39 C 182/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem celé jméno opatrovníka , advokátem sídlem adresa žaloba na vydání věci

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované vydat žalobkyni motorová vozidla [anonymizováno 15 slov] kW [číslo], [anonymizováno 8 slov] a [příjmení] [příjmení] [jméno] [anonymizováno 7 slov] se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 361 985,96 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 9,75% ročně z částky 402 727,27 Kč jdoucím od 14. 6. 2019 do zaplacení, v sazbě 10% ročně z částky 420 498,35 Kč jdoucím od 20. 7. 2019 do zaplacení, v sazbě 10% ročně z částky 203 305,79 Kč jdoucím od 30. 7. 2019 do zaplacení a v sazbě 10% ročně z částky 335 454,55 Kč jdoucím od 18. 7. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 181 067,90 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od jeho právní moci k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. O povinnosti žalované uhradit České republice státem hrazené náklady řízení bude rozhodnuto samostatným usnesením.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 23. 7. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo vydat jí motorová vozidla, konkrétně [anonymizována čtyři slova] 1.0 TSI 85kW, [anonymizována čtyři slova] 1.5 TSI 95kW [číslo], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] a [příjmení] [příjmení] [jméno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova]. Pro případ, že by nebylo možné vydání automobilů, mělo být žalované společnosti uloženo zaplatit žalobkyni částku 1 361 985,96 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že spor vznikl z obchodního styku žalobkyně jako prodávající a žalované jako kupující. Žalobkyně dodala žalované specifikovaná motorová vozidla, úhrada měla být provedena na základě zálohových faktur. Dvě vozidla [anonymizována dvě slova] odvezla žalovaná přímo ze sídla žalobkyně vlastním odtahovým vozidlem dne 23. 7. 2019 a 31. 7. 2019. Vozidlo [příjmení] [příjmení] a [anonymizována dvě slova], odvezla žalovaná prostřednictvím dopravce [anonymizováno] [právnická osoba] dne 6. 8. 2019. Žalobkyně následně vystavila faktury na úhradu kupní ceny, žádná z faktur však nebyla uhrazena, ačkoliv již dávno uplynula lhůta splatnosti. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k zaplacení kupní ceny, a to i prostřednictvím doporučené pošty, zásilky se vrátily zpět s tím, že na uvedené adrese žalované nesídlí. Žalobkyně podezírá žalovanou, že již při odebrání vozidel neměla v úmyslu kupní cenu uhradit, proto bylo podáno trestní oznámení vedené pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok]. Přípisem z 23. 6. 2020 žalobkyně vyzvala naposledy žalovanou k úhradě kupní ceny se stanovenou dodatečnou lhůtou sedmi dnů, po marném uplynutí této smlouvy uplatnila právo od smlouvy odstoupit ve smyslu § 1978 občanského zákoníku, neboť kupní cena nebyla uhrazena ani v dodatečně poskytnuté lhůtě. Žalobkyně tedy uvádí dva důvody, pro které by měla být vozidla vydána. V jednom případě je to odstoupení od smlouvy pro nesplnění závazku ani v dodatečné době, žalobkyně však také dovozuje, že pokud by žalovaná měla úmysl již při odebrání automobilu tyto neuhradit, došlo ke spáchání úmyslného trestného činu, jedná se tedy o neplatné právní jednání, neboť toto se zjevně příčí dobrým mravům, odporuje zákonům a narušuje veřejný pořádek. Jedná se tedy o absolutně neplatné právní jednání. Žalobkyně má tedy v obou případech právo na vrácení vozu, ovšem pokud by bylo zjištěno, že vozidla již nemá ve své držbě žalovaná, navrhuje se uložení povinnosti uhradit kupní cenu předmětných vozidel.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, soudu se opakovaně nepodařilo žalobu doručit, proto byl žalované ustanoven usnesením z 8. 3. 2022 opatrovník. Ten uvedl, že není zřejmé, na základě jakých objednávek mělo dojít k prodeji vozidel a zda tato vozidla žalovaná skutečně objednala a koupila, podle jeho názoru z předložených dokladů neplyne, že by žalovaná vozidla převzala. Nejednoznačné jsou také předávací protokoly, zejména, co se týká [anonymizováno 5 slov], kdy je uveden jako přebírající paní [jméno] [příjmení], není však zřejmé, zda tato vůbec byla oprávněna vozidla převzít. U dalšího vozidla [anonymizováno 5 slov] pak vůbec není uvedeno, kdo vozidlo převzal. Co se týká místa plnění u dalších dvou vozidel, mělo být plněno v sídle žalobkyně, ovšem není jasné, z jakého důvodu byla uzavírána smlouva o přepravě se [právnická osoba] [právnická osoba] a jako místo doručení je opět naprosto jiná společnost odlišná od žalované. Opatrovník žalované také upozornil, že ani u jednoho z vozidel, pokud se jedná o evidenci ve [příjmení] republice Německo, není žalovaná jako vlastník vozidel či jako držitel, uvedena. Namítl proto ve vztahu k vydání automobilu nedostatek pasivní legitimace.

