38 C 115/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Chaloupkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 45 568 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 45 568 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 45 568 Kč od 26. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši 32 273,74 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 7. 3. 2022 žádal žalobce soud o vydání rozhodnutí, kterým by byla uložena žalované povinnost k zaplacení částky ve výši 45 568 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil žalobce tím, že uzavřel prostřednictvím obchodního zástupce právnická osoba anonymizováno s.r.o. se žalovanou dne datum smlouvu o zájezdu, rezervační číslo jejímž předmětem měl být zájezd na anonymizováno v době od 2. do 12. 9. 2020 pro 4 osoby s celkovou cenou 91 136 Kč. Žalobce zaplatil žalované na účet sdělený obchodním zástupcem žalované dne 20. 2. 2020 zálohu ve výši 45 568 Kč. Vzhledem k tomu že se zájezd neuskutečnil, v důsledku pandemie COVID 19, žádá žalobce vrácení zaplacené zálohy z právního důvodu bezdůvodného obohacení, které nastalo na straně žalované. Žalovaná ani přes výzvu právního zástupce žalobce zálohu nevrátila. Svá tvrzení žalobce doplnil ještě podáním ze dne 9. 5. 2020 (viz č.l. 11 - 12) a po poučení soudu při jednání konaném dne datum podáním ze dne 9. 8. 2022 (viz č.l. 50 - 51) tak, že zálohu zaslal na účet, který mu byl sdělen a také na smlouvu napsán paní jméno příjmení, zaměstnankyní právnická osoba anonymizováno s.r.o., která měla být dle údajů ve smlouvě obchodním zástupcem žalované a měla uzavřenu se žalovanou též příkazní smlouvu, podle které měla pro žalovanou prodávat zájezdy a pro žalovanou též přijímat platby.

2. Ve věci byl vydán zdejším soudem elektronický platební rozkaz dne datum, proti kterému podala žalovaná odpor. V němu uvedla, že nárok žalobce neuznává, není ve věci pasivně legitimována, neboť žalobce nezaplatil zálohu na její účet, ale na účet prodejce a cena zájezdu se považuje za zaplacenou až okamžikem, kdy je zaplacena na účet žalované. Pokud žalobce zaplatil zálohu na účet prodejce, musí žádat vrácení zálohy po něm.

3. Soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná je obchodní společností, která v rámci svého předmětu podnikání provozuje cestovní kancelář (viz výpis z obchodního rejstříku č. l. 38 rub). Žalovaná a společnost právnická osoba uzavřely dne datum příkazní smlouvu, na základě které měla společnost právnická osoba (dále též jen prodejce) pro žalovanou vykonávat obchodní činnost spočívající v propagování a nabízení produktů cestovní kanceláře žalované, tyto prodávat na účet žalované a jménem žalované a poskytovat klientům s tím související servis. K tomu se zavázala žalovaná poskytnout prodejci nezbytné plné moci. Ve smlouvě příkazní se dále dohodly, že veškeré platby záloh či doplatků uskutečněné klientem se stávají vlastnictvím žalované již jejich předáním prodejci a pro tento případ se práva a povinnosti mezi společnostmi pak řídí smlouvou o úschově. Prodejce je povinen preferovat platby přímo na účet žalované, ale současně je povinen v souvislosti s činností dle příkazní smlouvy přijaté peníze neprodleně převést na účet žalované. Dle uzavřené smlouvy je také povinen poučit klienta, že klient odpovídá za převod peněz žalované společně s prodejcem. Ve smlouvě byla výslovně uvedena též kontaktní osoba paní jméno příjmení a výslovně zmíněna provozovna prodejce na adrese adresa (viz. příkazní smlouva č.l. 14-18). Žalobce a společnost právnická osoba dne datum podepsali smlouvu o zájezdu číslo v níž byla jako pořadatel označena žalovaná (specifikována byla obchodní firma, sídlo, IČ kontaktní údaje i čísla účtů) a jako obchodní zástupce pak společnost právnická osoba (specifikována byla obchodní firma, adresa provozovny a kontaktní údaje), jako zákazník je pak uveden žalobce. Ve smlouvě byla dostatečně popsána destinace, hotel, rozsah služeb, osoby, které se zájezdu mají zúčastnit a cena zájezdu uvedená též v kolonce jako doplatek, žádná záloha nebyla uvedena. V textu smlouvy nebyla uvedena žádná záloha. Smlouva má formu písemnou, text je částečně tvořen formulářově, v této části jsou do připravených kolonek – tabulky tiskem doplněny údaje, částečně se pak jedná o předtištěný text, který není možné upravovat. V horní části listiny se nachází rukou dopsané číslo. Na druhé straně smlouvy je pak rukou dopsán údaj o čísle účtu bankovní účet, variabilní symbol. Takto rukou psané údaje měla dle tvrzení žalobce podpořeného jeho účastnickým výslechem, kterému soud nemá důvod nevěřit, do smlouvy doplnit jméno příjmení, zaměstnankyně prodejce výslovně uvedená v příkazní smlouvě. Tento postup dle tvrzení žalobce podpořeného jeho účastnickým výslechem, nebyl pro žalobce překvapivý, neboť se již opakoval stejně jako v předchozích případech, dříve jím realizovaných zájezdů„ koupených“ od stejného prodejce. Soud tedy dospěl ke skutkovému závěru, že se jedná o údaj, kterým byla k tomu oprávněnou osobou jednající jménem žalované doplněna vytištěná smlouva na první straně. Dále se na druhé straně nachází rukou psaný údaj o zaplacení částky 45 568 Kč dne 20. 2. 2020, který doplnil žalobce (viz. smlouva o zájezdu č.l. 27, 39 a účastnický výslech žalobce provedený při jednání dne datum). Částka ve výši 45 568 Kč byla zaplacena z účtu manželky žalobce jméno příjmení, která se měla též zájezdu zúčastnit, č. bankovní účet, k němuž měl žalobce též zřízeno dispoziční oprávnění na účet společnost právnická osoba bankovní účet pod variabilní symbol (viz. oddací list č.l. 55, částečný výpis č.l. 57, záznam o nahlédnutí do spisu č.l. 56, potvrzení o vedení účtu č.l. 54, zmocnění č.l. 53 a potvrzení o platbě č.l. 28, 40). Zda byly peníze prodejcem zaslány též žalované prokázáno nebylo, žalovaná tvrdila, že na její účet částka připsána nebyla. Žalovaná vydala Všeobecné smluvní podmínky (dále též jen VOP), v nichž je obsaženo mimo jiných též ustanovení, že za den zaplacení zájezdu je považován až den připsání částky na účet žalované (viz č.l. 47). Zda byly tyto VOP předloženy žalovanému k seznámení ať již tím způsobem, že byly předloženy samostatně či jako součást katalogu zájezdů, nebylo prokázáno. Smlouva o zájezdu ve spodní části psané drobným písmem na VOP odkazuje s tím, že zákazník prohlašuje, že s nimi byl žalobce seznámen. S ohledem na skutečnost, že došlo již v období léta 2020 ke zrušení letů v důsledku pandemie COVID 19, byl zájezd zrušen (viz. potvrzení o zrušení zájezdu č.l. 29, 41) a žalobce se jej nezúčastnil. Dne datum podala žalovaná trestní oznámení k Obvodnímu státnímu zastupitelství pro část Prahy společnost prodejce s odůvodněním, že prodejce nevydal žalované veškeré zálohy přijaté v souvislosti s obchodní spoluprací a činností prodejce jako cestovní agentury a zmínila též zálohu na zájezd zaplacenou žalobcem ve výši 45 568 Kč.

