39 C 258/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 28 344,16 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 28 344,16 Kč spolus úrokem v sazbě 17,90% ročně z částky 26 736,16 Kč za dobu od 6. 5. 2024 do 4. 6. 2024,s úrokem v sazbě 14,75% ročně z částky 26 736,16 Kč jdoucím od 16. 5. 2024 do zaplacení,s úrokem v sazbě 14,75% ročně z částky 26 736,16 Kč jdoucím od 5. 6. 2024 do zaplacení,s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 153,27 Kč za dobu od 6. 2. 2024 do 5. 5. 2024,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 1 334 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu , adresa, -město 27. 6. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit jí částku 26 736,16 Kč s příslušenstvím v podobě sjednaného úroku a úroku z prodlení, dále pak částku 1 608 Kč a náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou 3. 12. 2015 smlouvu o vedení běžného účtu č. , hodnota, . Dne 24. 7. 2023 byl k této smlouvě uzavřen dodatek č. , hodnota, , jednalo se o úvěrovou smlouvu č. , IBAN, . Protože žalovaná splnila všechny požadované podmínky, byl jí poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy posoudila schopnost žalované úvěr splácet, vycházela z informací, které klientka poskytla, dále pak byly získány informace i od externích firem, například z bankovního registru klientských informací. Úvěr byl poskytnut s úrokovou sazbou 17,9 % ročně. Žalovaná měla úvěr splácet konstantní splátkou ve výši 1 000 Kč měsíčně, splátka byla splatná vždy k 24. dni v měsíci, počínaje 24. 8. 2023. Poslední splátka měla být uhrazena do 24. 12. 2026. Žalovaná uhradila splátky splatné do 6. 2. 2024. V tomto období byla poskytnuta i jedna mimořádná splátka 1 000 Kč. Na splátku splatnou 6. 3. 2024 zaplatila žalovaná pouze 14,01 Kč, to bylo započteno na jistinu, na splátku 6. 3. 2024 bylo zaplaceno dále 0,03 Kč, další splátky již splaceny nebyly. Pro porušení povinností ze strany žalované přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru, a to k datu 6. 5. 2024. Úvěr byl k tomuto datu tvořen nesplacenou jistinou ve výši 26 736,16 Kč, dále pak nesplaceným smluvním úrokem z úvěru v celkové výši 1 153,27 Kč (jedná se o nesplacené smluvní úroky za období od 6. 2. 2024 do 5. 5. 2024). Žalovaná byla informována o zesplatnění dopisem ze 6. 5. 2024 a byla vyzvána k vrácení jistiny a nesplaceného sjednaného úroku, dále pak úroku z prodlení. Na předžalobní výzvu ale nereagovala. Další část nároku o představuje částka 1 608 Kč. Jedná se o nepovolený debetní zůstatek na účtu, když tato možnost byla vyloučena. Již v rámcové smlouvě bylo sjednáno, že žalovaná bude disponovat s penězi na běžném účtu pouze do výše dostupného zůstatku. Účet se nikdy neměl dostat do debetního zůstatku, přesto se tak stalo.

2. Ve věci byl 8. 8. 2024 vydán elektronický platební rozkaz, ten byl pro jeho nedoručení žalované zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Následně soud postupoval podle § 115 o.s.ř. a ve věci řízení nenařizoval, když mohl vycházet z důkazů předložených spolu se žalobou a dále pak z důkazů předložených v doplnění žaloby ze dne 4. 11. 2024. Nikdo z účastníků se ve stanovené lhůtě proti uvedenému postupu neohradil, soud tedy jednání ve věci nenařizoval.

