38 C 134/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Chaloupkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 700 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 700 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 100 000 Kč od 1. 10. 2019 do 30. 12. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 100 000 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 100 000 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 100 000 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 100 000 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 300 000 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části týkající se zákonného úroku z prodlení z částky 100 000 Kč od 1. 7. 2019 do 1. 7. 2019 ve výši 10% ročně.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 96 159,15 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 2. 2. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku ve výši 700 000 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřely účastnice rámcovou smlouvu o spolupráci a zakázkách a dohodu o narovnání, na základě které se žalovaná zavázala po dobu její účinnosti objednávat od žalobkyně stavební a opravné práce z oblasti dodávek materiálů a výstavby železničních sítí či drážní dopravy a žalobkyně se zavázala žalované tato plnění poskytnout. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Žalovaná se zavázala pro případ nesplnění své povinnosti objednat dohodnuté plnění, z něhož bude plynout zisk žalobkyně nejméně ve výši 900 000 Kč, zaplatit smluvní pokutu ve výši 900 000 Kč. Ke splnění povinnosti žalovanou nedošlo. Dne 9. 5. 2019 účastnice uzavřely dohodu o uznáním dluhu - povinnosti žalované zaplatit smluvní pokutu žalobkyni ve výši 900 000 Kč a dohodly se na jejím zaplacení ve čtvrtletních splátkách po 100 000 Kč splatných vždy nejpozději ke konci daného kalendářního měsíce počínaje červnem 2019 pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná zaplatila 100 000 Kč dne [datum] a 100 000 Kč dne [datum]. Dopisem ze dne 9. 10. 2020 byla žalovaná žalobkyní vyzvána k doplacení zbývající částky ve výši 700 000 Kč v náhradní lhůtě do 31. 12. 2020. Dne 11. 1. 2021 byla pak žalovaná vyzvána dopisem právní zástupkyně žalobkyně k doplacení dluhu. K zaplacením nedošlo 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz ze dne [datum], proti kterému žalovaná podala nezdůvodněný odpor. Následně podáním doručeným soudu dne 23. 6. 2021 (č.l. 11) se žalovaná ve věci vyjádřila tak, že nárok zcela neuznává. Dále uvedla, že od roku 1998 žalobkyně nakupovala od žalované materiály a služby v oblasti kolejových drah, žalovaná totiž obchodovala s celopryžovými konstrukcemi železničních přejezdů [anonymizováno] pocházejícími z [příjmení] [jméno], disponovala i stavebně technickým osvědčením k těmto výrobkům. V lednu 2014 se žalobkyně obrátila na žalovanou s poptávkou na dodávku těchto výrobků na stavbu pro zadavatele zakázky [anonymizováno]. Zahraniční dodavatel výrobků však neuzavřel se žalovanou smlouvu na jejich dodání a ani žalovaná se žalobkyní proto smlouvu na konkrétní plnění neuzavřela. Žalovaná následně zrušila i stavebně technické osvědčení vztahující se k danému výrobku, neboť spolupráce se zahraničním dodavatelem se přerušila. žalobkyně uplatnila u žalované dopisy ze dne 8. 8. 2014 a 4. 12. 2014 škodu ve výši 1 710 223,05 Kč, kterou uplatnila následně žalovaná u své pojišťovny, ta však vyřízení škodné události dne [datum] odložila. Žalovaná dále souhlasila s tím, že mezi účastnicemi byla uzavřena Rámcová smlouva o spolupráci a narovnání ze dne [datum] a v době platnosti smlouvy žalobkyni poskytla nabídky dodávky svých produktů a služeb, ty však nebyly akceptovány. Žalovaná označila uplatněný nárok žalobkyně za sporný, obchodní vztah mezi účastnicemi za neuzavřený s odkazem na neuzavřenou kupní smlouvu v roce 2014 a žalobkyní vyčíslenou škodu ve výši 1 710 223,05 Kč za neprokázaný.

3. K tomuto podání se vyjádřila žalobkyně podáním doručeným soudu dne 20. 7. 2021 (viz. č.l. 58) a uvedla, že skutečnosti tvrzené žalovanou jsou bezpředmětná, neboť se týkají období před uzavřením dohody o narovnání. Vyjádřila se však i k tvrzením žalované předcházejícím uzavření dohody o narovnání a uvedla, že mezi účastnicemi došlo k uzavření smlouvy na dodávku konstrukce [příjmení] [příjmení] za cenu ve výši 3 938 928 Kč, od které žalovaná dne [datum] odstoupila, žalobkyně tak musela najít alternativní plnění a náklady s tím spojené činily 1 710 223,05 Kč, které žalobkyně považuje za škodu a které na žalované uplatnila. Dohoda o narovnání pak byla vyústěním snahy po smírném řešení vzniklé situace. Zopakovala pak svá tvrzení o uzavření dohody o narovnání, uznání dluhu žalovanou a dohody o splátkách uvedená v žalobě.

4. Soud zjistil z provedených důkazů následující skutkový stav. Žalovaná byla držitelem stavebně technického osvědčení pro pryžové železniční přejezdy a přechody typové řady [anonymizováno] vystaveného dne 12. 2. 2013 Technickým a zkušebním ústavem stavebním [obec], s.p. s platností do 29. 2. 2016 (viz č.l. 19), které bylo rozhodnutím Technického a zkušebního ústavu stavebního [obec], s.p. ze dne [datum] k žádosti žalované zrušeno (viz č.l. 21). V průběhu roku 2014 účastnice jednaly o uzavření smlouvy vztahující se k dodání přejezdů typu [anonymizováno] žalovanou v rámci akci s názvem„ Zvýšení traťové rychlosti [anonymizováno] – [obec]“ (viz e-mailová komunikace č.l. 22 - 25, nabídky č.l. 26 – 28 a objednávky č.l. 29). Žalovaná o dodání výrobků komunikovala a jednala se svým obchodním partnerem v zahraničí (viz č.l. 30 - 40) a s ohledem na skutečnost, že nedošlo k dohodě se zahraničním dodavatelem, ukončila též dovoz těchto výrobků a oznámila ukončení spolupráce též žalobkyni (viz dopis ze dne 6. 6. 2014). Zda došlo mezi účastnicemi k uzavření konkrétní jednoznačné a určité kupní smlouvy či smlouvy o dílo, která by byla následně ukončena, z dokazování jednoznačně nevyplynulo, účastnice mají odlišná skutková tvrzení a žalovanou založené listiny uzavření smlouvy neprokazují. Žalobkyně vyčíslila dopisem ze dne 8. 8. 2014 vzniklou škodu na částku 1 710 223,05 Kč a vyzvala žalovanou, aby tuto zaplatila (viz č.l. 45, 46). Žalovaná následně dne 20. 1. 2015 uplatnila škodu vůči [právnická osoba], pojišťovna však dopisem ze dne 27. 3. 2015 sdělila žalované, že se situace týká výluk z pojištění a že vyřízení škodní události odkládá bez náhrady (viz č.l. 47 - 50). Účastnice uzavřely dne [datum] smlouvu, kterou nazvaly Rámcová smlouva o spolupráci na zakázkách a dohoda o narovnání. Touto smlouvou vymezily, že je mezi nimi sporné, zda s ohledem na předchozí spolupráci žalovaná žalobkyni způsobila škodu ve výši 1 710 223,05 Kč a dohodly se, že žalovaná jako objednatel bude od žalobkyně jako zhotovitele požadovat dodávky na stavební a opravné práce z oblasti jejich podnikatelské činnosti zejména v oblasti dodávky materiálů a výstavby železničních sítí či drážní dopravy s tím, že konkrétní závazky i úplaty budou specifikovány v písemně uzavíraných smlouvách. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. V článku 4. 2. se účastnice dohodly, že při nedodržení závazku žalované objednat u žalobkyně takové plnění, z něhož by byl realizován zisk žalobkyně ve výši minimálně 900 000 Kč se žalovaná zavazuje uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 900 000 Kč do 30ti dnů od písemné výzvy žalobkyně (viz. tzv. rámcová smlouva, tuto skutečnost při jednání dne [datum] účastnice prohlásily za nespornou). K uzavření žádné smlouvy či předložení nabídky (objednávky) žalovanou nedošlo (při jednání dne [datum] obě účastnice prohlásily tvrzení žalobkyně za nesporné). Dne [datum] pak účastnice uzavřely dohodu o splátkovém kalendáři, ve které uvedly, že žalovaná žalobkyni nenabídla předpokládané hospodářské aktivity, a je tedy povinna zaplatit žalobkyni smluvní sankci ve výši 900 000 Kč. Žalovaná byla současně vyzvána žalobkyní k zaplacení této částky a svůj závazek uznala. Účastnice se dále dohodly na zaplacení částky 900 000 Kč ve čtvrtletních splátkách minimálně po 100 000 Kč od června 2019 pod ztrátou výhody splátek (viz. tzv. dohoda o splátkovém kalendáři, při jednání dne 26. 8. 2021 účastnice toto tvrzení žalobkyně prohlásily za nesporné). Dne 1. 7. 2019 zaplatila žalovaná částku ve výši 100 000 Kč na účet žalobkyně a dne 30. 12. 2019 zaplatila žalovaná částku ve výši 100 000 Kč na účet žalobkyně (viz. výstup z přehledu obratů na účtu žalobkyně, při jednání dne 26. 8. 2021 účastnice tvrzení žalobkyně prohlásily za nesporné). Dopisem ze dne 9. 10. 2020 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení částky ve výši 700 000 Kč do 31. 12. 2020 a konstatovala ztrátu výhody splátek. Předžalobní upomínkou ze dne 11. 1. 2021 odeslanou dne 13.1.2021 právní zástupkyně žalobkyně vyzvala opětovně žalovanou k zaplacení dluhu ve výši 700 000 Kč.

5. Při jednání dne [datum] se soud pokusil o smírné vyřešení sporu a současně účastnice poučil ve smyslu § 118a o.s.ř., zejména pak poučil žalovanou o tom, že pokud tvrdí, že závazek k zaplacení smluvní pokuty nevznikl či zanikl, musí doplnit konkrétní k tomu směřující skutková tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání. Při jednání dne 30. 9. 2021, při kterém došlo ke koncentraci řízení účastnice jen doplnily, že v mezidobí se pokusily o smírné řešení, k dohodě však nedošlo, žalovaná požádala písemně dopisem ze dne 23. 9. 2021 (viz č.l. 66 - 68) o prominutí dluhu dle § 1995 OZ a tuto žádost opakovala i při samotném jednání. Vzhledem k tomu, že jiná tvrzení ani důkazní návrhy již doplňovány nebyly soud poučil účastnice ve smyslu § 118b o.s.ř. a 119a o.s.ř. a ve věci rozhodl. <i>6. Podle § 1903 Občanského zákoníku č.89/2012 Sb. v platném znění (dále jen OZ) dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu. Narovnání nelze odporovat jen proto, že jím vznikl nepoměr mezi vzájemným plněním stran.</i> <i>7. Podle § 1785 OZ smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.</i> <i>8. Podle § 2048 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>9. Podle § 2051 OZ nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.</i> <i>10. Podle § 2053 OZ uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.</i> <i>11. Podle § 2054 odstavec 2 plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.</i> 12. Po právní stránce soud hodnotil shora popsanou zjištěnou skutkovou situaci následovně. Předně soud konstatuje, že se nezabýval vztahy a závazky účastníků, které předcházely uzavření tzv. rámcové smlouvy ze dne [datum], neboť tato dohoda je svoji povahou dohodou o narovnání, když účastníci v ní jednoznačně vymezily sporná práva a povinnosti (a to povinnost k zaplacení náhrady škody vyčíslené žalobkyní na částku 1 710 223,05 Kč), neboť uzavřením této dohody došlo ke změně v obsahu původního (deliktního) závazkového vztahu účastnic a účastnice jednoznačně projevily vůli nahradit původní práva a povinnosti novými. Soud se tedy nejdříve zabýval dohodou o narovnání nazvanou Rámcová smlouva o spolupráci. Z této smlouvy jednoznačně plyne vůle stran, aby dosavadní práva a povinnosti zanikla a byla nahrazena novým závazkem, a tedy i novými právy a povinnostmi. Soud se tedy zabýval tím, zda nový závazek skutečně vznikl a dospěl k závěru, že ujednání, které je obsaženo v č.l. 1 citované dohody je ve své podstatě ujednáním účastnic o tom, že v době do [datum] uzavřou konkrétní úplatné smlouvy (např. o dílo, kupní apod.), v nichž bude žalobkyně vystupovat v pozici dodavatele (zhotovitele či prodávajícího apod.) a žalovaná v pozici zadavatele (objednatele, kupujícího) a z nichž bude plynout úplata generující zisk pro žalobkyni. Právně toto ujednání soud podřazuje pod ustanovení § 1785 a násl. OZ, považuje jej tedy za ujednání o budoucích smlouvách. Soud se proto zabýval tím, zda ze smlouvy plyne povinnost oběma účastnicím uzavřít budoucí smlouvy a dospěl k závěru, že takový závazek ze smlouvy neplyne, neboť obsah budoucí smlouvy není ani obecným způsobem vymezen. Smlouvu a závazek z ní plynoucí proto soud považuje za neplatný pro neurčitost obsahu budoucí smlouvy. Pokud je pak závazek neplatný, nemůže z něj ani plynout povinnost pro žalovanou a nemůže ani dojít ve smyslu § 2048 OZ k utvrzení této povinnosti. Strany však uzavřely následně dne [datum] novou dohodu nazvanou Dohoda o splátkovém kalendáři, v níž výslovně uvedly, že žalovaná je povinna zaplatit částku 900 000 Kč jako smluvní pokutu a žalovaná v článku II. svůj takto definovaný dluh uznala. Soud se tedy zabýval tím, zda výslovný projev žalované, kterým došlo k uznání dluhu a který je obsažený v dohodě ze dne [datum] je platný, když dochází k uznání dluhu z neplatné smlouvy a zda může založit následky uznání dluhu ve smyslu § 2053 OZ. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 29 Cdo 3696/2016, 29 ICdo 21/2016, 29 NSČR 33/2017, 33 Cdo 2332/2018 a 32 Odo 1323/2004) není neplatnost původního závazku důvodem pro závěr o neplatnosti uznání dluhu. S ohledem na tuto skutečnost soud poučil žalovanou, aby pro případ, že má zato, že závazek, který uznala dohodou ze dne [datum], zanikl či nevznikl, aby doplnila svá tvrzení a navrhla k jejich prokázání důkazy. Žalovaná se však ve svých tvrzeních omezila jen na období před podpisem Rámcové smlouvy, které soud nemohl ve svých úvahách vzít v potaz, neboť předcházely období, kdy došlo ke změně v obsahu závazku. Soud proto musel vyjít z ustanovení § 2053 OZ, neboť současně dospěl k závěru, že popis důvodu vzniku závazku (smluvní pokuta utvrzující povinnost žalované) a výše 900 000 Kč jsou dostatečně určitá a uzavřel, že povinnost žalované k zaplacení smluvní pokuty dle § 2048 a násl. OZ ke dni [datum] existovala a trvala. Pokud pak byla shodná tvrzení účastnic o zaplacení částky 100 000 Kč dne 1. 7. 2019 a částky 100 000 Kč dne 30. 12. 2019, zbývá k doplacení 700 000 Kč. Splátky dvakrát 100 000 Kč je třeba hodnotit dle názoru soudu jako dílčí plnění, nikoliv jako plnění částečné ve smyslu § 2054 odstavec 2 OZ, proto nemohou vést k uznání dluhu (viz např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 32 Cdo 786/21009, 32 Cdo 1108/2020). Soud uvažoval i o aplikaci § 2051 OZ vztahujícího se k moderaci smluvní pokuty, v níž by mohl soud případně zohlednit i předchozí neurčité vymezení povinností plynoucích z podepsané Rámcové smlouvy, nicméně ze strany žalované nebyl učiněn k tomu směřující návrh. Vzhledem k tomu, že se jedná o postup soudu uplatňovaný jen při návrhu dlužníka, nebylo možné tímto způsobem žalovanou částku moderovat. Soud proto ohledně jistiny vyhověl žalobě v celém rozsahu. Žalovaná se s ohledem na ujednání stran o splátkách obsaženém v dohodě ze dne [datum] dostala do prodlení ve smyslu § 1968 OZ se splátkami po 100 000 Kč dne 1. 10. 2019, 1. 1. 2020, 1. 4. 2020, 1. 7. 2020, 1. 10. 2020 a se zaplacením zbývající částky ve výši 300 000 Kč s ohledem na uplatnění práva ztráty výhody splátek dopisem ze dne 9. 10. 2020 určujícím lhůtu pro dodatečné zaplacení do 31. 12. 2020 pak od 1. 1. 2021. Soud proto vyhověl žalobě i ohledně zákonného úroku z prodlení ve smyslu § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud zamítl žalobu ve vztahu k zákonnému úroku z prodlení za dobu od 1. 7. 2019 do 1. 7. 2019, neboť za tuto dobu žádné prodlení nenastalo, když částka 100 000 Kč byla dne 1. 7. 2019 dle shodných tvrzení účastnic zaplacena.

13. Soud dále přiznal žalobkyni i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve smyslu § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 1 200 Kč.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná (zamítnutí žaloby ohledně 1 dne prodlení soud považuje za zanedbatelné), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 96 159,15 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 28 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna ve výši 61 050 Kč stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 700 000 Kč sestávající z částky 11 100 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby, sepis vyjádření dne 20.7.2021, účast na jednání dne 30.9.2021) a z částky 5 550 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast za jednání dne 26.8.2021) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., celkem tedy 1800 Kč, cestovní náhrada v celkové výši 5 309,15 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 26. 8. 2021 náhrada ve výši 2 605,31 Kč za 277 ujetých km v částce 1 605,31 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,13 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 30. 9. 2021 náhrada 2 613,84 Kč za 277 ujetých km v částce 1 613,84 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,13 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. a parkovné ve výši 90 Kč.

15. Pariční lhůtu pro zaplacení soud ve výroku rozsudku stanovil dle § 160 o.s.ř.