38 C 52/2023
č. j. 38 C 52/2023-32
V PLATNOSTIOkresní soud Plzeň-město vydal doplňující rozsudek, který upravil výši úroku z úvěru pro dobu od 22. června do 23. dubna 2020 na 23,88 % ročně z částky 28 950,03 Kč. Pro dobu od 24. dubna do zaplacení byl úrok stanoven na 9 % ročně z této částky, což odpovídá limitu ustanovenému v § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud vysvětlil, že přechodná ustanovení zákona č. 186/2020 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb. uplatňují i na smlouvy uzavřené před účinností nové právní úpravy. Rozsudek byl doplněn, aby byl v souladu s původním rozhodnutím a správně vyjádřil základ úroku a jeho výši.
Plný text
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Chaloupkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 32 950,02 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 32 950,02 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 32 950,02 Kč od 22. 6. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 %, od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 ve výši 9 %, od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %, od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,5 %, od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75 %, od 1. 7. 2022 do 30. 3. 2023 ve výši 14 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 16 552 Kč, úrok ve výši 22,68% ročně z částky 5 937,10 Kč od 22. 6. 2019 do 23. 4. 2020 a dále pak úrok ve výši 9% ročně z částky 5 937,10 Kč od 24. 4. 2020 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 3646,22 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku úroku z úvěru za dobu od 24. 4. 2020 do zaplacení z částky 5 937,10 Kč se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 497 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne 1. 12. 2022 žalobu, kterou se domáhala uložení povinnosti žalované k zaplacení částky celkem 32 950,02 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba (právnická osoba), IČO dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání kreditní karty číslo na základě které si smluvní strany sjednaly úvěrový rámec do částky 30 000 Kč a byla žalované poskytnuta kreditní karta, jejímž prostřednictvím byla žalovaná oprávněna čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů. Čerpaný úvěr byla žalovaná povinna splácet v měsíčních minimálních splátkách odvozených od sjednané procentuální výše z vyčerpané částky v předchozím měsíci. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 22. 8. 2002, v té době dluh již bylo vyčerpáno 42 000 Kč, splacena byla však jen část, dluh proto odpovídal 36 596,24 Kč s příslušenstvím a aktuální úroková sazba odpovídala 23,88% ročně. Na základě vkladu části podniku společnosti původního věřitele právnická osoba do společnosti právnická osoba IČO, následně na základě vnitrostátní fúze sloučením této společnosti se společností právnická osoba IČO a dále pak na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum došlo ke změně v osobě věřitele, věřitelem pohledávky za žalovanou se tak stala žalobkyně. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 17. 7. 2019, kterým byla současně vyzvána žalovaná k zaplacení dluhu. Dluh žalované činil ke dni postoupení 53 148,81 Kč a odpovídá dluhu na jistině ve výši 28 950,03 Kč, dluhu na poplatku ve výši 3 999,99 Kč, úrokům z prodlení a úroku z úvěru ve výši 23,88 % ročně, úroky a úroky z prodlení byly do doby postoupení kapitalizovány.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala pasivní.
3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně, přímo v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.
