39 C 27/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 11 562,41 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 280 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 8,25% ročně z částky 11 280 Kč jdoucím od 29. 12. 2022 do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 282,41 Kč,o zaplacení úroku v sazbě 24,36% ročně z částky 11 562,41 Kč jdoucím od 30. 1. 2022 do zaplacení,o zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 891,90 Kč,o zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 11 562,41 Kč za období od 15. 12. 2022 do 28. 12. 2022,o zaplacení zákonného úroku z prodlení v sazbě 8,25% ročně z částky 282,41 Kč jdoucím od 29. 12. 2022 do zaplaceníse zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město 31. 8. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo uhradit částku 11 562,41 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, sjednaného úroku a nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že v právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřela se žalovanou 1. 8. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo, tel. číslo, . Před uzavřením této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet, žalovaná byla dotazována na rodinné poměry, na poměry majetkové i pracovní, poskytnuté informace byly ověřovány. Získané informace byly zaznamenány do zákaznické karty, žalovaná potvrdila, že jí podané informace jsou pravdivé. Žalované bylo poskytnuto 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutými finančními prostředky se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně další částku 16 006 Kč. Jedná se o součet kapitalizovaných úroků (9 416 Kč), když úroková sazba byla sjednána 24,36 % ročně, částku 1 500 Kč za zpracování zápůjčky a částku 2 750 Kč jako poplatek za službu komfortního flexibilního splácení. Bylo sjednáno, že celá částka bude uhrazena v 78 týdenních splátkách po 360 Kč, nejpozději do 29. 1. 2022. Žalovaná uhradila pouze 720 Kč dne 10. 8. 2020, k 23. 12. 2020 dluží na jistině 11 562,41 Kč a na dlužném souhrnném poplatku 12 992,79 Kč (tento ale žalobkyně nepožaduje). Právo vymáhat pohledávku přešlo na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze 14. 12. 2022 účinné od 16. 12. 2022. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení dlužné jistiny 11 562 Kč, zaplacení kapitalizovaného úroku 2 495,82 Kč při úvaze o sazbě 24,36 % ročně, zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 891,90 Kč za dobu od 31. 12. 2020 do 14. 12. 2022. Dále pak je požadován úrok z prodlení do zaplacení, stejně tak úrok sjednaný. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, vydaný platební rozkaz musel být pro jeho nedoručení zrušen. Žalovaná pak nereagovala ani na další výzvy soudu.

2. Soud rozhodl na základě provedených listinných důkazů bez nařízení jednání podle § 115 a o. s. ř.. S tímto postupem vyslovila žalobkyně souhlas. Když soud sdělil, že považuje smlouvu za neplatné právní jednání a vyzval k vyjádření, zda i nadále je možné rozhodnout bez nařízení jednání, žalobkyně ve stanovené lhůtě nereagovala. Stejně tak nereagovala žalovaná, soud tedy jejich souhlas předpokládal a rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.

3. Z předložených listin vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru získala od žalované její údaje, tyto jsou vtěleny do zákaznické karty. Žalovaná předložila platný identifikační doklad, uvedla adresu, na které se bude zdržovat pro výběr finančních prostředků, uvedla i další adresy. Bylo zjištěno, že je zaměstnána jako operátorka s čistým příjmem 19 705 Kč, což bylo doloženo pracovní smlouvou, výplatními páskami za měsíc květen a červen 2020 a také výpisy z bankovního účtu za měsíce květen a červen 2020. Doplnila, že do domácnosti pak přichází ještě další příjem 22 490 Kč. Běžné měsíční výdaje stanovila částkou 9 900 Kč, když v té době splácela na externí splátkách 3 300 Kč. Karta zákazníka je vyplněna 1. 8. 2020. Smlouva o spotřebitelském úvěru je označena číslem, tel. číslo, , datum uzavření 1. 8. 2020 ve smlouvě se uvádí, že žalovaná převzala v hotovosti 12 000 Kč, nejedná se o poskytnutí prostředků pro refinancování spotřebitelského úvěru. Zavázala se právní předchůdkyni žalobkyně za poskytnutí spotřebitelského úvěru zaplatit poplatek 13 666 Kč, když 9 416 Kč bylo kalkulováno na úrok, částka 1 500 Kč na zpracování spotřebitelského úvěru, částka 1 310 Kč na komfortní poskytnutí a splácení a částka 1 440 Kč za flexibilní splácení s tím, že poslední 2 položky jsou považovány za rozšířenou a doplňkovou službu. Pro splácení bylo sjednáno týdenní splátkové období, bylo sjednáno 78 týdenních splátek. Další částka, která měla být uhrazena, bylo doplňkové pojištění ve výši 2 340 Kč. Úroková sazba je ve smlouvě uváděna 86 % po celou dobu trvání smlouvy. Výše splátky byla sjednána 360 Kč, poslední splátka pak na částku 286 Kč. RPSN uváděn 16315 %. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno společností , právnická osoba, dopisem ze dne 16. 12. 2023, zde byla vyzvána k zaplacení pohledávky do 10 dnů od doručení přípisu. Naposledy pak byla žalovaná vyzvána k zaplacení pohledávky právním zástupcem žalobkyně dne 1. 6. 2023. Další důkazy prováděny nebyly.

4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Neplatné je právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného. Podle § 588 občanského zákoníku Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Po právním posouzení věci soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze částečně. Soud konstatoval, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatným právním úkonem, a to s ohledem na celkovou výši ve smlouvě požadované platby. Soud v daném případě sice vycházel z respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy, která byla právě v uzavřené smlouvě a jejím dodatku vyjádřena. Soud nezpochybňuje, že právní jednání žalovaná učinila. Smluvní volnost je však ve spotřebitelských smlouvách, která tato smlouva bez pochyby je, korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. Pokud jsou taková ujednání obecně nespravedlivá a rozporná s dobrými mravy, je nutné k tomuto přihlédnout z úřední povinnosti. Podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru je mimo jiné ujednání o odměně za poskytnutí úvěru ve formě úroku. Pokud věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době jeho sjednání s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaným bankou při poskytování úvěrů či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. Soud v daném případě konstatuje, že žalobkyní uváděný úrok 24,36% ročně rozhodně nevybočuje z běžných úrokových sazeb. Nicméně ujednání o dalších platbách, která má žalovaná poskytovat, se jeví být zcela v rozporu se shora uvedeným požadavkem zákonodárce na rovnováhu práv a povinností smluvních stran. Žalované bylo poskytnuto 12 000 Kč. Za to jí byl vyúčtován poplatek 1 500 Kč, 2 750 Kč a 2 340 Kč, dále pak samozřejmě úrok 9 416 Kč (16 006 Kč). Zcela zjevně takto vyúčtované položky mají cíl jediný, pouze skrytě zvýšit zisk právní předchůdkyně žalobkyně na úkor žalované jako spotřebitele. Soud vychází z toho, že žalobkyně by smlouvu neuzavřela za situace, že by žalovaná na její podmínky nepřistoupila, je tedy zcela evidentní výrazná nerovnováha práv a povinností každé ze smluvních stran. Nic na tom nemění skutečnost, že žalobkyně se nedomáhá zaplacení doplňkových služeb, pracuje pouze s jistinou a úrokem sjednaným a úrokem z prodlení. To však nemůže automaticky změnit pohled soudu na danou smlouvu.

9. Nárok žalobkyně tedy nelze posoudit jako nárok na vrácení poskytnutého úvěru za podmínek, které plynou z platně uzavřené sjednané smlouvy, ale pouze jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Lze konstatovat, že žalovaná se obohatila o částku ve výši 11 280 Kč (zde soud vychází z tvrzení žalobkyně o částečné úhradě 720 Kč). Protože uvedenou částku, která jí byla poskytnuta, nevrátil v plné výši, je jí tato povinnost uložena rozsudkem, a to včetně úroku z prodlení, který je přiznán ale až po uplynutí dodatečné lhůty ke splacení, která byla vymezena v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdy se mezi účastníky dá hovořit o téměř shodném poměru úspěchu a neúspěchu ve věci (55,4% žalobkyně x 44,6% žalovaná).

11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu. Žalované bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.