39 C 108/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení bolestného ve výši 8 851,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 10,00% ročně jdoucím od 18. 10. 2019 do zaplacení se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě jiné újmy částku 11 978 Kč se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 10,00% ročně jdoucím od 18. 10. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba o zaplacení jiné újmy ve výši 9 170,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 10,00% ročně jdoucím od 18. 10. 2019 do zaplacení se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5 000 Kč na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobce je povinen zaplatit České republice prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město náklady hrazené státem ve výši 1 424,78 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit České republice prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město náklady hrazené státem ve výši 1 424,78 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň - město dne 5. 12. 2019 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo uhradit mu částku 30 000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce zakoupil 23. 1. 2018 na portálu [anonymizováno] dva vouchery na operaci horních a dolních víček. Operaci měla provést žalovaná. Jeden voucher stál 989 Kč, při operaci žalobce doplatil 2 × 5 000 Kč. Žalobce celkem zaplatil 11 978 Kč Operace proběhla 31. 1. 2018 operatérem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobce namítá, že nebyl dostatečně vyrozuměn o možných rizicích operace ani o dalším postupu a pooperační léčbě, tvrdí, že nepodepsal písemný informovaný souhlas se zákrokem. Před zákrokem také nedošlo k žádné konzultaci s lékařem, před operací nebyl vyznačen průběh budoucího řezu, operace proběhla ve spěchu a bolestivě. Když asistentka zašívala jedno oko, lékař již prováděl řez na druhém. Během operace [anonymizováno] [příjmení] se žalobcem nekomunikoval. Po operaci mu asistentka stručně sdělilo pokyny o pooperační péči, nedostal žádnou propouštěcí zprávu ani písemnou dokumentaci o průběhu operace. Dne 8. 2. 2018 mu byly vyndány stehy. Tehdy si žalobce poprvé stěžoval, že řezy na očích jsou vedeny nepravidelně, každé oko po operaci vypadá jinak, levé oko se hůře hojilo. Reklamaci však žalovaný neakceptoval. Jako důkaz o pochybení operatéra předložil žalobce znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalkyně], podle kterého jsou nedostatky ve zdravotnické dokumentaci, chybí informovaný souhlas. Lékař také zvolil chybný operační postup, který nemohl vést k výsledku, který žalobce očekával. Žalobce se tedy domáhá náhrady za vytrpěné bolesti a náhrady za jinou nemajetkovou celkem 30 000 Kč, dále chce nahradit 5 000 Kč jako náklady, kterému vznikly se zpracováním znaleckého posudku. Následně žalobce doplnil, že bolestné představuje 8 851,20 Kč, na náhradě jiné újmy požaduje 21 148,80 Kč.

2. Proti vydanému platebnímu rozkazu podala žalovaná odpor. Uvedla, že nesporuje provedení operace žalobce. Tvrdí však, že žalobce byl řádně a podrobně informován o všech okolnostech operačního zákroku v souladu se zákonem č. 372/2011 Sb., byl poučen o charakteru operačního výkonu, včetně náčrtu operačního přístupu, byl vyrozuměn o rizicích zákroků i o možnostech, čeho je možné tímto zákrokem dosáhnout. Žalobce s tímto postupem souhlasil, své rozhodování limitoval cenou operace. Tvrzení o průběhu operace ze strany žalobce považuje žalovaná za účelové. V rámci odporu se žalovaná vyjádřila i ke znaleckému posudku [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] a uvedla, že znalkyně překračuje rámec svého zadání, kdy teoreticky uvažuje o jiném možném operačním zákroku, ten však žalobce nikdy nevyžadoval. Znalkyně uvedla, že zákrok byl proveden lege artis, nicméně klade lékaři za vinu, že zvolil operační postup, který nevedl k ideálnímu výsledku. S tímto žalovaná nesouhlasí, argumentuje tím, že to byl žalobce, kdo zvolil konkrétní lékařský zákrok, jiný nevyžadoval.

3. Podáním doručeným soudu 31. 5. 2020 žalobce poukázal na to, že má k dispozici fotodokumentaci, ze kterého je zřejmé, že výsledek operace není takový, jaký si představoval. Žalobce operaci postoupil z toho důvodu, že na horních víčkách měl výrazný převis kůže, byly překryté zevní koutky obou očí. Po operaci jsou však na očích viditelné jizvy, tyto nejsou symetricky uložené ani lineární. Podle znalkyně neměla být diagnóza žalobce řešená operačním postupem, který zvolil žalovaný (resp. tím, na který byly zakoupeny vouchery). Tento operační výkon (blepharoplastika) mohl přinést pouze kompromisní výsledek. Žalobce doplnil, že v důsledku provedeného zákroku se stále cítí špatně, nemůže spát, stydí se jít mezi lidi, má sníženou sebedůvěru. Žalobce má za to, že žalovaná porušila § 28 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, stejně tak zákon o ochraně spotřebitele v rubrice klamavá opomenutí. Žalobce nebyl dostatečně informován o povaze zákroku, pokud by informace byla dostatečná, on by uvedenou operaci nepodstoupil. Výsledek operace není vyhovující, toto je zdokumentováno znaleckým posudkem. U žalobce jsou stále viditelné jizvy, ačkoliv stav je ustálený. Upřesňuje, že nárok není uplatněn z titulu odpovědnosti za vady. Na svých stanoviscích účastníci setrvali v průběhu celého řízení.

4. Rozsudkem ze dne 6. 5. 2021 byla žaloba zamítnuta, žalobci bylo uloženo uhradit žalované plnou náhradu nákladů řízení. Soud prvého stupně po provedeném dokazování uzavřel, že nárok žalobce na náhradu újmy není dán, neboť nebylo zjištěno protiprávní jednání žalované. Objednaný zákrok a provedený zákrok byl i znalkyní [celé jméno znalkyně] označený jako provedený lege artis, nedostatek spatřovala pouze v absenci dostatečného informovaného souhlasu. Soud v odůvodněné rozsudku vysvětlil, z jakých důkazů má za prokázané, že žalobce byl o očekávaném zákroku informován, byl seznámen s možnými následky, neshledal tedy naplnění podmínek, za nichž by bylo možné uložit žalované straně náhradu újmy.

