39 C 19/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Eliščino nábřeží 280/23, 500 02 Hradec Králové proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 510 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 23 510 Kč od 7. 7. 2015 do 31. 12. 2015 ve výši 7,05% ročně, z částky 23 510 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 06. 2016 ve výši 7,05% ročně, z částky 23 510 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 ve výši 7,05% ročně, z částky 23 510 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 06. 2017 ve výši 7,05% ročně, z částky 23 510 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05% ročně z částky 23 510 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 06. 2018 ve výši 7,05% ročně, z částky 23 510 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8,00% ročně, z částky 23 510 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 06. 2019 ve výši 8,75% ročně, z částky 23 510 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 9,00% ročně, z částky 23 510 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 06. 2020 ve výši 9,00% ročně, z částky 23 510 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25% ročně, z částky 23 510 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 06. 2021 ve výši 7,25% ročně, z částky 23 510 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,50% ročně z částky 23 510 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 06. 2022 ve výši 10,75% ročně, z částky 23 510 Kč od 1. 1. 2023 do 30. 06. 2023 ve výši 14,00% ročně, z částky 23 510 Kč od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2023 ve výši 14,00% ročně, z částky 23 510 Kč od 1. 1. 2024 do 14. 03. 2024 ve výši 14,00% ročně, dále pak z částky 23 510 Kč jdoucím od 15. 3. 2024 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platnou pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 13 430 Kč za období od 4. 5. 2004 do 3. 5. 2005, o zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 30 000 Kč za období od 2. 7. 2015 do 6. 7. 2015, o zaplacení částky 6 490 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 490 Kč od 7. 7. 2015 do 31. 12. 2015 ve výši 7,05% ročně, z částky 6 490 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 06. 2016 ve výši 7,05% ročně, z částky 6 490 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 ve výši 7,05% ročně, z částky 6 490 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 06. 2017 ve výši 7,05% ročně, z částky 6 490 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05% ročně, z částky 6 490 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 06. 2018 ve výši 7,05% ročně, z částky 6 490 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8,00% ročně, z částky 6 490 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 06. 2019 ve výši 8,75% ročně, z částky 6 490 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 9,00% ročně, z částky 6 490 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 06. 2020 ve výši 9,00% ročně, z částky 6 490 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25% ročně, z částky 6 490 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 06. 2021 ve výši 7,25% ročně, z částky 6 490 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,50% ročně, z částky 6 490 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 06. 2022 ve výši 10,75% ročně, z částky 6 490 Kč od 1. 1. 2023 do 30. 06. 2023 ve výši 14,00% ročně, z částky 6 490 Kč od 1. 7. 2023 do 14. 03. 2024 ve výši 14,00% ročně a o zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 6 490 Kč jdoucím od 15. 3. 2024 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního měsíce, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu tohoto řízení.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 26. 9. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit částku 30 000 Kč, dále pak kapitalizovaný úrok, zákonný úrok z prodlení a náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že původní věřitel, společnost právnická osoba uzavřela dne 4. 5. 2004, se žalovaným smlouvu o půjčce č. tel. číslo. Na základě této smlouvy, poskytla žalovanému částku 30 000 Kč, tu žalovaný převzal v den uzavření smlouvy. Zavázal se dlužnou částku vrátit v 52 týdenních splátkách, když společně s jistinou měl uhradit i souhrnný poplatek ve výši 19 920 Kč, tedy celková platba z jeho strany měla být ve výši 49 920 Kč. Celá platba měla být uhrazena do 3. 5. 2005. Žalovaný svůj závazek nesplnil, ke dni splatnosti nebyla dlužná částka uhrazena. Žalovaný uhradil původnímu věřiteli pouze 6 490 Kč, přičemž tyto platby byly započítány na souhrnný poplatek. Ten byl ponížen na částku 13 430 Kč, jistina zůstala nedotčena. Souhrnný poplatek považuje žalobkyně za vyčíslený úrok za poskytnutí půjčky ve smyslu § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. Právo vymáhat pohledávku přešlo na žalobkyni na základě smlouvy ze dne 24. 8. 2018, kdy pohledávka byla postoupena přechodným věřitelem společností Anonymizováno Tento věřitel získal pohledávku od společnosti právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 19. 6. 2015.

2. Ve věci byl vydán dne 6. 11. 2023 platební rozkaz, ten se ale žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila údaje o tom, že žalovaný byl řádně prověřen, co do svých schopností úvěr splácet. Na to reagovala žalobkyně přípisem z 7. 2. 2024, kde uvedla, že tyto doklady k dispozici nemá, ale odkázala na vzor zákaznické karty, která musí být samozřejmě před poskytnutím finančních prostředků vypsána, předpokládá tedy, že na základě údajů poskytnutých žalovaným také vypsána byla. Právní zástupce žalobkyně také uvedl, že žalobu bere částečně zpět, ovšem nebylo řečeno, v jaké části, žalobkyně nereagovala ani na dodatečnou výzvu soudu k zaslání uvedených podkladů. K nařízenému ústnímu jednání se právní zástupce žalobkyně omluvil, žalovaný se nedostavil.

