38 C 384/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Chaloupkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený obecným údaje o zástupci pro zaplacení 23 244,99 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému k zaplacení částky 23 244,99 Kč s přísl., se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27. 10. 2022 domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 23 244,99 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně dodávala žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa svědkyně]. Žalobkyně za spotřebovanou energii v období od 1. 11. 2021 do 18. 11. 2021 vyúčtoval žalovanému nejdříve částku ve výši 706,87 Kč včetně DPH, a to fakturou [číslo] splatnou dne 21. 12. 2021 odpovídající množství odebrané elektřiny 0,161 MWh, po zjištění skutečné spotřeby od Operátora trhu (OTE) pak vystavil opravný daňový doklad za stejné období [číslo] znějící na 22 338,12 Kč vystavený dne 6. 4. 2022 splatný dne 26. 04. 2022 odpovídající množství odebrané elektřiny 6, 31100 MWh. Žalovaný ničeho nezaplatil. S ohledem na ujednání smlouvy dále žalobkyně žádá zaplacení smluvní pokuty ve výši 200 Kč za prodlení se zaplacením obou uvedených faktur trvající déle než 10 dní. Smluvní pokuty byly vyúčtovány fakturami [číslo] ze dne 6. 5. 2022 ve výši 100 Kč a [číslo] ze dne 26. 5. 2022. Uvedené částky nebyly žalobkyni ve lhůtě splatnosti uhrazeny ani po odeslání předžalobní upomínky ze dne 16. 6. 2022 a 14. 8. 2022.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaný podal dne [datum] odpor, v němž uvedl, že se žalobkyní žádnou smlouvu o dodávkách elektrické energie do uvedeného doběrného místa neuzavřel ani k jejímu uzavření nikoho nezmocnil, o nemovitosti, do které měla být elektrická energie dodávána, ničeho nevěděl, až z katastru nemovitostí se dozvěděl, kdo je jejím vlastníkem, jeho osobní údaje byly zneužity i v jiných případech a odkázal na řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. 3. žalobkyně reagovala na vyjádření žalovaného podáním ze dne 5. 12. 2022 (viz č.l. 10) tak, že smlouva byla uzavřena osobně v zákaznickém centru žalobkyně, pracovnicí žalobkyně byla řádně zkontrolována totožnost žalovaného dle jím předloženého dokladu totožnosti a byla jím též předložena smlouva prokazující právní důvod užívání odběrného místa, nájemní smlouva uzavřená s vlastníkem nemovitosti. Smluvní vztah mezi účastníky byl ukončen dohodou ze dne 8. 11. 2021, kdy opětovně byla ověřena totožnost žalovaného nahlédnutím do jeho dokladu.

4. Při jednání konaném dne [datum] (viz protokol o jednání č.l. 42 a násl.) byla soudem poskytnuta poučení oběma účastníkům řízení k jejich tvrzením, zejména pak poučení žalobkyni vztahující se k dosud neprokázané pasivní legitimaci žalovaného, kdy soud neměl za prokázané, že by byl uzavřen smluvního závazkový vztah mezi účastníky a ani faktické užívání předmětného odběrného místa, a tedy spotřebování služeb právě žalovaným a s ohledem na stanovisko žalovaného poučil soud žalobkyni též, že nemá za prokázanou ani skutečnou výši spotřeby elektrické energie.

5. Na toto poučení žalobkyně reagovala podáním ze dne 14. 2. 2023 (č.l. 45 - 47), v němž podrobně popsal obvyklý způsob uzavírání smlouvy se zákazníkem v zákaznickém centru žalobkyně, včetně prokazování totožnosti a oprávněnosti užívání konkrétního odběrného místa a odkázal na metodiku žalobkyně, která tento postup upravuje a navrhl výslech svědkyně, zvukovou nahrávku, z níž je patrné, že žalovaný byl o nedoplatku informován. Dále pak uvedl, že i tehdy, pokud by nebylo prokázáno, že smluvní vztah mezi účastníky vznikl, žalovaný užíval předmětné odběrné místo na základě smlouvy uzavřené se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která byla vlastníkem předmětné nemovitosti a vznikl mu tak závazek z bezdůvodného obohacení. Ohledně skutečně spotřebovaných služeb, a tedy i případné výše dluhu pak žalobkyně odkázala na ustanovení § 25 odstavec 10 písmeno f) a § 30 odstavec 1) písmeno c) energetického zákona č. 458/2000 Sb. s tím, že provozovatelem distribuční soustavy společností [právnická osoba] byla skutečná spotřeba oznámena žalobkyni elektronicky a žalobkyně nemá, jak by tyto údaj zkontrolovala. Pro žalobkyni jsou údaje sdělené distributorem závazné dle § 128 energetického zákona.

