38 C 20/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Chaloupkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro: žaloba na nahrazení vůle se změnou provozovatele vozidla

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 500 Kč od 21. 1. 2022 do 23. 3. 2023 kapitalizovaný částkou 343,65 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 500 Kč od 24. 3. 2023 do 19. 4. 2023 kapitalizovaný částkou 13,04 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 500 Kč od 20. 4. 2023 do 2. 5. 2023 kapitalizovaný částkou 2,09 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 000 Kč od 17. 11. 2022 do 2. 5. 2023 kapitalizovaný částkou 343,15 Kč, tedy celkem částku 701,93 Kč, a to do 14ti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 2 000 Kč, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Ve zbytku účastníci řízení nemají vůči sobě nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 13. 1. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud nahradil projev vůle žalované (její souhlas) s provedením změny zápisu v registru vozidel u vozidla Volkswagen Touran VIN kód registrační značka tak, že novým provozovatelem vozidla je žalovaná a dále uložení povinnosti k zaplacení částky ve výši 7 500 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Svoji žalobu odůvodnila tím, že v měsíci srpnu 2021 se snažila o registraci flotily u právnická osoba anonymizována dvě slova, která provozuje a vlastní aplikaci Bolt, provozující mezinárodní platformu pro přepravu osob ve městech. Za tímto účelem hledala 3 vozidla, u nichž by byla uvedena jako jejich provozovatel v evidenci motorových vozidel. Žalobkyně a žalovaná se tak ohledně předmětného vozidla dohodly, že bude provedena změna v evidenci motorových vozidel, žalobkyně se stane provozovatelem a žalovaná zůstane vlastnicí předmětného vozidla. Změnu následně účastnice provedly, žalobkyně však od záměru upustila a žádala žalovanou, aby provedla zápis změny provozovatele předmětného vozidla zpět tak, aby nebyla jako provozovatel žalobkyně zapsána. To se však nestalo a vzhledem k tomu, že s vozidlem byly uskutečněny jízdy, při nichž byly spáchány dopravní přestupky, musela za takové jednání žalobkyně jako zapsaný provozovatel uhradit 7 500 Kč, aniž by jízdy s vozidlem uskutečnila a aniž by měla vozidlo ve své dispozici. Žalobkyně se snažila situaci řešit mimosoudně, žalovaná však k tomu nebyla ochotná, nereagovala ani na předžalobní upomínku.

2. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila. Při nařízeném ústním jednání dne datum zaplatila žalobkyni částku 1 000 Kč a uvedla, že jí celá situace mrzí, vozidlo nemá v dispozici, je nepojízdné, odstavené na nějakém místě, bylo užíváno spolupracovníky jejího manžela, ráda by situaci vyřešila, byla ochotná k mimosoudnímu řešení. Mají s manželem 4 děti, o které pečuje, nejmladšímu je 1 rok, manžel ji asi před rokem a půl opustil a ona se dostala do finančních a psychických problémů, co se stalo s vozidlem, to nevěděla, nemá na zaplacení celé částky najednou, ale ráda by ji splácela. Přislíbila, že bude hledat řešení i ve vztahu k zapsanému provozovateli motorového vozidla, ráda by problém vyřešila.

3. Při ústním jednání dne datum se soud snažil vést účastníky ke smírnému řešení, byla probrána skutková tvrzení žalobkyně, žalovaná v zásadě nepopírala, že se se žalobkyní dohodla na tom, že bude žalobkyně uvedena jako provozovatel vozidla, ale současně uvedla, že žádná konkrétní ujednání a ani smlouva uzavřeny nebyly a žalovaná jí nedala časový prostor problém vyřešit. Soud poskytl při tomto jednání též poučení oběma účastnicím ve vztahu k jejich skutkovým tvrzením a žalobkyni pak poskytl též poučení v rovině právní s tím, že osoba provozovatele je definována ustanovením § 2 písmeno b) zákona č. 361/2000 Sb. v platném znění jako osoba, která je zapsána v registru vozidel, obdobně je pak provozovatel vozidla definován též § 2 odstavec 15 zákona č. 56/2021 Sb. Soud odkázal též na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 254/2016 a na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 114/20 a na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 10/2006 a ohledně případné existence naléhavého právního zájmu na určení vlastníka motorového vozidla a postup při zápisu změny provozovatele dle § 9 zákona č. 56/2001 Sb., kdy není souhlasu vlastníka k podání žádosti potřeba s tím, že takový postup vede dle § 125f zákona č. 361/2000 Sb. k tomu, že za případné přestupky způsobené vozidlem pak osoba jako provozovatel zapsaná neodpovídá. Poučení soudu směřovalo též k doplnění tvrzení a důkazních návrhů žalobkyní směřujících k okolnostem naplnění předpokladů odpovědnosti za škodu. Při tomto jednání nedošlo s ohledem na návrh žalobkyně, aby jednání bylo odročeno, k zahájení jednání ve věci samé.

