39 C 112/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 180 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o zaplacení částky 2 180 Kč se zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení v sazbě 11,75% ročně z částky 1 880 Kč za období od 15. 5. 2022 do 13. 6. 2023 kapitalizovaný na částku 239 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou zdejšímu soudu dne 29. 3. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 180 Kč se zákonným úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, když toto je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že žalovaný je evidován jako vlastník motorového vozidla registrační značka, příjmení: anonymizováno, toto vozidlo bylo v době od 22. 10. 2021 do 30. 11. 2021 bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (40 dnů bez pojištění). Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky odpovídající denní sazbě 47 Kč za celkem 40 dní. Ve stanovené lhůtě do 14. 5. 2022 však příspěvek ani náhradu nákladů na jeho uplatnění žalovaný neuhradil či proti němu nebrojil. Žalobkyně tedy uplatnila nárok na částku 1 880 Kč (47 Kč denně za celkem 40 dní), dále pak poplatek 300 Kč dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, vydaný platební rozkaz musel být pro jeho nedoručení zrušen.

2. Podáním doručeným soudu dne 19. 6. 2023 vzala žalobkyně svůj návrh v částce jistiny zpět s tím, že dne 13. 6. 2023 žalovaný jistinu zaplatil. Navrhla v této části zastavení řízení, nadále trvala jen na přiznání zákonného úroku z prodlení (již jej kapitalizovala) a na přiznání nákladů řízení v původní výši. S odkazem na ustanovení § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. soud výrokem I. řízení v této části zastavil, nadále rozhodoval jen o příslušenství.

3. Protože žalobkyně předložila spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o.s.ř., dotázal se soud účastníku, zda s tímto postupem souhlasí. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn tento skutkový stav. Ze zprávy stát. instituce ze dne 23. 5. 2023 a z výpisu z registru předloženého žalobkyní bylo zjištěno, že žalovaný byl v roce 2021 a 2022 v registru silničních vozidel veden jako provozovatel a vlastník motorového vozidla příjmení jméno, registrační značka. Dopisem ze dne 28. 2. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných, a to v sazbě 47 Kč denně za 73 dní, když pojištěním z odpovědnosti nebylo pokryto období od 22. 10. 2021 do 2. 1. 2022. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky 3 731 Kč, když částka příspěvku byla vyčíslena na 3 431 Kč, dále pak byly k úhradě předepsány také náklady spojené s uplatněním pohledávky 300 Kč. Žalobkyně dále dne 1. 6. 2022 zaslala žalovanému upomínku o úhradu dlužné částky zákonného příspěvku nepojištěných ve snížení výši 2 180 Kč, když doplnila, že nepojištěné je pouze období od 22. 10. 2021 do 30. 11. 2021, období od 1. 12. 2021 do 2. 1. 2022 bylo vyloučeno. Upomenutí žalobkyně zopakovala ještě 30. 6. 2022 a 22. 8. 2022 prostřednictvím právnická osoba Naposledy byl žalovaný vyzván k úhradě právní zástupkyní žalobkyně dne 18. 10. 2022. Z jednání žalovaného, který dne 13. 6. 2023 jistinu dlužné částky zaplatil., lze usuzovat též za uznání nároku žalobkyně. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly.

5. Podle § 3 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.

6. Podle § 24c shora uvedeného zákona, je-li provozováno tuzemské vozidla bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit kanceláři příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Výše příspěvku se určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem a nákladů na jeho uplatnění a vymáhání. Příspěvek je splatný ve lhůtě 30i dnů ode dne doručení písemné výzvy kanceláře k jeho úhradě. Účinky doručení má i nevyzvednutí písemné výzvy k úhradě příspěvku do 15 dnů ode dne jejího uložení v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo odepření převzetí této výzvy. Podle přílohy ke shora uvedenému zákonu činí výše denní sazby pro osobní automobil s objemem válců motoru nad číslo cm3 do číslo cm3 47 Kč denně.

7. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl v roce 2021 vlastníkem značka automobilu anonymizováno, registrační značka. Co se týče skutečnosti, že vozidlo nebylo pojištěno tak, jak má na mysli zákon č. 168/1999 Sb. vycházel soud z tvrzení žalobkyně, když proti těmto tvrzením žalovaný nevznesl žádnou námitku. Soud má tedy za prokázané, že v době od 22. 10. 2021 do 30. 11. 2021 nebylo vozidlo příjmení jméno, registrační značka řádně pojištěno. Proto s ohledem na ustanovení § 24c zák. č. 168/1999 Sb. vznikl žalobkyni nárok na zaplacení tzv. denního příspěvku, který pro značka automobilu anonymizováno činí 47 Kč za den. Žalobkyně také prokázala, že žalovaného řádně vyzvala ve smyslu ustanovení § 24c odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. k zaplacení. Po uplynutí 30 dnů ode dne doručení této výzvy se stal splatným závazek žalovaného, jeho neuhrazením se pak žalovaný dostal do prodlení, žalobkyni tedy vznikl též nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, stejně tak jako na úhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky. S ohledem na zaplacení po podání žaloby žalobkyně následně úrok z prodlení kapitalizovala, soud jej tedy uložil žalovanému uhradit již v částce 239 Kč.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Žalobkyni náleží celková náhrada 1 489 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, dále pak náleží odměně za tři úkony právní služby po 200 Kč a 3 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21% z úkonů advokáta a paušálních náhrad, to vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb., když hodnota úkonu i paušální náhrady je účtována dle ustanovení § 14b odst. 1, odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Pro úplnost se dodává, že odměnu za částečné zpětvzetí žaloby žalobkyně neúčtovala.

9. O lhůtách plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., soud neshledal žádné důvody, pro které by měla být stanovena lhůta delší. Proti tomuto rozsudku není možné podat odvolání, neboť bylo rozhodováno o plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.