5. Rozsudek ze dne 6. 5. 2021 byl k odvolání žalobce Krajským soudem v Plzni zrušen usnesením ze dne 27. 10. 2021 Odvolací soud vytkl soudu prvého stupně, že nesprávně, případně nedostatečně poučil účastníky řízení o povinnosti tvrdit a svá tvrzení prokazovat, zejména pak tyto účastníky nepoučil o následcích, které bude mít případné nedoplnění tvrzení či důkazů. Tímto způsobem přivodil vadu řízení, která může mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Vytkl také soudu prvého stupně, že pokud před jednáním účastníky poučil o povinnosti svá tvrzení doplnit, učinil tak pouhým přípisem, nikoliv usnesením.

6. Soud prvého stupně po vrácení věci postupoval v kontextu odůvodnění zrušovacího usnesení a vyzval účastníky nejprve k tomu, aby shrnuli svá dosavadní tvrzení (bod 9 zrušovacího usnesení). Žalobce prostřednictví právního zástupce ve svém podání datovaném 14. 12. 2021 v podstatě popsal to, co bylo uvedeno v žalobě a následně v odvolání. Konstatoval, že 23. 1. 2018 zakoupil 2 vouchery na operaci horních a dolních víček. Očekával, že horní víčka budou po provedené operaci vypadat jako v mládí. Před zákrokem nebyl řádně vyrozuměn o možných rizicích operace ani o dalším postupu při operační léčbě. Nedošlo ke konzultaci s lékařem, nedošlo k načrtnutí řezu, který má být proveden. Operace byla bolestivá a provedená ve spěchu. Žalobce také namítl, že nebyla vedena žádná lékařská dokumentace k provedenému zákroku, on sám nepodepsal žádné listiny. V důsledku provedené operace se cítí špatně, nemůže spát, stydí se jít mezi lidi, jelikož si připadá znetvořený. Žalobce nebyl informován, k jakému možnému výsledku uvedený druh chirurgického zákroku může vést, nebyl upozorněn na skutečnost, že v jeho situaci není takovýto chirurgický zákrok vhodný. Žalobce nebyl informován o tom, kolik kůže bude odstraněno, nebylo mu vysvětleno, jak bude po operaci vypadat. Žalobce uvedl, že pokud by byl dostatečně informován o provedeném zákroku, nikdy by operaci nepodstoupil.

7. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 14. 12. 2021 uvedla, že setrvává na své obraně proti žalobnímu nároku a uvádí, že žalobce požádal lékaře pouze o zlepšení současného vzhledu v podobě odstranění kožních převisů z očních víček, nepožádal v žádném případě o to, aby se mu vrátila podoba jako z minulých let, nepředložil žádné fotografie svého obličeje z mládí. Žalovaná setrvala na tom, že byl žalobce před výkonem řádně a podrobně informován o podstatných okolnostech operačního zákroku, byl poučen o rizicích zákroků, i o možnostech, jakého kosmetického výsledku lze dosáhnout. Toto poučení potvrdil žalobce podpisem informovaného souhlasu. Následně byla provedena plastická operace víček, ta byla provedena v souladu s poznatky vědy. Žalobce byl poučen o pooperační péči, výsledek operace je v pořádku. Strany nenavrhly soudu žádné další důkazy oproti řízení před vynesením rozsudku prvého stupně, s výjimkou návrhu na zpracování znaleckého posudku pro posouzení psychické újmy žalobce. Tento důkaz však soud pro nadbytečnost neprovedl.

8. Pokud soud mohl shrnout skutková tvrzení účastníků po rozhodnutí o odvolání, která lze označit za nesporná, jedná se pouze o skutečnost, že žalobce zakoupil 2 vouchery na operaci očních víček na portálu [anonymizováno], operaci podstoupil 31. 1. 2018. Jiná skutková tvrzení nesporná mezi účastníky nebyla.

9. Pokud budou rekapitulovány důkazy provedené před vyhlášením prvního rozsudku ze znaleckého posudku profesorky [anonymizováno] [celé jméno znalkyně], [anonymizováno] se ze dne 20. 8. 2018, který byl zpracován pod [číslo] bylo zjištěno, že posudek byl vypracován k žádosti žalobce. Žalobce uvedl, že není spokojen s výsledkem operace, měsíc po operaci nebyl práce neschopen. Cítí se špatně, připadá si znetvořený. Znalkyně pracovala s předloženou fotodokumentací z doby rané dospělosti a dospělosti před operací, dále pak sama pořídila dokumentaci při vyšetření žalobce. Popsala nález, uložení jizev, také popsala, že vlevo se objevuje drobným mediální prolaps, vpravo pak zevní mediální prolaps. Znalkyně uvedla, že postup kosmetické operace je specifický, ona má za to, že řádný informovaný souhlas nebyl dán. Operatér je povinen pacienta seznámit s předpokládaným výsledkem a umožnit mu výběr. Také výběr chirurgického postupu závisí na dohodě mezi oběma stranami. V případě vady, která podle názoru znalkyně byla vykazována u žalobce (myšleno stav obličeje před zákrokem – asymetrie obočí), měl být použit jiný operační post postup (navrhován facelift), blepharoplastika zvolená žalovaným tento před operační nález řešit nemohla. Ovšem je otázkou, zda by žalobce s jiným postupem souhlasil, neboť na ten neměl zakoupený voucheru. Znalkyně hodnotí provedené léčebný postup jako lege artis, ovšem ze závažnými nedostatky v dokumentaci. Vzhledem k výsledkům operačního postupu označuje volbu operačního postupu a její následky jako vitium artis. Jedná se o chybu neúmyslnou, učiněnou v nevědomé nedbalosti, odpovědnost za způsobenou újmu není vyloučena. Pokud byla znalkyně slyšena při jednání dne 26. 3. 2021, setrvala na závěrech podaného znaleckého posudku. Konstatovala, že podle jejího názoru nebyl žalobce jako pacient dostatečně poučen o tom, jaké mohou být ve finální výstupy po provedené operaci. Konstatovala, že operace nebyla provedena chybně co do způsobu provedení, byla provedena lege artis. Neztotožňuje s názorem žalobce, že žalovaná prostřednictvím operatéra odstranila z očních víček velké množství kůže, protože pokud by tomu tak bylo, pacient by oko vůbec nezavřel. Konstatovala, že výsledek, pokud byl odstraněn převis kůže, odpovídá běžnému standartu, víčka má již žalobce plná jako před provedením operace, tato mu i překrývají ohyb, ve kterém je jizva. Znalkyně uvedla, že podle běžné praxe používané v plastické chirurgie mělo být ale se žalobcem provedeno více konzultací, zejména pak na téma vizuálního výsledku, žalobce měl být seznámen s tím, jak po provedení operace bude vypadat, mělo mu být vysvětleno, jaké mohou být rozdíly oproti stávajícímu stavu či stavu před s tím, než měl s víčky obtíže. Tak jak ona žalobce viděla, neměla být provedena blepharoplastika, protože ta nebyla schopna vyřešit kompletní kosmetický problém žalobce, což jest nesouměrnost obočí. Nicméně konstatovala, že ke klasickému faceliftu, který by tuto věc vyřešil, muži přistupují neradi z toho důvodu, že jsou pak u nich viditelné jizvy. Ostatně tento způsob operace ani žalobce nežádal, neměl pro něj ani zakoupený poukaz. Uzavřela, že podle jejího názoru základním nedostatkem provedeného úkonu je právě absence dostatečně podrobného informovaného souhlasu, kdy pacient nebyl přesně informován o tom, jaký bude výsledek operace a její průběh. Soud doplňující výslech znalkyně neprováděl, její závěry vyřčené v posudku a následně při jednání soudu dne 26. 3. 2021 považoval za zcela jasné a přehledné 10. Objednávkou ze serveru [anonymizováno] bylo ověřeno, že žalobce zakoupil 2 vouchery na plastickou operaci dolních nebo horních víček za 2× 989 Kč s tím, že za každý voucheru po provedené operaci bude doplaceno 5 000 Kč. V ceně byla také konzultace s lékařem. Na voucheru jsou zřetelné řezy, jak má být operace provedena. Co se týče zdravotnické dokumentace, byly předloženy pouze rukou psané listiny, kdy na jedné se uvádí, že kontrola proběhne 8. 2. 2018, další pak v pátek v 8:15 hodin, kdy se jedná konkrétně po levé oko. Jako propouštěcí zprávu lze snad označit také rukou psanou listinu, ze které jí je zřejmé, že zákrok měl být proveden 31. 1. 2018 v lokální anestezii, 8. 2. 2018 bylo zjištěno, že rány jsou klidné a byly vyndány stehy. Kontrola byla doporučena pouze při obtížích. Je třeba poukázat na skutečnost, že žalobce popřel, že by tyto listiny měl k dispozici, resp. že by měl k dispozici validní zdravotnickou dokumentaci.

11. Žalovaná strana předložila vytištěné poučení o operačním zákroku o rozsahu 2 stran A4, kde je popsán zákrok, respektive důvody zákroku na dolních či spodních víčkách, je popsán postup výkonu, jsou podány pokyny a informace před výkonem, stejně tak jako poučení pro pacienta po výkonu. Podrobněji jsou specifikovány také možné komplikace po výkonu. Listina je datována 31. 1. 2018, obsahuje označení lékaře za žalovanou společnost a žalobce, stejně tak podpis obou účastníků. Žalovaná dále předložila informace o konzultaci, ke které došlo 17. 1. 2018, kdy z objektivního nálezu se podává, že u žalobce byly zjištěny výrazné kožní nadbytky na horních i dolních víčkách a asymetrické postavení obočí. Pacient žádá korekci horních a dolních víček, je upozorněn na to, že operace neřeší asymetrii obočí. Na listině je rukou psaná poznámka, že toto si pacient ani nepřeje. Listina je podepsána operatérem, žalobce uvedl, že si nevybavuje, že by listinou kdy viděl. Dále byl předložen operační protokol z 31. 1. 2018, ze kterého se podává, že řezy byly vedeny dle nákresu v době zlomu nejprve na horních víčkách, byly odstraněny kožní nadbytky a tukové prolapsy. [příjmení] postup byl uveden i na dolních víčkách. Je třeba poznamenat, že žalobce uvedl, že si nepamatuje, zda podepsal informovaný souhlas, zápis o konzultaci ani operační protokol k dispozici určitě nedostal. Na tomto stanovisku setrval, soud musel dát za pravdu žalující straně, že je na ní, aby prokázala, že žalobce byl skutečně řádné informován před provedením zákroku o jeho možných následcích, způsobu zákroku i o pooperační péči.