4. Podle § 2430 Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění (dále jen Občanský zákoník) příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

5. Podle § 2439 Občanského zákoníku vyžaduje-li obstarání záležitosti, aby příkazník za příkazce právně jednal, vystaví příkazce příkazníkovi včas plnou moc. Není-li plná moc ve smlouvě obsažena, nenahrazuje ji ujednané převzetí povinnosti příkazce jednat jménem příkazníka; to platí i v případě, že třetí osoba, se kterou příkazník právně jedná, o této povinnosti ví.

6. Podle § 2521 Občanského zákoníku smlouvou o zájezdu se pořadatel zavazuje obstarat pro zákazníka zájezd a zákazník se zavazuje zaplatit celkovou cenu.

7. Podle § 2528 odstavec 1 písmeno c) Občanského zákoníku pořadatel v potvrzení o zájezdu dále uvede způsob platby včetně částky nebo procenta z ceny, jež mají být zaplaceny jako záloha, a časový rozvrh pro zaplacení zbývající části ceny, nebo peněžité jistoty, které musí zákazník uhradit nebo poskytnout.

8. Podle § 2536 odstavec 1 písmeno b) Občanského zákoníku pořadatel může odstoupit od smlouvy, pokud mu v plnění závazku brání nevyhnutelné a mimořádné okolnosti a zrušení zájezdu oznámil zákazníkovi bez zbytečného odkladu ještě před zahájením zájezdu.

9. Podle § 2536a Občanského zákoníku při odstoupení od smlouvy pořadatel vrátí bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů po ukončení závazku ze smlouvy, veškeré platby uhrazené zákazníkem nebo v jeho prospěch za zájezd, v případech stanovených tímto zákonem pak snížené o odstupné za předčasné ukončení závazku ze smlouvy.

10. Podle § 1812 Občanského zákoníku lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější a k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.

11. Podle § 555 Občanského zákoníku právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

12. Podle § 556 Občanského zákoníku co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

13. Podle § 430 Občanského zákoníku pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází. Podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna.

