38 C 211/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Chaloupkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 29 833 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 833 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29 833 Kč od 12. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá ohledně úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29 833 Kč za dobu od 2. 3. 2021 do 11. 3. 2021.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 678 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 29 833 Kč s příslušenstvím a nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne [datum] podnájemní smlouvu, na základě které žalobkyně jako nájemce umožnila žalovanému jako podnájemci dočasné užívání prostor sloužících k podnikání v jednotce [číslo] jiném nebytovém prostoru v [anonymizována dvě slova] budovy [adresa] v části [územní celek], k.ú. [obec] u [obec] umístěné na pozemku parc. [číslo] zapsaném na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] na dobu 1 roku od 1. 10. 2018 do 30. 9. 2019. Předmětný nebytový prostor byl předán žalobkyni zpět dne 1. 10. 2019 žalovaný se zavázal hradit žalobkyni cenu za spotřebované služby na základě písemného vyúčtovaní provedeného žalobkyní dle údajů zjištěných z nainstalovaných měřičů. Za spotřebovanou vodu v provozovně [příjmení], [obec] v období od 26. 7. 2019 do 1. 10. 2019 byla vyúčtována částka 1 530 Kč daňovým dokladem [číslo] ze dne 16. 7. 2020 splatným dne 30. 7. 2020. Za spotřebovanou elektřinu v provozovně [příjmení], [obec] v období od 6. 3. 2019 do 1. 10. 2019 byla vyúčtována částka 28 303 Kč daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] splatným dne 6. 3. 2020. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 17. 2. 2021, který byl žalovanému doručen dne 1. 3. 2021 žalovaný dlužnou částku ve výši 29 833 Kč do dnešního dne nezaplatil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal pasivní.

3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V daném případě žalobce již v podané žalobě projevil souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, pokud jde o žalovaného, tento se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

4. Soud zjistil následující skutkový stav. Dne [datum] účastníci uzavřeli smlouvu o podnájmu nebytových prostor, na základě kterého žalobce umožnil žalovanému užívání prostor sloužících k podnikání uvedených v žalobě za účelem provozování hostinské činnosti, a to na dobu 1 roku od 1. 10. 2018 do 30. 9. 2019, žalovaný byl povinen na základě smlouvy hradit úplatu ve výši 15 000 Kč měsíčně a zálohu na služby - na elektrickou energii, vodu a plyn ve výši 13 500 Kč měsíčně, a to nejpozději ke 20tému dni v měsíci. Dále pak se účastníci dohodli, že žalovaný zaplatí žalobkyni cenu za tyto služby dle skutečně odebraného množství dle nainstalovaných měřičů na základě písemného vyúčtování, které žalobkyně provede vždy k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, takto vyúčtovaná cena je pak splatná do 10ti dnů ode dne doručení písemného vyúčtování na účet žalobkyně. (viz podnájemní smlouva ze dne [datum]) Dne 1. 10. 2019 byl předmětný nebytový prostor předán žalovaným zpět žalobkyni, v předávacím protokolu byly uvedeny stavy jednotlivých měřidel (elektroměr vykazoval stav 16 371 kWh VT a NT pak [číslo] kWh, vodoměr pak vykazoval stav 2212 m3) (viz předávací protokol). Dne [datum] žalobkyně vystavila fakturu [číslo] znějící na částku 41 232 Kč po zohlednění zálohy ve výši 9 000 Kč za spotřebovanou elektřinu v době od 6. 3. 2019 do 1. 10. 2019 na provozovně hospoda [příjmení] v [obec], jejíž přílohou byl rozpis vyúčtování a faktura zaslaná dodavatelem této služby žalobkyni (viz citovaná faktura). Zda a kdy se faktura dostala do dispozice žalovaného, nebylo doloženo žádnou listinou. Dne [datum] žalobkyně vystavila fakturu [číslo] znějící na částku 1 530 Kč po zohlednění zálohy ve výši 8 000 Kč za spotřebovanou vodu a stočné a srážkovou vodu v době od 26. 7. 2019 do 1. 10. 2019 na provozovně hospoda [příjmení] v [obec], jejíž přílohou byla faktura zaslaná dodavatelem této služby žalobkyni (viz citovaná faktura). Zda a kdy se faktura dostala do dispozice žalovaného, nebylo doloženo žádnou listinou. Dopisem ze dne 17. 2. 2021 byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalobkyně k zaplacení částky ve výši 29 833 Kč ve lhůtě 10ti dní od doručení výzvy na účet uvedený ve výzvě. Dopis byl odeslán 17. 2. 2021 a doručen žalovanému dne 1. 3. 2021 (viz citovaný dopis, podací lístek a dodejka). Lhůta stanovená výzvou uplynula dne 11. 3. 2021. Ve výzvě je současně uvedeno, že žalovaný zaplatil částku ve výši 12 929 Kč na fakturu [číslo] na spotřebovanou elektřinu. <i>5. Podle § 2201 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>6. Podle § 2215 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Zřídí-li nájemce třetí osobě užívací právo k věci bez souhlasu pronajímatele, považuje se to za hrubé porušení nájemcových povinností způsobující pronajímateli vážnější újmu.</i> <i>7. Podle § 2295 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.</i> <i>8. Podle § 2302 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.</i> <i>9. Podle § 2303 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. je-li s nájmem prostoru sloužícího podnikání spojeno poskytování služeb, použijí se ustanovení o poskytování služeb souvisejících s nájmem bytu obdobně.</i> <i>10. Podle § 2247 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.</i> <i>11. Podle § 7 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.</i> 12. Soud zjištěný skutkový stav právně hodnotí následovně. Bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena podnájemní smlouva, na základě které vzniklo oprávnění žalovanému užívat v žalobě vymezené prostory sloužící k podnikání a současně povinnost hradit úplatu za toto užívání, zálohy na spotřebovávané služby a na základě stavů měřidel též případně zjištěný nedoplatek na zálohách. Soud sice z tvrzení a doložených důkazů nezjistil, zda byl udělen souhlas vlastníka s podnájmem, tato skutečnost však nemá vliv na platnost smlouvy, ale jen na případné hodnocení porušení povinností žalobkyně vůči vlastníkovi, soud se proto touto otázkou nezabýval a uzavřel svoji úvahu s tím, že podnájemní vztah byl sjednán platně a v období, na které se vztahuje vyúčtování, žalovaný skutečně předmětný prostor užíval a služby spotřebovával. Podnájemní vztah je sice na straně jedné vztahem akcesorickým, který kopíruje vztah nájemní, na straně druhé však pro podnájemní vztah neplatí zcela stejná pravidla, práva a povinnosti stran, jako pro nájemní vztah. Pokud pak je předmětem řízení nárok žalobkyně z titulu nedoplatku na službách spotřebovaných žalovaným, soud se nejprve zabýval otázkou, zda je třeba na daný vztah aplikovat zákon č. 67/2013 Sb. či zda je možné řešení práv a povinností upravit odchylně od tohoto zákona samotnou smlouvou a dospěl k závěru, že citovaný zákon se vztahuje jen na vztah nájemní, nikoliv již na vztah podnájemní a žalobkyně jako nájemce vůči žalovanému jako podnájemci nemusela postupovat striktně dle § 7 citovaného zákona, ale bylo možné ujednat pravidla pro vyúčtování poskytovaných služeb odchylně od tohoto zákona smlouvou. Pokud tedy žalobkyně provedla shora uvedenými fakturami vyúčtování elektřiny a vodného a stočného spotřebovaného v období, kdy byl žalovaným předmětný prostor sloužící k podnikání užíván a pokud byly zjištěny konečné stavy měřidel, postupovala v souladu s ujednáními ve smlouvě a svými právy. Pokud pak tato vyúčtování žalovanému žalobkyně zaslala, byl žalovaný povinen s ohledem na ujednání smlouvy vzniklý nedoplatek žalobkyni zaplatit. Žalovaný na nedoplatek vyúčtovaný fakturou [číslo] ze dne [datum] zaplatil jen částku 12 929 Kč, čímž svůj dluh z tohoto právního důvodu ve smyslu § 2054 odstavec 2 Občanského zákoníku uznal ve zbývající výši 28 303 Kč. Tento nárok žalobkyně je tedy oprávněný. Ohledně druhé z faktur vztahující se k vyúčtování vodného pak nedošlo k žádnému částečnému plnění, požadovaná částka se však opírá o vyúčtování zaslané dodavatelem služeb společností [právnická osoba] a zjištěný stav vodoměru ke dni předání předmětu podnájmu zpět žalobkyni a žalovaný na svoji obranu navíc ničeho netvrdil a oprávněnost uplatněného nároku žalobkyně nepopíral. Soud tedy žalobě vyhověl co do požadované výše jistiny. Pokud se týká zákonného úroku z prodlení, soud vyšel z doložených listin, kterými nebylo prokázáno dřívější seznámení žalovaného s vyúčtováním, než dopisem ze dne 17. 2. 2021, který se dostal do dispozice žalovaného dne 1. 3. 2021 a kterým byla stanovena lhůta pro zaplacení v trvání 10ti dnů od jeho doručení, tedy do 11. 3. 2021. Prodlení, které lze z listin dovodit mohlo nastat až dne 12. 3. 2021. Soud proto ohledně zákonného úroku z prodlení žalobu v části zamítl za dobu od 2. 3. 2021 do 11. 3. 2021 a za dobu od 12. 3. 2021 žalobě vyhověl.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná (částečné zamítnutí žaloby co do zákonného úroku z prodlení za dobu cca 10ti dnů soud nezohledňuje), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 678 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 194 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 833 Kč sestávající z částky 300 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 400 Kč ve výši 84 Kč. Soud aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu s ohledem na skutečnost, že žaloba byla podána na formuláři pro podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, odůvodnění jen skutkovým popisem bez právního hodnocení a s ohledem na předmět podnikání žalobkyně (pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor) soud předpokládá, že se jedná o obvyklou žalobu, kterou žalobkyně v rámci svého předmětu podnikání podává.