4. Žalobkyně podáním ze dne 24. 4. 2023 změnila petit žaloby a požadovala, aby nadále ve věci soud rozhodl tak, že se určuje, že žalobkyně není provozovatelem předmětného vozidla a uložil povinnost k zaplacení částky 7 500 Kč (viz č.l. 26 - 27) spisu. Podrobně se též vyjádřila a doložila okolnosti zaplacení dvou pokut za přestupky spáchané předmětným vozidlem ve výši 2 500 Kč dle rozhodnutí stát. instituce ze dne datum a ve výši 5 000 Kč dle rozhodnutí stát. instituce ze dne datum.

5. Při dalším jednání konaném dne datum žalovaná zaplatila 5 500 Kč žalobkyni, žalobkyně pak uvedla, že jí byla již zaplacena i částka 2 000 Kč, považuje proto jistinu dluhu ve výši 7 500 Kč za zaplacenou, tato skutečnost tedy byla oběma účastnicemi potvrzena jako nesporná. Dále pak obě účastnice potvrdily, že se žalované podařilo sehnat kupce na vozidlo, které je momentálně nepojízdné a již došlo k uzavření kupní smlouvy, kterou též v kopii soudu předložila (viz č.l. 40-43 spisu) a která bude podkladem pro změnu osoby vlastníka a provozovatele předmětného vozidla v evidenci motorových vozidel. Obě účastnice tak shodně navrhly odročení jednání za účelem vyčkání, zda k této změně skutečně došlo s tím, že v mezidobí žalobkyně vyčíslí příslušenství, jehož zaplacení po žalované požaduje. K dotazu soudu stát. instituce potvrdil přípisem ze dne 3. 5. 2023 (viz č.l. 49 spisu), že novým vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla je od 2. 5. 2023 jméno příjmení.

6. Podáním ze dne 17. 5. 2023 (viz č.l. 53-54 spisu) žalobkyně uvedla, že trvá na změně žaloby učiněné podáním ze dne 24. 4. 2023, současně však vzala zpět žalobu v části týkající se zaplacení jistiny a určení, že žalobkyně není provozovatelem předmětného vozidla. Podáním ze dne 2. 5. 2023 (viz č.l. 51 spisu) pak žalobkyně vyčíslila příslušenství a uvedla, že k zaplacení částky 7 500 Kč došlo následovně: datum byla zaplacena částka 1 000 Kč, dne datum byla zaplacena částka 1 000 Kč, dne datum pak byla zaplacena částka 5 500 Kč. Žalobkyně i její právní zástupce současně omluvili svoji nepřítomnost při odročeném jednání dne datum, ke kterému se dostavila již pouze žalovaná.