3. Skutková tvrzení o uzavření rámcové smlouvy a následném vedení běžného účtu byla ověřena ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 3. 12. 2015. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala vést pro žalovanou běžný účet č. , č. účtu, v české měně. Byla sjednána možnost využívání internetového bankovnictví, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Úvěrový vztah mezi žalobkyni a žalovanou byl ověřen z dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvě, který byl uzavřen 24. 7. 2023. Na základě tohoto dodatku se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr 30 000 Kč, a to převodem na její bankovní účet. Bylo sjednáno, že úvěr je poskytován na 42 měsíců, žalovaná měla úvěr splácet v měsíčních splátkách po 1 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána 17,90 % ročně, splatnost jednotlivých splátek byla stanovena vždy k 24. dni v měsíci. Ve smlouvě je uvedeno, že celková částka k zaplacení činí 40 404,05 Kč, úvěr byl sjednán jako bezúčelový, zároveň bylo sjednáno pojištění schopnosti úvěr splácet. Dodatkem č. , hodnota, ze dne 1. 11. 2023 došlo na základě mimořádné splátky ke změně parametrů sjednaného úvěru tak, že výsledná částka byla ponížena o 709,02 Kč. Dále byl mezi účastníky uzavřen dodatek č. , hodnota, dne 3. 11. 2023, kdy došlo ke změně data pravidelné splátky, namísto 24. dne v měsíci měla být splátka hrazena do 6. dne v měsíci. Shodné informace, které vyplývají z úvěrové smlouvy, jsou pak obsaženy i ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Dokladem o načerpání úvěru byl výpis z běžného účtu žalované, kde 26. 7. 2023 je uvedena položka načerpání půjčky 30 000 Kč. Dopisem ze dne 6. 5. 2024 byla žalovaná upozorněna na zesplatnění dlužné částky pro neplnění povinností s tím, že má uhradit nejpozději do 15. 5. 2024 částku 29 422,43 Kč. V opačném případě pak bude podána žaloba. Skutková tvrzení o výši jistiny a nesplacených úroků a nepovoleného debetního zůstatku byla ověřena z výpisu z účtu, z přehledu provedených plateb a výpočtu dlužného úroku., právnická osoba, výzvě soudu žalobkyně doplnila také tvrzení o tom, jak byla prověřena schopnost žalované úvěr splácet. Žalovaná při jednání uvedla, že bydlí v nájmu. Není vdaná, nemá žádné vyživovací povinnosti, zároveň také není povinna k žádnému splácení pravidelných pohledávek. Její hlavní příjem byl ověřen u zaměstnavatele společnosti , Anonymizováno, . Uvedla, že celkové příjmy domácnosti činí 40 000 Kč měsíčně. Žalobkyně si zároveň vyžádala aktuální doklady o zaměstnání, kdy bylo zjištěno, že příjem od zaměstnavatele činí 24 900 Kč hrubého měsíčně. Původně uváděná nižší částka byla způsobená tím, že se jednalo o začátek pracovního poměru, kam navíc žalovaná nastoupila na konci měsíce. Ohledně výše údajů vycházel žalobkyně z údajů, které uvedla právě žalovaná, včetně nákladů na dopravu, výživu, jídlo a podobně. Po tomto prověření pak dospěla žalobkyně k závěru, že je možné úvěr poskytnout, ani z výpisu z běžného účtu nevyplývalo, že by byly hrazeny jakékoliv platby jiným institucím v souvislosti se splácením půjček. Byla také předložena karta zákazníka podepsaná žalovanou a potvrzená i zaměstnavatelem žalované, kde bylo uvedeno, že tato je zaměstnána na hlavní pracovní poměr s hrubou mzdou 24 009 Kč měsíčně. Srážky ze mzdy, které uvedla, se týkaly pouze pojištění odpovědnosti. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly.

5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

7. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. Žalobkyně prokázala, že žalované poskytla v rámci poskytování bankovních služeb úvěr ve výši 30 000 Kč za předem sjednaných podmínek, přesně stanovené úrokové sazby i výsledné částky, kterou žalovaná je povinna zaplatit. Soud konstatuje, že úvěrová smlouva splňuje podmínky platného právního jednání i náležitostí, které s platným právním jednáním spojuje nejen občanský zákoník, ale i zákon o spotřebitelském úvěru. Bylo prokázáno listinnými důkazy, že žalovaná své povinnosti plynoucí z úvěrové smlouvy nesplnila, proto byl úvěr zesplatněn. Veškeré nároky, které žalobkyně uplatnila včetně sjednaného úroku, byly listinami prokázány. Stejně tak bylo ověřeno, že bankovní účet žalované vykazoval záporný zůstatek, i tady byla žaloba důvodná. Soud tedy žalované uložil, uvedené částky uhradit, a to včetně úroků z prodlení s odkazem na § 1970 občanského zákoníku.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má tedy právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 1 334 Kč. Tato částka je tvořena soudním poplatkem zaplaceným ve výši 1 134 Kč, dále pak dvěma paušálními náhradami po 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu, žalované bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.