39 C 206/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Petry Pavlíčkové a členek senátu jméno příjmení a jméno příjmení ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o neplatnost rozvázání pracovního poměru

I. Určuje se, že ukončení poměru vzniklého z dohody o provedení práce ze dne 18. 10. 2019, dané žalobci žalovanou, datované dne 25. 6. 2020, je neplatné.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši 6 400 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit ČR prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město část soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město 17. 8. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum], kterou od žalované obdržel, je neplatná. Žalobce uvedl, že u žalované pracoval na základě dohody o provedení práce, která byla uzavřena 18. 10. 2019. Dne 25. 6. 2020 mu byla dána výpověď z pracovního poměru s odkazem na § 52 písm. g) zákoníku práce, měl hrubě porušovat povinnosti vyplývající z právních předpisů. S touto výpovědí žalobce nesouhlasí. Žalovaná vůbec neuvádí, kdy přesně se měl dopustit porušení pracovní kázně, jeho závadné jednání není ani blíže specifikováno. Pokud uvádí žalovaná nějaké údaje o porušení povinností, kterých se měl žalobce dopustit, tento uvádí, že se jedná o údaje nepravdivé, maximálně drobným způsobem porušil své povinnosti opakovaně. Na tuto skutečnost však nikdy nebyl písemně upozorněn. Žalobce sdělil žalované, že z výpovědí nesouhlasí a trvá na pokračování pracovního poměru. Ve svém vyjádření ze dne 4. 12. 2020 žalobce, doplnil, že listinu z výpovědí obdržel 14. 7. 2020. Výpověď byla nečekaná, žalobce nikdy nebyl upozorněn na to, že by s ním žalovaná chtěla spolupráci ukončit.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním doručeným soudu dne 20. 11. 2020 a uvedla, že na okamžitém ukončení pracovního poměru se žalobcem trvá. Žalovaná zpochybnila datum převzetí výpovědi, nicméně neuvedla, kdy v jiných datum by měla být výpovědi doručena. Žalovaná uvedla, že disponuje celou řadu důkazů o trestné činnosti žalobce, o jeho krádežích a podvodech, včetně zneužívání postavení ve vztahu k zákazníkům. Žalovaná popřela, že by jí byl kdykoliv doručen dopis žalobce o tom, že nesouhlasí s výpovědí.

3. K otázce existence pracovního poměru či jiného obdobného poměru a jeho skončení byly provedeny listinné důkazy. Mezi stranami byla dne 18. 10. 2019 uzavřena dohoda o provedení práce, kde žalobce jako zaměstnanec a žalovaná jako zaměstnavatel sjednali rozsah prací 300 hodin v kalendářním roce za odměnu 100 Kč za hodinu počínaje 18. 10. 2019. V bodě 6 dohody sjednaly strany možnost ukončení dohody o provedení práce, a to tak, že každá ze stran měla možnost dát výpověď z jakéhokoliv důvodu, případně i bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou. Spolu s dohodou o provedení práce byla uzavřena dohoda o hmotné odpovědnosti. K otázce ukončení pracovního poměru předložil žalobce výpověď z pracovního poměru datovanou [datum]. Listina je označena jako„ výpověď z pracovního poměru“ a odkazuje na naplnění § 52 písm. g) zákoníku práce za použití § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, kdy je žalobci vytýkáno hrubé porušení pracovních povinností. V textu se uvádí, že žalobce byl propuštěn s okamžitou platností [datum], neboť se dopustil celé řady přestupků proti pracovní kázni, od krádeže, až po neuposlechnutí pokynů zaměstnavatele. Dlouhodobě poškozoval jméno a pověst společnosti, neoprávněně se vydával za majitele společnosti. Dále jednatelce společnosti před zaměstnanci hrubým způsobem nadával, tvrdil, že přebírá společnost. Z provozovny byl pak několikrát vykázán policií. Dopisem předaným k poštovní přepravě dne 13. 8. 2020 sdělil žalobce žalované, že výpověď neuznává, trvá na tom, aby mu bylo nadále umožněno vykonávat práci. Listina se však dle dodejky vrátila zpět s tím, že adresát na adrese [adresa] (při jednání doplněno jednatelkou společnosti, že sídlo bylo již loni přesunuto do [obec]). Jednatelka žalované společnosti ve své účastnické výpovědi uvedla, že spolupráce se žalobcem nejprve fungovala, pak se ale objevily potíže. Byl hrubý na zákazníky, vystupoval jako jednatel společnosti, jí šikanoval a vydíral. Dne 25. 6. 2020 jí posílal výhružné SMS, vyhrožoval zabitím. Ona mu tedy zavolala s tím, že mu dává okamžitou výpověď, ať už do práce nechodí. Když přesto druhý den přišel a musel být vyveden PČR, poslala mu to písemně. Potvrdila, že chtěla okamžitě ukončit spolupráci.

4. Soud zamítl návrh na provedení důkazů listinami, které byly vyhotovené v souvislosti s trestním oznámením, respektive s podnětem k zahájení trestního stíhání, konkrétně se jedná o podnět k zahájení trestního stíhání datovaných 6. 7. 2020, dále pak podnět k zahájení trestního stíhání datovaný 27. 7. 2020 oznámení okresního státního zastupitelství ze dne 16. 7. 2020 a přípis policii Česká republika z 19. 10. 2020. Stejně tak bylo zamítnuto dokazování přípisem zmocněnce žalované ze dne 26. 7. 2020. Všechny navrhované důkazy jsou datovány až po datu výpovědi, navíc nemají žádný vliv na rozhodnutí ve věci, kde stěžejní je pouze posouzení možnosti okamžitě zrušit pracovní poměr ve vztahu ke znění dohody o provedení práce a zákonné úpravě § 77 odst. 4 zákoníku práce.

