38 C 76/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Chaloupkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 5 239,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 239,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 239,30 Kč od 14. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 2. 2. 2022 domáhala proti žalované vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 239,30 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně dodávala do odběrného místa žalované na adrese adresa hod na základě smlouvy uzavřené dne datum č. anonymizováno číslo o manipulaci, obsluze a pracích na elektrických zařízeních krátkodobě elektřinu a na základě smlouvy č. anonymizováno číslo o podnikatelském nájmu movitých věcí přenechal k užívání zaplombovaný přenosný elektroměrový rozvaděč s elektroměrem, jističem, chráničem a zásuvkou včetně přípojkového kabelu a žalovaná se zavázala za jeho užívání zaplatit základní poplatek 699 Kč a 31 Kč za jeden den a cenu plnění – dodávku elektrické energie, která činila 3 600 Kč. Na základě poskytnutých služeb vystavila žalobkyně dne 2. 7. 2021 fakturu číslo s datem splatnosti dne 23. 7. 2021 znějící na 5 239,30 Kč. Žalovaná tuto částku nezaplatila i přes zaslané upomínky ze dne 11. 8. 2021 a 25. 8. 2021.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala pasivní.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.

5. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

6. Podle § 2316 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) nájemní smlouvou se pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém a právním stavu ve věci samé: Žalobkyně je podnikatelem mimo jiné v rámci předmětu podnikání pronájem a půjčování věcí movitých a distribuce elektřiny. Žalovaná je zapsaná jako spolek, jejímž účelem je mimo jiné organizování sportovních, kulturních a jiných akcí. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum dvě smlouvy. Na základě první smlouvy č. anonymizováno číslo se žalobkyně pro žalovanou zavázala umožnit připojení a odpojení krátkodobého odběru elektrické energie ze sítě NN k distribuční síti na adrese adresa hod do číslo hod a žalovaná se zavázala za takové připojení zaplatit jednorázovou částku ve výši 3 600 Kč. Na základě druhé smlouvy č. anonymizováno číslo se pak zavázala žalobkyně přenechat do užívání žalované rozvaděč s jističem, proudovým chráničem a elektroměrem ve stejné době a žalovaná se zavázala za toto užívání zaplatit 699 Kč základní poplatek a 31 Kč za sjednaný den. S ohledem na tyto skutečnosti vystavila žalobkyně žalované fakturu číslo ze dne 2. 7. 2021 se splatností do 23. 7. 2021 znějící na 5 239 Kč včetně DPH. Žalovaná pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, dle tvrzení žalobkyně nezaplatila. Žalobkyně odeslala žalované výzvu ze dne 11. 8. 2021. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu odpovídající dohodnuté ceně za poskytnutí připojení k distribuční soustavě umožňující odběr elektřiny a za pronajaté zařízení, k čemuž se zavázala. Dluh činí 5 239,30 Kč. Žalobkyni vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu i právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury, žalobkyně však žádala přiznání úroku z prodlení až od 14. 9. 2021, soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Lhůta pro zaplacení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud nevyhověl návrhu žalobkyně na přiznání nákladů spojených s vymáháním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 1200 Kč, neboť žalovaná není podnikatelem. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.