12. Svědkyně [příjmení] [jméno] uvedla, že u žalované společnosti pracuje jako všeobecná sestra. Každý pacient je informován o postupu operace, je s ním prováděna konzultace, kterou provádí lékař, může trvat asi [číslo] minut. Pacient pak odchází buď přímo na operaci, případně domů, když sjednán jiný termín operace. Svědkyně uvedla, že poučení předchází každému zákroku, podle jejího názoru a zkušenosti, kdy u poučení pacienta byla, byl tento vždy poučen o tom, jakým způsobem bude zákrok proveden, ona pak řeší ošetřovatelskou péči po provedení zákroku. Konkrétně u konzultace se žalobcem před operací nebyla. Ona nemá na starosti provedení lékařského zákroku, připravuje operační sál, připraví přístroje, operační stůl. Pacienta uvede na operační lůžko a připraví operační pole. Při operaci víček pouze dezinfikuje kůži a do očí dává očním mast, ránu nezažívá. Po operaci pacienta očistí, ránu zalepí, pak pacienta doprovodí z operačního sálu. Vždy jsou před operací vyznačeny řezy, kterými bude operace vedena. Konkrétní poučení žalobce před provedeným zákrokem tímto výslechem prokázáno nebylo, svědkyně hovořila o obecné praxi. Ani její doplňující výslech soud nepovažoval za důkaz, který by mohl přispět k dalšímu objasnění, i s ohledem na plynutí doby od provedeného zákroku a předchozího výslechu dne 8. 10. 2020.

13. Z výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pracuje také u žalované jako všeobecná sestra, asistuje u prováděných operací. Průběh předoperačního stadia popsala shodně jako svědkyně [příjmení], včetně konzultace pacienta a lékaře. Shodně popsala i fungování všeobecné sestry na sále. Konkrétní poučení žalobce před provedeným zákrokem tímto výslechem prokázáno nebylo, svědkyně hovořila o obecné praxi. Ani její doplňující výslech soud nepovažoval za důkaz, který by mohl přispět k dalšímu objasnění, i s ohledem na plynutí doby od provedeného zákroku a předchozího výslechu dne 8. 12. 2020.

14. K otázce důsledků operace pro žalobce a jeho rozpoložení po provedeném zákroku byla vyslechnuta svědkyně [celé jméno svědkyně]. Jedná se o bývalou přítelkyni žalobce, která uvedla, že ona objednala žalobci poukazy na operaci. Chtěla, aby vypadal mladší, aby vypadal hezky, aby mu nepřekážely nadbytky kůže na očích. Ona sama předtím operaci u žalované postoupila (celkem 2x), věděla tedy, o jakou operaci, pokud se týká operace horních víček, jde. Ona sama žalobce po operaci vyzvedla ze zařízení žalované, ten byl v šoku, nemluvil. Pak se mu to špatně zhojilo, na jednom oku se udělala boule. Operatér ale nevyšel vstříc s jakoukoliv variantou řešení, respektive nápravy. Po operaci měl žalobce řezy hranaté, trápil se tím, nechtěl chodit ven, vadily mu reakce okolí. Jeho psychické rozpoložení bylo špatné, špatně spal, stěžoval si na svůj vzhled. Pak si ale myslí, že se to změnilo, zmizely jak nadbytky kůže, tak boule na oku. Zblízka jsou možná viditelné jizvy. Ono subjektivně považuje stav žalobce po operaci za zlepšení v tom směru, že byly odstraněny převisy kůže, fakt je, že byly a jsou viditelné jizvy. Ona po svých operacích také jizvy má, ty maskuje makeupem. Po vrácení věci byla tato svědkyně vyslechnuta dne 24. 2. 2022. Doplnila, že ani ona, pokud podstoupila dva operační zákrok u žalované, také nebyla nijak speciálně poučena o povaze zákroku a další péči. Schůzka s MUDr. [příjmení] před operací byla velmi krátká, neukazoval jí, jak bude po operaci vypadat, neměla ani žádnou kartu pacienta, jak je to běžné (poukázala na praxi jiného chirurga). Ani ona nebyla úplně spokojena s výsledkem své operace, ale nepovažovala to za důvodu, proč by operaci neměl podstoupit žalobce, bylo to levné. Navíc on chtěl řešit problém těžkých víček. Ohledně stavu žalobce po operaci v podstatě opakovala již řečené dne 26. 3. 2021 15. Žalobce ve své účastnické výpovědi popsal, že měl delší dobu pocit, že má unavené oči. Nekonzultoval to s očním lékařem, od přítelkyně dostal vouchery na operaci horních a dolních víček u žalované společnosti. S [anonymizováno] [příjmení] se setkal při konzultaci, řekl mu, že by potřeboval pomoc s víčky, že tam mám moc kůže. Ten řekl, že to půjde, kus kůže se odřízne. Operaci popsal jako velmi bolestivou, nikdo mu před operací žádné náčrty na oči nakreslil, proběhlo to velmi [anonymizováno] [příjmení] začal řezat na pravém oku, pak to oko jeho asistentka zašívala a on řezal na druhém oku. Hudbu měl velmi nahlas, vůbec nehleděl na nějaké požadavky pacienta. Minimálně týden byli oči velmi citlivé, z levého oka mu visel jakýsi útvar, to bylo nepříjemné, dosud to není vyřešeno. Zhojení trvalo určitě 2-3 měsíce, jizvy byly viditelné, kdo ho potkal, ptal se ho, co má s očima. Vypadal naprosto odlišně od doby před operací, má tím na mysli spíše charakter obličeje v mládí. Velmi ho překvapilo, že ani při konzultaci se operatér nezajímal o to, jaká by měla být jeho podoba, původní tvar očí a podobně. Chování operatéra při následných návštěvách hodnotil jako téměř sprosté, ten se s ním odmítal bavit. Svůj postup obhájil nejprve tím, že je brzo po operaci, pak tím, že žalobce má nesouměrný obličej a žádná úprava mu nepomůže. A dokonce mu řekl, že ať si tedy žalobce sám nakreslí, kudy by měl být řez veden, on to pak uřízne. Popřel, že by dostal při operaci nebo po ní nějaké lékařské zprávy. Nevzpomněl si, že by před operací podepisoval jakékoliv poučení. Pokud byl žalobce dotazován k tomu, co vlastně požadoval, uvedl, že chtěl, aby vypadal esteticky dobře, aby se zbavil převislých víček. Očekával, že operatér jako odborník to nakreslí a vyřeší s ním, jaký by měl být výsledek. [příjmení] vlastně jen řekl, že odřízne kůži. Konzultaci před operací popsal žalobce jako velmi stručnou a rychlou, nicméně operatér na něj působil solidně. Neměl důvod předpokládat, že operací by se problémy s víčky nevyřešily. Kdyby věděl, že lékař nedodrží to, co slíbil, tak by na operaci nešel. Podle jeho názoru si operatér neprovedl žádný nákres řezu, nekonzultoval s ním ani, jak by si sám představoval konečný výsledek. Předpokládal, že řezy budou uvedeny shodně jako na fotografii na voucheru, což se nestalo. Nyní ho výsledek stále neuspokojuje. Na levém oku má viditelnou buku, podle jeho názoru to bylo špatně sešito. Problém je v tom, že s pravým okem se nic dělat nedá, jak mu řekli odborníci, protože tam byl řez proveden tak, že je situace nevratná. Při svém doplňujícím výslechu dne 24. 2. 2022 žalobce neuvedl žádné nové skutečnosti oproti tomu, co bylo z jeho strany prezentováno po celou dobu řízení. Jen zopakoval, že neměl od lékaře k dispozici žádnou zdravotnickou dokumentaci, byl výrazně překvapen, že jinde je praxe odlišná, pokud následně navštívil jiné lékaře. Pokud byl soudem dotázán, proč vlastně neabsolvoval reoperaci u následně oslovených plastických chirurgů, cítí-li se svým vzhledem tak dotčen, vysvětlil, že čeká na to, jak soudní řízení dopadne.