5. Podle § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může, jak zaměstnavatel, pak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. Soud toto ustanovení samozřejmě aplikuje i na ukončení poměru obdobného, založeného dohodou o provedení práce, neboť i účastníkům takovýchto pracovně právních vztahů náleží soudní ochrana. Soud pro úplnost konstatuje, že žaloba byla podána 17. 8. 2020. Výpověď z pracovního poměru je datována 25. 6. 2020, uvádí se v ní, že ze zaměstnancem se končí pracovní poměr okamžitě. Byť není jednoznačně prokázán okamžik, kdy byla výpověď žalobci doručena, soud konstatuje, že lhůta pro podání žaloby byla zachována.

6. Podle § 75 zákoníku práce rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.

7. Podle § 77 zákoníku práce dohoda o provedení práce musí být uzavřena písemně. Není-li v tomto zákoně dále stanoveno, jinak, vztahuje se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr úprava pro výkon práce v pracovním poměru; to však neplatí, pokud jde mimo jiné o skončení pracovního poměru (§ 77 odst. 2 písm. g) zákoníku práce).

8. Podle § 77 odst. 4 zákoníku práce není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit za a) dohodou smluvních stran ke sjednanému dni, b) výpovědí danou z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo c) okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

9. Po provedeném dokazování listinnými důkazy soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a rozhodl tak, že ukončení pracovního poměru založeného dohodou o provedení práce ze dne 18. 10. 2019 listinou datovanou 25. 6. 2020 je neplatné, zároveň uložil žalované společnosti uhradit žalobci náklady řízení. Zásadní pro rozhodnutí ve věci bylo právní posouzení věci, a to ve vztahu k možnosti ukončit pracovní poměr, resp. poměr založený dohodou o provedení práce ve smyslu ustanovení § 77 odst. 4 zákoníku práce. Toto ustanovení uvádí, že je možné zrušit pracovní poměr založený dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti dohodou, výpovědí či okamžitým zrušením. Ovšem pouze za předpokladu, že přímo v dohodě není sjednán způsob zrušení právního vztahu jiným způsobem. Prvotně je tedy na vůli stran, zda si v dohodě sjednají, jakým způsobem je možné vztah vzniklý právě na základě dohody ukončit. Pokud si speciální úpravu nesjednají, nastupuje zákonná úprava uvedená v ustanovení § 77 odst. 4 pod písmeny a) – c) zákoníku práce.

10. Lze uzavřít, že zákoník práce připouští skončení vztahu z dohody o provedení práce okamžitým zrušením, ovšem pouze za situace, kdy si smluvní strany tuto možnost v dohodě výslovně sjednaly (když už speciálně upravovaly možnosti skončení daného poměru). V dohodě o provedení práce, která byla soudu předložena, a která právní vztah mezi žalobcem jako zaměstnancem a žalovanou jako zaměstnavatelem založila, se však uvádí pod bodem 6, že dohodu je možné ukončit pouze výpovědí z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní lhůtou. Pokud se pak dne 25. 6. 2020 žalovaná rozhodla ukončit pracovní poměr okamžitě, byť s uvedením důvodu, nenaplnila obsah dohody o provedení práce v otázce ukončení tak, jak strany režim sjednaly. Protože smluvní strany v dohodě nesjednaly možnost okamžitého zrušení pracovního poměru, použila žalovaná tento institut neplatně, vztah založený dohodou ze dne 18. 10. 2019 tedy tímto aktem nezanikl.

11. Soud se samozřejmě zabýval tím, jakým způsobem vyhodnotit úkon ze dne [datum], který je označen jako výpověď z pracovního poměru. Platí, že právní jednání je třeba vyhodnotit podle jeho obsahu. Soud tedy konstatuje, že přestože je listina ze dne [datum] označená jako výpověď z pracovního poměru a odkazuje v § 52 písm. g) zákoníku práce na výpověď pro hrubé porušení pracovních povinností, soud nevyhodnotil listinou jako výpověď, neboť neobsahuje jakoukoliv zmínku o případné výpovědní lhůtě, ostatně z textu ani nelze dovodit, že by žalovaná měla vůbec v úmyslu žalobci výkon práce po dobu plynutí výpovědní lhůty umožnit. Začátek listiny je naopak uvozen textem„ byl propuštěn s okamžitou platností“, lze konstatovat, že žalovaná měla v úmyslu se žalobcem okamžitě zrušit pracovní poměr, což jak je shora uvedeno není možné právě s ohledem na ujednání v uzavřené dohodě o provedení práce.

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.. Ve věci byl plně úspěšný žalobce, má tedy právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 6 400 Kč. Tato částka je tvořena 3 úkony právní služby po 1 500 Kč, 3 paušálními náhradami po 300 Kč, vše dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů řízení je dále navyšována o soudní poplatek zaplacený v částce 1 000 Kč.

13. Výrok III je odůvodněn § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Poplatková povinnost ze žaloby o určení neplatnosti skončení pracovního poměru činí 2 000 Kč. Usnesením ze dne 6. 10. 2020, č. j. 39 C 206/2020 – 33 byl žalobce osvobozen od placení soudních poplatků v rozsahu 50%, uhradil soudní poplatek pouze ve výši 1 000 Kč. Protože soud jeho návrhu vyhověl, přechází zbytek poplatkové povinnosti na žalovanou, a to právě v částce 1 000 Kč.

14. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., žalované bylo uloženo uhradit žalobci náklady řízení v běžné třídenní lhůtě.