38 C 20/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Chaloupkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro: žaloba na nahrazení vůle se změnou provozovatele vozidla <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 500 Kč od 21. 1. 2022 do 23. 3. 2023 kapitalizovaný částkou 343,65 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 500 Kč od 24. 3. 2023 do 19. 4. 2023 kapitalizovaný částkou 13,04 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 500 Kč od 20. 4. 2023 do 2. 5. 2023 kapitalizovaný částkou 2,09 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 000 Kč od 17. 11. 2022 do 2. 5. 2023 kapitalizovaný částkou 343,15 Kč, tedy celkem částku 701,93 Kč, a to do 14ti dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 2 000 Kč, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Ve zbytku účastníci řízení nemají vůči sobě nárok na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 13. 1. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud nahradil projev vůle žalované (její souhlas) s provedením změny zápisu v registru vozidel u vozidla Volkswagen Touran [VIN kód] [registrační značka] tak, že novým provozovatelem vozidla je žalovaná a dále uložení povinnosti k zaplacení částky ve výši 7 500 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Svoji žalobu odůvodnila tím, že v měsíci srpnu 2021 se snažila o registraci flotily u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která provozuje a vlastní aplikaci Bolt, provozující mezinárodní platformu pro přepravu osob ve městech. Za tímto účelem hledala 3 vozidla, u nichž by byla uvedena jako jejich provozovatel v evidenci motorových vozidel. Žalobkyně a žalovaná se tak ohledně předmětného vozidla dohodly, že bude provedena změna v evidenci motorových vozidel, žalobkyně se stane provozovatelem a žalovaná zůstane vlastnicí předmětného vozidla. Změnu následně účastnice provedly, žalobkyně však od záměru upustila a žádala žalovanou, aby provedla zápis změny provozovatele předmětného vozidla zpět tak, aby nebyla jako provozovatel žalobkyně zapsána. To se však nestalo a vzhledem k tomu, že s vozidlem byly uskutečněny jízdy, při nichž byly spáchány dopravní přestupky, musela za takové jednání žalobkyně jako zapsaný provozovatel uhradit 7 500 Kč, aniž by jízdy s vozidlem uskutečnila a aniž by měla vozidlo ve své dispozici. Žalobkyně se snažila situaci řešit mimosoudně, žalovaná však k tomu nebyla ochotná, nereagovala ani na předžalobní upomínku.

2. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila. Při nařízeném ústním jednání dne [datum] zaplatila žalobkyni částku 1 000 Kč a uvedla, že jí celá situace mrzí, vozidlo nemá v dispozici, je nepojízdné, odstavené na nějakém místě, bylo užíváno spolupracovníky jejího manžela, ráda by situaci vyřešila, byla ochotná k mimosoudnímu řešení. Mají s manželem 4 děti, o které pečuje, nejmladšímu je 1 rok, manžel ji asi před rokem a půl opustil a ona se dostala do finančních a psychických problémů, co se stalo s vozidlem, to nevěděla, nemá na zaplacení celé částky najednou, ale ráda by ji splácela. Přislíbila, že bude hledat řešení i ve vztahu k zapsanému provozovateli motorového vozidla, ráda by problém vyřešila.

3. Při ústním jednání dne [datum] se soud snažil vést účastníky ke smírnému řešení, byla probrána skutková tvrzení žalobkyně, žalovaná v zásadě nepopírala, že se se žalobkyní dohodla na tom, že bude žalobkyně uvedena jako provozovatel vozidla, ale současně uvedla, že žádná konkrétní ujednání a ani smlouva uzavřeny nebyly a žalovaná jí nedala časový prostor problém vyřešit. Soud poskytl při tomto jednání též poučení oběma účastnicím ve vztahu k jejich skutkovým tvrzením a žalobkyni pak poskytl též poučení v rovině právní s tím, že osoba provozovatele je definována ustanovením § 2 písmeno b) zákona č. 361/2000 Sb. v platném znění jako osoba, která je zapsána v registru vozidel, obdobně je pak provozovatel vozidla definován též § 2 odstavec 15 zákona č. 56/2021 Sb. Soud odkázal též na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 254/2016 a na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 114/20 a na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 10/2006 a ohledně případné existence naléhavého právního zájmu na určení vlastníka motorového vozidla a postup při zápisu změny provozovatele dle § 9 zákona č. 56/2001 Sb., kdy není souhlasu vlastníka k podání žádosti potřeba s tím, že takový postup vede dle § 125f zákona č. 361/2000 Sb. k tomu, že za případné přestupky způsobené vozidlem pak osoba jako provozovatel zapsaná neodpovídá. Poučení soudu směřovalo též k doplnění tvrzení a důkazních návrhů žalobkyní směřujících k okolnostem naplnění předpokladů odpovědnosti za škodu. Při tomto jednání nedošlo s ohledem na návrh žalobkyně, aby jednání bylo odročeno, k zahájení jednání ve věci samé.

4. Žalobkyně podáním ze dne 24. 4. 2023 změnila petit žaloby a požadovala, aby nadále ve věci soud rozhodl tak, že se určuje, že žalobkyně není provozovatelem předmětného vozidla a uložil povinnost k zaplacení částky 7 500 Kč (viz č.l. 26 - 27) spisu. Podrobně se též vyjádřila a doložila okolnosti zaplacení dvou pokut za přestupky spáchané předmětným vozidlem ve výši 2 500 Kč dle rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum] a ve výši 5 000 Kč dle rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum].

5. Při dalším jednání konaném dne [datum] žalovaná zaplatila 5 500 Kč žalobkyni, žalobkyně pak uvedla, že jí byla již zaplacena i částka 2 000 Kč, považuje proto jistinu dluhu ve výši 7 500 Kč za zaplacenou, tato skutečnost tedy byla oběma účastnicemi potvrzena jako nesporná. Dále pak obě účastnice potvrdily, že se žalované podařilo sehnat kupce na vozidlo, které je momentálně nepojízdné a již došlo k uzavření kupní smlouvy, kterou též v kopii soudu předložila (viz č.l. 40-43 spisu) a která bude podkladem pro změnu osoby vlastníka a provozovatele předmětného vozidla v evidenci motorových vozidel. Obě účastnice tak shodně navrhly odročení jednání za účelem vyčkání, zda k této změně skutečně došlo s tím, že v mezidobí žalobkyně vyčíslí příslušenství, jehož zaplacení po žalované požaduje. K dotazu soudu [stát. instituce] potvrdil přípisem ze dne 3. 5. 2023 (viz č.l. 49 spisu), že novým vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla je od 2. 5. 2023 [jméno] [příjmení].

6. Podáním ze dne 17. 5. 2023 (viz č.l. 53-54 spisu) žalobkyně uvedla, že trvá na změně žaloby učiněné podáním ze dne 24. 4. 2023, současně však vzala zpět žalobu v části týkající se zaplacení jistiny a určení, že žalobkyně není provozovatelem předmětného vozidla. Podáním ze dne 2. 5. 2023 (viz č.l. 51 spisu) pak žalobkyně vyčíslila příslušenství a uvedla, že k zaplacení částky 7 500 Kč došlo následovně: [datum] byla zaplacena částka 1 000 Kč, dne [datum] byla zaplacena částka 1 000 Kč, dne [datum] pak byla zaplacena částka 5 500 Kč. Žalobkyně i její právní zástupce současně omluvili svoji nepřítomnost při odročeném jednání dne [datum], ke kterému se dostavila již pouze žalovaná.

