39 C 12/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr Petry Pavlíčkové a členek senátu Markéty Šindelářové a Hany Novákové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 9,00 % ročně z částky 30 000 Kč jdoucím od 18. 7. 2018 do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 10 638 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město 9. 10. 2020 a doplněnou podáním ze dne 23. 3. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo uhradit částku 30 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný je bývalým zaměstnancem žalobkyně. Jako řidič vozidla [název] [název] [registrační značka] a přívěsu byl účastníkem dopravní nehody dne 11. 10. 2017. Při této nehodě způsobil škodu na vozidle [anonymizováno] ve vlastnictví třetí osoby. Tato škoda byla likvidována společnosti [právnická osoba] Žalobkyně z titulu spoluúčasti uhradila v souvislosti s dopravní nehodou částku 30 000 Kč. S odkazem na ustanovení § 250 odst. 1 zákoníku práce žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 30 000 Kč dopisem ze dne 29. 6. 2018. Žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, platební rozkaz vydaný 3. 12. 2020 musel být pro jeho nedoručení zrušen.

2. Protože žalobkyně předložila spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o.s.ř., dotázal se soud účastníku, zda s tímto postupem souhlasí. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval.

3. Z předložených listin byly zjištěny následující skutečnosti. Ze záznamu o dopravní nehodě, který je datován 11. 10. 2017 v 13 50 hodin, bylo zjištěno, že došlo ke kolizi vozidla [název] [název] [registrační značka] a vozidla [název] [registrační značka]. Vozidlo [název] [název] řídil žalovaný. Okolnosti nehody jsou popsány tak, že vozidlo [název] bylo zaparkováno, vozidlo [název] [název] řízené žalovaným vyjíždělo z parkoviště a narazilo do zadní části vozidla [název]. Došlo k poškození zadního levého světla, zadního levého blatníku i víka kufru. Záznam o dopravní nehodě je podepsán oběma účastníky s vyjádřením, že za nehodu odpovídá žalovaný. Z dopisu [právnická osoba], který byl dne 19. 12. 2017 adresován žalované společnosti, bylo zjištěno, že pojišťovna šetřila pojistnou událost ze dne 11. 10. 2017, kdy vlastníkem pojištěného vozidla [registrační značka] byla žalovaná. V dopise se konstatuje, že poškozenému bylo z titulu pojistné smlouvy vyplaceno 64 577 Kč. Žalobkyně byla vyzvána k zaplacení spoluúčasti ve výši 30 000 Kč. Dopisem ze dne 29. 6. 2018 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného prostřednictvím jeho právního zástupce k zaplacení částky 30 000 Kč, což představuje podíl na pojistném plnění. Tato výzva byla zasílána právní zástupkyně žalovaného doporučeně 2. 7. 2018. Ze mzdového listu a mzdového výměru žalovaného za období od ledna 2017 do prosince 2017 bylo zjištěno, že žalovaný bylo u žalobkyně zaměstnán od 6. 10. 2017 se stanovenou mzdou 13 400 Kč hrubého měsíčně. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly.

4. Odpovědnost žalovaného za způsobenou škodu se řídím se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění platném ke dni vzniku škody.

5. Podle § 250 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo přímé souvislosti s ním. Podle § 250 odst. 3 zákoníku práce zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 255 zákoníku práce.

6. Podle § 257 odst. 1, 2 zákoníku práce je zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výše požadované náhrady způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

7. Podle § 262 zákoníku práce výši požadované náhrady škody určuje zaměstnavatel.

8. Podle § 352 zákoníku práce se průměrným výdělkem zaměstnance rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy, jinak. Podle § 353 odst. 1 zákoníku práce zjistí zaměstnavatel průměrný výdělek z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Podle § 354 odst. 1 zákoníku práce není-li v tomto zákoně dále stanoveno, jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.

9. Podle § 355 zákoníku práce, jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, kterého zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména v obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

10. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že nárok žalobce na zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl 11. 10. 2017 zaměstnancem žalobkyně (mzdový list za roky 2017 s vyznačením data nástupu do zaměstnání včetně údaje o vyplácení mzdy za měsíce říjen, listopad a prosinec 2017, mzdový výměr). Ze záznamu o dopravní nehodě ze dne 11. 10. 2017 má soud za prokázané, že žalovaný byl jako zaměstnanec žalobkyně účastníkem dopravní nehody (žalobkyně uvedena v záznamu jako vlastník vozidla, které byla účastníkem dopravní nehody). Bylo prokázáno, že žalovaný řídil vozidlo, které nehodu způsobilo, je uveden jako viník dopravní nehody, při které došlo k poškození vozu společnosti [právnická osoba] Záznam o dopravní nehodě je podepsán oběma účastníky nehody. Lze tedy konstatovat, že žalovaný v pozici zaměstnance dopustil závadného jednání. Z dopisu [právnická osoba] a následně z dopisu právního zástupce žalobkyně je zřejmé, žalobkyně v souvislosti s dopravní nehodou, jejímž účastníkem byl žalovaný, uhradila částku 30 000 Kč, která po ní byla požadována jako spoluúčast na vyplaceném plnění. Soud má tedy za zjištěné všechny aspekty odpovědnosti za škodu, tedy porušení povinnosti žalovaného při plnění pracovních úkolů, vznik škody, přímá souvislost mezi porušením povinností a vznikem škody, prokázáno bylo také zavinění žalovaného, což konkrétně vyplývá právě ze záznamu o dopravní nehodě. Soud tedy uzavírá, že za vzniklou škodu je žalovaný jednoznačně odpovědný.

11. Co se týká výše způsobené škody, tato je účtována částkou 30 000 Kč. Podle zákoníku práce je rozsah odpovědnosti za škodu až na výjimky omezen u zaměstnanců na čtyřapůlnásobek průměrného výdělku. V tomto případě soud nemohl vycházet z průměrného výdělku (v předchozím kalendářním čtvrtletí žalovaný u žalobkyně nepracovat), vycházel z výdělku pravděpodobného. Ten činí 13 400 Kč hrubého měsíčně. Částka 30 000 Kč, která jako škoda požadována, nepřesahuje čtyřapůlnásobek pravděpodobného výdělku žalovaného, tato částka je tedy opodstatněná. Žalovanému tedy bylo uloženo uhradit částku 30 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od 18. 7. 2018 do zaplacení, a to s odkazem na ustanovení § 19 70 občanského zákoníku a výzvu žalobkyně.

12. O náhradě nákladů říze podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má tedy právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení v celkové výši 10 638 Kč. Tato částka je tvořena třemi úkony právní služby po 2 300 Kč, třemi paušálními náhradami po 300 Kč, DPH 21 %, vše dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů řízení dále navyšována o v soudní poplatek 1 200 Kč.

13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku běžné třídenní lhůtě.