38 C 76/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Chaloupkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 5 239,30 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 239,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 239,30 Kč od 14. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 2. 2. 2022 domáhala proti žalované vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 239,30 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně dodávala do odběrného místa žalované na adrese [adresa] hod na základě smlouvy uzavřené dne [datum] č. [anonymizováno] [číslo] o manipulaci, obsluze a pracích na elektrických zařízeních krátkodobě elektřinu a na základě smlouvy č. [anonymizováno] [číslo] o podnikatelském nájmu movitých věcí přenechal k užívání zaplombovaný přenosný elektroměrový rozvaděč s elektroměrem, jističem, chráničem a zásuvkou včetně přípojkového kabelu a žalovaná se zavázala za jeho užívání zaplatit základní poplatek 699 Kč a 31 Kč za jeden den a cenu plnění – dodávku elektrické energie, která činila 3 600 Kč. Na základě poskytnutých služeb vystavila žalobkyně dne 2. 7. 2021 fakturu [číslo] s datem splatnosti dne 23. 7. 2021 znějící na 5 239,30 Kč. Žalovaná tuto částku nezaplatila i přes zaslané upomínky ze dne 11. 8. 2021 a 25. 8. 2021.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala pasivní.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. <i>4. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.</i> <i>5. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.</i> <i>6. Podle § 2316 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) nájemní smlouvou se pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 8. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém a právním stavu ve věci samé: Žalobkyně je podnikatelem mimo jiné v rámci předmětu podnikání pronájem a půjčování věcí movitých a distribuce elektřiny. Žalovaná je zapsaná jako spolek, jejímž účelem je mimo jiné organizování sportovních, kulturních a jiných akcí. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] dvě smlouvy. Na základě první smlouvy č. [anonymizováno] [číslo] se žalobkyně pro žalovanou zavázala umožnit připojení a odpojení krátkodobého odběru elektrické energie ze sítě NN k distribuční síti na adrese [adresa] hod do [číslo] hod a žalovaná se zavázala za takové připojení zaplatit jednorázovou částku ve výši 3 600 Kč. Na základě druhé smlouvy č. [anonymizováno] [číslo] se pak zavázala žalobkyně přenechat do užívání žalované rozvaděč s jističem, proudovým chráničem a elektroměrem ve stejné době a žalovaná se zavázala za toto užívání zaplatit 699 Kč základní poplatek a 31 Kč za sjednaný den. S ohledem na tyto skutečnosti vystavila žalobkyně žalované fakturu [číslo] ze dne 2. 7. 2021 se splatností do 23. 7. 2021 znějící na 5 239 Kč včetně DPH. Žalovaná pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, dle tvrzení žalobkyně nezaplatila. Žalobkyně odeslala žalované výzvu ze dne 11. 8. 2021. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu odpovídající dohodnuté ceně za poskytnutí připojení k distribuční soustavě umožňující odběr elektřiny a za pronajaté zařízení, k čemuž se zavázala. Dluh činí 5 239,30 Kč. Žalobkyni vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu i právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury, žalobkyně však žádala přiznání úroku z prodlení až od 14. 9. 2021, soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Lhůta pro zaplacení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud nevyhověl návrhu žalobkyně na přiznání nákladů spojených s vymáháním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 1200 Kč, neboť žalovaná není podnikatelem.