38 C 22/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní titul Alenou Chaloupkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 5 801,95 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 801,95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 801,95 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 402,68 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 24. 09. 2020 domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 801,95 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce společnost právnická osoba uzavřela dne datum se žalovaným smlouvu o účtu číslo na základě které byl žalovanému zřízen anonymizováno účet, na kterém mu vznikl nedovolený debet. Z takto vzniklého debetu byl žalovaný povinen platit úrok z prodlení ve výši odpovídající občanskoprávním předpisům. Předchůdce žalobkyně převedl vzniklý debetní zůstatek a příslušenství dne datum na vnitřní účet banky a žalovaného vyzvala k zaplacení výzvou ze dne 8. 11. 2019. Dne 27. 05. 2020 došlo k postoupení pohledávky ze společnosti právnická osoba na žalobkyni a postoupení bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne datum. Předmětnou dlužnou částku žalovaný neuhradil ani přes písemnou výzvu žalobkyně.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně, přímo v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

4. Soud z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil následující skutkový stav, který odpovídá tvrzením v žalobě. Právní předchůdce společnost právnická osoba uzavřela dne datum se žalovaným smlouvu o anonymizováno účtu číslo (viz smlouva v EPR spisu), na základě které byl žalovanému zřízen anonymizováno účet. Na účtu postupně vznikal debet přečerpáním prostředků, debet ke dni datum debet činil 5 801,95 Kč (viz výpis z účtu v EPR spisu). Předchůdce žalobkyně převedl vzniklý debetní zůstatek a příslušenství dne 8. 11. 2019 na vnitřní účet banky (viz výpisy k účtu EPR spis) a žalovaného vyzvala k zaplacení debetu výzvou ze dne datum (viz výzva v EPR spisu). Dne 27. 05. 2020 došlo k postoupení pohledávky ze společnosti právnická osoba na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávky v EPR spisu) a postoupení bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne 1. 6. 2020 oznámení o postoupení pohledávky v příjmení spisu). Předmětnou dlužnou částku žalovaný neuhradil ani přes písemnou výzvu žalobkyně ze dne 7. 9. 2020 (výzva je v EPR spisu).

5. Podle ustanovení § 2662 občanského zákoníku smlouvou o účtu se zavazuje subjekt, který vede účet, zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

6. Podle ustanovení § 2665 občanského zákoníku ujednají-li si strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr v hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

7. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva ve smyslu § 2662 občanského zákoníku o vedení účtu. Na základě této smlouvy vedla předchůdkyně žalobkyně jako peněžní ústav pro žalovanou běžný účet, na kterém však byla přečerpána žalovaným uložená částka a vznikl debet ve výši 5 801,95 Kč, nastala tak povinnost žalovaného dle § 2395 občanského zákoníku vrátit bance vzniklý debet. V souladu s ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku v rozhodném znění, pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum postoupena na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splněním svého peněžitého závazku z titulu citované smlouvy o úvěru, vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení debetního zůstatku též povinnost zaplatit úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku v rozhodném znění. Počátek prodlení nastal již v roce 2019 na nejpozději základě výzvy ze dne 8. 11. 2019, žalobkyně však žádala úroky z prodlení až od 2. 6. 2020 s tím, že úrok do 1. 6. 2020 kapitalizovala částkou ve výši 402,68 Kč odpovídající úroku z prodlení za předchozí období. Proto soud žalobě žalobkyně zcela vyhověl 9. Lhůta pro zaplacení byla uložena v souladu s § 160 odstavec 1 o.s.ř.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 801,95 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.