36 C 50/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 35 001 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 1 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 35 000 Kč s úrokem ve výši 21,55 % ročně z částky 30 000 Kč jdoucím od 26. 12. 2025 do 26. 3. 2026, s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 30 000 Kč jdoucím od 27. 3. 2026 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 30 000 Kč jdoucím od 26. 12. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 4 655 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 35 001 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrocích I. tohoto rozsudku a nahradit jí náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že: „Žalobce je poskytovatelem spotřebitelského úvěru, který v souladu s ustanovením § 169 odst. 1) zákona č. 257/2016Sb. o spotřebitelském úvěru (dále i jen „ZoSÚ“) je oprávněn tuto činnost poskytovat na základě živnostenského oprávnění a na základě udělení oprávnění Českou národní bankou, vydaným dne 18.5.2018. Žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu ze dne 16.09.2025 o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále i jen „Smlouva o úvěru“), na základě které byl žalovanému ze strany žalobce poskytnut standardní neúčelový neúčelový úvěr, kdy žalobce v souladu se Smlouvou o úvěru poskytl žalovanému peněžité prostředky ve výši 30000,00 Kč (dále i jen „Peněžité prostředky“) tak, že částku ve výši 27500.00 Kč převedl v souladu s čl. II. Smlouvy o úvěru na tzv. Účet zákazníka uvedený na první straně Smlouvy o úvěru v levém dolním rohu (dále i jen „Účet Zákazníka“), tedy účet určený žalovaným a to dne 18.09.2025, čímž došlo kčerpání Peněžitých prostředků, tedy úvěru ze strany žalovaného v souladu Smlouvou úvěru dle čl. II. Smlouvy o úvěru. Zbytek Peněžitých prostředků ve výši 2500.00Kč, převedl žalobce v souladu s čl. II. písm. b) Smlouvy o úvěru na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Žalobce se s žalovaným ve Smlouvě o úvěru zejména dohodl, že poskytnuté Peněžité prostředky tedy předmětný úvěr společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby uvedené na první straně smlouvy, tedy v Žádosti, jako CELKOVÁ CENA ÚVĚRU v částce ve výši 37500.00 Kč uhradí žalovaný žalobci v pravidelných 25měsíčních splátkách po 1500 Kč splatných vždy do každého 20-tého dne daného měsíce na účet žalobce, kdy splatnost 1. splátky byla mezi žalobcem a Stránka č. 3 Verze formuláře:37-b žalovaným dohodnuta na den 20.10.2025. K uzavření Smlouvy o úvěru mezi stranami došlo v elektronické formě prostřednictvím tzv. verifikační platby ve výši 1,- Kč (jedné koruny české) a to v souladu s čl. XII. bod 1. Smlouvy o úvěru tedy okamžikem, kdy žalovaný Smlouvu o úvěru podepsal, přičemž za okamžik podpisu Smlouvy o úvěru se považuje okamžik, kdy tzv. verifikační platba, tedy částka 1,-Kč (jedna koruna česká) byla připsána na účet na účet Žalobce, tedy na účet č. , č. účtu, , a to pod variabilním symbolem čísla úvěrové smlouvy, kdy verifikační platba byla na účet žalobce připsána z účtu žalovaného, na který žalobce odeslal úhradu dle Smlouvy o úvěru. Zesplatnění úvěru, upomínky a předžalobní výzva Žalovaný v dohodnutých měsíční splátkách žalobci úvěr nesplácel řádně a včas, kdy v souladu s čl. IV. bod 1. písm. d) Smlouvy o úvěru došlo k zesplatnění Úvěru, kdy žalovaný byl v prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a to po dobu delší než dva měsíce, žalovanému bylo ze strany žalobce odesláno písemné Oznámení o zesplatnění úvěru, přičemž v tomto případě okamžik splatnosti nastává dnem, kdy Žalobce odeslal Žalovanému písemné Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 25.12.2025, které bylo žalovanému odesláno dne 25.12.2025 (dále i jen „Den zesplatnění úvěru“). Žalobce odeslal žalovanému Upomínky pro smlouvu č. , hodnota, ze dne 25.10.2025, , 25.11.2025 a (dále i jen „Upomínky“) a Zesplatnění pro smlouvu č. , hodnota, ze dne 25.12.2025, které je zároveň Oznámením o zesplatnění úvěru, jehož součástí je i předžalobní výzva dle §142a OSŘ, přičemž za každou písemně odeslanou upomínku v souladu s čl. IV., bod 4., písm. b) Smlouvy o úvěru je žalovaný povinen uhradit žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100,-Kč za každou odeslanou upomínku, kdy v tomto směru žalobce má nárok na uhrazení účelně vynaložených nákladů tedy celkem částku ve výši počtu odeslaných poštovních zásilek x 100,-Kč. Upomínky a včetně Oznámení o zesplatnění úvěru byly žalovanému ze strany žalobce odeslány i do Schránky zákazníka v souladu s čl. XI. bod 4. Smlouvy o úvěru, přílohy č. 1 Úvěrových podmínek (čl. 12.,12.8), která byla zřízena žalovanému zejména za účelem doručování písemností k jeho rukám. Žalobce nad rámec k důkazu předkládá čestná prohlášení zaměstnance žalobce, jehož pracovní náplní je mimo jiné povinnost evidovat odeslané poštovní zásilky, o odeslání Upomínek žalovanému včetně potvrzení České pošty, s.p. Žalovaný je v současné době v prodlení s úhradou částky celkem ve výši 31563,00 Kč, kdy tato částka se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 4500,- Kč a zesplaněné části jistiny ve výši 27063,- Kč. Žalobce zesplatnil úvěr ke dni 25.12.2025, kdy zesplatněná část jistiny činila 27063,- Kč, dluh na splátkách ke Dni zesplatnění činil 4500,- Kč, kdy tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 1563.00 Kč a dluhu na jistině (úmor) ve výši 2937,- Kč. Kdy tedy celková dlužná jistina ke dni žaloby činí 27063,- Kč + 2937,- Kč, což v součtu činí na jistině 30000.00 Kč a na úrocích 1563.00 Kč. Kdy výše uvedené vyplývá z přiložené Bonity smlouvy (dále i jen „Bonita smlouvy“) a způsobu umoření úvěru pro smlouvu č. , hodnota, označené žalovaným jako „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ (dále i jen „Tabulka umoření“), kdy ze způsobu umoření je zřejmé, že na jistinu nebyla ke Dni zesplatnění úvěru umořena částka 30000.00Kč. Smluvní strany se ve Smlouvě o úvěru zejména v čl. I. Smlouvy o úvěru dohodly na roční zápůjční úrokové sazbě ve výši Stránka č. 4 Verze formuláře: 37-b 21,550% (dále i jen „Smluvní úrok“). S ohledem na zesplatnění úvěru vznikla žalovanému rovněž povinnost k úhradě Smluvního úroku z neuhrazené jistiny ve výši 30000.00 Kč a to ode dne následujícího po Dni zesplatnění úvěru do okamžiku jejího úplného zaplacení. V dané věci žalobce požaduje úrok odpovídající roční zápůjční úrokové sazbě ve výši 21,550% z dosud neuhrazené jistiny a to od ode dne následujícího po Dni zesplatnění úvěru, přičemž po 90-ti dnech po Dni zesplatnění úvěru žalobce v souladu ustanovením §122 odst 4. ZoSÚ požaduje smluvní úrok ve výši rovné zákonnému úroku z prodlení, a to do zaplacení. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena věřitelem v souladu s částí šestou, hlavou II zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru s péčí řádného hospodáře, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného. Žalobce využil také veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva z databáze Českého statistického úřadu (srov. rozsudek NS ČR sp. zn.: 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25.7.2018), jakož i nahlédnutím do centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, katastru nemovitostí, výpisu z registru REPI, vlastní databáze žalobce , kdy žalobce vycházel při posuzování úvěruschopnosti i z údajů, které žalovaný uvedl přímo do žádosti o spotřebitelský úvěr, a které obsahovaly mimo jiné také informace o příjmech a výdajích žalovaného s tím, že žalobce pravost příjmů ověřil. Žalobce před uzavřením Smlouvy o úvěru zkoumal řádně úvěruschopnost žalovaného, kdy žalovaný žalobci prokázal, že jeho příjmy jsou dostačující a úvěr ze Smlouvy o úvěru je schopen řádně splácet.“2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Žalobkyně podáním ze dne 18. 5. 2026 doplnila svou žalobu o skutková tvrzení vztahující se k procesu prověřování úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru a ke svým tvrzením předložila listiny. Pro stručnost odůvodnění tohoto rozsudku soud odkazuje na toto podání. Dále pak vzala žalobkyně svou žalobu zpět o 1 Kč, pročež soud postupem dle ust. § 96 odst. 1 – 4 o. s. ř. řízení v tomto rozsahu zastavil (výrok I. tohoto rozsudku).

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému se žádný z účastníků nedostavil. Soud proto jednal dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků řízení.