3. Podáním doručeným soudu dne 21. 9. 2021 v návaznosti na zajištění výpisu z evidence vlastníků vozidel SRN doplnila žalobkyně žalobní petit tak, že nejprve má být určeno, že žalobkyně je vlastníkem shora uvedených movitých věcí – motorových vozidel s tím, že žalované má být uložena povinnost tato motorová vozidla vydat, eventuálně zaplatit finanční částku, která byla specifikována dle kupní ceny předmětných vozidel. Změna návrhu byla připuštěna usnesením ze dne 18. 11. 2021 č. j. 39 C 182/2020-113. Podáním doručeným soudu dne 28. 4. 2023 vzala žalobkyně žalobu v části, kdy mělo být určeno, že žalobkyně je vlastníkem motorových vozidel uvedených movitých věcí zpět, usnesením ze dne 3. 5. 2023 soud v této části řízení zastavil. Nadále (stejně jako při zahájení řízení) zůstalo předmět vydání automobilů a v případě nemožnosti tohoto postupu zaplacení újmy ve výši sjednané kupní ceny.

4. Před jednáním soudu bylo ověřeno, že žalovaná společnost, ačkoliv bylo avizováno případné vymazání z obchodního rejstříku, je dosud evidována, jako zastupující osoba je veden [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], ani toho se však soudu nepodařilo zajistit.

5. K tvrzení žalobkyně o prodeji jednotlivých automobilů byly provedeny tyto důkazy: K [značka automobilu] [anonymizováno 7 slov] byla předložena zálohová faktura [číslo] vystavená dne 6. 6. 2019 se splatností 13. 6. 2019 na částku 402 727,27 Kč. Uvádí se, že se jedná o automobil stříbrné metalízy. Podle osvědčení o registraci vozidla č. [anonymizováno] byla tomuto vozidlu přidělena při první registraci v České republice dne 1. 7. 2019 [registrační značka], [registrační značka] byla označena [anonymizováno]. Jako majitel je uveden [jméno] [příjmení], [datum narození]. Podle předávacího protokolu bylo vozidlo předáno kupující dne 31. 7. 2019 (podpis na předávacím protokole je nečitelný). K [značka automobilu] [anonymizováno 7 slov] byla předložena zálohová faktura [číslo] vystavená dne 12. 7. 2019 se splatností 19. 7. 2019 na částku 420 498,35 Kč. Uvádí se, že se jedná o automobil bílý. Podle osvědčení o registraci vozidla č. [anonymizováno] [číslo] byla tomuto vozidlu přidělena při první registraci v České republice dne 1. 7. 2019 [registrační značka], [registrační značka] byla označena [anonymizováno]. Jako majitel je uvedena [jméno] [příjmení], [datum narození]. Podle předávacího protokolu bylo vozidlo předáno kupující dne 23. 7. 2019 [příjmení] [příjmení]. K [značka automobilu] [anonymizováno 7 slov], [příjmení]: WVWZZZAAZKD123836 byl předložen velký technický průkaz vozidla č. [anonymizováno] [číslo], kterému byla přidělena [registrační značka], pro první registraci pak [registrační značka] kde je jak vlastník uvedena [anonymizována dvě slova] se sídlem v [anonymizováno]. Pro toto vozidlo je však v evidenci majitelů [příjmení] republiky Německo uvedena jako vlastník vedena [jméno] [příjmení], a to od 13. 4. 2021. K tomuto vozidlu byla předložena zálohová faktura [číslo] z 22. 7. 2019, splatná 29. 7. 2019 s vystavenou cenou 203 305,79 Kč. K [značka automobilu] [anonymizováno 8 slov], [příjmení]: [anonymizováno] byl předložen velký technický průkaz vozidla č. UJ [číslo], vozidlu byla přidělena [registrační značka], pro první registraci pak [registrační značka] kde je jako vlastník uvedena [anonymizována dvě slova]. Pro toto vozidlo je však v evidenci majitelů [příjmení] republiky [země] uvedena jako vlastník vedena [anonymizována dvě slova], a to od 5. 9. 2019. K tomuto vozidlu byla předložena zálohová faktura [číslo] z 10. 7. 2019 splatná 17. 7. 2019 s vystavenou cenou 335 454,55 Kč. Předávací protokoly k automobilům ad c) a d) nebyly předloženy. Uvádí se, že automobily byly přepraveny prostřednictvím spediční firmy [anonymizováno] – [právnická osoba], což plyne z nákladního listu [číslo] podle kterého tyto automobily měly být přepraveny do sídla [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. Mezinárodní nákladní list je datován 6. 8. 2019. K tomuto pak byl také vyslechnut svědek [celé jméno svědka], který předání všech 4 automobilů popsaným způsobem potvrdil a předložil i uložené fotografie dokumentující odvoz.