16. Jednatel žalované společnosti, operatér [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uvedl, že považuje žalobu za nedůvodnou. Případ žalobce mu nepřipadala ničím výjimečný, domluvili se operaci, on se na ni dostavil, operace i zhojení proběhlo bez komplikací, podle jeho názoru s předpokládaným výsledkem. [příjmení] si na žalobce nepamatoval, pravděpodobně z toho důvodu, že jednání s ním probíhalo standardně, bez jakýchkoliv problémů. Jednatel žalované uvedl, že si není vědom žádného pochybení, řezy jsou provedeny symetricky, není tam žádný výřez, navíc u žádného člověka není možné dosáhnout absolutní symetrie. Cílem operace horních víček je odstranit kůži, která po určité době přesahuje do oka a vadí to vidění. Měl by tam nově vzniknout volný prostor mezi řasami a nadočnicovým obloukem, to se u žalobce stalo, takže nechápe, proč si žalobce stěžuje. Jednatel žalované uvedl, že si nevzpomíná, s jakou konkrétní žádostí či očekáváním se žalobce ke konzultaci dostavil, zřejmě chtěl, aby mu byla operována horního víčka, když si ten voucher kupoval. To je nejzákladnější, nejlevnější, ale zároveň i nejefektivnější operace, klienti uvádějí, že mají víčka těžká, unavená a večer přestávají kvalitně vidět. Jedná se o základní operaci. Postupně se může klient rozhodnout pro další operace v podobě kosmetických zákroků. Žalobce nežádal o odstranění asymetrie obočí, je to i ve zprávě. Rozhodně se nestává, že by se složitějšími operačními zákrok se začínalo, navíc jsou dražší, někdy probíhají i v celkové anestezii. Je si jistý, že žalobce byl před provedením operace řádně poučen, také podepsal informovaný souhlas, který mají v ordinaci před tištěný, je tam i náčrtek předpokládaného řezu. Popřel také, že by před operací neměl vyznačeny následné řezy, ty se musí udělat vždy. I operaci považuji za standardní, nedokáže už přesně říci, jak dlouho trvala, obecně konstatuje, že operace jednoho víčka trvá [číslo] minut. Doplňující výslech [anonymizováno] [obec] soud nepovažoval za důkaz, který by mohl přispět k dalšímu objasnění, i s ohledem na plynutí doby od provedeného zákroku a předchozího výslechu, samozřejmě včetně vědomí o jeho zainteresovanosti na výsledku sporu.

17. Z lékařských zpráv předložených žalobcem bylo zjištěno, že ten vyhledal 3. 12. 2020 konzultaci na plastické chirurgii. Ve zprávě uveden subjektivní nález, lékařka doporučila stále tlakové masáže a léčbu silikonovou mastí s výhledem možného srovnání nerovností a nadbytku kůže. Žalobce dále navštívil plastickou chirurgii Fakultní nemocnice v [obec], kde je zpracována zpráva [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 8. 2. 2019 (tedy asi rok po operaci). Žalobce podle zprávy uvedl, že je nespokojený s výsledkem operace horních víček obou očí, pozoruje asymetrii víček i očních štěrbin, také prolaps v koutku jednoho oka. Byl objednán k ambulantní operace v místní anestezii na 8. 3. 2019 s tím, že bude provedena redukce tukového prolapsu, a dále pak excize fibromu víčka vlevo. Žalobce uvedl, že zákrok nepodstoupil. Po vrácení věci soud s odkazem na § 120 odst. 2 o.s.ř. vyzval dotčené lékaře k vyjádření, zda jsou jako odborníci schopni vyjádřit se ke kvalitě zákroku provedeného [anonymizováno] [příjmení] sdělila, že toho není aktuálně [anonymizováno] [příjmení] ve zprávě ze dne 8. 4. 2022 uvedl, že výsledek operace při návštěvě žalobce dne 8. 2. 2019 považoval za dobrý, nabídl mu pouze odstranění drobného kožního fibromu na dolním víčku levého oka, k plánovanému zákroku se ale žalobce z neznámého důvodu nedostavil.

18. Další důkazy soud neprováděl. Co se týká navržených doplňujících výslechu zdravotnického personálu klinika, je shora vysvětleno, proč byly tyto považovány za nadbytečné. Důkaz znaleckým posudkem pro posouzení psychické újmy považoval soud též za nadbytečný a naprosto neekonomický v kontextu s výší žalované částky.