4. Na základě předložených listinných důkazů, a to posouzení úvěruschopnosti zákazníka z 17. 9. 2025, prohlášení samostatného zprostředkovatele z 16. 9. 2025, výpisu z KN, prohlášení na č. l. 10 p. v. spisu, výplatních pásek žalovaného za období 5/25 – 8/25, výpisů z bankovního účtu žalovaného, náhledu do ISIR z 17. 9. 2025, REPI a CEE z 17. 9. 2025, čestného prohlášení, smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, z 16. 9. 2025 a úvěrových podmínek, včetně přílohy č. 1, přílohy č. 2, potvrzení o platbách, upomínek ze dne 25. 10. 2025, 25. 11. 2025, dopisu o zesplatnění ze dne 25. 12. 2025 vč. podacího archu a sdělení banky žalovaného ze dne 17. 3. 2026 a 19. 3. 2026, jakož i listin přiložených k doplnění tvrzení žalobkyně ze dne 18. 5. 2026 na č. l. 64-68, vzal soud v daném případě za prokázané, že žalovanému byl převodem na jím uvedený účet poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl být ze strany žalovaného splacen za 25 měsíců ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně počínaje 20. 10. 2025, poslední splátka byla splatná dnem 20. 10. 2027. Celkem měla být uhrazena částka 37 500 Kč (RPSN 35,2 %, roční úroková sazba 21,55 %). V úvěrové smlouvě byla sjednána výplata částky 2 500 Kč přímo zprostředkovateli jako provize. V článku IV. 1 byly sjednány podmínky zesplatnění úvěru, v článku IV. 2 jsou pak upraveny smluvní pokuty, jednak v procentní sazbě 0,1% denně z dlužné splátky úvěru za každý den prodlení, dále pak v procentní sazbě 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, eventuálně smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky. Součástí úvěrové smlouvy bylo také ujednání poplatků včetně uvedení nákladů na zaslání upomínky při nesplacení splátek (čl. IV. 4 b) – 100 Kč za každou upomínku). Schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr byla žalobkyní přezkoumána na základě posouzení jeho úvěruschopnosti, jeho výplatních pásek, výpisem z účtu, výpisem insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí. Před zesplatněním byl žalovaný písemně upomínán mnohými dopisy, za které žalobkyně oprávněně požadovala zaplacení poplatků v celkové výši 300 Kč (3 x 100 Kč za každou doloženou upomínku z 25. 10. 2025, 25. 11. 2025 a 25. 12. 2025). Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek přistoupila žalobkyně dne 25. 12. 2025 k zesplatnění pohledávek.

5. Podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

7. Na základě učiněných skutkových zjištění a po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Na základě výše uvedené smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr ve stanovených splátkách, a to včetně poplatků za sjednání úvěru. Protože žalovaný tuto svoji povinnost řádně a včas neplnil, žalobkyně v souladu se smlouvou, a to konkr. čl. IV bod 1 písm. d) úvěr ke dni 25. 12. 2025 zesplatnila a vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši 0,1% denně. Ke dni zesplatnění činila výše jistiny 31 563 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splněním svého peněžitého závazku z titulu citované smlouvy o spotřebitelském úvěru, vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení dlužné částky ve výši 31 563 Kč (27 063 Kč + úmor ve výši 2 937 Kč představující nezaplacené splátky) a smluvní pokuty (1 641 Kč) v souvislosti s prodlením žalovaného i nárok na úhradu nákladů na zaslání celkem 3 upomínek k úhradě dluhu á 100 Kč za každou upomínku (tedy 300 Kč), a to v souladu s čl. IV. bod 2 a 5 Smlouvy o úvěr a smluvní úrok ve výši 1 562 Kč a smluvní pokuta ve výši 3 x 499 Kč (pokuta za prodlení se splátkami dle (IV. bod 2 písm. c) úvěrové smlouvy). Dále pak vznikl žalobkyni vůči žalovanému nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení dle ust. § 1970 NOZ ve výši odpovídající § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., tedy 11,5 % ročně z jistiny 30 000 Kč. Současně pak dle ujednání ve smlouvě vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroku z úvěru dle čl. 3. smlouvy o úvěru ve výši 21,55 % ročně z jistiny, tedy 30 000 Kč, a to za dobu neodporující ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. a po uplynutí 90 dnů, v sazbě odpovídající zákonnému úroku z prodlení. Proto soud žalobě co do těchto částek vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, když žalovanému uložil povinnost zaplatit tyto částky ve lhůtě dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení skoro zcela úspěšná (její neúspěch představuje jen zcela nepatrná částka 1 Kč z důvodu zpětvzetí žaloby), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 655 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 751 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá ani náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Za úkony po podání žaloby (doplnění skutkových tvrzení) soud odměnu nepřiznal, neboť žaloba měla být podána v takové kvalitě, aby ji nebylo potřeba doplňovat.