6. Žalobkyně předložila také korespondenci, která byla vedena se žalovanou společností, kdy byly zasílány doporučené dopisy s výzvy k úhradě 23. 10. 2019, 23. 6. 2020, kdy se zásilka vždy vrátila zpět s tím, že nebyla doručena. K otázce komunikace po prodeji aut (kdy z této komunikace je ověřitelná i pasivní legitimace žalované) byly předloženy e-mailové zprávy z listopadu 2019, kde je problematická platba a tvrzený příkaz k úhradě konzultován se [právnická osoba] s tím, že se nejedná o doklad, který by byl vydány jejich společností.

7. Fotodokumentace byla předložena pro prokázání skutečnosti, že automobily [anonymizováno 11 slov] byly převezeny přímo žalovanou, kdy je předložena fotografie, kdy vozidlo je na přívěsu, reg. zn. [anonymizována čtyři slova]. Další fotografie byly předloženy prostřednictvím mobilního telefonu svědkem [celé jméno svědka].

8. K otázce odstoupení od smlouvy předložila žalobkyně přípis ze dne 17. 6. 2020, kterým se právní zástupce žalobkyně obrátil na žalovanou s tím, že upozornil, že na základě kupní smlouvy byla žalované dodána čtyři motorová vozidla, která byla předána 23. 7. 2019, 31. 7. 2019 a 6. 8. 2019, dosud však nebyla zaplacena kupní cena. S ohledem na výrazné prodlení s úhradou kupní ceny, když tato nebyla zaplacena ani v dodatečné sedmidenní lhůtě, odstoupila žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce od uzavřené smlouvy a pokud nedojde k úhradě, žádala o vydání všech čtyř vozidel. Také tento přípis je doložen (kopie dodejek).

9. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] bylo ověřeno, že tento byl zaměstnancem žalobkyně, který se na spolupráci s žalovanou společností podílel, komunikoval s ní a dojednával také koupi a převoz automobilu. Tento svědek velmi podrobně uvedl, že spolupráce se žalovanou společností (ještě pod původní obchodní firmou trvala delší dobu, zpočátku byla naprosto bezproblémová. Fungovalo to tak, že žalovaná požádala o prodej vozu, zaslala sjednanou částku, následné pak byly automobily odvezeny s tím, že přepravu ve většině případů zajišťovali dopravci žalované. Ta vždy při objednávce specifikovala jasně, jaké osoby s jakými automobily pro vozidla přijedou. S ohledem na bezproblémovost této spolupráce se časem vykrystalizoval postup takový, že žalobkyně postačovaly jako důkaz o provedení platby příkazy k úhradě, automobily tady byly vydány právě s ohledem na tento doklad, aniž by bylo vyčkáváno připsání kupní ceny na účet žalobkyně. Svědek uvedl, že ohledně kupní ceny byla vždy shoda, on jednal za společnost s panem [příjmení], kterým se vykazoval jako zástupce společnosti, jeho jméno bylo ale uvedeno i na webových stránkách společnosti. Neměl tedy jakékoliv pochybnosti o tom, že tento člověk za společnost jedná, vykazoval se také vizitkou společnosti. Co se týče čtyř konkrétních automobilů, popsal, že tyto byly skutečně odvezeny žalovanou. 2 automobily byly odvezeny dopravci žalované, když předtím byl svědek informován o tom, kdo konkrétně přijede (k tomu svědek předložil také fotodokumentace ze svého mobilního telefonu, ze kterého je seznatelné, že se jedná o vozidla, která byla předmětem žaloby, když svědek měl k dispozici i jejich ofocené štítky – [příjmení]). Stejně tak bylo doloženo, že další 2 automobily byly převáženy přes dopravní společnost, jak vyplývá z listu CMR, který jej shora popsán. Svědek se vyjádřil i k dalšímu postupu v době, kdy již bylo zjištěno, že faktury za automobily proplaceny nebyly, popisoval způsob komunikace i následné problémy, kdy bylo opakovaně ověřeno, že kontaktní osoba předává nepravdivé údaje,. Opakovaně bylo sdělováno, že je v nemocnici či se z nemocnice teprve vrátí, nakonec byl dokonce předkládán příkaz k úhradě, který však společnost, které jej měla vydat, popřela.

10. Tyto skutečnosti potvrdil také následně slyšený svědek [příjmení], který se účastnil nikoliv prodeje automobilů, ale již pouze jednávání o zaplacení kupní ceny. Také on potvrdil postup o prodeji předmětných automobilů i to, že následně již nebylo možné uvedenou osobu zjistit.

11. Další důkazy prováděny nebyly.

12. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 občanského zákoníku kupní smlouvu se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, které předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo, k níž, kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2088 občanského zákoníku prodávající splní povinnost odevzdat věc kupujícímu, umožnili mu nakládat s věcí v místě plnění a včas mu to oznámí. Podle § 2118 občanského zákoníku kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme.

13. Podle § 2001 občanského zákoníku od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 2002 odst. 1, 2 občanského zákoníku poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. [příjmení] může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a dále na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu. Podle § 2004 občanského zákoníku odstoupením od smlouvy závazek zrušuje od počátku.

14. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí, zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, neboť tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Z provedených listinných důkazů soud uzavřel, že mezi účastníky probíhala dlouhodobá obchodní spolupráce, v rámci které byly uzavírány jednotlivé kupní smlouvy pro nákup jednotlivých automobilů, když tyto byly sjednány prostřednictvím zaměstnance žalobkyně a zástupce žalované. Uzavření kupních smluv byl prokázáno zejména výslechem svědka [celé jméno svědka], který celou obchodní spolupráci popsal přesvědčivě, logicky, bez jakýchkoliv rozporů. Soud uzavřel, že byly uzavřeny kupní smlouvy v ústní podobě, kdy mezi stranami byla předem sjednána kupní cena, která se následně objevila na zálohových fakturách či fakturách samotných s tím, že ze strany žalované nebyla sporována a vždy (až do nezaplacení čtyř automobilů, které jsou předmětem žaloby) byla uhrazena. Soud tedy ani pro uvedené 4 automobily nemá pochybnosti o tom, že zavedená praxe pokračovala i v těchto případech. Co se týče naplnění podmínky pro přechod vlastnického práva na žalovanou, žalobkyně prokázala, že automobily byly předány také způsobem, který byl mezi účastníky předem projednán, tedy automobily se jednoznačně dostaly do dispozice žalované společnosti. Důkazem byly jednak předávací protokoly, dále pak fotodokumentace, která byla předložena soudu v listinné podobě a při svědecké výpovědi svědka [celé jméno svědka]. Soud tedy nemá pochybnosti o tom, že 2 automobily byly odvezeny prostřednictvím dopravce sjednaného žalovanou, 2 pak prostřednictvím spediční společnosti (nákladní list) opět v intencích pokynů žalované společnosti. Soud tedy uzavírá, že z provedeného dokazování má za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovanou kupní smlouvy pro nákup čtyř automobilů [anonymizováno], kdy jednotlivé typy jsou specifikovány v žalobních tvrzeních. Soud také nemá pochybnosti o sjednané kupní ceně, když ta vyplývá z předložených faktur.

16. Soud se dále zabýval otázkou, zda je v možné uvažovat o vydání automobilů, a zda bylo provedeno řádné odstoupení od smlouvy či nikoliv. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že z jednáním žalované společnosti došlo k porušení kupní smlouvy podstatným způsobem, když žalovaná společnost neuhradila kupní cenu ani jednoho ze čtyř uvedených automobilů, a to ani po opakovaných urgencích žalobkyně. Žalobkyni lze tedy jednoznačně přisvědčit v tom, že nezaplacení kupní ceny je třeba považovat za podstatné porušení smlouvy, v tomto směru bylo také ve vztahu k žalované reagováno a bylo jí zasláno odstoupení od smlouvy. Toto se dostalo do dispozice žalované, což bylo prokázáno kopií dodejky. Lze tedy konstatovat, že odstoupení od smlouvy pro podstatné porušení smluvních povinností soud shledal jako platné právní jednání a samozřejmě z něj bylo třeba vyvodit důsledky.

17. Poté, co kupní smlouva byla od počátku zrušena, bylo na účastnících, aby si svá plnění vrátili, v tomto případě bylo tedy na žalované, aby vydala osobní automobily, které byly předmětem kupních smluv. Po provedeném dokazování soud ale uzavřel, že není možné rozhodnout o vydání automobilů s ohledem na to, že tyto jsou již evidovány na osoby odlišné od žalované společnosti a nelze tedy bez dalšího ukládat těmto třetím osobám jakoukoliv povinnost či snad součinnost automobily vydat. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by žalovaná měla vozidla k dispozici a měla možnost s nimi nakládat, návrh na uložení povinnosti automobil vydat byl zamítnut.

18. Nicméně na straně žalované vzniklo jednoznačně bezdůvodné obohacení tím, že jí bylo plněno z právního důvodu, který odpadl, proto soud žalovanou zavázal k povinnosti uhradit částku, která odpovídá sjednané kupní ceně. [příjmení] bylo žalobě vyhověno v části finančního plnění a to včetně úroku z prodlení, kterých je třeba přiznat odkazem na § 1970 občanského zákoníku v zákonné výši vždy od data následujícího po splatnosti vystavené faktury, kdy se jedná o termín, kdy dlužná částka měla být uhrazena.

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř.. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má tedy právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení, a to ve výši 182 067,90 Kč. Hodnota u úkonu vychází z částky, která byla přiznána jako povinnost žalované tuto částku vrátit, odvíjela se od sjednané kupní ceny automobilu, tedy částka 1 361 985,96 Kč je chápán jako základ nároku. 1 úkon právní služby s odkazem na § 7 advokátního tarifu činí 13 780 Kč. Žalobkyně o nápad zaplacení 10 úkonů právní služby, a to převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření žalobkyně ze dne 16. 6. 2023, vyjádření žalobkyně z 20. 7. 2023, včetně doplnění důkazních návrhů, úkon představující poradu s klientem dne 15. 6. 2023, dále pak účast u jednání soudu 8. 2. 2022, 8. 12. 2022, 20. 6. 2023 a 5. 9. 2023. Dále bylo přiznáno právo na zaplacení úkonů právní služby v podobě odvolání proti usnesení o ustanovení opatrovníka za 6 890 Kč (1/2 sazby s odkazem na § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu. Žalobkyně dále náleží právo na zaplacení 11 paušálních náhrad po 300 Kč. Náhrada nákladů řízení je dále navyšována o DPH 21 % z hodnoty právních a paušálních náhrad, dále pak o zaplacený soudní poplatek 200 Kč Celkem bylo tedy přiznáno 181 067,90 Kč.

20. Ve výroku IV soud rozhodl tak, že o náhradě nákladů hrazených státem bude rozhodnuto v samostatném usnesení, a to s odkazem na to, že při jednání dne 5. 9. 2023 byl vyslechnut svědek [příjmení], který uvedl, že neví, zda bude žádat svědečné. Pokud by se tak stalo, že s ohledem na neúspěch ve věci je povinna hradit státem hrazené náklady řízení právě žalovaná. S ohledem na to, že do doby vydání rozsudku nebylo zřejmé, jaká částka státem hrazena bude, pokud vůbec, soud odkazuje na samostatné usnesení.