7. Usnesením vyhlášeném po zahájení ústního jednání dne datum pak soud rozhodl o připuštění změny žaloby a částečném zastavení řízení s ohledem na shora popsané částečné zpětvzetí žaloby žalobkyní a zahájil jednání ve věci samé již pouze ve vztahu k příslušenství (úrokům z prodlení) částky 7 500 Kč, které bylo vyčísleno na 701,93 Kč (blíže viz výrok I.) s ohledem na data zaplacení jednotlivých splátek, které uvedla žalobkyně a žalovaná toto nepopírala, soud je tak považoval za nesporná, částka ve výši 6 500 Kč celkem byla navíc zaplacena přímo při ústních jednáních soudu. Pro soud proto byla skutková situace ohledně zbývající části řízení jednoznačná a nesporná, tedy že bez ohledu na právní důvod vzniku jistiny ve výši 7 500 Kč, byla tato částka zaplacena tak, jak je uvedeno v bodě 6) odůvodnění a vyšel z právního hodnocení, že žalovaná se dostala do prodlení s jejím zaplacením jako škody či bezdůvodného obohacení (ke konkrétnímu právnímu důvodu vzniku nebylo s ohledem na zpětvzetí žaloby již podrobně dokazováno), která vznikla žalobkyni tím, že jako provozovatel vozidla zapsaný v evidenci motorových vozidel, byť s vozidlem nejezdila a neměla ho v dispozici, musela částku ve výši 7 500 Kč zaplatit správním orgánům. Soud na příslušenství tedy aplikoval ustanovení § 1970 občanského zákoníku, výše vychází z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o počátek prodlení žalované se zaplacením částky 2 500 Kč soud vyšel z příkazu stát. instituce ze dne datum rozhodnutí č.j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum (viz č.l. 33) a dokladu o zaplacení pokuty ze dne datum (viz č.l. 31). Pokud jde o počátek prodlení žalované se zaplacením částky 5 000 Kč soud vyšel z příkazu stát. instituce ze dne datum rozhodnutí č.j. spisová značka číslo spisová značka (viz č.l. 32), který nabyl právní moci dne datum a potvrzení o zaplacení pokuty ze dne datum dle kterého bylo zaplaceno 16. 11. 2022 (viz č.l. 30). Počátek prodlení tedy nastal následující den po zaplacení. Ohledně výpočtu příslušenství soud ještě doplňuje, že % vyjádření uvedené žalobkyní v podání na č.l. 51 rub neodpovídá požadavku v žalobě, nicméně žalobkyní nebylo navrhována ohledně tohoto změna, soud tak vnímá tento nesoulad jako písemnou chybu, vyšel z petitu žaloby a nezamítal žalobu v části 15% u zbytku jistiny 2 500 Kč. Žalovaná uvedla, že je schopna zaplatit částku do 14ti dnů od vyhlášení rozsudku, soud proto pariční lhůtu ve smyslu § 160 o.s.ř. stanovil s ohledem na níže uvedené okolnosti týkající se osobních a majetkových poměrů žalované (viz bod 8) na 14 dnů od právní moci rozsudku.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve spojení s § 146 odstavec 1 písmeno b) a § 150 o.s.ř. Soud v řízení zjistil, že žalovaná je matkou 4 dětí ve věku 13, 12, 8 a 1 rok. Děti starší již chodí do školy, mají běžné výdaje, pouze dcera má brýle. Náklady na bydlení činí 17 000 Kč měsíčně, příspěvek na děti pobírá žalobkyně ve výši do 4 000 Kč, příspěvek na bydlení do 10 000 Kč. Žalobkyně nyní žije s manželem, ale asi před rokem až 1,5 rokem spolu nebyli, manžel odešel a jí hodně narostly dluhy. Manžel se následně vrátil do společné domácnosti, v tuto chvíli nosí domů příjmy ve výši 20 000 Kč měsíčně po odečtení dluhů z exekucí. I žalovaná splácí dluhy, a to ve výši asi 150 000 Kč, už o nich ale nemá přehled, může to být i více, splácí maximálně částku 4 000 Kč měsíčně. Více už nemá. Má v plánu řešit situaci v insolvenčním řízení, protože se dostala do začarovaného kruhu. Výdaje na zdravotní stav nemá, ale trpí na úzkostné až depresivní stavy, dochází k psychiatričce. V tuto chvíli je bez léčby. V době, kdy problém se žalobkyní vznikl, měla velké psychické problémy, začaly se kumulovat dluhy, problémy byly i v manželství a musela proto užívat antidepresiva. V té době nemohla ani vstát z postele, měla problémy i pečovat o děti. Strašně dlouho už se snaží z té situace dostat zpět a věřit, že to bude dobré, ale vždy něco dalšího jí opět úzkosti vyvolá, jako třeba toto řízení. Ze shora uvedeného je navíc patrné, že žalobkyně se v řízení ke své povinnosti snažila přistupovat aktivně, jistinu zaplatila, problém týkající se zapsaného provozovatele vozidla vyřešila, byť až po zahájení řízení. Žalobkyně původně podala žalobu nesprávně a původní návrh na nahrazení projevu vůle by soud s největší pravděpodobností zamítal s ohledem na nesprávný postup. Žalobkyně navíc mohla využít postup umožňující správními předpisy, jimiž by se domohla změny zápisu provozovatele a vyhnula ukládání pokut. Soud upozornil při jednání, ze kterého se žalobkyně i její právní zástupce omluvili, že zvažuje aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. S ohledem na shora popsané osobní a majetkové poměry žalované a nesprávný postup žalobkyně, která až po poučení soudu doplnila tvrzení, doložila je důkazy a změnila petit žaloby a s ohledem na možnosti, které žalovaná ve správním řízení měla ve spojení se zpětvzetím žaloby, soud proto rozhodl jen o povinnosti žalované k náhradě žalobkyní zaplaceného soudního poplatku, jiné náklady řízení nepřiznal. K tomu nutno dodat, že dle názoru soudu měl být vyměřen soudní poplatek ve výši 3 000 Kč (nejen dle položky 4 č. bodu 1 písmeno c) ve výši 2000 Kč, ale též dle položky 1 bodu 1 písmeno a) ve výši 1 000 Kč). Vzhledem k částečnému zastavení řízení by však částečně byl poplatek ve výši 1 000 Kč vracen dle § 10 odstavec 3 zákona č. 549/1991 Sb., soud proto o vrácení nerozhodl a zohlednil, že část poplatku, která by měla být vrácena, nebyla a ani nebude zaplacena. Pariční lhůta pro zaplacení přiznaných nákladů řízení byla soudem stanovena při zohlednění osobních a majetkových poměrů žalované na 1 měsíc od právní moci rozsudku s tím, že současně žalované bylo přímo po vyhlášení a odůvodnění rozsudku vysvětleno, na jaký účet uvedený v žalobě a pod jakými údaji má být zaplaceno k rukám právního zástupce žalobkyně. Vzhledem k tomu, že soud uložil jen povinnost k náhradě zaplaceného soudního poplatku, tento nepodléhá DPH, proto o DPH částku nenavyšoval. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.