39 C 11/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 20 860,57 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyničástku 5 770 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 7,75% ročně z částky 5 770 Kč jdoucím od 5. 9. 2023 do zaplacení ačástku 1 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 7,50% ročně z částky 1 700 Kč jdoucím od 5. 9. 2023 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacenía) částky 1 926,08 Kčs kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 948,60 Kč,s kapitalizovaným úrokem ve výši 17 638,77 Kč,se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 7,75 % ročně z částky 1 926,08 Kč jdoucím od 28. 9. 2023 do zaplacení,s úrokem v sazbě 21% ročně z částky 7 696,08 Kč jdoucím od 28. 9. 2023 do zaplacení,b) částky 9 243,36 Kčs kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 324,65 Kč,s kapitalizovaným úrokem ve výši 25 272,78 Kč,se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 7,50 % ročně z částky 10 943,36 Kč jdoucím od 28. 9. 2023 do zaplacení,s úrokem v sazbě 21% ročně z částky 10 943,36 Kč jdoucím od 28. 9. 2023 do zaplacení,c) částky 2 221,13 Kčs kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 979,10 Kč,s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 129,51 Kč,se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 7,75 % ročně z částky 2 221,13 Kč jdoucím od 28. 9. 2023 do zaplacení,s úrokem v sazbě 21% ročně z částky 2 221,13 Kč jdoucím od 28. 9. 2023 do zaplacení,se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu , adresa, -město 15. 11. 2024 a doplněnou dne 30. 1. 2025 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit celkem částku 20 860,57 Kč s příslušenstvím v podobě sjednaného úroku poplatků, zákonného úroku z prodlení a nákladů řízení. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, uzavřela se žalovanou 31. 10. 2011 smlouvu o půjčce číslo , hodnota, . Než byla smlouva uzavřena, právní předchůdkyně žalobkyně prověřila příjmy a výdaje žalované, byla jí předložena pracovní smlouva a výplatní pásky za poslední tři měsíce, případně smlouva nájemní. Vše je uvedeno v kartě zákazníka. Na základě uzavřené smlouvy bylo žalované poskytnuto 10 000 Kč. Spolu s touto částkou měla vrátit ještě částku 8 360 Kč, což představuje 1 277 Kč jako kapitalizované úroky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, kdy je uvažována úroková sazba 21 % ročně, dále pak administrativní poplatek za zpracování půjčky 1 900 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek 5 183 Kč. Zaplaceno mělo být v týdenních splátkách po 306 Kč, bylo sjednáno 60 splátek. Splatnost poslední byla uvedena 24. 12. 2012. Žalovaná uhradila pouze 4 230 Kč, naposledy hradila 27. 3. 2012. Dlužná částka podle žalobkyně činí 7 696,08 Kč na jistině a 6 433,92 Kč na dlužném poplatku.

2. Další část nároku vychází ze smlouvy o půjčce, která byla uzavřena 16. 5. 2011 mezi žalovanou a společností , právnická osoba, Na základě této smlouvy bylo poskytnuto 22 000 Kč. K této částce měla žalovaná vrátit dalších 18 392 Kč. Jedná se o součet kapitalizovaného úroku v sazbě 21 % ročně, celkem 2 809 Kč, administrativního poplatku za zpracování půjčky 4 180 Kč a nákladů za hotovostní inkaso 11 403 Kč. Opět bylo sjednáno 60 týdenních splátek po 674 Kč, poslední splátka byla sjednána na 9. 7. 2012. Žalovaná ovšem naposledy hradila 27. 3. 2012, ke dni postoupení pohledávky 21. 9. 2023 uhradila 20 300 Kč. Dlužná jistina, která je vymáhána, činí 10 943,36 Kč na jistině, poplatek pak 9 148,64 Kč.

3. Další nárok je odvíjen od smlouvy o půjčce ze dne 28. 3. 2011 č. , hodnota, , která byla uzavřena mezi týmiž účastníky. Na základě této smlouvy bylo poskytnuto žalované 9 000 Kč. Uhradit měla dalších 7 524 Kč, úrok v sazbě 21 % byl vyčíslen částkou 1 149 Kč, dále měla žalovaná uhradit poplatek za zpracování půjčky 1 710 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 665 Kč. Zaplatit měla za 60 týdnů po splátkách 276 Kč týdně. Splatnost poslední splátky byla uvedena 21. 5. 2012. Žalovaná ale naposledy hradila 27. 3. 2012. Za dobu trvání smluvního vztahu zaplatila 12 446 Kč, na jistině tedy dluží 2 221,13 Kč, na poplatku pak 1 856,87 Kč. Právo vymáhat pohledávku přešlo na žalobkyni v souvislosti se smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Platební rozkaz vydaný 28. 11. 2024 byl pro jeho nedoručení zrušen. K nařízenému jednání dne 27. 2. 2025 se žalovaná nedostavila.

