39 C 236/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zaplacení 33 865 Kč s příslušenstvím I.) Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 33 865 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 23 413,19 Kč jdoucím od 25. 6. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 5. 5. 2017 do 24. 6. 2019 ve výši 4 088,89 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II.) Žaloba o zaplacení sjednaného úrokem v sazbě 19,20 % ročně z částky 23 413,19 Kč jdoucím od 22. 11. 2018 do zaplacení se zamítá. III.) Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 214,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. 1.) Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 15. 7. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 33 865 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši, se sjednaným úrokem a náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že [právnická osoba], jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku zaplatit ve splátkách po 2 232 Kč měsíčně, celkem bylo sjednáno 24 splátek. Za poskytnutí půjčky byl sjednán souhrnný poplatek ve výši 23 550 Kč Poslední splátku uhradil žalovaný dne 28. 3. 2017, původní splatnost byla sjednána do 21. 11. 2018. Žalovaný neuhradil celkem 23 413,19 Kč na jistině a 10 451,81 Kč na poplatku. Aktivní legitimaci žalobce odůvodnil odkoupením této pohledávky od původního věřitele na základě smlouvy ze dne [datum]. Žalobce následně oznámil žalovanému postoupení pohledávky a vyzval ho dopisem ke splnění dluhu, ovšem bez výsledku. Ve věci byl dne 5. 8. 2020 vydán platební rozkaz, ten se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou a byl zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2.) Žalobce při podání žaloby předložil soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Právní zástupce žalobce souhlasil s tímto postupem již v žalobě, žalovaný se k výzvě soudu, zda s tímto postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. a ve věci jednání nenařizoval. 3.) Z předložených listin byly zjištěny tyto skutečnosti. Dne [datum] byla uzavřena mezi [právnická osoba], jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem smlouva o zápůjčce. Výše zápůjčky byla sjednána na 30 000 Kč, poplatek pak 23 550 Kč. Celková částka byla stanovena na 53 550 Kč, tato měla být splacena v 24 měsíčních splátkách po 2 232 Kč, výše poslední splátky byla stanovena na 2 214 Kč. Ve smlouvě žalovaný potvrdil, že se seznámil s obchodními podmínkami žalobce (z obsahu smlouvy), potvrdil také převzetí finanční částky. Dopisem ze dne 12. 3. 2020 právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobce. Výzvu k zaplacení učinil též právní zástupce žalobce, zároveň oznámil postoupení pohledávky. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 včetně přílohy, kde figuruje i pohledávka za žalovaným. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 4.) Podle § 2391 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 5.) Z předložených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Mezi účastníky (resp. právním předchůdcem žalobce a žalovaným) byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Bylo sjednáno, že žalovaný vrátí dlužnou částku včetně sjednaného příslušenství ve splátkách po 2 232 Kč měsíčně. Žalobce prokázal, že ze strany žalovaného nedošlo k vrácení všech finančních prostředků a příslušenství, ke kterému se žalovaný podpisem smlouvy zavázal. Soud tedy žalobě vyhověl co do jistiny dlužné částky a zákonného úroku z prodlení s odkazem na ustanovení § 1970 občanského zákoníku. 6.) Nedůvodným shledal soud nárok na sjednaný úrok, který byl ze strany žalobce účtován od 22. 11. 2018. Soud vychází z první strany smlouvy, kde je zcela jednoznačně stanovena, jaká výsledná částka bude ze strany žalovaného uhrazena, jednoznačně je vyčíslena i částka úroku za půjčení peněz, a to ve výši 6 364 Kč. K vrácení této částky se žalovaný zavázal, tato se objevila v dlužném poplatku a soud ji považuje za zcela legitimní. Nikoliv však další úrok. Soud považuje ujednání v obchodních podmínkách, dle nichž je i dále účtován sjednaný úrok za takové, které je v rozporu s ujednáním na prvé straně smlouvy. S ohledem na tento závěr soud v části úroku v sazbě 19,20% ročně žalobu zamítl. 7.) O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný co do 81,34 %, neúspěšný co do 18,66%, má tedy právo na zaplacení náhrady nákladů řízení v rozsahu 62,68 %. Žalobci by v případě plného úspěchu náležela celková náhrada 3 533 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 355 Kč, dále pak ve 3 úkonech právní služby po 500 Kč, 3 paušálních náhradách po 100 Kč a DPH 21 % dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., při použití ustanovení § 14b) tohoto předpisu. 62,68 % z této částky tedy představuje náhradu nákladů řízení ve výši 2 214,50 Kč. 8.) O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle §160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., žalovanému byla stanovena ke splnění všech v tomto rozsudku uvedených povinností běžná třídenní lhůta.