto zákona je osoba, která: a) má trvalý pobyt na území České republiky, nebo b) nemá trvalý pobyt na území České republiky, pokud je zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky.

7. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, je lůžková péče zdravotní péčí, kterou nelze poskytnout ambulantně a pro její poskytnutí je nezbytná hospitalizace pacienta. Lůžková péče musí být poskytována v rámci nepřetržitého provozu.

8. Podle § 41 odst. 1, písm. c) téhož zákona je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen a) dodržovat navržený individuálně léčebný postup, pokud k poskytování zdravotních služeb vyslovil souhlas, b) řídit se vnitřním řádem, c) uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.

9. Podle čl. 19 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu č. 883/2004 platí, že nestanoví-li odst. 2 jinak, pojištěná osoba a její rodinní příslušníci pobývající v jiném členském státě než příslušném členském státě, mají nárok na věcné dávky, které se stanou nezbytnými ze zdravotních důvodů během jejich pobytu, s přihlédnutím k povaze těchto dávek a k očekáváné délce pobytu. Tyto dávky poskytuje instituce místa pobytu jménem příslušné instituce v souladu s právními předpisy, které uplatňuje tak, jako by dotyčné osoby byly podle uvedených právních předpisů pojištěny.

10. Podle čl. 25 odst. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady platí, že věcné dávky uvedené v čl. 19 odst. 1 základního nařízení se vztahují k věcným dávkám poskytovaným v členském státě pobytu v souladu s jeho právními předpisy a nezbytným ze zdravotních důvodů s cílem zabránit tomu, aby byla pojištěná osoba nucena vrátit se před koncem plánované doby pobytu do příslušného členského státu, aby se zde podrobila nezbytnému léčení.

11. Podle § 858 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., platí, že rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění; vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud.

12. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je po jejím částečném zpětvzetí žaloby v plném rozsahu důvodná. Jako první rozhodnou skutečnost si soud musel postavit na jisto pasivní legitimaci žalované. Z četných rozhodnutí Ústavního soudu České republiky (mimo jiné sp. zn. I. ÚS 1775/14 a sp. zn. II. ÚS 728/15) podepsaný soud dovozuje, že to jsou především zákonní zástupci nezletilého, kteří za nezletilé dítě nesou odpovědnost s tím, že nikoliv dítě, ale zpravidla jeho zákonný zástupce rozhoduje o tom, zda dítě využije zdravotnických služeb. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě je pasivně legitimován právě rodič nezletilého dítěte ve vztahu k nároku žalobkyně na zaplacení za poskytnutou zdravotní péči nezletilému synovi, neboť je to právě rodič, který rozhoduje o tom, zda dítě využije zdravotnických služeb, samo dítě v takto nízkém věku stěží rozpozná, zda skutečně zdravotnický zásah potřebuje či nikoliv a je to právě jeho rodič, který činí takové rozhodnutí mající následky následné povinnosti uhradit za poskytnutou zdravotnickou péči ekvivalentní peněžité plnění, pročež je to tedy právě rodič, který je odpovědný i za následky spojené s případným nezaplacením poskytnutých zdravotnických služeb. Za tohoto stavu a po zjištění toho, že žalovaná je matkou v rozhodné době zdravotně nepojištěného nezletilého jméno příjmení, narozeného datum, kterému byla poskytnuta zdravotnická péče dle vystavených faktur znějících na částky 7 504 Kč, 21 274 Kč a 498 Kč, soud dospěl k závěru, že to je žalovaná, která je odpovědna za případné neplnění takovýchto finančních povinností. Pokud jde o částku ve výši 2 592 Kč, pak zde soud dovozuje přímou odpovědnost žalované k zaplacení této částky, neboť v tomto rozsahu byla zdravotnická péče spočívající v poskytnutí lůžka za období, kdy byla nezletilému poskytována zdravotní péče, žalované, je tato povinna zaplatit tuto částku. Pokud jde o rozsah poskytnuté zdravotnické péče nezletilému, pak v tomto rozsahu soud odkazuje na popsané zdravotnické úkony v přílohách k daňovým dokladům, kde je jednoznačně a zcela zřetelným způsobem popsána zdravotnická péče, která byla nezletilému synovi žalované jméno příjmení v těch kterých obdobích popsaných v bodě 1. tohoto rozsudku a zjištěných v rámci dokazování poskytnuta. S odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení je pak soud rovněž toho názoru, že v daném případě se nejednalo o lékařsky nezbytně poskytovanou zdravotní péči tak, aby tato byla fundována způsobem uvedeným ve shora citovaných evropských právních předpisech, neboť z lékařských zpráv a z obsahu celého spisu bylo zjištěno, že žalovaná v té době dlouhodobě pobývala na území České republiky (nejméně od roku rok), kdy navíc byla přijata k plánovanému anonymizována dvě slova a v té době byla v domácnosti, a nelze tedy dospět k závěru, že by se jednalo o lékařsky nezbytnou zdravotní péči, která byla jí, resp. jejímu nezletilému synovi následně poskytována, když je soud přesvědčen o tom, že se jedná o lékařskou péči, která zde byla poskytována v režimu běžně poskytované lékařské péče, avšak to vše za situace, kdy takováto lékařská péče byla poskytována příslušníkovi jiného členského státu a to vše za situace osobě, která nebyla účastna českého zdravotního pojištění a na území ČR pobývala dlouhodobě bez platně zde platně sjednaného zdravotního pojištění. Současně pak nebylo ani zjištěno, že by pojištěnec, resp. žalovaná splňovala náležitosti uvedené v § 2 zákona č. 48/1997 Sb., pročež je povinna dle § 41 odst. 1 písm. c) shora citovaného zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, uhradit žalobkyni částky za poskytnuté lékařské služby, či že by přihlásila svého nezletilého syna ke zdravotnímu pojištění. Pokud jde o lhůtu splatnosti, pak zde soud odkazuje na lhůty splatnosti uvedené v daňových dokladech s tím, že bylo zjištěno, že žalovaná tyto své povinnosti v tam uvedených daňových dokladech nesplnila ve lhůtě splatnosti, pročež je podle § 1970 ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. povinna uhradit žalobkyni rovněž i zákonný úrok z prodlení, jehož výše odpovídá citovanému nařízení vlády.

13. Výrok II. tohoto rozsudku je odůvodněn ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého platí, že i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch poměrně nepatrné části nebo záviselo rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně byla neúspěšná, co do částečného zpětvzetí žaloby o částku, o kterou bylo následně řízení zastaveno, nicméně jedná se o zcela nepatrnou část předmětu řízení, a proto bylo žalobkyni přiznáno plné právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně, která nebyla v řízení zastoupena zástupcem ve smyslu ust. § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložila výši svých hotových výdajů, ve výši 2 117 Kč pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 717 Kč a dále 4 úkonů právních služby po 100 Kč (tj. celkem 400 Kč) dle § 1, § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za zaslání předžalobní upomínky, sepis podání ve věci samé – žaloby, sepis repliky k vyjádření opatrovníka a účast na ústním jednání soudu dne 11. 2. 2022.

14. O právu státu na náhradu nákladů řízení, které stát hradil sestávající z odměny ustanoveného opatrovníka (advokáta) žalované, soud nerozhodoval s odkazem na ust. § 149 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovaná byla v tomto řízení neúspěšná.

15. O lhůtách plnění rozhodoval soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a ke splnění všech povinností vyplývajících žalované z tohoto rozhodnutí stanovil žalované obecnou třídenní lhůtu ke splnění jejích povinností. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.