19. Podle § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Podle § 2951 odst. 2 občanského zákoníku nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Podle § 2958 občanského zákoníku při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradu, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výše náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

20. Podle § 2636 odst. 1 občanského zákoníku smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Podle § 2638 odst. 1 občanského zákoníku poskytovatel srozumitelně vysvětlí ošetřovanému zamýšlené vyšetření i navrhovanou péči i zdraví; po příslušném vyšetření poskytovatel vysvětlí ošetřovanému jeho zdravotní stav a péči o zdraví i při dalším postupu. Žádá-li o to ošetřovaný, podá mu poskytovatel vysvětlení v písemné formě. Podle § 2639 odst. 1 občanského zákoníku je vysvětlení řádně podáno, lze-li rozumně předpokládat, že ošetřovaný pochopil svůj zdravotní stav, způsob, účel a nezbytnost péče o zdraví včetně očekávaných následků i možných nebezpečí pro své zdraví, jakož i to, zda přichází v úvahu i případný jiný způsob péče o zdraví.

21. Soud posuzoval nároky žalobce v kontextu jím uváděných tvrzení, která následně byla prokazována předloženými a provedenými důkazy. Žalobce uváděl, že tím, že nebyl dostatečně informován o tom, jaké výsledky bude mít operace a z toho titulu uplatňuje dva nároky. Jednak bolestné, které je mu třeba uhradit z toho důvodu, že pokud by byl dostatečně informován o výsledcích operace, tuto by nikdy nepodstoupil, tedy bolest, která se mu stala, je zcela zbytečná. Co se týká druhého nároku v podobě nemajetkové újmy, konstatoval, že pro absenci dostatečně podrobného informovaného souhlasu se nemohl svobodně rozhodnout a následný výsledek jej natolik překvapil a šokoval, že se objevily psychické problémy, nebyl schopen chodit mezi lidi, opakovaně se lidem vyhýbal, do současné doby je přesvědčen o tom, že není v pořádku a jeho stav neodpovídá jeho představě.

22. Otázku svobodného a informovaného souhlasu, tedy i otázku dostatečného poučení ve smyslu § 2638 a následujících občanského zákoníku je nutné posuzovat i u operací, které je možné označit za estetické (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 25 Cdo 4162/2017). Informovaný souhlas i v těchto případech musí splňovat požadavky § 28 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, pacientovi se musí dostat takového poučení, aby jako laik mohl zvážit rizika zákroku a rozhodnout se, zda jej podstoupí či nikoliv. Informace musí obsahovat údaje mj. o účelu, povaze, předpokládaném přínosu a možných důsledcích i rizicích navrhovaných zdravotních služeb. Samozřejmě i pro plastickou chirurgii platí, že jde o výkon činnosti poskytovatele zdravotních služeb, tento výkon musí být tedy též prováděn na základě dostatečných informací, odborně, s potřebnou pečlivostí a s odpovídající znalostí. Soud však předesílá, že pokud se Nejvyšší soud ČR ve shora uvedeném rozhodnutí zabýval právě otázkou informovaného souhlasu, kdy pacient nebyl před operací vyrozuměn o skutečnosti, která byla operatérovi již známa před provedením operace, tedy, že útvar, o který se v daném případě jednalo, nelze odstranit celý. Účastník tohoto řízení, který o této skutečnosti nevěděl, pak nebyl schopen před operací dostatečně posoudit možná rizika ve vztahu k očekávanému výsledku. Nedostatek kvalifikovaného informovaného souhlasu i za situace, kdy zákrok je proveden lege artis, je aktuálně soudy považován za negativní zásah do osobnostních práv, za což náleží odškodnění, nicméně v diametrálně odlišných částkách, které by měly být přiznány při provedení zákroku non lege artis.

23. Po zrušení prvního rozhodnutí ve věci a vyjasnění si otázky důkazního břemene účastníků ve vztahu k povinnosti existenci a kvalitu informovaného souhlasu prokázat, byl soud nucen přehodnotit své původní stanovisko o tom, že žalobce byl o způsobu a povaze zákroku dostatečně informován. Je nesporné, že informovaný souhlas není třeba vyhotovovat v písemné formě. Žalovaná strana předložila listinu označenou jako poučení o operačním zákroku blepharoplastika – plastika očních víček, kde je podrobně popsáno, pro které obtíže je vhodné tento operační zákrok podstoupit, jakým způsobem má pacient postupovat před výkonem, po výkonu a jaké jsou možné komplikace (mj. otoky operované tkáně a jejího okolí, jizvy). Tato listina je opatřena podpisy operatéra a žalobce. Soud konstatuje, že pokud byl s touto listinou žalobce konfrontován poprvé, uvedl, že si nevzpomíná, jestli něco podepsal, je možné, že podpis je jeho. Teprve v průběhu dalšího dokazování změnil své stanovisko na kategorické odmítnutí podpisu jakéhokoliv informovaného souhlasu. K otázce informovaného souhlasu se samozřejmě vyjádřil operatér, nicméně i zde soud musí konstatovat, že jeho vyjádření může být motivováno zájmem na výsledku sporu, neboť se jednak jedná o operatéra samotného, jednak pak o jednatele žalované společnosti. Soud vzal v úvahu výpovědi svědkyně [příjmení] a svědkyně [celé jméno svědkyně], které se obě vyjádřily k obsahu běžné schůzky mezi lékařem a pacientem před provedením operace. Obě shodně uvedly, že schůzka trvá cca 20 minut, pacient je na této schůzce lékařem informován, jakým způsobem zákrok proběhne, jaké jsou možné komplikace a podobně. Blíže se o tom vyjádřila svědkyně [příjmení], pokud uváděla, že někdy je u těchto schůzek mezi lékařem a pacientem přítomna, nenašla žádný důvod pro to, aby právě věc žalobce byla něčím výjimečná. Pokud pak sám žalobce popsal schůzku před operací, uvedl, že byla stručná, rychlá, [anonymizováno] [příjmení] mu vysvětlit, že odřízne na očích kusy kůže, působil na něj solidně. [příjmení] sám chtěl, aby mu odřízl kůži, která mu překáží, kolik je třeba. Další kontext předoperačním schůzkám žalované s budoucími pacienty je zřejmý ze svědecké výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], která shodně jako žalobce popsala schůzku před operací jako stručnou, nic neříkající. Protože žádný ze svědků navržených žalovanou nebyl osobně přítomen schůzce žalobce před operací, a nebylo prokázáno, že by žalobce podepsal informovaný souhlas, tak jak byl v listinné podobě předložen (resp. k prokázání tohoto nenavrhla žalovaná relevantní důkazy), musel se soud přiklonit k závěrům žalobce podpořeným stanoviskem znalkyně, že dostatečný informovaný souhlas před operací dán nebyl. Následně tedy nastupuje úvaha o odpovědnosti poskytovatele zdravotních služeb za újmu na zdraví způsobenou nedostatečným poučením pacienta, či zda se jedná odpovědnost za neoprávněný zásah do tělesné integrity ve smyslu § 91 občanského zákoníku, což bylo vyhodnoceno až po níže sdělené úvaze o tom, jaký zákrok vlastně žalobce žádal, a zda s tímto žalobcem tvrzeným požadavkem byla žalovaná seznámena.

