36 C 42/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený opatrovníkem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa o vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit a vyklizený byt předat žalobci, kdy se jedná o byt [číslo] o velikosti [anonymizováno] o celkové výměře [anonymizováno] m² včetně sklepní kóje umístěný ve [anonymizováno] nadzemním podlaží domu číslo popisné [anonymizováno] na adrese [adresa] [anonymizována dvě slova], stavba je součástí pozemku parcelní [číslo] nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] a [územní celek], to vše do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám zástupce žalobce na náhradě nákladů řízení částku ve výši 5 900 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost vyklidit byt specifikovaný ve výroku I. tohoto rozsudku, jehož je vlastníkem. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 23. 1. 2013 uzavřena nájemní smlouva č. [rok] [číslo], jejímž předmětem byl specifikovaný byt. Dle čl. VIII. 1 nájemní smlouvy byl nájem uzavřen na dobu určitou od 1. 2. 2013 do 30. 9. 2014 s tím, že pokud neoznámí pronajímatel nájemci písemně do 30 dnů před dnem ukončení nájmu, že trvá na ukončení nájemní smlouvy, obnovuje se nájemní smlouva za týchž podmínek, za jakých byla sjednána původně, přičemž se nájem obnovuje vždy na dobu dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Žalované bylo dne 17. 6. 2019 doručeno oznámení o ukončení nájemního vztahu uplynutím doby určité. Nájem tak skončil uplynutím doby určité, a to ke dni 30. 9. 2019. Žalovaná tak od 1. 10. 2019 užívá předmětný byt bez právního důvodu, byt nevyklidila a nepředala jej žalobci, a to ani po výzvě k vyklizení a předání bytu, která byla žalované doručena dne 4. 12. 2019. Nad rámec pak žalobce uvedl, že žalovaná v průběhu nájmu porušovala své povinnosti plynoucí z nájemní smlouvy, kdy neudržovala po dobu nájmu náležitý pořádek v domě, byt zamořila štěnicemi a umožnila pronajatý byt bez nahlášení užívat třetí osobě.

2. Rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla žalovaná omezena na svéprávnosti. Opatrovníkem žalované byla jmenována její dcera [jméno] [celé jméno žalované].

3. Žalovaná prostřednictvím své zástupkyně k podané žalobě uvedla, že s podanou žalobou nesouhlasí. Žalovaná prostřednictvím své zástupkyně při ústním jednání, které se ve věci konalo dne 26. 5. 2021, uvedla, že pokud jí bylo v minulosti doručováno oznámení o ukončení nájemního vztahu, pak nutno vzít v potaz, že žalovaná v té době neměla opatrovnici a je otázkou, zda již v době doručování této listiny nebyla narušena její svéprávnost a tedy zda byla žalovaná schopna chápat obsah této výzvy a dalších následků, pročež by bylo takové právní jednání stiženo neplatností a navrhla zpracovat znalecký posudek ke zjištění, zda byla žalovaná pochopit obsah a následky doručované písemnosti. Žalobce k této námitce žalované uvedl, že rozsudek, jímž byla svéprávnost žalované omezena, je konstitutivní s účinky ex nunc a nevztahuje se na jednostranné právní jednání žalobce vůči žalované. Opatrovnice žalované a žalovaná v průběhu jednání uvedly, že dosud obě dvě obývají předmětný byt.

4. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Strany mezi sebou uzavřely dne 23. 1. 2013 nájemní smlouvu č. [rok] [číslo] na základě které pronajal žalobce žalované byt specifikovaný ve výroku I. tohoto rozsudku. Dle čl. VIII. odst. 1 nájemní smlouvy byla smlouva uzavřena na dobu určitou do 30. 9. 2014 s automatickou prolongací nájemní smlouvy na dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v případě, že neoznámí pronajímatel nájemci písemně do 30 dnů před dnem ukončení nájmu, že trvá na ukončení nájemní smlouvy. Oznámením o ukončení nájemního vztahu uplynutím doby určité ze dne 11. 6. 2019 oznámil žalobce žalované, že trvá na ukončení nájemní smlouvy ke dni 30. 9. 2019 a současně vyzval žalovanou, aby do 30. 9. 2019 byt vyklidila a odevzdala žalobci. Z přiložené doručenky je patrné, že žalovaná oznámení převzala proti svému podpisu dne 17. 6. 2019. Předžalobní výzvou ze dne 2. 12. 2019 byla žalovaná opakovaně vyzvána k vyklizení a opuštění bytu, výzvu převzala žalovaná proti svému podpisu dne 4. 12. 2019. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem předmětného bytu. Ze zápisů z místního šetření ze dne 30. 4. 2019 a 27. 6. 2019 vyplývá, že v bytě obývaném žalovanou se zdržoval cizí muž, z bytu se ozýval nadměrný hluk. Rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla žalovaná omezena na svéprávnosti. Opatrovníkem žalované byla jmenována její dcera [jméno] [celé jméno žalované]. Z obsahu tohoto rozsudku bylo zjištěno, že opatrovnické řízení bylo zahájeno dne 3. 9. 2019 návrhem bratra žalované. Z obsahu rozsudku dále vyplývá, že žalovaná trpí [anonymizována tři slova], kdy se jedná o vrozený defekt intelektových schopností, který je trvalého rázu projevující se hlavně povrchním myšlením, narušením úsudku, nedostatečným odhadováním vývoje situací, neschopností uvažovat v širších souvislostech a sociální neobratností. Její osobnost je nevyzrálá, se sklony k impulsivní reaktivitě, schopnost samostatně jednat je narušena ve většině právních oblastí. Žalovaná není schopna samostatně rozhodovat, domýšlet důsledky svých rozhodnutí, svým okolím je snadno ovlivnitelná. Čtení, psaní a počítání neovládá v dostatečném rozsahu, nezná hodnotu peněz, nemá přehled o pravidelných závazcích, svoji finanční situaci umí posoudit jen v omezeném rozsahu. Není schopna rozumět obsahu a důsledkům smluvních ujednání.

5. Důkazní návrh žalované na zpracování znaleckého posudku k posouzení svéprávnosti žalované v době doručování oznámení ze dne 11. 6. 2019 a zjištění, zda byla žalovaná schopna pochopit obsah doručované písemnosti, soud pro nadbytečnost zamítl. K tomuto soud dále uvádí, že žalované nebyla doručována výpověď z nájmu bytu, proti které by se žalovaná mohla bránit (srov. ust. § 2286 odst. 2 a § 2290 občanského zákoníku), ale bylo jí toliko pouze sdělováno, že žalobce již nechce prodlužovat nájemní smlouvu na dobu určitou. Proti takovémuto jednostrannému právnímu jednání žalobce není možná žádná právní obrana, navíc tímto právním jednáním vyjadřuje svou vůli žalobce, nikoliv žalovaná, a námitka žalované, že nelze vyloučit, že již v té době byla narušena její svéprávnost, že nemohla posoudit následky takovéhoto úkonu či snad že toto nebylo doručeno jejímu opatrovníkovi, jsou liché, neboť proti takovémuto oznámení není možná žádná právní obrana. Takovýmto právním jednáním žalobce pouze vylučuje prolongaci nájemního vztahu. Navíc je nutno mít na paměti, že nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou a že žalobce tuto výzvu doručil žalované v době, kdy ještě ani nebylo zahájeno opatrovnické řízení a žalobce tudíž ani nemohl vědět či snad předpokládat, že žalovaná trpí [anonymizována dvě slova] narušující její svéprávnost. Opačný přístup by byl vůči žalobci nepřiměřeně tvrdý. <i>6. Podle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník“) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.</i> <i>7. Podle § 1042 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.</i> <i>8. Podle § 2201 občanského zákoníku se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>9. Podle § 2292 občanského zákoníku nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání.</i> <i>10. Podle § 685 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále též jen o. z.) nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání.</i> <i>11. Podle § 710 odst. 3 o. z. platí, že v případě, že nájem bytu byl sjednán na dobu určitou, skončí také uplynutím této doby.</i> 12. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobcem a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o nájmu bytu dle ustanovení § 685 odst. 1 a následujících o. z., na jejímž základě žalovaná užívala shora uvedený byt. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou s možností automatické prolongace na dobu 12 měsíců, pokud pronajímatel nesdělí ve lhůtě nejméně 30 dnů od skončení nájmu, že trvá na ukončení nájemního vztahu. S ohledem na datum uzavření nájemní smlouvy je zřejmé že v minulosti skutečně došlo opakovaně k prolongaci nájemního vztahu vždy o 12 měsíců, nicméně oznámením ze dne 11. 6. 2019 doručeným žalované dne 17. 6. 2019 bylo v řízení prokázáno, že žalobce oznámil žalované, že trvá na ukončení nájemního vztahu k 30. 9. 2019, tj. toto ukončení bylo žalované doručeno do její sféry ve lhůtě 30 dnů od skončení předchozí doby (tj. do 30 dnů do 30. 9. 2019). Tímto jednostranným právním jednáním ze strany žalobce došlo k platnému ukončení nájmu uplynutím doby určité dnem 30. 9. 2019 a žalované vznikla povinnost k tomuto datu v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními občanského zákoníku vyklidit a vyklizený byt předat žalobci. Skutečnost, že žalovaná dosud předmětný byt nevyklidila a nepředala, nebyla nikým v řízení sporována a navíc vyplývá i z prohlášení žalované a její opatrovnice při ústním jednání. Pokud jde o námitky žalované vznesené v průběhu jednání, pak zde soud odkazuje na bod 5 tohoto rozsudku, kde se soud s těmito námitkami již vypořádal. Soud proto žalobě vyhověl.

13. Žalobce má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, jež spočívají v soudním poplatku zaplaceném ve výši 5 000 Kč a v paušální náhradě hotových výdajů nezastoupeného účastníka za 3 úkony po 300 Kč (sepis výzvy k opuštění a odevzdání bytu – předžalobní upomínky ze dne 2. 12. 2019, podání žaloby a účast při jednání) podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v celkové výši 900 Kč, a celkem činí 5 900 Kč; tuto částku je třeba zaplatit k rukám žalobcova zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Statutární město Plzeň má svůj odbor právní a legislativní. Soud proto neshledal náklady žalobce za zastoupení advokátem jako náklady účelně vynaložené a s odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 2077/14, které následně odkazuje i na nálezy I. ÚS 2929/07, I. ÚS 1452/09 a IV. ÚS 1087/09, včetně III. ÚS 2984/09, pak soud žalobci náklady řízení za právní zastoupení advokátem nepřiznal.

14. Ke splnění povinností uložených žalované soudem stanovil soud s ohledem na specifičnost tohoto řízení a současnou zdravotní situaci v ČR žalované delší pariční lhůtu oproti běžné 15 denní lhůtě tak, aby byla schopna si zajistit nové bydlení to vše v souladu s ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.