4. Soud z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil následující skutkový stav, který odpovídá tvrzením v žalobě. Předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba (právnická osoba), IČO uzavřel se žalovanou dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání kreditní karty číslo na základě které byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč (viz smlouva v EPR spisu). Na tuto smlouvu navazovaly obchodní podmínky a sazebník. Dopisem ze dne 22. 8. 2008 došlo k odstoupení od této smlouvy předchůdcem žalobkyně, neboť žalovaná neplnila řádně a včas své povinnosti a vyčerpaný úvěr nesplácela. Dluh byl vyčíslen na částku 36 596,24 Kč. Z obchodního rejstříku je patrné, že smlouvou o vkladu části podniku uzavřenou dne 9. září 2010 byla část podniku společnosti právnická osoba, označená jako "Kreditní karty" převedena do společnosti právnická osoba se sídlem adresa, IČO, jako vklad ke zvýšení základního kapitálu. Dále pak je z obchodního rejstříku patrné, že byla vymazána společnost právnická osoba se sídlem adresa, identifikační číslo PSČ anonymizováno z obchodního rejstříku. Právním důvodem výmazu je vnitrostátní fúze sloučením společnosti právnická osoba, se sídlem adresa, IČO, jako zanikající společnosti, do společnosti právnická osoba se sídlem adresa, IČO, jako nástupnické společnosti, do níž přešlo jmění včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů zanikající společnosti právnická osoba Dne datum pak došlo k postoupení pohledávky za žalovanou ze společnosti právnická osoba na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávky a příloha specifikující seznam pohledávek a potvrzení o zaplacení úplaty vše v EPR spisu) a postoupení bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 3. 7. 2019 odeslaným dne 16. 7. 2019 (viz. oznámení o postoupení pohledávky a podací lístek v CEPR spisu). Ke dni postoupení činil dluh 53 148,81 Kč, z toho 28 950,03 Kč činila jistina dluhu, 3 999,90 Kč poplatky, 3646,22 Kč kapitalizovaný úrok a 16 552,57 Kč kapitalizovaný úrok z prodlení. Předmětnou dlužnou částku žalovaná neuhradila ani přes písemnou výzvu žalobkyně ze dne 18. 7. 2022 (výzva je v EPR spisu).
5. Dle § 657 a § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) účinného v době uzavření smlouvy smlouvou o půjčce nechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout i úroky.
6. Dle § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku, v rozhodném znění, se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy mimo jiné ze smlouvy o úvěru a ze smlouvy o běžném účtu (§ 497 a § 708).
7. Dle § 497 obchodního zákoníku, v rozhodném znění, se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Dle § 504 obchodního zákoníku, v rozhodném znění, je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.
9. Dle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.
10. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, po právní stránce hodnotí soud tento závazkový vztah jako smlouvu o úvěru dle § 497 a násl. obchodního zákoníku, která podléhá režimu tohoto zákona dle ust. § 261 odst. 3 písm. d). Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobkyně jako důvodný. Žalovaná obdržela opakovaně od právního předchůdce žalobkyně peněžní prostředky a tyto řádně nesplácela, předchůdkyně žalobkyně od smlouvy tedy odstoupila a vyzvala žalovanou k okamžitému zaplacení dluhu. Zůstatek dluhu ke dni postoupení činil 53 148,81 Kč, z toho 28 950,03 Kč činila jistina dluhu, 3 999,90 Kč poplatky, 3646,22 Kč kapitalizovaný úrok a 16 552,57 Kč kapitalizovaný úrok z prodlení. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena dle § 1829 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. a postoupení bylo žalované řádně oznámeno. Žalobkyně je tedy aktivně legitimována k podání žaloby a žalovaná je povinna dluh žalobkyni zaplatit včetně příslušenství. Proto bylo žalobě vyhověno co do jistiny úvěru, poplatku, úroku z prodlení, který byl částečně kapitalizován a úroku, který byl též částečně kapitalizován s výjimkou úroku ve výši 14,88% ročně (23,88% minus 9%) za dobu od 24. 4. 2020 do zaplacení, a to s ohledem na ustanovení § 122 odstavec 4 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. ve znění účinném po 24. 4. 2020. Soud aplikoval přechodná ustanovení zákona č. 186/2020 Sb. a přechodná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. a i přesto, že smlouva o úvěru byla uzavřena za předchozí právní úpravy, je potřeba na ni vztáhnout citované ustanovení § 122 odstavec 4 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění účinném od 24. 4. 2020, které limituje výši úroku z úvěru při prodlení se zaplacením spotřebitelského úvěru delším než 90 dní výší reposazby ČNB pro první den kalendářního pololetí zvýšenou o 8%. Soud proto vyšel ze skutečnosti, že pro období od 1. 1. 2020 činila reposazba ČNB takto zvýšená 9% a vyhověl žalobě jen do této výše úroku za dobu od 24. 4. 2020 do zaplacení, ve zbytku úroku z úvěru pak žalobu zamítl. Soud zavázal žalovanou povinností zaplatit žalobkyni předmětnou částku včetně jejího příslušenství ve lhůtě dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná (neúspěch je jen malá část z příslušenství), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 497 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 319 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 950,02 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.