36 C 71/2025
č. j. 36 C 71/2025-115
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 211
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 658 § 2395
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 84 § 89
Plný text
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 36 117,21 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 11 270,21 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 270,21 Kč jdoucím od 5. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbylém rozsahu zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 36 117,21 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že: „Mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, a žalovanou došlo dne 05.10.2021 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru a Smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru. Při uzavření Smlouvy bylo žalované přiděleno specifické číslo , hodnota, . Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, posoudil před jeho poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovaný úvěr splácet. Při posouzení úvěruschopnosti vzal právní předchůdce žalobce v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů (tj. ověření závazků žalované v bankovním a nebankovním registru klientských informací). Dále právní předchůdce žalobce zkontroloval bonitu a udržitelnost příjmů žalované, kterou žalovaná prokázala předložením dokladů právnímu předchůdci, a to zejména doložením výpisu z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu. V článku 3. Smluvních podmínek žalovaná potvrdila, že veškeré informace a doklady o příjmech, o výdajích a o finanční situaci žalované, které žalovaná poskytla právnímu předchůdci žalobce, jsou úplné a pravdivé. Žalovaná potvrdila, že její finanční situace jí umožňuje uzavřít předmětnou Smlouvu a plnit povinnosti z ní vyplývající. Žalovaná potvrdila, že plně pochopila obsah Smlouvy a souhlasí s jejími podmínkami. Žalovaná se zavázala neprodleně informovat o veškerých změnách v souvislosti s výše uvedenými prohlášeními. Právní předchůdce žalobce vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované a poctivosti její jednání. Nadto by se žalovaná, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovanou uzavřena Smlouva. Pro případ, že by však soud přes výše uvedené shledal, že žalobce dostatečně neprokázal splnění zákonné povinnosti dle ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobce si dovoluje upozornit nadepsaný soud, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. 01.12.2016) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné Smlouvy. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované možnost čerpat bezúčelový úvěr až do sjednané výše 30.000,00 Kč (dále jen „úvěr“ nebo „jistina“), a to bezhotovostně na bankovní účet uvedený ve Smlouvě (v Osobních podmínkách). Na základě uvedeného žalovaná čerpala úvěr v souladu se Smlouvou. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala hradit ve prospěch právního předchůdce žalobce minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb, které byla žalovaná povinna hradit, byla žalované sdělen každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl žalované dostupný online na účtu , Anonymizováno, www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , o vystavení rozpisu plateb byl žalovaná vyrozuměna e-mailem. Minimální měsíční splátky byla žalovaná povinna uhradit vždy do data splatnosti dle rozpisu plateb a dle Smlouvy (Osobních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru). Za poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala hradit právnímu předchůdci žalobce smluvní úrok ve výši sjednané ve Smlouvě. V souladu se Smlouvou a čl.
8. Smluvních podmínek byl žalovaná povinna hradit také poplatky a náklady. Žalovaná neplnila smluvní podmínky řádně a včas dle Smlouvy a dostala se do prodlení s úhradou dlužné částky (čl. 11.1 písm. c) Smluvních podmínek). Na základě této skutečnosti právní předchůdce žalobce v souladu s čl. 11.3 Smluvních podmínek zaslal žalované výzvu k úhradě dlužné částky po splatnosti. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila a úvěr byl v souladu se Smlouvou a s čl. 11.3 Smluvních podmínek zesplatněn ke dni 31.07.2023. Žalobce je nadále oprávněn požadovat po žalované smluvní úrok z jistiny úvěru až do zaplacení. Žalobce je rovněž oprávněn požadovat po žalované také zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru a poplatků až do zaplacení. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 102.112,25 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.01.2024 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29.01.2024. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení:- dlužné jistiny ve výši 30.000,00 Kč,- dlužného poplatku ve výši 900,00 Kč,- dlužného úroku z jistiny do zesplatnění 31.07.2023 ve výši 5.217,21 Kč,- kapitalizovaných úroků od 01.08.2023 do 29.01.2024 ve výši 3.244,15 Kč,- kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení od 01.08.2023 do 29.01.2024 ve výši 2.343,25 Kč,dále žalobce požaduje rovněž zaplacení:- úroků ve výši 21,39% p.a. z dlužné jistiny ve výši 30.000,00 Kč od 30.01.2024 do zaplacení,- zákonných úroků z prodlení ve výši 15,00% p.a. z částky ve výši 30.900,00 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 30.000,00 Kč a dlužného poplatku ve výši 900,00 Kč, od 30.01.2024 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 3.244,15 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 21,39 % ročně počítaný z aktuální dlužné jistiny ode dne následujícího po zesplatnění 01.08.2023 do 29.01.2024. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 2.343,25 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně počítaný z aktuální dlužné částky ode dne následujícího po zesplatnění 01.08.2023 do 29.01.2024. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. O podané žalobě rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem soudu souhlasila již v podané žalobě, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, pročež soud předpokládal její souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
4. Na základě ve spise založených listinných důkazů (smlouva o úvěru, kopie OP žalované, fotografie žalované, výzvy k úhradě dluhu) má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaná uzavřela dne 5. 10. 2021 s právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě kreditní linky s možností opakovaného čerpání až do výše pevně stanoveného stropu spotřebitelského úvěru 30 000 Kč. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách splatných ke každému 8. dni v měsíci. Strany ujednaly úrokovou sazbu úvěru ve výši 54 % ročně a RPSN 70,81 % ročně. Žalovaná celkem na úvěr čerpala částku ve výši 113 382,46 Kč, která jí byla poskytnuta předchůdcem žalobkyně na její bankovní účet č. , č. účtu, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (potvrzení bank o čerpáních). Ze žalobních tvrzení a z denní historie vyplývá, že žalovaná dosud uhradila částku ve výši 102 112,25 Kč. Pohledávky za žalovanou byly původním věřitelem postoupeny žalobci smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024 a přílohy k postupní smlouvě. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 1. 2024, který byl podán k poštovní přepravě dne 20. 2. 2024. Předžalobní upomínkou ze dne 29. 7. 2024 byla žalovaná zástupcem žalobce vyzvána k zaplacení dlužné částky do 13. 8. 2024. Ze sestavy ARAD na č. l. 113a bylo zjištěno, že banky v době uzavření úvěrové smlouvy poskytovaly domácnostem úvěry s průměrnou výší úrokové sazby od 7,13 % - 9,16 % ročně.
5. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění, dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce nevznikl uzavřením shora uvedené smlouvy o úvěru závazek v podobě úvěru podle ust. § 2395 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, dle kterého platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, byť strany zjevně uzavření tohoto druhu závazku zamýšlely, což soud dovozuje ze zřejmého obsahu smlouvy.
6. Soud dospěl k závěru o neplatnosti závazku – smlouvy o úvěru, kterou dovozuje z ujednání o výši úroků, které měla žalovaná z půjčených peněz předchůdci žalobci zaplatit. Ujednání o úrocích ve výši 54 % ročně je nutno hodnotit jako ujednání neplatné dle § 588 obč. zák. pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Pro zjednodušení odůvodnění těchto závěrů lze rovněž odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, v němž je vyřčen názor na rozpor určité výše úroků sjednaných ve smyslu ust. § 658 odst. 1 občanského zákoníku v porovnání s úrokovou mírou obvyklou v době jejich sjednání, tj. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze tedy dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smluv o úvěru. Z tohoto důvodu soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v říjnu 2021 činila 7,13 – 9,16 % ročně (www.cnb.cz). Sjednaná úroková sazba ve výši 54 % tedy více jak 6násobně převyšuje obvyklou výši úroků. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možno takto vysokou sazbu úroků v daném případě akceptovat. Naopak z dostupných zjištění vyplývá, že se jednalo o standardní nabídku úvěru. Jelikož je ujednání o úroku esenciální náležitostí smlouvy o úvěru neplatné, doléhá neplatnost na celou smlouvu o úvěru z důvodu neoddělitelnosti ujednání o úroku od ostatního obsahu smlouvy. Pouze pro přehlednost soud poukazuje na to, že tyto závěry jsou aprobovány i Krajským soudem v Plzni, např. v jeho rozsudku ze dne 8. 8. 2017, sp. zn. 25 Co 183/2017.
7. Žalované tudíž nevznikla jiná povinnost než žalobci vrátit poskytnutou jistinu ve výši 113 382,46 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru jako celku představovalo všechno plnění předchůdce žalobce žalované plnění z neplatného právního úkonu, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila. Z hlediska právního posouzení se tu jedná o bezdůvodné obohacení dle § 2991 obč. zák. Podle § 2911 obč. zák. přitom platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se bezdůvodně obohatila o částku 113 382,46 Kč. Jak bylo shora uvedeno, z obsahu žaloby a listin k ní připojených vyplývá, že žalovaná zaplatila dosud žalobci částku ve výši 102 112,25 Kč, a proto jí soud výrokem I. uložil povinnost zaplatit žalobci zbytek bezdůvodného obohacení ve výši 11 270,21 Kč vč. zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o. z., přičemž splatnost nároku soud odvozuje od první výzvy, kterou byla žalovaná prokazatelně vyzvána k zaplacení dlužné částky, kterou je oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 1. 2024, ve kterém byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu. Z poštovního archu bylo zjištěno, že oznámení bylo podáno k poštovní přepravě dne 20. 2. 2024 a dle § 573 o. z. se dostalo do sféry žalované dnem 23. 2. 2024 a do 10 dnů od tohoto data byla žalovaná povinna plnit, tedy do 4. 3. 2024, jelikož tak neučinila. Jelikož tak neučinila, dostala se od 5. 3. 2024 do prodlení s plněním svého dluhu. Výše úroků z prodlení vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).
8. Výrok III. o náhradě nákladů řízení má svou oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož by měla v řízení převážně úspěšná žalovaná právo na náhradu jí účelně vynaložených nákladů řízení po procesně převážně podlehnuvším žalobci. Ze spisu je ale zřejmé, že žalované v průběhu řízení žádné náklady nevznikly, a to ani jako nezastoupené žalované ve smyslu vyhlášky č. 254/2015 Sb. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.