6. Na poučení soudu reagoval též žalovaný, který v podání ze dne 19. 2. 2023 (viz č.l. 51) uvedl, že žalovaný nebyl odběratelem jiných služeb do předmětného odběrného místa, v nájemní smlouvě bylo zasahováno do osobních údajů nájemce, což mělo být žalobkyni nápadné při uzavírání smlouvy a potvrzuje to tvrzení žalovaného o zneužití jeho totožnosti. Dále pak namítl, že od sousedů odběrného místa se dozvěděl, že v domě bydleli dlouhodobě (30 let) stejní nájemníci, kteří se odstěhovali až v prosinci 2022. Navíc pozemek, na němž se odběrné místo nachází, byl rozdělen na dvě části a na odděleném pozemku byla vystavěna hrubá stavba nového domu, na místě byl v předmětném období i stavební rozvaděč. I s ohledem na takto vysoký odběr za velmi krátké časové období tak považoval jednání vlastníka nemovitosti za podvod, kdy se na úkor žalovaného chtěl obohatit a za tímto účelem zneužil osobní údaje žalovaného.

7. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Vlastníkem nemovitosti na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [obec] byla v období listopadu 2021 [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (viz výpis z katastru nemovitostí č.l. 48). Jednatel této [právnická osoba] [celé jméno svědka] (viz výpis z OR č.l. 39) byl vyslechnutý při jednání dne [datum] (viz č.l. 70 rub) a uvedl, že společnost zakoupila nemovitosti v březnu 2021. V listopadu 2021 v domě žil [celé jméno svědka] s matkou, oba tam v té době bydleli bez jakéhokoliv právního titulu, bylo proti nim vedeno řízení o vyklizení nemovitosti a byla podávána též trestní oznámení. Zda tam bydlel někdo další, to mu známo není, do nemovitosti se nedostali, pan [celé jméno svědka] s matkou dům vyklidili někdy v létě 2022, až ve fázi exekuce rozsudku, kterým bylo vyklizení domu těmto osobám uloženo. K listině – nájemní smlouvě, která byla předložena žalobkyni jako titul opravňující k užívání odběrného místa při uzavírání smlouvy (viz č.l. 11-13) a která měla být podepsána za vlastníka a pronajímatele nemovitosti tímto svědkem se vyjádřil tak, že ji nepodepsal, nikdy ji neviděl, za vlastníka nemovitosti ji neuzavřel. Žalobkyně předložila soudu smlouvu o sdružených službách dodávek elektřiny ze dne [datum], v níž jako zákazník je uveden žalovaný a odběrné místo je uvedeno [ulice a číslo], [obec], na smlouvě není uvedeno, z jakého dokladu měla být provedena kontrola totožnosti zákazníka, není uvedeno číslo dokladu, na smlouvě je dále malým písmem nečitelný podpis zákazníka, který byl připojen elektronicky dne [datum] (viz č.l. 60-61). Ve zvětšeném výseku části smlouvy pro podpis obsahuje jen několik málo znaků, ne dobře čitelných (viz č.l. 60 -61). Zda se jedná o podpis žalovaného a zda žalovaný byl skutečně tím, kdo se zástupcem žalobkyně dne [datum] na jejím zákaznickém centru jednal, se prokázat žalobkyni nepodařilo. I další dokumenty podepisované téhož dne, a to plná moc a informace pro zákazníka, obsahuje nečitelný a zcela miniaturní podpis, z něhož nelze osobu, která jej připojila identifikovat. A ani tyto dokumenty neuvádí konkrétní průkaz totožnosti, z něhož bylo ověřováno, kdo dokumenty podepsal. Lze tedy uzavřít, že v žádném dokumentu při uzavření smlouvy není uveden doklad totožnosti, podle kterého byla ověřována totožnost osoby, která dokumenty podepisovala. Soud sice nepochybuje o tom, že obvyklý postup upravený ve vnitřních předpisech žalobkyně (viz Pravidla pro uzavírání a ukončování smluv na č.l. 92-116) vyžaduje předložení dokladu totožnosti a dokladu - právního titulu prokazujícího vztah k odběrnému místu, nakolik ale byl tento postup v daném konkrétním případě skutečně dodržen se s ohledem na zjištěné okolnosti prokázat žalobkyni nepodařilo. Soud tedy může pouze uzavřít v rámci skutkových závěrů, že smlouvu a další dokumenty podepsala osoba, jejíž totožnost se prokázat nepodařilo. Stejné závěry soud musí učinit i ve vztahu k dohodě o ukončení smlouvy o dodávkách elektřiny ze dne 8. 