24. Dále se soud tedy zabýval tím, zda lze sankcionovat žalovanou kromě absence informovaného souhlasu i za tvrzené poškození žalobce, pokud ten tvrdil, že jej žalovaná společnost nepoučila řádně ve vztahu k očekávanému výsledku, s odkazem na § 2639 odst. 1, 2 občanského zákoníku. Zde, oproti předchozímu závěru o nedostatku informovaného souhlasu, který se liší od prvního rozhodnutí, soud své stanovisko nezměnil. Je třeba konstatovat, že žalobce v rámci svých skutkových tvrzení uváděl, že chtěl odstranit problémy, které měl se zrakem, kdy oči měl ve večerních hodinách již unavené, hůře viděl, proto chtěl tuto věc řešit. Teprve opět v průběhu řízení vysvětloval (a potvrdila to i svědkyně [celé jméno svědkyně], která uvedla, že chtěla, aby po operaci žalobce vypadal hezky a mladší), že předpokládal, že jeho vzhled se vrátí do podoby předchozí v mladším věku, chtěl se zbavit nadměrné kůže na víčkách. Žalobce však žádným způsobem neprokázal, že s tímto požadavkem, tedy, aby vypadal jako v mládí, lékaře seznámil. Svědkyně [celé jméno svědkyně] ve své výpovědi uvedla, že žalobce chtěl řešit svůj problém s těžkými víčky. Žalobce opakovaně uváděl, že pokud by znal výsledek operace, který fakticky nastal, nikdy by operaci nepodstoupil, nelíbilo se mu, jak po operaci vypadal (změna charakteru obličeje). Toto své stanovisko však prezentoval v kontextu svého přesvědčení, že chtěl vypadat po operaci jako v mládí, nikoliv v kontextu zdravotního zákroku, který si fakticky objednal, tedy operaci víček s očekáváním, že přestane mít problémy s viděním a s kožními převisy, které způsobují tzv. těžká víčka. Soud však tomuto tvrzení neuvěřil, už z toho důvodu, že žalobce zákrok podstoupil poté, co jej absolvovala jeho přítelkyně a zcela zřetelně tedy mohl výsledek tohoto typu operace (který žádal) vidět. Nelze než uzavřít, že tvrzení žalobce o tom, že by operaci nepodstoupil, nemá soud z žádných žalobcem navržených důkazů za prokázané.

25. Soud se proto rozhodl aplikovat ve vztahu k případnému porušení povinnosti žalované ustanovení § 2639 odst. 2 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení musí-li si poskytovatel být vědom, že u ošetřovaného vyvolal představu, že péčí o zdraví dosáhne určitého výsledku, ač ví, nebo musí vědět, že výsledku nemusí být dosaženo, je povinen i toto ošetřovanému vysvětlit. Zde však zákonodárce staví povinnost unesení důkazního břemene na stranu příjemce zdravotní péče, neboť ten musí prokázat, že poskytovatel zdravotní péče byl jednoznačně informován o tom, jakého výsledku chce pacient dosáhnout. Pokud si však žalobce zakoupil vouchery na operaci očních víček s tím, že žádá odstranit překážku pro své vidění a nyní uvádí, že chtěl, aby jeho vzhled se blížil i vzhledu v mladosti, neprokázal, že by toto své očekávání lékaři, potažmo žalované sdělil. Soud o tomto žalobce několikrát poučil v tom smyslu, že pokud chce být ve věci úspěšný, musí jednoznačně prokázat, že žalovaná strana byla informována o představách žalobce o výsledku v podobě jiného vzhledu, nikoliv pouze o jeho představě o odstranění vady bránící řádnému vidění. Z pohledu soudu není možné ani brát v úvahu stanovisko znalkyně, které v posudku v podstatě předjímala, že by vhodnější s ohledem na osobu žalobce byl vhodnější jiný operační zákrok. Předoperační nález dle jejího stanoviska svědčí o existenci kombinované vady – blepharochalazy a dermochalazy, tedy vady typické pro muže středního věku, kterážto vada se řeší ve většině případů operací očních víček a zdvižením obočí. Těžký předoperační nález žalobce bylo vysoce obtížné řešit pouhou blepharopastikou, na níž měl žalobce poukaz. Soud po výslechu znalkyně dospěl k závěru, že ona posuzovala celý případ v kontextu plastické chirurgie jako celku, tedy ve vztahu ke snahám o změnu obličeje v podobě odstranění vrásek, úpravy asymetrií a podobně. Toto však není přiléhavé pro případ, který je řešen v rámci tohoto řízení. Ostatně ani žalobce sám netvrdil, že by se dožadoval zdvižení obočí. Soud opakuje, že z výsledků dokazování dospěl ke skutkovému zjištění, že žalobce žalovanou navštívil s požadavkem redukce kožních nadbytků na horních víčkách, nikoliv s požadavkem odstranění asymetrie obočí či úpravy vzhledu do mladistvé podoby, resp. podoby několik let zpět. Proto není možné klást žalované za vinu, že nenabídla žalobci jiné kosmetické operace v podobě např. uváděného faceliftu a„ nerozmlouvala“ mu plastiku horních víček. Pokud by byla chápána povinnost každého poskytovatele zdravotní péče, tím spíše pak poskytovatele kosmetických zákroků, takto široce, lze konstatovat, že každá estetická operace by byla v podstatě neúspěšná, resp. podmíněně neúspěšná, neboť pacient by v každém případě mohl sdělovat po provedené operaci, že vzhled není takový, který on si představoval. Jen velmi těžko si lze představit situaci, kdy by žalovaná odmítla žalobci provést operaci očních víček s argumentem, že pokud si nepřiplatí další kosmetický zákrok v podobě zdvižení obočí, odstranění kožních přebytků nelze provést. Soud tedy uzavírá, že po technické stránce byla operace očních víček provedena správně (prokázáno znaleckým posudkem, výslechem znalkyně, zprávou MUDr. [příjmení]) a nebylo shledáno jiné pochybení, než absenci informovaného souhlasu a řádně vedené zdravotnické dokumentace.

26. Pokud se soud zabýval tím, zda jsou dány všechny aspekty pro přiznání práva na náhradu nemajetkové újmy, ať už v podobě újmy zásahem do osobnostních práv či nároku na bolestné, zabýval se prvotně tím, zda na straně žalované došlo k protiprávnímu jednání (tvrzeno v podobě nedostatku informovaného souhlasu a nekvalitně provedené operace, kterou by byl žalobce nepodstoupil, pokud by byl správně informován o důsledcích) a zda byly splněny i další aspekty pro přiznání práva na náhradu újmy.

27. Jak vyplývá ze shora uvedeného odůvodnění rozsudku, soud shledal protiprávní jednání žalované pouze v části nedostatku informovaného souhlasu, nikoliv v tom, že by zdravotnickým zásahem non lege artis bylo poškozeno zdraví žalobce. Nastupuje tedy odpovědnost žalované za neoprávněný zásah do osobní integrity žalobce, za nějž nese žalovaná nedbalostní odpovědnost. Obecně lze konstatovat, že odškodnění za tento typ újmy ani zdaleka nedosahuje částek, které by byly přiznány za újmu na zdraví. Soud s ohledem na výši žalované částky v části nemajetkové újmy (21 148,80 Kč) dospěl k závěru, že spravedlivé se jeví nahradit ekvivalent vynaložených nákladů za provedenou operaci, tedy částku 11 978 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení jdoucích od data 18. 10. 2019. Stejně tak je za příslušenství přiznaného nároku považován náklad za zpracování znaleckého posudku (výrok [příjmení]).

28. Ve zbytku byla žaloba o zaplacení nemajetkové újmy zamítnuta (co do částky 9 170,80 Kč s příslušenstvím. Zde soud poznamenává, že v protokole o vyhlášení rozsudku ze dne 17. 5. 2022 došlo k písařské chybě, kde ve výroku III byla zkopírována chybně částka z výroku I odpovídající výši bolestného. Protokol byl při kontrole přepisu opraven a v písemném vyhotovení rozsudku je uvedena již správná výše částky, v níž nebylo vyhověno.

29. Uplatněný nárok na uhrazení bolestného v částce 8 851,20 Kč soud neshledal důvodným, neboť se jedná o nárok za bolest, která by v případě řádného jednání žalované nevznikla. Má se tím na mysli např. bolestné při samotném vadném zákroku, bolestné při nutná reoperaci v případě vadně provedeného zákroku, což však v tomto případě nenastalo. Pro tuto část rozhodnutí je zásadní závěr, že technicky byl zákrok žalobce proveden v pořádku, jeho výsledek odpovídá zákroku správně provedenému ([anonymizováno] [celé jméno znalkyně], [anonymizováno] [příjmení]), žalobce žádnému dalšímu zákroku směřujícímu k odstranění tvrzené vady nepodrobil (zpráva [anonymizováno] [příjmení], výpověď žalobce).

30. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem V podle § 142 odst. 2 o. s. ř.. Žalobce se domáhal zaplacení částky 30 000 Kč. Ve výsledku byl úspěšný v částce 11 978 Kč s příslušenstvím (tedy i v nákladech 5 000 Kč spojených se zpracováním znaleckého posudku před zahájením řízení). Soud tedy uzavřel, že poměr úspěchu a neúspěchu účastníků v řízení lze považovat za shodný, žádnému z nich tedy právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

31. O náhradě státem hrazených nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výrocích VI. a VII. tohoto rozsudku. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníků právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V souvislosti s výslechem znalkyně u jednání soudu dne 26. 3. 2021 vznikly náklady v celkové výši 2 849,56 Kč, když znalkyni byla usnesením ze dne 19. 4. 2021, č. j. 39 C 108/2020-93 přiznána odměna za 5 hodin práce po 350 Kč ve výši 1 750 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 1 099,50 Kč. Usnesení nabylo právní moci 7. 5. 2021. S odkazem na ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. byla tato částka rozdělena mezi oba účastníky řízení, pokud soud již shora uvedl, že poměr úspěchu a neúspěchu ve věci považuje za shodný.

32. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., kdy byla použita běžná třídenní lhůta.