7. Usnesením vyhlášeném po zahájení ústního jednání dne [datum] pak soud rozhodl o připuštění změny žaloby a částečném zastavení řízení s ohledem na shora popsané částečné zpětvzetí žaloby žalobkyní a zahájil jednání ve věci samé již pouze ve vztahu k příslušenství (úrokům z prodlení) částky 7 500 Kč, které bylo vyčísleno na 701,93 Kč (blíže viz výrok I.) s ohledem na data zaplacení jednotlivých splátek, které uvedla žalobkyně a žalovaná toto nepopírala, soud je tak považoval za nesporná, částka ve výši 6 500 Kč celkem byla navíc zaplacena přímo při ústních jednáních soudu. Pro soud proto byla skutková situace ohledně zbývající části řízení jednoznačná a nesporná, tedy že bez ohledu na právní důvod vzniku jistiny ve výši 7 500 Kč, byla tato částka zaplacena tak, jak je uvedeno v bodě 6) odůvodnění a vyšel z právního hodnocení, že žalovaná se dostala do prodlení s jejím zaplacením jako škody či bezdůvodného obohacení (ke konkrétnímu právnímu důvodu vzniku nebylo s ohledem na zpětvzetí žaloby již podrobně dokazováno), která vznikla žalobkyni tím, že jako provozovatel vozidla zapsaný v evidenci motorových vozidel, byť s vozidlem nejezdila a neměla ho v dispozici, musela částku ve výši 7 500 Kč zaplatit správním orgánům. Soud na příslušenství tedy aplikoval ustanovení § 1970 občanského zákoníku, výše vychází z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o počátek prodlení žalované se zaplacením částky 2 500 Kč soud vyšel z příkazu [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum] (viz č.l. 33) a dokladu o zaplacení pokuty ze dne [datum] (viz č.l. 31). Pokud jde o počátek prodlení žalované se zaplacením částky 5 000 Kč soud vyšel z příkazu [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] [číslo] [spisová značka] (viz č.l. 32), který nabyl právní moci dne [datum] a potvrzení o zaplacení pokuty ze dne [datum] dle kterého bylo zaplaceno 16. 11. 2022 (viz č.l. 30). Počátek prodlení tedy nastal následující den po zaplacení. Ohledně výpočtu příslušenství soud ještě doplňuje, že % vyjádření uvedené žalobkyní v podání na č.l. 51 rub neodpovídá požadavku v žalobě, nicméně žalobkyní nebylo navrhována ohledně tohoto změna, soud tak vnímá tento nesoulad jako písemnou chybu, vyšel z petitu žaloby a nezamítal žalobu v části 15% u zbytku jistiny 2 500 Kč. Žalovaná uvedla, že je schopna zaplatit částku do 14ti dnů od vyhlášení rozsudku, soud proto pariční lhůtu ve smyslu § 160 o.s.ř. stanovil s ohledem na níže uvedené okolnosti týkající se osobních a majetkových poměrů žalované (viz bod 8) na 14 dnů od právní moci rozsudku.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve spojení s § 146 odstavec 1 písmeno b) a § 150 o.s.ř. Soud v řízení zjistil, že žalovaná je matkou 4 dětí ve věku 13, 12, 8 a 1 rok. Děti starší již chodí do školy, mají běžné výdaje, pouze dcera má brýle. Náklady na bydlení činí 17 000 Kč měsíčně, příspěvek na děti pobírá žalobkyně ve výši do 4 000 Kč, příspěvek na bydlení do 10 000 Kč. Žalobkyně nyní žije s manželem, ale asi před rokem až 1,5 rokem spolu nebyli, manžel odešel a jí hodně narostly dluhy. Manžel se následně vrátil do společné domácnosti, v tuto chvíli nosí domů příjmy ve výši 20 000 Kč měsíčně po odečtení dluhů z exekucí. I žalovaná splácí dluhy, a to ve výši asi 150 000 Kč, už o nich ale nemá přehled, může to být i více, splácí maximálně částku 4 000 Kč měsíčně. Více už nemá. Má v plánu řešit situaci v insolvenčním řízení, protože se dostala do začarovaného kruhu. Výdaje na zdravotní stav nemá, ale trpí na úzkostné až depresivní stavy, dochází k psychiatričce. V tuto chvíli je bez léčby. V době, kdy problém se žalobkyní vznikl, měla velké psychické problémy, začaly se kumulovat dluhy, problémy byly i v manželství a musela proto užívat antidepresiva. V té době nemohla ani vstát z postele, měla problémy i pečovat o děti. Strašně dlouho už se snaží z té situace dostat zpět a věřit, že to bude dobré, ale vždy něco dalšího jí opět úzkosti vyvolá, jako třeba toto řízení. Ze shora uvedeného je navíc patrné, že žalobkyně se v řízení ke své povinnosti snažila přistupovat aktivně, jistinu zaplatila, problém týkající se zapsaného provozovatele vozidla vyřešila, byť až po zahájení řízení. Žalobkyně původně podala žalobu nesprávně a původní návrh na nahrazení projevu vůle by soud s největší pravděpodobností zamítal s ohledem na nesprávný postup. Žalobkyně navíc mohla využít postup umožňující správními předpisy, jimiž by se domohla změny zápisu provozovatele a vyhnula ukládání pokut. Soud upozornil při jednání, ze kterého se žalobkyně i její právní zástupce omluvili, že zvažuje aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. S ohledem na shora popsané osobní a majetkové poměry žalované a nesprávný postup žalobkyně, která až po poučení soudu doplnila tvrzení, doložila je důkazy a změnila petit žaloby a s ohledem na možnosti, které žalovaná ve správním řízení měla ve spojení se zpětvzetím žaloby, soud proto rozhodl jen o povinnosti žalované k náhradě žalobkyní zaplaceného soudního poplatku, jiné náklady řízení nepřiznal. K tomu nutno dodat, že dle názoru soudu měl být vyměřen soudní poplatek ve výši 3 000 Kč (nejen dle položky 4 č. bodu 1 písmeno c) ve výši 2000 Kč, ale též dle položky 1 bodu 1 písmeno a) ve výši 1 000 Kč). Vzhledem k částečnému zastavení řízení by však částečně byl poplatek ve výši 1 000 Kč vracen dle § 10 odstavec 3 zákona č. 549/1991 Sb., soud proto o vrácení nerozhodl a zohlednil, že část poplatku, která by měla být vrácena, nebyla a ani nebude zaplacena. Pariční lhůta pro zaplacení přiznaných nákladů řízení byla soudem stanovena při zohlednění osobních a majetkových poměrů žalované na 1 měsíc od právní moci rozsudku s tím, že současně žalované bylo přímo po vyhlášení a odůvodnění rozsudku vysvětleno, na jaký účet uvedený v žalobě a pod jakými údaji má být zaplaceno k rukám právního zástupce žalobkyně. Vzhledem k tomu, že soud uložil jen povinnost k náhradě zaplaceného soudního poplatku, tento nepodléhá DPH, proto o DPH částku nenavyšoval.