5. Skutková tvrzení žalobkyně byla ověřována z předložených listin. Bylo zjištěno, že 28. 3. 2011 byla uzavřena smlouva o půjčce, v níž si mimo jiné žalovaná zvolila hotovostní inkaso splátek. Bylo sjednáno, že bude poskytnuto 9 000 Kč za souhrnný poplatek 7 524 Kč, celkem mělo být uhrazeno 16 524 Kč v 60 splátkách. Ze zákaznické karty přiložené k této smlouvě bylo zjištěno, že v době uzavření smlouvy byla žalovaná zaměstnána na hlavní pracovní poměr u společnosti , právnická osoba, s průměrným příjmem 20 000 Kč s tím, že další příjmy domácnosti činí 6 000 Kč. Výdaje byly vyčísleny na 13 000 Kč s tím, že žalovaná nemá aktuálně jiné závazky či půjčky u jiných společností. Předložila občanský průkaz, pracovní smlouvu, výplatní pásky, nájemní smlouvu. Uzavření další smlouvy bylo ověřeno z listiny datované 16. 5. 2011, kdy žalovaná převzala v hotovosti 22 000 Kč s tím, že spolu s touto částkou vrátí souhrnný poplatek 18 392 Kč. Ve struktuře, která je popsána ve skutkových tvrzeních, bylo sjednáno 60 týdenních splátek po 674 Kč, respektive 626 Kč. V kartě zákazníka oproti předchozí půjčce je uvedena pouze jediná změna, kdy již žalovaná neuvádí spoření či pojištění, ovšem překvapivě ani neuvádí jiné půjčky, byť je zřejmé, že minimálně právní předchůdkyně žalobkyně jí půjčku v dané době již poskytla. Poslední smlouva o půjčce je datována 31. 10. 2011. I zde je sjednáno hotovostní inkaso. Žalovaná potvrdila převzetí částky 10 000 Kč s tím, že za šedesátých týdnů uhradí celkem 18 360 Kč ve splátkách po 306 Kč měsíčně. Pokud byla k této smlouvě předložena karta zákazníka, uvádí se, že žalovaná je zaměstnána jako prodavačka s příjmem 12 000 Kč a státní podporou 7 000 Kč, přičemž další příjmy domácnosti představují 20 000 Kč. Ani v této kartě není zmíněno, že by již žalovaná splácela dvě další půjčky. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokazována smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, kde jsou uvedeny v příloze celkem tři pohledávky za žalovanou (číslem uzavřené smlouvy). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno jednak právní předchůdkyní žalobkyně 29. 9. 2023, dále pak také právním zástupcem žalobkyně 20. 8. 2024 před podáním žaloby. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly, ohledně plateb provedených žalovanou soud vycházel ze skutkových tvrzení žalobkyně, která žalovaná nesporovala.

6. Na uvedenou věc bylo třeba použít právní předpisy účinné ke dni uzavřený smlouvy, tedy občanský zákoník č. 40/1964 Sb.

7. Podle ustanovení § 657 občanského zákoníku přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

8. Podle § 39 občanského zákoníku je neplatný takový právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

9. Podle § 56 odst. 1 občanského zákoníku spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

10. Podle ustanovení § 451 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením, je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

11. Z provedených listin důkazů soud dospěl k závěru (stejné stanovisko zaujímá u tohoto typu smluv zdejší soud opakovaně), že smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jsou smlouvami neplatnými, z nichž nelze přiznat práva jako ze smlouvy o půjčce. Jedná se o to smlouvy z roku 2011, podléhající režimu občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., který sice ještě nedisponoval tak výraznou ochranou spotřebitele, nicméně i zde je myšleno na smlouvy, ve kterých panuje výrazná nerovnováha. Soudy vyšších stupňů opakovaně judikují, že pokud je spotřebitel postaven do takové pozice, že nemůže do smlouvy žádným významným způsobem zasahovat a nemůže ovlivnit zejména ujednání ve svůj neprospěch, jedná se o zjevnou nerovnováhu, která nepožívá právní ochrany. Soud konstatuje, že právní předchůdkyně žalobkyně sice postupem času upravila podobu svých smluv tak, že původně jeden souhrnný poplatek je rozklíčován u každé smlouvy do tří částí. Jedna část je definována jako úrok, dále pak je definován administrativní poplatek za půjčení peněz a jako poslední je uváděna významná platba za vybírání finančních prostředků v hotovosti. Nicméně soudu je z úřední činnosti známo, že pokud by klient nepřistoupil na hotovostní úhradu v týdenní splátkách s inkasem pracovníka právní předchůdkyně žalobkyně, smlouva by uzavřena nebyla. Soud proto opět konstatuje, že nahlíží na všechny platby, které jsou účtovány za poskytnutí půjčky a její výběr v celém komplexu jako na skrytý úrok. V těchto případech pak takto vyčíslený úrok přesahuje úrokovou sazbu 70 % ročně, což je úrok, který je i ve vztahu k výši úrokové sazby poskytované bankovními společnostmi v daném období naprosto nepřijatelný.

12. Soud proto uzavírá, že všechny smlouvy, které byly předloženy, považuje za neplatné právě pro nerovnováhu práv a povinností jednotlivých účastníků smlouvy, z nichž jeden je spotřebitelem, a pro neúměrně vysokou úplatu za půjčení peněz. Z toho důvodu nahlíží na poskytnuté finanční prostředky pouze jako na bezdůvodné obohacení, a tedy od poskytnutých finančních částek vždy odečetl platby, které byly ze strany žalované zaplaceny. Pouze rozdíl byl u každé jednotlivé smlouvy stanoven úhradě, tedy konkrétně částka 5 770 Kč a částka 1 700 Kč, když poslední uvedená půjčka byla již žalovanou zcela uhrazena. Zároveň byl přiznán také zákonný úrok z prodlení v sazbě 7,75 % ročně, respektive 7,50 % ročně dle návrhu žalobkyně, a to vždy o data 5. 9. 2023 do zaplacení. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

13. Náklady řízení nebyly přiznány žádnému z účastníků. Ve věci sice byla převážně úspěšná žalovaná, ta však byla po celou dobu řízení zcela pasívní, žádné náklady řízení jí nevznikly, soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III rozsudku.

14. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle §160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., žalovanému byla stanovena ke splnění všech v tomto rozsudku uvedených povinností běžná třídenní lhůta.