39 C 131/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 33 388 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 12,75% ročně z částky 13 000 Kč jdoucím od 18. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplaceníčástky 20 388 Kč,kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 434,62 Kč,kapitalizovaného úroku 727,82 Kč,zákonného úroku z prodlení v sazbě 12,75% ročně z částky 14 635,03 Kč za období od 2. 9. 2024 do 17. 10. 2024,zákonného úroku z prodlení v sazbě 12,75% ročně z částky 1 635,03 Kč jdoucím od 18. 10. 2024 do zaplacení,úroku v sazbě 8,00% ročně z částky 13 974,23 Kč jdoucím od 2. 9. 2024 do zaplaceníse zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu , adresa, -město 10. 3. 2025 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit částku 33 388 Kč se sjednaným úrokem, zákonným úrokem z prodlení a náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . a žalovaná uzavřely 5. 5. 2023 smlouvu o úvěru číslo , hodnota, . Na základě této smlouvy bylo žalované poskytnuto 15 000 Kč, za dobu trvání smluvního vztahu měla žalovaná zaplatit pevný úrok 761 Kč. Dlužná částka měla být splácena v pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč, splátek bylo sjednáno 14. Žalovaná měla vrátit částku 15 000 Kč, k tomu pak zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, poplatek za administrativní činnost 2 077 Kč, poplatek za možnost splatit splátky v hotovosti v místě bydliště 2 700 Kč a úrok 761 Kč. Celkem měla uhradit 27 888 Kč. Lhůta splatnosti byla stanovena 5. 7. 2024. Žalovaná naposledy 6. 5. 2023 zaplatila 2 000 Kč. Zbývá uhradit 13 974,23 Kč na jistině úvěru, 660,80 Kč na úroku, 6 817 Kč na poplatku za poskytnutí úvěru, 1 928,83 Kč na poplatku za administrativní činnost a 2 507,14 Kč za možnost splácet splátky hotově v místě bydliště. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou uzavřela se společností , právnická osoba, . dne 3. 10. 2024, s účinností od 8. 10. 2024. Na předmětnou pohledávku po postoupení nebylo uhrazeno ničeho. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna, byla také vyzvána právním zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky, to se nestalo. Podáním doručeným soudu 20. 6. 2025 doplnila žalobkyně, že předtím, než byl úvěr poskytnut, byla prověřena schopnost žalované úvěr splácet, a to na základě jí uvedených údajů a dokladu , právnická osoba, . Žalovaná uvedla, že je na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek. Výše příjmu měsíčně činila 15 000 Kč, výdaje 11 460 Kč. Použitelný měsíční příjem byl vypočten na 3 540 Kč s tím, že žalovaná bydlí u osoby blízké a má vyživovací povinnost vůči jedné osobě. Tvrzená majetková situace byla ověřena právě od , právnická osoba, . Právní předchůdkyně žalobkyně také samozřejmě vycházela z toho, že údaje uveden žalovanou jsou pravdivé.

2. Ve věci byl 4. 4. 2025 vydán elektronický platební rozkaz, ten byl pro jeho nedoručení žalované zrušen. Soud následně ve věci nařídil i jednání, ke kterému se žalovaná nedostavila.

3. Z předložených listinných důkazů byla ověřena aktivní legitimace žalobkyně, a to ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 10. 2024, kde je uvedena pod číslem , hodnota, také pohledávka za žalovanou uváděná ve výši 25 888 Kč. Skutková tvrzení o poskytnutých finančních částkách byla prokázána smlouvou o úvěru číslo , hodnota, , která byla uzavřena mezi žalovanou a společností , právnická osoba, prostřednictvím jejího zástupce dne 5. 5. 2023. Žalovaná je identifikována místem trvalého bydliště ve , Anonymizováno, republice, dále pak i adresou v , Anonymizováno, republice, rodným číslem, telefonním číslem a číslem občanského průkazu. Bylo sjednáno poskytnutí částky 15 000 Kč, a to na dobu 14 měsíců od uzavření smlouvy, bylo sjednáno, že žalovaná uhradí úrok 761 Kč úplatu za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu 2 077 Kč a poplatek za inkaso v hotovosti v místě bydliště 2 700 Kč. Celkem mělo být uhrazeno 27 888 Kč s tím, že celkové náklady spotřebitelského úvěru činí 12 888 Kč, výše měsíční splátky byla sjednána 1 992 Kč. Převzetí finanční části v hotovosti bylo potvrzeno podpisem smlouvy. Z tvrzení žalobkyně soud uzavřel, že na uvedenou částku bylo uhrazeno pouze 2 000 Kč, a to platbou v hotovosti. 6. 5. 2023. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že je občanem , Anonymizováno, republiky s trvalým bydlištěm ve , Anonymizováno, republice. Aktuálně se v , Anonymizováno, zdržuje na adrese , adresa, , je na rodičovské dovolené. Žádá o poskytnutí úvěru 15 000 Kč na dobu 14 měsíců. Ke svým příjmům uvedla, že pobírá 15 000 Kč jako rodičovský příspěvek, za bydlení vynakládá 3 500 Kč měsíčně za dopravu i jídlo a osobní náklady 7 960 Kč. Předložila oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne 3. 8. 2022, podle kterého se jí přiznává rodičovský příspěvek od 1. 7. 2022 částkou 15 000 Kč měsíčně. Její totožnost byla ověřená z občanského průkazu č. , Anonymizováno, z dokladu o povolení pobytu v , Anonymizováno, republice č. , Anonymizováno, . Dopisem ze dne 14. 10. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně oznámila postoupení pohledávky na žalobkyni, žalobkyně oznámila postoupení pohledávky žalované 24. 1. 2025 s tím, že vyzvala k zaplacení dlužné částky na uvedený účet. Další důkazy navrhovány, ani prováděny nebyly.

4. Podle § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odstavec 1občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky, totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni poskytnutí finančních prostředků poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změně závazků z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných o spotřebitele a pokud je to nezbytné, i databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele, spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 87 odst. 1 jedna zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1, věty druhé, je smlouva neplatná, spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, spotřebitel je pak povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Zde soud pouze doplňuje, že s ohledem na aplikaci evropského práva je třeba vycházet z absolutní neplatnosti takové smlouvy, nikoliv z neplatnosti relativní, jak je uvedena naším zákonodárcem.

9. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Z provedených listinných důkazů soud uzavírá, že posoudil předloženou smlouvu o úvěru jako neplatnou. Je třeba především zdůraznit, že i na tuto smlouvu je třeba pohlížet jako na smlouvu spotřebitelskou, sjednanou za účelem poskytnutí finančních prostředků, tedy je třeba použít i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. V první řadě žalobkyně vůbec neprokázala, že by příjmová a výdajová stránka financí žalovaného byla řádně a kompletně prověřena, Jen velmi těžko lze přisvědčit žalobkyni, že je úvěruschopná osoba, která je saturována pouze rodičovským příspěvkem ve výši 15 000 Kč, pečující o nezletilé dítě, s náklady na provoz domácnosti přesahujícími 11 000 Kč. Zatížit takovouto osobu měsíční splátkou ve výši cca 2 000 Kč je podle názoru soudu již charakteru neprofesionální posouzení. Takovémuto jednání nelze poskytnout i s odkazem na zákon o spotřebitelském úvěru právní ochranu v podobě deklarace jeho platnosti.

11. Nicméně podle názoru soudu nelze uvedenému právnímu jednání poskytnout právní ochranu ani z důvodu výše poplatku, který byl za poskytnutí peněz sjednán. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně poskytla žalované na 14 měsíců částku 15 000 Kč, za její vrácení požadovala poplatek 12 888 Kč. Jedná se o naprosto nepřiměřený zisk (když soud tento poplatek považuje za skrytý úrok za půjčení peněz), při přepočtu na roční úrokovou sazbu 73%. S odkazem na § 580 a § 588 občanského zákoníku soud i z důvodu naprosté nemravnosti uvedeného ujednání posoudil smlouvu jako neplatnou a nárok žalobkyně posoudil jen z titulu bezdůvodného obohacení. Lze konstatovat, že žalovaná se obohatila o částku ve výši 13 000 Kč (zde soud vychází z tvrzení žalobkyně o zaplacení částky 2 000 Kč). Protože uvedenou částku, která jí byla poskytnuta, nevrátil v plné výši (pouze částečná úhrada 2 000 Kč), je jí tato povinnost uložena rozsudkem, a to včetně úroku z prodlení, který je ovšem přiznán v zákonné výši od 18. 10. 2024, poté, co uplynula dodatečná lhůta k plnění v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 10. 2024. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdy se mezi účastníky dá hovořit o téměř shodném poměru úspěchu a neúspěchu ve věci.

13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu. Žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.