11. 2021, v níže je taktéž připojen nečitelný podpis zákazníka, kdy ani jeho zvětšením nelze identifikaci konkrétní osoby učinit. V tomto dokumentu jsou uvedeny údaje o telefonním čísle ([tel. číslo]) a e-mailové adrese [email]) a též ujednání o zasílání dokumentace elektronickou cestou. Po ukončení dodávek elektřiny do shora uvedeného odběrného místa v období od 1. 11. 2021 do 18. 11. 2021 vystavila žalobkyně dvě faktury, [číslo] [variabilní symbol] znějící na 706,87 Kč dne 1. 12. 2021 splatnou dne 21. 12. 2021 s ohledem na odebranou elektřinu ve výši 0,161 MWh a dále opravné vyúčtování [číslo] [variabilní symbol] znějící na 22 338,12 Kč dne 6. 4. 2022 splatnou dne 26. 4. 2022 s ohledem na odebranou elektřinu ve výši 3,623 MWh VT a 2,527 MWh NT. Tyto doklady dle svého tvrzení žalobkyně odeslala na e-mailovou adresu uvedenou v dohodě o ukončení dodávek. K zaplacení faktur nedošlo, žalobkyně proto vystavila dvě další faktury, a to [číslo] [variabilní symbol] ze dne 26. 5. 2022 znějící na smluvní pokutu ve výši 100 Kč a [číslo] [variabilní symbol] ze dne 6. 5. 2022 znějící na smluvní pokutu ve výši 100 Kč. Žalobkyně následně zaslala předžalobní upomínku ze dne 16. 6. 2022 a právní zástupce žalobkyně pak ze dne 14. 8. 2022 (smlouva, další dokumenty, dohoda o ukončení dodávek, faktury a upomínky, podací archy jsou uloženy v dokumentech systému [příjmení] a vytištěny v přílohové obálce žalobkyně). Soud dále zjistil, že Policie ČR se zabývala trestním oznámením žalovaného na neznámého pachatele, který se měl dopustit trestného činu podvodu, při němž měla být využita totožnost žalovaného při uzavírání kupní smlouvy na vozidlo [příjmení] [jméno] r.z. [anonymizováno] [číslo] a v souvislosti s tím mělo dojít ke vzniku dluhu na příspěvku vůči České kanceláři pojistitelů s ohledem na nesplnění povinnosti toto vozidlo pojistit. Policie ČR, [příjmení] [příjmení] kraje, městské ředitelství policie [obec], 2. oddělení obecné kriminality však věc odložilo usnesením ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], ve kterém je uvedeno, že žalovaný při výslechu předložil doklad totožnosti - [číslo obč. průkazu] platný od 13. 10. 2020 do 13. 10. 2030, který byl též předložen k ověření totožnosti osoby, která údajnou kupní smlouvu podepisovala, a to při ověření pravosti podpisu pracovníkovi České pošty s.p. (viz č.l. 15-18, [číslo]). Soud dále zjistil, že žalovaný měl od roku 2009 do 31. 8. 2020 celkem 8 občanských průkazů, ztrátu hlásil dvakrát u průkazu platného od 16. 12. 2014 a u průkazu platného od 15. 5. 2019, ztrátu občanského průkazu platného v předmětném období od 13. 10. 2020 [číslo] žalovaný nehlásil a jak je patrné z rozhodnutí Policie ČR, prokazoval se jím (viz zpráva MMP č.l. 37). Žalovaný v předmětném období užíval byt [číslo] v [anonymizována dvě slova] domu [adresa] v [obec] (viz. dohoda o ukončení nájemního vztahu ze dne [anonymizováno] [číslo] č.l. 38). V odběrném místě [ulice a číslo], [obec] žalovaný nebyl odběratelem vody (viz zpráva [právnická osoba] č.l. 54). Žalobkyně dále předložila zvukovou nahrávku ze dne [datum] (viz příloha k podání na č.l. 45 a násl.), z níž je patrné, že osoba, které bylo voláno na tel. č. [tel. číslo] byla o odběru elektrické energie do odběrného místa v předmětném období informována, kdo ale tou osobou byl se zjistit nepodařilo. Toto telefonní číslo nebylo v databázi poskytovatele tel. služeb [anonymizováno] [právnická osoba] ani [právnická osoba] (viz zpráva č.l. 78, 84), jedná se o předplacenou kartu [právnická osoba] [právnická osoba] (viz č.l. 82). Kdo byl zřizovatelem a uživatelem e-mailové adresy [email] se také nepodařilo zjistit (viz zpráva na č.l. 89). Žalobkyni se nepodařilo ani prokázat, jaká byla skutečná spotřeba elektřiny, k tomuto nebyl předložen žalobkyní žádný důkaz kromě shora citovaných faktur, distributor odmítl s odkazem na povinnost mlčenlivosti na dotaz soudu zaslaný k návrhu žalobkyně odpovědět (viz č.l. 80). Ze spisů vedených zdejším soudem sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] pak soud zjistil, že dům, ve kterém se nacházelo odběrné místo, užíval [celé jméno svědka], bar. [datum] a [celé jméno svědkyně], [datum narození], a to od 1. 6. 2020 do 31. 8. 2021 a dále 22. 3. 2022 do 9. 5. 2022, je tedy velmi pravděpodobné, že k užívání a tedy spotřebování elektřiny těmito osobami, docházelo i v předmětném období. Za neoprávněné užívání nemovitosti v období od 22. 3. 2022 do 9. 5. 2022 byly dokonce tyto osoby pravomocně odsouzeny trestním příkazem zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum] (viz rozhodnutí č.l. 64-66 a předmětné citované trestní spisy). Zda existoval nějaký vztah mezi nimi a žalovaným, který by více objasňoval, proč se jeho jméno vyskytlo na smlouvě doložené žalobkyní, se zjistit nepodařilo a nevztahovala se k této otázce ani žádná tvrzení žádného z účastníků. Žalovaný se jednání aktivně neúčastnil, soud neprovedl výslechy svědků [příjmení] a [celé jméno svědkyně] a tyto důkazní návrhy žalobkyně zamítl, neboť se jim nepodařilo doručit předvolání k jednání a i sama žalobkyně na jejich provedení již netrvala. Stejně tak soud neprovedl žalobkyní navrhovaný důkaz svědkyně [příjmení] či jiných osob, které zajišťovaly za žalobkyni kontakt se zákazníky při uzavírání smluv, neboť tyto důkazní návrhy směřovaly jen k prokázání obecného postupu a vnitřních pravidel žalobkyně při uzavírání smluv a svědkyně [příjmení] navíc byla dlouhodobě v pracovní neschopnosti a žalobkyni se nepodařilo zajistit její účast u jednání, ani ona by však nebyla schopná se vyjádřit konkrétně k osobě žalovaného a k uzavírání konkrétní smlouvy se žalovaným. Tento závěr soudu se opírá o vyjádření právního zástupce žalobkyně, k prokázání jakých tvrzení žalobkyně směřují navrhované důkazy. <i>8. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.</i> <i>9. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.</i> <i>10. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>11. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> 12. Soud tedy dospěl k právnímu závěru, že se žalobkyni nepodařilo prokázat, že by předloženou smlouvu uzavřel na straně zákazníka žalovaný, a že by tedy došlo ke vzniku závazkového vztahu mezi účastníky. Stejně tak se nepodařilo prokázat ani to, že by žalovaný služby spočívající v odběru elektrické energie sám spotřeboval, neboť se žalobkyni nepodařilo prokázat, že by v předmětném odběrném místě skutečně fakticky bydlel a případně že by měl k místu či jeho uživatelům nějaký vztah. Žalobkyni se dále nepodařilo ani prokázat, že za dobu 18ti dní v listopadu 2021 skutečně hodnota spotřebované elektrické energie a hodnota dalších dodaných služeb do odběrného místa odpovídala ve výši uvedené v provedených fakturách, nepodařila se totiž prokázat výše skutečné spotřeby. Žalobkyně tak neunesla důkazní břemeno o svých tvrzeních vztahujících se k existenci závazkového vztahu a případně vzniku závazku z titulu bezdůvodného obohacení, tedy k pasivní legitimaci žalovaného a dále ani ke vzniku dluhu v žalované výši. Ze všech těchto důvodů proto soud žalobu zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že nepřiznal žádnému z účastníků jejich náhradu, neboť úspěšný žalovaný se náhrady nákladů řízení vzdal.