39 C 123/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 52 489,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 035,32 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 12,75% ročně z částky 21 035,32 Kč jdoucím od 28. 11. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 31 454,43 Kč se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 12,75% ročně z částky 31 454,43 Kč jdoucím od 28. 11. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu , adresa, -město dne 18. 2. 2025 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit částku 52 489,75 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právní nástupkyní společností , Anonymizováno, (dříve , Anonymizováno, c.), kdy pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020. Původní věřitelka uzavřela se žalovaným dne 27. 3. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě čerpal žalovaný úvěr v konečné výši 52 489,75 Kč. Tento úvěr měl být zaplacen do 27. 11. 2024. Úvěr byl poskytnutý prostřednictvím webové stránky www. ferratum.cz. Tam se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla, emailové adresy a zahájil tak kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace zaslal právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí kontokorentního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl prostřednictvím opět webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění tak, jak byla následně uzavřena. Před schválením úvěru byla prozkoumána schopnost žalovaného úvěr splácet, a to výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy je klientům ponechána rezerva 10% rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, 10% se musí rovnat minimálně životnímu minimu 4 860 Kč. Žalovaný byl také lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB, nebyly žádné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splatit. Úvěr byl vyplacen na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovanému byly opakovaně zasílány upomínky, dlužná částka ale uhrazena nebyla.

2. Ve věci byl dne 21. 3. 2025 vydán elektronický platební rozkaz, ten byl pro jeho nedoručení žalovanému zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K nařízenému ústnímu jednání dne 7. 8. 2025 se právní zástupce žalobce omluvil, žalovaný se k jednání nedostavil. Žalobce byl ještě před jednáním upozorněn na to, že nebyly doloženy žádné konkrétní důkazy o tom, jak byla prověřena schopnost žalovaného úvěru splácet, jak byla ověřena totožnost při uzavření smlouvy. Žalobkyně byla také vyzvána ke konkretizaci částek, které žalovaný za trvání smluvního vztahu zaplatil a byla upozorněna také na to, že skutková tvrzení neodpovídají předloženým důkazům, pokud byl úvěr načerpán částkou 52 489,75 Kč, ačkoliv úvěrový limit byl stanoven do částky 35 000 Kč. Žalobkyně byla také upozorněna na to, že s ohledem na výši úrokové sazby 146,94% ročně se smlouva jeví být neplatným právním jednáním. Právní zástupce žalobkyně na výzvu soudu žádným způsobem nereagoval.

4. Soud tedy rozhodl na základě předložených listinných důkazů a dalších listin zajištěných při přípravě k jednání. K dotazu soudu , právnická osoba, . sdělila, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný, nar. , Datum narození žalovaného, , zároveň byl zaslán výpis z bankovního účtu za rok 2024, kde byly ověřeny příchozí a odchozí platby. K prokázání tvrzení o uzavření úvěrové smlouvy byla předložena soudu listina označená jako úvěrová smlouva uzavřená 27. 3. 2024, kde na straně klienta vystupuje žalovaný označený jménem, příjmením, adresou, telefonním číslem, rodným číslem a emailovou adresou. Bylo sjednáno, že je poskytován maximální úvěrový limit ve výši 35 000 Kč s tím, že částka prvního čerpání úvěru činí 7 000 Kč. Výpůjční úroková sazba z otevřeného zůstatku činí 146,949% ročně z nesplaceného úvěru, RPSN 299,98%. Pro splácení bylo ujednáno, že minimální částka, která musí být zaplacena do termínu splatnosti, činí 13% z celkové splatné částky, anebo 1 000 Kč, podle toho, co je vyšší. Úvěr je poskytován na dobu jednoho roku. Celková splatná částka při poskytnutí úvěru 35 000 Kč činí 62 859,08 Kč. Listina není opatřena podpisem kterékoliv ze smluvních stran. Fakturou variabilní symbol , var. symbol, s uvedeným datem splatnosti 27. 11. 2024 byl žalovaný vyzván k minimální částce k zaplacení do 27. 11. 2024 ve výši 23 894,87 Kč s tím, že k čerpání již nezbývá žádná částka. Dále bylo soudu předloženo několik listin označených jako , Anonymizováno, , ovšem bez jakéhokoliv bližšího vysvětlení, kterého se samozřejmě soudu nedostalo ani následně, když právní zástupce žalobce se k jednání omluvil a svá tvrzení nedoplnil. Stejné informace jako ve smlouvě vyplývají i ze standardní informace o spotřebitelském úvěru. Další doklady, které byly předloženy se týkají již pouze postoupení pohledávky, které bylo prokázáno smlouvou o opakovaném postoupení pohledávek, která je datována 27. 1. 2020, kdy pohledávka za žalovaným je uváděna pod číslem , hodnota, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne 14. 12. 2024, téhož dne byl také právním zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného bylo zjištěno, že na účet vedený u , právnická osoba, , byly připsány finanční prostředky pod variabilním symbolem (odpovídajícím uzavřené smlouvě a také výzvě k úhradě 4678360), připsány platby, a to 27. 3. 2024 částka 7 000 Kč, dne 28. 3. 2024 částka 12 000 Kč a 16 000 Kč. Dne 13. 4. 2024 žádná obdobná platba ze strany právní předchůdkyně žalobkyně identifikována nebyla, byť žalobkyně tvrdí poskytnutí částky 35 000 Kč. Dále byla na bankovním účtu identifikována platba dne 17. 4. 2024 pod shodným symbolem ve výši 5 000 Kč, a to dvakrát, 18. 4. 2024 je evidována platba 2 500 Kč. Dále bylo na bankovní účet žalovaného zasláno dne 28. 4. 2024 10 000 Kč, 12 000 Kč a 13 000 Kč. Dne 13. 5. 2024 žádná platba zaznamenána nebyla. Dne 20. 5. 2024 čerpal žalovaný na svůj účet částku 9 999 Kč, 10 000 Kč a 15 000 Kč. Dne 20. 6. 2024 načerpal žalovaný dvakrát 5 000 Kč, dne 21. 6. 2024 částku 10 000 Kč a 23. 6. 2024 částku 15 000 Kč. V měsíci srpen, září, říjen a listopad 2024 nebyly zaevidovány žádné přijaté platby. Co se pak týče plateb, které z účtu žalovaného byly prostřednictvím téhož variabilního symbolu uhrazeny v období od 27. 3. 2024 do 25. 11. 2024, částky 37 536,50 Kč 17. 4. 2024, částka 12 528,18 Kč dne 4. 8. 2024, částka 37 677 Kč dne 17. 5. 2024, částka 38 522 Kč dne 14. 6. 2024 a 5 200 Kč dne 27. 7. 2024. Celkem tedy bylo vráceno podle předložených důkazů 131 463,68 Kč proti vyplaceným 152 499 Kč. Rozdíl tedy činí 21 035,32 Kč. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly.

1. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

6. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející lidské cítění.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takovéto smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele. Pokud je to nezbytné, pak i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnost spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná a k neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu.

9. Podle § 2991 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Soud konstatuje, že nebylo na místě žalobě vyhovět v plném rozsahu, a to s ohledem na to, že soud posoudil uzavřenou smlouvu jako neplatné právní jednání hned z několika důvodů. Především se žalobkyně žádným způsobem neobtěžovala reagovat na výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení a důkazů v několika oblastech. Soudu nebylo prokázáno, že by bylo jakýmkoliv způsobem provedeno přezkoumání schopnosti žalovaného daný úvěr splácet, a to ani poté, co byl právní zástupce žalobce vyzván k doplnění těchto tvrzení již v červnu 2025. Již z tohoto důvodu, že žádným způsobem nebylo reagováno na přezkoumání příjmů a výdajů žalovaného, je třeba na smlouvu nahlížet jako na neplatné právní jednání.

11. I za situace, kdy by bylo prokázáno jednání právní předchůdkyně žalobkyně ve směru prověřování příjmů a výdajů, by soud žalobě nevyhověl, pro to, že byly sjednány naprosto nepřiměřené úrokové povinnosti v případě placení dohodnutých splátek, neboť byl ujednán úvěr v sazbě 146,949% ročně. Takovýto poplatek je naprosto nepřiměřený a jednoznačně vybočuje z hranic běžného obchodního styku. Běžná výše úrokové sazby v roce 2024 i u těch nejrizikovějších produktů, kterými jsou kreditní karty, nepřesahovala sazbu 20% ročně. Vybírání úroku přesahující 100% ročně rozhodně není takovým, kterým by bylo možné poskytnout právní ochranu.

12. Soud tedy posoudil nárok žalobkyně pouze jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Z předložených důkazů dospěl k závěru, že v době od uzavření smlouvy do listopadu 2024 žalovaný na svůj účet od právní předchůdkyně žalobkyně načerpal celkem částku 152 499 Kč. Žalobkyně sama označila platby, které žalovaný ze svého bankovního účtu poskytl zpět, tyto byly ověřeny z bankovního účtu a jedná se o celkovou platbu 131 463,68 Kč. S ohledem na tyto částky má soud za to, že k vrácení je třeba určit částku 21 035,32 Kč, která představuje rozdíl poskytnutých a vrácených částek. Pouze v této části tedy bylo žalobě vyhověno, a to včetně úroku z prodlení v zákonné sazbě, který je účtován od data, kdy žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy soud konstatoval, že poměr úspěchu a neúspěchu ve věci byl u obou účastníků v podstatě shodný.

14. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu, žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.