38 C 68/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Jméno zainteresované osoby 0/0 ve věci manželky: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/1 a manžela: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o návrhu na rozvod manželství

I. Manželství účastníků pana Jméno zainteresované osoby 0/0, narozeného datum, a paní Jméno zainteresované osoby 0/0 (Anonymizováno), narozené Datum narození zainteresované osoby 0/0, uzavřené dne datum před Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno adresa, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Společným návrhem doručeným Okresnímu soudu Plzeň-město dne 22. 02. 2024 se manželé domáhali rozvodu manželství s odůvodněním, že po několikaletém soužití došli k závěru, že se k sobě nehodí.

2. Na svých stanoviscích setrvali účastníci i při ústním jednání dne datum, kde oba zopakovali, že trvají na rozvodu a oba potvrdili, že podpis na návrhu je jejich podpisem.

3. Podle § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt 4. Podle § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, jsou-li manželé cizinci a žalovaný nemá obvyklý pobyt v České republice ani v jiném členském státě Evropské unie a ani není občanem členského státu Evropské unie a nemá domicil ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska nebo v Irsku, je pravomoc českých soudů ve věcech uvedených v odstavci 1 dána, jestliže a) oba manželé měli v České republice obvyklý pobyt a žalobce má ještě obvyklý pobyt v České republice, b) žalobce má obvyklý pobyt v České republice a druhý manžel se připojil k návrhu, nebo c) žalobce má obvyklý pobyt v České republice a měl tento obvyklý pobyt nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před podáním návrhu.

5. Podle § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem.

6. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení.

7. Podle čl. 3 odstavec 1 písmeno a) bod první Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ve věcech týkajících se rozvodu jsou příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště.

8. Soud zjistil, že manželka je občankou Anonymizováno, manžel pak občanem Anonymizováno, manželství účastníci uzavřeli na území České republiky. Manželé následně na území České republiky společně bydleli a stále bydlí, byť v současné době každý na jiné adrese, když manželka se ze společné domácnosti odstěhovala a bydlí na adrese adresa a manžel se zdržuje na adrese adresa. Oba manželé mají stále obvyklý pobyt v Anonymizováno, je tedy dána pravomoc českého soudu rozhodovat o rozvodu manželství a s ohledem na poslední společné bydliště je pak místně příslušným zdejší soud. S ohledem na obvyklý pobyt účastníků řízení, kteří jsou současně občany různých států, soud ve věci aplikuje českého hmotné právo.

9. Z provedených listinných důkazů, zejména z oddacího listu a lustrace ISZR, má soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum před Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno adresa, manželství je zapsáno v knize manželství matričního úřadu při Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno adresa ve svazku Anonymizováno, ročník Anonymizováno, strana Anonymizováno, pořadové číslo hodnota. Oba účastníci do manželství vstupovali jako svobodní, děti se jim nenarodily. Z účastnického výslechu obou účastníků bylo zjištěno, že v roce 2020 uzavřeli manželé sňatek z důvodu vzájemné citové náklonosti a následně společně bydleli, děti se jim nenarodily. Přibližně před rokem se jejich vztah začal zhoršovat, měli odlišné představy o společném soužití, docházelo k odcizení, občasným hádkám a k ukončení vedení rodinné domácnosti. Manželé spolu již od konce roku 2023 nežijí, nehospodaří a intimně se nestýkají, nevedou rodinnou domácnost. Na počátku dubna 2024 se manželka ze společné domácnosti odstěhovala a navázala jiný vztah. Oba účastníci uváděli jako důvod zhoršení jejich vztahu vzájemné odlišnosti a rozdílné představy o společném životě, společně tráveném čase, o budoucnosti. Vztah byl ukončen dohodou na základě podnětu manželky.

10. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 2 tohoto zákona přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 755 odst. 3 tohoto zákona mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

11. Podle § 758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

12. V posuzovaném případě bylo zjištěno, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 občanského zákoníku, a v současné době již netvoří rodinné společenství, nehospodaří společně a intimně se nestýkají, každý již vede jiný život, manželství neplní žádnou ze svých společenských funkcí, na zachování manželství nemá zájem ani jeden z nich, manželka navíc již navázala nový vztah. S ohledem na výpovědi účastníků pokládá soud za pravdivé tvrzení o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství. Děti se z manželství nenarodily. Žádné závažné důvody, pro které by soud neměl o rozvodu rozhodnout, zjištěny nebyly.

13. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 občanského zákoníku, soud žalobě podle tohoto ustanovení v celém rozsahu vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje ve vzájemných rozdílnostech a odlišném pohledu na manželství, trávení volného času a budoucí fungování manželství, kdy účastníci postupem času zjistili, že jejich očekávání a představy jsou rozdílné, což vedlo k jejich odcizení a následnému opuštění společné domácnosti manželkou, která v současné době již žije s jiným partnerem.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních (dále jen „z.ř.s.“), a to tak, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů nepřiznává. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 z.ř.s.) Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení.