39 C 171/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 2 400 EUR s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 400 EUR spolu se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 8,25% ročně z této částky jdoucím od 23. 3. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů tohoto řízení, ve výši 53, 778,25 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město 21. 6. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo uhradit jí částku 2 400 EUR se zákonným úrokem z prodlení a náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně dne 9. 12. 2019 složila u žalované v hotovosti částku 2 400 EUR, a to na provedení zákroku v oblasti estetické medicíny. K zákroku však nedošlo, když ošetřující lékařka žalobkyně ji následující den prohlásila za nezpůsobilou k operačnímu zákroku. Žalobkyně den před zákrokem navštívila kliniku, bylo jí přiděleno lůžko, nicméně když viděla neutěšený stav kliniky a nepořádek, odjela domů. Následující den sdělila žalobkyně [příjmení] [příjmení] (jednatel žalované společnosti a plánovaný operatér), že již zákrok podstoupit nechce, není toho schopná, navíc se z recenzí dozvěděla negativní informace právě o [anonymizováno] [příjmení]. Žalovaná však odmítla složenou zálohu vrátit. Žalobkyně se původně domáhala vrácení zálohy přímo vůči [anonymizováno] [příjmení] a vůči německé [právnická osoba] Partners Precise Moves [anonymizováno], žaloba však byla soudem v [anonymizováno] vůči [anonymizováno] [příjmení] zamítnuta.

2. Ve věci byl 27. 7. 2021 vydán platební rozkaz, žalovaná proti němu podala prostřednictvím své právní zástupkyně v zákonné lhůtě odpor. Ten byl dne 24. 9. 2021 odůvodněn, hlavní námitka, která zazněla, byl nedostatek pasivní legitimace žalované. Žalovaná namítla, že se žalobkyni žádnou smlouvu o provedení lékařského zákroku neuzavřela, nevznikl mezi nimi jakýkoliv závazek. U soudu v SRN v [anonymizováno] byla vedena žaloba pod sp. zn. 17 C 1931/20 vůči [právnická osoba] Partners [anonymizována tři slova] a proti [anonymizováno] [příjmení]. [jméno] žalobkyně odůvodnila, že si objednala prostřednictvím německé společnosti plastickou operaci, učinila závaznou objednávku na zprostředkování služeb. Žalobě bylo vyhověno ve vztahu ke [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], žaloba proti [anonymizováno] [příjmení] byla zamítnuta. Žalovaná tedy nechápe, z jakého důvodu žaloba byla podána vůči ní. Žalovaná také upozornila na to, že, že žalobkyně uzavřením smlouvy s německou společností přistoupila i k všeobecným obchodním podmínkám této společnosti, kde jsou v čl. 6 upraveny storno podmínky, mimo jiné se zde uvádí, že pokud se pacient bez podání zprávy nedostaví k uhrazené operaci, bude jako storno náklad účtována cena operace, včetně vedlejších nákladů, již provedenou platbu nelze vrátit.

3. V reakci na odpor žalované žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce 16. 12. 2021 sdělila, že platba žalované společnosti byla doložena příjmovým pokladním dokladem, není tedy možné tuto skutečnost sporovat. Podle jejího názoru zaplacením zálohy v této výši byla uzavřena smlouva o péči o zdraví, která nemá povinně písemnou formu. Podle § 2651 občanského zákoníku má ošetřovaný právo péči o zdraví odmítnout, čímž se závazek ruší. To žalobkyně učinila. Není relevantní popisovat konkrétní lékařský zákrok ani ostatní dílčí ujednání smlouvy. Nad rámec uvedla, že by snad bylo možné uvažovat o tom, že pokud by vznikly žalované v souvislosti s přípravou zákroku nějaké režijní náklady, mohla by je po žalobkyni požadovat. Nicméně žádné takové tvrzení ze strany žalované ani nezaznělo, veškeré výhrady směřují pouze k tomu, že jednotlivé subjekty mezi sebou řeší, kdo byl skutečně smluvní stranou. Postup žalované považuje za ostudný.

4. Podáním ze dne 1. 2. 2022 žalovaná uvedla, že, že dne 9. 12. 2019 proběhl se žalobkyní předoperační pohovor, žalobkyně byla poučena o zákroku, nebyla podepsána písemná smlouva. Žalobkyně potvrdila, že následujícího dne bude připravena k operaci, při pohovoru uhradila žalované částku 2 400 EUR, tuto převzal [anonymizováno] [příjmení], tato částka je zaúčtována v účetnictví žalované jako odměna za celý komplex služeb. Žalobkyně odešla na přidělený pokoj na klinice s tím, že v ranních hodinách bude provedena operace. Nicméně v brzkých ranních hodinách žalobkyně z kliniky odešla, aniž by cokoliv žalované oznámila. Žalovaná tuto skutečnost zjistila až v okamžiku, kdy měla být žalobkyně přivezena na operační sál. Ten už byl v té chvíli připraven, včetně klimatizace, dostavili se sjednání lékaři, včetně anesteziologa a zdravotních sester, byl připraven veškerý nutný lékařský materiál. Zástupkyně žalované odkázala na Všeobecné obchodní podmínky německé společnosti, se kterými se vyplněním formuláře žalobkyně seznámila. Znovu upozornila na stornopoplatky. Protože žalobkyně ze své vůle operaci nepodstoupila, ačkoliv k ní již bylo vše připraveno, je povinna storno poplatky hradit.

5. Naposledy se ve věci vyjádřila žalobkyně podáním ze dne 15. 2. 2022, kde namítla, že jakékoliv vzniklé náklady žalovaná vůbec neprokazuje. Co se týče odkazu na smluvní podmínky, s těmi žalobkyně nikdy nebyla seznámena, a není tedy jimi ani vázána. V každém případě pak, pokud se jedná o storno 100 %, takové ujednání by stejně považovala za rozporné s dobrými mravy, a tedy za ujednání neplatné, a této neplatnosti se dovolává.

6. Soud se při jednání dne 24. 2. 2022 pokusil o smír mezi účastníky, ovšem neúspěšně. S ohledem na nesporná tvrzení účastníků nebylo třeba prokazovat skutečnost, že žalobkyně zaplatila žalované částku 2 400 EUR za provedení operačního zákroku, který se neuskutečnil. [příjmení] byla též skutečnost, že žalobkyně se do zařízení žalované dostavila den před plánovanou operací, na tuto však nenastoupila. Strany setrvaly na svých tvrzeních, podle které žalobkyni vznikl nárok na vrácení celé částky, která byla zaplacena, žalovaná společnost setrvala na stanovisku, že je třeba vycházet ze storno podmínek zprostředkovatele, žalované nebylo doloženo, že byly relevantní důvody pro zrušení operace, proto žalobkyně nárok na vrácení zálohy nemá.

7. K otázce uzavřeného smluvního vztahu soud provedl předložené listiny, kdy konkrétně se jednalo o objednávkový formulář, který 24. 9. 2019 podepsala žalobkyně [právnická osoba] [anonymizováno]. Předmětem objednávky byla rezervace závazného termínu operace u vybraného lékaře (zaškrtnut dr. [příjmení]) s tím, že požadovaná operace by měla proběhnout 28. 10. 2019. Žalobkyně potvrdila, že je si vědoma skutečnosti, že musí podstoupit všechna nezbytná kontrolní vyšetření, provést osobní pohovor s vybraným lékařem a teprve po jeho výslovném souhlasu může být přistoupeno k požadované léčbě. Potvrdila, že byla seznámena s všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba] [anonymizováno] a tyto akceptuje. Z těchto všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že služba společnosti [právnická osoba] spočívá výhradně ve zprostředkování lékaře v konkrétní republice, kterou si objednatel vybere. Společnost má vystupovat též jako kooordinátor a kontaktní partner. Vyplněním registračního formuláře činí objednatel vůči [anonymizována dvě slova] závaznou nabídku k uzavření smlouvy o zprostředkování (§ 3). Smluvní závazky [právnická osoba] [anonymizováno] byly vymezeny v bodě 4.1 podmínek, když se jedná pouze o zprostředkování smluv s příslušnými poskytovateli a realizaci rezervace. Podle článku 7.1 nenáleží [právnická osoba] [anonymizováno] ze strany objednatele žádný zvláštní poplatek za zprostředkování. Z všeobecných obchodních podmínek bylo také dovozováno uzavření konečné smlouvy mezi poskytovatelem a objednatelem tím, že přijetí nabídky objednatele poskytovatelem se provádí doručením písemného potvrzení o rezervaci prostřednictvím [anonymizována dvě slova]. Soud tedy z této listiny a následně s ohledem na obsah účastnické výpovědi žalobkyně uzavřel, že žalobkyně uzavřela zprostředkovatelskou smlouvu se [právnická osoba] [anonymizováno], jejímž předmětem bylo zprostředkování lékařského výkonu v České republice u společnosti [právnická osoba], když mezi účastníky nebylo sporu o tom, že [anonymizováno] [příjmení] vystupoval jako jednatel této společnosti a lékař, který pro společnost pracuje. Tím, že byl žalobkyni zajištěn termín lékařského výkonu, byla uzavřena hlavní smlouva o lékařské péči mezi žalobkyní a žalovanou (bod 3.4 a 3.5 všeobecných obchodních podmínek [anonymizována dvě slova]).

8. Z účastnické výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že ta nměla zájem o provedení konkrétního lékařského zákroku, prostřednictvím internetu se obrátila na [právnická osoba] [anonymizováno]. [příjmení] od ní jmenný seznam, vybrala si [anonymizováno] [příjmení] s tím, že to bylo nejblíže. Zprostředkovatelská agentura kontaktovala lékaře a dojednala termín, finálně měla být operace provedena 10. 12. 2019. Bylo dojednáno, že žalobkyně se dostaví na kliniku den předem, projedná s lékařem operační postup a budou jí provedena předoperační vyšetření. Mělo být také zajištěno ubytování. Žalobkyně uvedla, že na klinice, kam se dostavila, s ní hovořil pouze [anonymizováno] [příjmení], žádná předoperační vyšetření neprovedl, řekl jí, že je mladá a zdravá. Ačkoliv operace měla být provedena v celkové anestézii, s anesteziologem nehovořila. Pokud popsala schůzku s [anonymizováno] [příjmení], jednalo se pouze o krátký rozhovor v délce asi 15 minut, bylo to v podvečerních hodinách, následně lékař odešel. Nebyla informována o dalším postupu, nevěděla ani, kdy by operace měla proběhnout a za jakých podmínek. Následně zůstala na klinice sama, když jí bylo řečeno, že v penzionu, kde měla být ubytována, není volné místo. Zároveň byla požádána, aby večer pustila na kliniku další dvě pacientky. Ona se dostala do stresu, udělalo se jí špatně, snažila se opakovaně [anonymizováno] [příjmení] kontaktovat, aby za ní přijel. Když na tyto telefonáty nereagoval, uvědomila si, že za těchto podmínek není schopna podstoupit operaci, napsala [anonymizováno] [příjmení], že odjíždí. Ten teprve později reagoval krátkou SMS zprávou„ OK“. Žalobkyně se vrátila do SRN, kde druhý den navštívila lékaře, bylo konstatováno horečnaté onemocnění a byla medikována antibiotiky. Pokud popisovala další jednání se [právnická osoba], uvedla, že předpokládala konkrétní podrobnosti zákroku a následné péče či případných omezení sjednat při pohovoru, na to však nebyl čas, protože MUDr. [příjmení] musel odejít. Pouze mu zaplatila 9. 12. 2019 částku 2 400 EUR, na což jí vystavil příjmový doklad. Pak také zaplatila 50 EUR v hotovosti za ubytování na klinice, na to stvrzenku nemá. Popřela, že by proběhla nějaká předoperační vyšetření, rozrušilo jí i to sdělení, že žádná vlastně provedena nebudou. Na klinice nebyl žádný personál, zůstala tam sama, což bylo pro ni naprosto podivné. Neměla žádné informace o průběhu operace, nebyla informována o možných následcích, případně o pooperační péči, i proto se rozhodla, že operaci nepodstoupí.

9. Žalovaná argumentovala tím, že žalobkyně nemá nárok na vrácení zaplacené zálohy, neboť to plyne ze storno podmínek, které [právnická osoba] [anonymizováno] u kliniky [anonymizováno] [obec], tedy u žalované, uváděla. Z těch se podává, že pokud pacient odřekne operaci v období tří dnů před datem operace, je povinen zaplatit storno poplatky (20% operačních nákladů), dále pak příspěvek na odškodnění 100 EUR, pokrývající náklady na pronájem operačního sálu, anesteziologa, operační personál a podobně. Pokud se pacient bez podání zprávy nedostaví k uhrazené operaci, bude jako storno náklad účtována cena operace včetně vedlejších nákladů. Žalovaná byla poučena o tom, že je povinna prokázat, že s těmito smluvními podmínkami byla žalobkyně seznámena a tyto jako spotřebitel podepsala, vše dle aktuální judikatury Ústavního soudu, toto žalovaná neprokázala.

10. Z lékařské zprávy datované 10. 12. 2019 v [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že se dostavila pacientka [celé jméno žalobce], [datum narození] a bylo zjištěno akutní horečnaté onemocnění s konstatováním, že aktuálně není schopna operačního zákroku. Soud k důkazu provedl také listiny předložené žalobkyní, kdy se jednalo o screenshoty obrazovky o SMS komunikaci, kdy žalobkyně tvrdila, že ve 2:45 hodin informovala [anonymizováno] [příjmení], že nemůže operaci podstoupit, ten reagoval až v 10:06 hod. zprávou„ OK“. Nicméně soud z těchto listinných důkazů žádná tvrzení neověřil, neboť z těchto nebylo zřetelné, mezi kým a v jakých dnech komunikace probíhala. Z výzvy k vrácení zálohy z 8. 3. 2021 bylo prokázáno, že před podáním žaloby byla žalovaná společnost vyzývána k vrácení zaplacené částky.

11. Soud zamítl návrhy na doplnění dokazování předložené žalovanou, kdy se jednalo o listiny týkající se tvrzeného zajištění plánované operace personálně, dále pak lékařských záznamů dalších pacientek. Soud konstatoval, že tyto listiny není třeba provádět z toho důvodu, že neexistovala žádná tvrzení, která by měla být prokázána právě těmito listinami. Soud v tomto kontextu uvádí, že opakovaně upozorňoval žalovanou na skutečnost, že je třeba vycházet z ustanovení občanského zákoníku, která se týkají poskytnutí lékařské péče, smlouvy příkazní a případných vzniklých nákladů. Žalovaná však výslovně uvedla, že nevznáší obranu proti nároku žalobkyně, neuplatňuje náklady spojené s provedením operace (strana 3 protokolu o jednání soudu ze dne 12. 4. 2022).

12. Soud neprováděl ani důkaz rozsudkem soudu v SRN, který žalobkyně předložila, kdy se původně domáhala vrácení poplatku po [právnická osoba] [anonymizováno] a [anonymizováno] [příjmení] jako fyzické osobě, když soud tento důkaz neshledal relevantním pro rozhodnutí ve věci.

13. Podle ustanovení § 2636 odst. 1 občanského zákoníku smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příjemce nebo třetí osoba. Podle ustanovení § 2638 odst. 1 občanského zákoníku poskytovatel srozumitelně vysvětlí ošetřovanému zamýšlené vyšetření i navrhovanou péči o zdraví; po příslušném vyšetření poskytovatel vysvětlí ošetřovanému jeho zdravotní stav a péči o zdraví i při dalším postupu. Podle ustanovení § 2643 odst. 1 občanského zákoníku poskytovatel postupuje podle smlouvy s péčí řádného odborníka, a to i v souladu s pravidly svého oboru.

14. Podle ustanovení § 2651 občanského zákoníku ošetřovaný, který není příkazcem, může péči o zdraví odmítnout, jeho odmítnutím se závazek ruší. Podle komentářové literatury, viz. Komentář ASPI K.P. 635 k § 2651 se uvádí, že z povahy věci je nutné dovodit, že oprávnění zrušit závazek v případě, že ošetřovaný je zároveň příkazcem, platí i pro tento případ. Uvádí se, že ošetřovaný by ostatně mohl fakticky dosáhnout shodného výsledku tím, že by odmítl provedení veškerých dílčích úkonů ve smyslu ustanovení § 2642 občanského zákoníku. Soud tedy z této úpravy vycházel i pro potřeby tohoto řízení, kdy žalobkyně, tedy ošetřovaná byla zároveň příkazcem.

15. Podle ustanovení § 2443 občanského zákoníku, může příkazce odvolat příkaz podle libosti, nahradí však příkazníkovi náklady, které do té doby měl, a škodu, pokud ji utrpěl, jakož i část odměny přiměřenou vynaložené námaze příkazníka.

16. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o péči o zdraví. Na základě této smlouvy, která vznikla postupem upraveným ve všeobecných obchodních podmínkách [právnická osoba] [anonymizováno] v SRN, tedy přijetím nabídky k provedení konkrétního úkonu ze strany osloveného lékaře, v tomto případě společnosti [právnická osoba], měl být proveden lékařský zákrok. Smlouva byla následně z části realizována zaplacením sjednané úplaty, tedy částky 2 400 EUR, kterou žalobkyně poskytla jednateli žalované společnosti, když po vyjasnění stanovisek toto mezi účastníky nebylo sporné, byť žalovaná zpočátku namítala nedostatek pasivní legitimace. Ze strany žalované společnosti však protiplnění v podobě realizace zákroku nenastalo, je tedy na místě zaplacené finanční prostředky, za něž se nedostalo smluvní straně protiplnění, vrátit.

17. Soud konstatuje, že neakceptoval obranu žalované v té podobě, že je třeba vycházet ze storno podmínek, na které odkazují webové stránky společnosti [právnická osoba] ve vztahu k jednotlivým ošetřujícím lékařům. Z jejich dikce žalovaná dovozuje, když žalobkyně odmítla provedení operace těsně před ní, není na místě cokoliv vracet. S touto argumentací se soud neztotožňuje. Je třeba předně poukázat na to, že žalovaná společnost neprokázala, že by se storno podmínkami byla žalobkyně seznámena. Nebyly předloženy storno podmínky v podobě, které by žalobkyně podepsala. Jak je shora uvedeno, dlouhodobě ustálená judikatura Ústavního soudu setrvává na stanovisku, že pokud smlouva odkazuje na obchodní podmínky a na jedné ze stran je spotřebitel, obchodní podmínky jsou závazné pouze za situace, kdy jsou spotřebitelem podepsány. To v daném případě nenastalo. Je však třeba také poukázat na skutečnost, že z účastnické výpovědi žalobkyně vyplynulo, že k lékařskému úkonu, který měl být [datum] proveden, nebylo ničeho připraveno. Žalobkyně uvedla, že jí nebyla provedena předoperační vyšetření, ačkoliv bylo sjednáno, že s ohledem na celkovou anestézii bude provedeno vyšetření krve, EKG a další laboratorní vyšetření. Nic z toho provedeno nebylo, žalobkyně konstatovala, že jednatel žalované společnosti jako argument použil to, že je mladá a zdravá. Pokud pak žalovaná společnost tvrdila, že žalobkyně se měla účastnit hned 1. operace dne 10. 12. 2019 od 7:00 hodin, z pohledu soudu se jedná o jednoznačné vyjádření skutečnosti, že žádné předoperační vyšetření připravováno nebylo. Skutečnost, že vyšetření krve, moči a EKG trvá nepochybně déle než několik minut, nebylo třeba prokazovat, neboť se jedná o obecně známou skutečnost. Stejně tak i pravidlo, že předoperační vyšetření v podobě interního vyšetření, mohou být prováděna pouze interním lékařem, praktickým lékařem či pediatrem, když tato odbornost u jednatele žalované zjištěna nebyla. Další skutečností, kterou je třeba zohlednit je ta, že žalobkyně prokázala lékařskou zprávou, že 10. 12. 2019 nebyla operace schopna pro horečnaté onemocnění. Soud se neztotožňuje se stanoviskem žalované, že lékařská zpráva je nedostatečná, konečné vyjádření lékaře je zcela zřetelné. Ze všech důvodů uvedených v tomto bodě odůvodnění rozsudku tedy soud dospěl k závěru, že nárok žalované na zaplacení storno poplatků ve výši 100% již zaplacené zálohy není legitimní.

