36 C 82/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o vydání věci

I. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni měřící zařízení (plynoměr) výrobní číslo , hodnota, , umístěné ve sklepě náležícímu k bytové jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na adrese , adresa, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku za účasti pověřeného zástupce žalobkyně.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 11 982,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost vydat žalobkyni měřící zařízení pospané ve výroku I. tohoto rozsudku. Svůj návrh odůvodnila tím, že na daném odběrném místě EIC č. , Anonymizováno, , bytové jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na adrese v , Anonymizováno, , , adresa, , kde uživatelem bytu je žalovaný, o čemž žalobkyni informoval vlastník nemovitosti, bylo osazeno, a to za účelem měření spotřeby plynu, uvedené měřící zařízení. Měřící zařízení je ve vlastnictví žalobkyně. Dne 25. 11. 2024 byl žalobkyni podán požadavek obchodníka s plynem, společností , právnická osoba, ., na ukončení distribuce plynu do odběrného místa z důvodu neplacení s požadovaným datem ukončení 27. 11. 2024. Žalovaný však neumožnil na adrese odběrného místa provést demontáž měřícího zařízení, ačkoliv byl žalobkyní opakovaně vyzýván k jeho vydání, do současné doby se žalobkyni nepodařilo předmětné měřidlo demontovat.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Listiny mu byly zasílány na adresu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel – tedy , adresa, .

3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V dané věci se žalobkyně, zástupce žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jejich konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

4. Na základě předložených listinných důkazů, a to sdělení vlastníka nemovitosti ze dne 30. 1. 2025, výpisu z KN na č. l. 5, oznámení o neoprávněném odběru plynu ze dne 20. 1. 2025 a 29. 11. 2024, montážním protokolu ze dne 4. 2. 2020 a fotografií, protokolech o pokusech o demontáž zařízení ze dne 8. 10. 2024 vč. fotografií, 29. 10. 2024, 11. 2. 2025 vč. fotografie, žádosti o ukončení distribuce plynu a žádosti o přerušení dodávky plynu, předžalobní výzvy k součinnosti ze dne 14. 2. 2025, vzal soud v daném případě za zjištěné, že ve výše uvedeném odběrném místě bylo osazeno výše specifikované měřící zařízení, které užívá žalovaný. K montáži měřícího zařízení došlo na základě uzavřené smlouvy o připojení k distribuční soustavě. Z důvodu neplnění smluvních povinností s dodavatelem plynu, došlo následně k ukončení smluvního vztahu mezi dodavatelem plynu a žalovaným a žalobkyně následně opakovaně vyzývala žalovaného k umožnění vydání měřícího zařízení, které je ve vlastnictví žalobkyně a dosud je umístěno v nemovitosti užívané žalovaným, leč bezúspěšně, neboť žalovaný neposkytl žalobkyni žádnou součinnost, když neumožnil na adrese odběrného místa provést demontáž předmětného měřícího zařízení. I přes opakované pokusy ze strany žalobkyně a přes vyzývání žalovaného žalobkyní k vydání předmětného měřidla, žalovaný do současné doby měřící zařízení žalobkyni nevydal. Žalovaný na svou obranu ničeho neuvedl a soud tudíž vycházel z podložených tvrzení žalobkyně vč. jejích tvrzení o užívání nemovitosti žalovaným.

5. Dle ust. § 59 odst. 1 písm. j) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v rozhodném znění, provozovatel distribuční soustavy má právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné přepravě plynu. Dle ust. § 71 odst. 6, 7 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v rozhodném znění, výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé zásobníku plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřícímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřícího zařízení. Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy má právo jednotlivé části měřícího zařízení zajistit proti neoprávněné manipulaci. Dle ust. § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

6. V daném případě soud na základě shora zjištěného skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žaloba je oprávněná a důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl, když vzal za spolehlivě zjištěné, že žalovaný nesplnil svoji povinnost stanovenou v § 71 odst. 6 energetického zákona, a to umožnit žalobkyni odebrání měřícího zařízení označeného ve výroku tohoto rozsudku z předmětného odběrného místa. Žalobkyně jako vlastník měřícího zařízení je oprávněna domáhat se v souladu s ust. § 1040 odst. 1 občanského zákoníku v rozhodném znění jeho vydání, neboť žalovaný měřící zařízení neprávem zadržuje. Vzhledem k tomu, že žalovaný svoji povinnost nesplnil do dne rozhodování soudu, byla mu stanovena rozhodnutím soudu tato povinnost a k jejímu splnění mu byla stanovena obvyklá pariční lhůta dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 982,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 1 732,50 Kč. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.