14. Soud dospěl na základě shora popsaných skutkových zjištění k následujícím právním závěrům. Žalovaná je a i v předmětném období poskytovala služby cestovní kanceláře a vystupovala při této činnosti jako podnikatel ve smyslu § 420 Občanského zákoníku. Mezi žalovanou a právnická osoba anonymizováno s.r.o. (dále též jen prodejce) došlo dne datum k uzavření platné smlouvy příkazní ve smyslu § 2430 Občanského zákoníku, kterou se prodejce zavázal obstarávat pro žalovanou její záležitosti spočívající v tom, že prodejce jako cestovní agentura bude ve prospěch, na účet a jménem žalované„ prodávat zájezdy“ (citováno ze smlouvy), tedy uzavírat jejím jménem a na její účet smlouvy cestovní se zákazníky a za tímto účelem pak žalovaná měla udělit prodejci nezbytné plné moci. Tato povinnost žalované navíc plyne též z ustanovení § 2439 Občanského zákoníku. Soud dospěl k závěru, že prodejce byl oprávněn jednat za žalovanou a jejím jménem cestovní smlouvy se zákazníky uzavírat. Prodejce byl sice označen v uzavřené cestovní smlouvě jako obchodní zástupce, tato forma spolupráce, resp. vznik závazkového vztahu obchodního zastoupení ve smyslu § 2483 Občanského zákoníku mezi žalovanou a prodejcem prokázána nebyla. Práva a povinnosti ze smlouvy příkazní plynoucí nemohou zavazovat třetí subjekty, tedy ani žalobce, není tedy možné z ní dovodit jeho odpovědnost za nepřipsání ceny zájezdu, resp. zálohy na něj na účet žalované. Skutečnost, že prodejce byl oprávněn v rámci uzavírání smlouvy o zájezdu zastupovat žalovanou, jednat jejím jménem a zavazovat ji, nebyla účastníky ani sporována. Mezi žalobcem a žalovanou, jejímž jménem jednal prodejce společnost právnická osoba (resp. jeho zaměstnankyně) došlo dne datum k uzavření platné smlouvy o zájezdu ve smyslu § 2521 Občanského zákoníku, na základě které se žalovaná jako cestovní kancelář a pořadatel zájezdu zavázala obstarat pro žalobce ve smlouvě specifikovaný zájezd a žalovaný jako zákazník se zavázal zaplatit cenu zájezdu, která byla dohodnuta ve výši 91 136 Kč. Platnost uzavřené cestovní smlouvy nebyla žalovanou zpochybněna, uzavření cestovní smlouvy bylo vnímáno účastníky jako nesporné. Jako nesporné vnímáno účastníky i to, že pořadatelem zájezdu byla žalovaná. Tato skutečnost navíc plyne i z ustanovení § 2523/1 Občanského zákoníku. Přičitatelnost uzavřené smlouvy a z ní plynoucí práva a povinnosti žalované při použití třetí osoby při podnikatelské činnosti a její závaznost pro žalovanou je možné analogicky dovodit též z §430 a § 431 Občanského zákoníku či např. z logiky ustanovení § 2914 Občanského zákoníku. Sporný byl mezi účastníky obsah smlouvy ve vztahu k platební povinnosti žalobce, tedy na jaký účet byl povinen zaplatit zálohu na cenu zájezdu. Žalobce tvrdil a svá tvrzení podpořil svým účastnickým výslechem a smlouvou o zájezdu, že dostal od zástupkyně žalovaného pokyn k platbě zálohy ve výši 50% z ceny zájezdu (45 568 Kč), a to na účet napsaný rukou na druhé straně smlouvy. Žalovaná tato tvrzení sporovala s tím, že k tomu, aby nastaly následky zaplacení zálohy, muselo by být placeno jen na některý účet žalované uvedený v hlavičce smlouvy nebo VOP. Dle ustanovení § 2525 Občanského zákoníku je pořadatel zájezdu povinen vydat žalovanému potvrzení o zájezdu v textové podobě, jehož náležitosti jsou uvedeny v ustanovení § 2527 a § 2528 Občanského zákoníku. Dle § 2528 odstavec 1 písmeno c) Občanského zákoníku je pak pořadatel zájezdu povinen v potvrzení mimo jiné uvést i způsob platby včetně částky, která má být jako záloha zaplacena. Soud považuje za prokázané, že žalobce obdržel od zaměstnankyně prodejce, tedy od osoby k tomu oprávněné, pokyn k tomu, na jaký účet má být platba zálohy zaplacena a tento pokyn je zachycen na druhé straně smlouvy. Je pravdou, že se jedná o účet odlišný od účtu uvedeného v hlavičce formuláře smlouvy, nicméně jednalo se o postup, který nebyl pro žalobce překvapivý, neboť i v případech předchozích uzavřených cestovních smluv byl prodejcem realizován obdobně. Jiný pokyn k zaplacení zálohy žalobce neobdržel. Soud při výkladu obsahu smlouvy ve vztahu k ujednání o platebním místě a způsobu platby použil ustanovení § 1812 Občanského zákoníku ve spojení s §§ 555 a 556 Občanského zákoníku, tedy výklad pro spotřebitele výhodnější se zohledněním praxe stran a současně soud přihlédl i k ustanovení smlouvy příkazní (viz. č.l. 17 – čl. VII písmeno c)), podle kterého se „…..pl stávají vlastnictvím žalované okamžikem jejich předání prodejci……“ a„ ………… pokud jsou platby poskytovány v hotovosti, poukáže platby neprodleně (nejpozději do druhého pracovního dne na účet č………….“ Žalovaná tedy předpokládala, že některé platby mohou být svěřovány do faktické dispozice prodejce a ten ji má následně žalované předat do její dispozice bez prodlení. Takovou platbou může být jak předaná hotovostní platba, tak i platba ve prospěch účtu prodejce (ani tento způsob nebyl ve smlouvě vyloučen). Skutečnost, že žalobce ve prospěch účtu prodejce zaplatil zálohu na zájezd ve výši 45 568 Kč a že si tuto částku prodejce, v rozporu se svými povinnostmi ze smlouvy uzavřené mezi žalovanou a prodejcem, platbu ponechal ve své dispozici, nebyly sporné. Tento postup soud hodnotí jako splnění povinnosti žalobcem ze smlouvy zaplatit na cenu zájezdu zálohu a že tímto zaplacením splnil částečně svůj závazek zaplatit cenu zájezdu. Skutečnost, že k takto zaplacené částce přistupovala žalovaná jako k částce zaplacené v její prospěch a že ji považuje za vlastní, a postup prodejce tedy za porušení jeho povinností ze smlouvy mezi nimi uzavřené, plyne z trestního oznámení (viz č.l. 58), které bylo podáno dříve, než se na žalovanou obrátil žalobce (viz též č.l. 41), resp. před tím, než bylo vyhotoveno žalovanou oznámení o zrušení zájezdu. Žalovaná o platbě ve výši 45 568 Kč ve prospěch účtu prodejce v době podaného trestního oznámení tedy věděla. Pokud pak následně z objektivních důvodů, které lze považovat za mimořádné okolnosti ve smyslu § 2536/1 písmeno b) Občanského zákoníku, žalovaná od smlouvy odstoupila (zrušení zájezdu oznámené dopisem ze dne 29. 7. 2020 soud považuje za platné odstoupení žalované od smlouvy z takto mimořádných objektivních okolností), je povinna dle § 2536 odstavec 2 Občanského zákoníku vrátit veškeré platby uhrazené žalobcem za zájezd. Bylo tedy prokázáno, že platba ve výši 45 568 Kč představovala plnění žalobce na předmětnou smlouvu. Pokud pak závazkový vztah zanikl platným odstoupením, žalované vznikla ve smyslu § 2536 odstavec 2 Občanského zákoníku povinnost platbu vrátit, a to ve lhůtě dle § 2356a Občanského zákoníku, tedy ve lhůtě 14 ti dní po ukončení závazku ze smlouvy. Nárok žalobce uplatněný žalobou je proto oprávněný, byť se nejedná o závazek plynoucí z právního důvodu bezdůvodného obohacení spočívajícího v zaniklém smluvním vztahu, jak uváděl žalobce v žalobě, ale právní podklad takové povinnosti má svůj původ v zákonném speciálním ustanovení.

15. Pokud se týká prodlení, žalovaná si byla vědoma zrušení zájezdu již dne 29. 7. 2020 (viz č.l. 41), účinky odstoupení a tím i zánik závazkového vztahu nastal momentem, kdy se dopis žalované z tohoto data dostal do dispozice žalobce, tedy nejpozději do 31. 8. 2020. Splatnost nároku žalobce na vrácení zálohy nastala ve lhůtě následujících 14ti dní, do prodlení se tak žalovaná dostala dne 15. 8. 2020, žalobce žádal přiznat zákonný úrok z prodlení až ode dne 26. 1. 2021, soud tak žalobě vyhověl jak co do jistiny nároku, tak i příslušenství spočívajícího v zákonném úroku z prodlení dle § 1970 Občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) a přiznal žalobci, který byl v řízení úspěšný plnou náhradu nákladů řízení v částce 32 273,74 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 823 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 568 Kč sestávající z částky 2 940 Kč za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby, doplnění žalobních tvrzení ze dne 9. 5. 2022 a 9. 8. 2022, účast u jednání soudu dne datum a datum), včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 7 770,74 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 3 885,37 Kč za 414 ujetých km v částce 2 885,37 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 5,1 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 18. 8. 2022 náhrada 3 885,37 Kč za 414 ujetých km v částce 2 885,37 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 5,1 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.