18. Pokud žalovaná uváděla, že v souvislosti s neprovedenou operací jí vznikly náklady, soud tuto argumentaci přijal jako logickou s odkazem na § 2443 občanského zákoníku v očekávání, že z těchto vyjádření učiní žalovaná příslušné procesní kroky. Přes opakované výzvy však žalovaná pouze předložila listiny, aniž uplatnila ať už procesní obranu či vzájemný návrh. Soud se tedy těmito listinami a tedy v konečném důsledku náklady, které údajně byly s přípravou operace spojeny, nadále nezabýval.

19. S ohledem na to, že bylo prokázáno, že žalobkyně objednala u žalované prostřednictvím zprostředkovatele operaci, která se následně neuskutečnila, a uhrazená záloha nebyla ani přes opakované výzvy vrácena, soud uložil žalované společnosti finanční prostředky ve výši 2 400 EUR vrátit. Součástí nároku bylo i přiznání úroku z prodlení, který je požadován od 23. 3. 2021 v zákonné výši, tedy od uplynutí dodatečné lhůty, které ve výzvě k úhradě byla stanovena, a to s odkazem na § 1970 občanského zákoníku 20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má tedy právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení. Tyto byly přiznány v částce 54 291 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává z 8 úkonů právní služby po 3 460 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, účast u jednání soudu 24. 2. 2022 a 12. 4. 2022, dále pak vyjádření ve věci ze dne 4. 10. 2021, vyjádření ze 14. 12. 2021, vyjádření ze dne 15. 2. 2022 a vyjádření ze dne 30. 3. 2022, dále pak úkon v polovině sazby za 1 730 Kč za předžalobní výzvu. Soud konstatuje, že všechny tyto úkony v částce 29 410 Kč považuje za účelně vynaložené, když písemná vyjádření byla vždy reakcí na stanovisko žalované, případně na výzvu soudu. V souvislosti s úkony právní služby má samozřejmě žalobkyně nárok na zaplacení paušálních náhrad, tedy 9 x 300 Kč – 2 700 Kč. Co se týká cestovních nákladů, ty účtoval právní zástupce žalobkyně cestu k jednání soudu dne 24. 2. 2022 vlakem na trase [obec] – [obec] za 105 Kč, na trase [obec] – [obec] za 135 Kč, dále pak cestu k jednání soudu dne 12. 4. 2022 na trase [obec] – [obec] za 145 Kč, stejná částka je pak účtována za zpáteční cestu. Při cestě do [obec] dne 12. 4. 2022 byl zástupce žalobkyně nucen využít v důsledku nedostatku volných míst doplatek za první třídu ve výši 81 Kč. Cestovní náklady jsou vyčísleny na částku 611 Kč včetně 10% DPH, bez DPH je zaúčtováno 555 Kč. Žalobkyni dále náleží náhrada za ztrátu času, kdy na trase [obec] [obec] a zpět, je účtováno vždy osm započatých půl hodin, pro dvě jednání tedy celkem 1 600 Kč. Žalobkyni vznikly také náklady spojené s překladem dokumentů do českého jazyka, k těm doložil právní zástupce žalobkyně daňový doklad o zaplacení soudních překladů dne 22. 10. 2021 v ceně 6 630 Kč bez DPH a dále pak ze dne 11. 4. 2022 v částce 1 530 Kč bez DPH, celkem 8 160 Kč. K uvedeným částkám vyúčtovaným v souladu s ustanovením vyhlášky č. 177/1996 Sb. je třeba připočíst DPH 21% ve výši 8 909,25 Kč s ohledem na to, že právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Součástí náhrady nákladů řízení je dále soudní poplatek 2 444 Kč. Celkem bylo tedy žalobkyni v souvislosti s právním zastoupením přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 53 778,25 Kč. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu, žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.