4. Soudu byla předložena písemná smlouva ze dne 2. 5. 2004, podle které společnost právnická osoba poskytla žalovanému Jméno zainteresované osoby 0/0, označen rodným číslem a adresou, půjčku 30 000 Kč s tím, že v souvislosti s poskytnutím půjčky se žalovaný zavazuje zaplatit souhrnný poplatek 19 920 Kč. Dlužná částka celkem 49 920 Kč měla být uhrazena v 52 týdenních splátkách po 960 Kč. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky, kde se uvádí, že půjčka je poskytována bezúročná, ovšem RPSN při délce trvání 52 týdnů činí 199,4%. Touto listinou bylo tedy prokázáno uzavření smluvního vztahu a poskytnutí částky 30 000 Kč žalovanému za předem stanovených podmínek. Dále byly předloženy smlouvy o postoupení pohledávek, jak ze společnosti právnická osoba na společnost Anonymizováno, tak následně smlouva o postoupení pohledávek, kdy věřitelem se stala žalobkyně. V příloze smlouvy je i pohledávka za žalovaným. Dále byly předloženy listiny svědčící o tom, že žalovaný byl vyrozuměn o postoupení pohledávky, a to jednak společností právnická osoba dne 25. 6. 2015, dále pak společností Anonymizováno dne 12. 9. 2018, naposledy pak právním zástupcem žalobkyně dne 26. 4. 2023. Co se týká listiny, která byla soudu předložena jako vzor zákaznické karty, z této listiny nebyly zjištěny žádné údaje, které by se vztahovaly k projednávané věci. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly.

5. Na uvedenou věc bylo třeba použít občanský zákoník č. 40/1964 Sb., který byl účinný ke dni uzavření smlouvy.

6. Podle § 657 občanského zákoníku přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Podle § 571 občanského zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

8. Podle § 489 občanského zákoníku závazky vznikají z právních úkonů, zejména ze smluv, jakož i ze způsobené škody, z bezdůvodného obohacení nebo z jiných skutečností uvedených v tomto zákoně.

9. Podle § 39 občanského zákoníku je neplatný ten právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu, nebo jej obchází, anebo se příčí dobrým mravům.

10. Podle § 451 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

11. Z předložených listin soud uzavřel, že nárok žalobkyně je důvodný pouze z části, neboť posoudil uzavřenou smlouvu za neplatné právní jednání. Důvodem pro toto posouzení je celková výše plateb, která měla být zaplacena spolu s poskytnutou jistinou, kdy oproti 30 000 Kč měl žalovaný za cca jeden rok uhradit dalších téměř 20 000 Kč, tedy téměř dvě třetiny poskytnuté částky. Nejvyšší soud České republiky opakovaně judikuje, že zejména u spotřebitelských smluv a (nikoliv rozdílně nahlíží na smlouvy uzavřené ještě podle původního občanského zákoníku), je třeba uvažovat tak, že mohou být poskytovány finanční prostředky za úplatu, ovšem tato úplata musí odpovídat alespoň do určité míry běžné úrokové sazbě, která je poskytována bankovními ústavy. Soud nedokáže najít časový úsek, v němž by byla běžná úroková sazba 66% ročně, jako to bylo v tomto případě. Není na místě, aby takovémuto chování poskytovatelů finančních prostředků byla poskytována právní ochrana, neboť zcela zjevně se jedná o zneužití práva. Jen na okraj je třeba poznamenat, že žalobkyně ani nedoložila, že by se právní předchůdkyně žalobkyně zabývala otázkou, zda je vůbec žalovaný schopen poskytnuté finanční prostředky vrátit, zda je v takové finanční kondici, aby se o něm dalo hovořit jako o úvěru schopném (byť je si soud vědom doby, kdy byla smlouva o půjčce uzavřena). Soud konstatuje, že obdobné jednání, které směřuje pouze k získání finančních prostředků, ovšem v takovém rozsahu, které neodpovídá běžnému obchodnímu styku ani styku mezi poskytovatelem finančních prostředků a spotřebitelem, nelze poskytnout právní ochranu, a proto tuto smlouvu vyhodnotil jako neplatnou.

12. S ohledem na toto stanovisko je tedy na místě hledět na finanční prostředky poskytnuté žalovanému pouze jako na finanční částku, o níž se bezdůvodně obohatil na úkor právního předchůdce žalobkyně. Po postoupení pohledávek je tedy povinen poskytnuté finanční prostředky vrátit právě žalobkyni. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že na dluh žalovaný uhradil 6 490 Kč, je tedy na místě, aby mu bylo uloženo vrátit částku 23 510 Kč, jak je bylo uvedeno v prvním výroku tohoto rozsudku, a to včetně úroků z prodlení v zákonné výši, kdy soud konstatuje, že podle jeho názoru se dostal žalovaný do prodlení dne 7. 7. 2015 (uplynutí deseti dnů po doručení oznámení o postoupení pohledávky, když přípis je datován 25. 6. 2015). Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, tedy jak do úroku z prodlení z rozdílu, tedy z částky 6 490 Kč, tak co do zaplacení zbývající části poplatku.

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdy soud posoudil úspěch a neúspěch účastníků ve věci za zhruba shodný, proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

14. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu, žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň - město. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce.