39 C 277/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 15 078 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 633 Kč se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 15% ročně z částky 9 633 Kč jdoucím od 3. 12. 2023 do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 3 032 Kč,o zaplacení částky 2 500 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky,o zaplacení smluvní pokuty 2 413 Kč,o zaplacení zákonného úroku z prodlení v sazbě 15 % ročně z částky 12 665 Kč jdoucím od 25. 11. 2023 do 2. 12. 2023,o zaplacení zákonného úroku z prodlení v sazbě 15 % ročně z částky 3 032 Kč jdoucím od 3. 12. 2023 do zaplacení,se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu , adresa, -město 26. 9. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit částku 15 078 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení, nákladů spojených s vymáháním pohledávky a smluvní pokuty, dále pak měly být zaplaceny náklady řízení. Nárok odůvodnila žalobkyně tím, že 3. 10. 2023 uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla na účet žalovaného 6 000 Kč. Téhož dne byl uzavřen dodatek ke smlouvě pro poskytnutí další částky 1 000 Kč. Také ta byla zaslána na bankovní účet žalovaného. Naposledy byla částka navýšena o 3 000 Kč dne 4. 10. 2023. I tato částka byla zaslána na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Za poskytnutí zápůjčky měl žalovaný uhradit poplatek 2 665 Kč. Vše bylo splatné do 24. 1. 2023. Žalovaný platby neuhradil, do dne podání návrhu na vydání platebního rozkazu, uhradil pouze 367 Kč. Půjčka byla poskytnuta prostřednictvím webové stránky, na té si žalovaný přečetl nabídku, nastavil si vlastní parametry, tedy splatnost a výši zápůjčky, a vyplnil na webové stránce formulář. Tam uvedl osobní údaje a také potvrdil, že se seznámil se zněním smlouvy i se zněním všeobecným obchodních podmínek. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně ověřila totožnost žalovaného, který poskytl sken dokladu totožnosti a také zastal ze svého účtu ověřovací korunovou platbu. Smlouva o zápůjce pak byla uzavřena ze strany žalovaného tím, že zadal speciálně vygenerovaný PIN ze svého telefonního čísla. Co se týče prověření schopnosti úvěr splácet, byly zjištěny údaje o rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech žalovaného. Žalovaný byl povinen poskytnout pravdivé údaje. Co se týče nákladů spojených s upomínáním ve výši 2 500 Kč, žalobkyně uvedla, že zasílala žalovanému upomínky ve dnech 1. 12. 2023, 8. 12. 2023, 5. 12. 2023, 24. 12. 2023, 8. 1. 2024, tedy s dostatečným časovým odstupem tak, aby mohly být posuzovány jako účelně vynaložené. Předmětem žaloby je tedy nesplacená jistina 10 000 Kč, poplatek 2 665 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky 2 500 Kč. Další částí nároku je pak smluvní pokuta s odkazem na článek 2.3 smlouvy o zápůjčce, která je účtována v sazbě 0,1 % denně, z dlužné částky od 25. 11. 2023 do 29. 8. 2024. Ke dni vyhotovení návrhu je smluvní pokuta vykalkulována na 2 780 Kč, byla ale ponížena o částečnou úhradu ze strany žalovaného na částku 2 413 Kč. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní upomínku. Žalobkyně následně 5. 11. 2024 doplnila, že při ověřování schopnosti žalovaného úvěr splácet bylo zjištěno, že je zaměstnán na plný úvazek, jeho čistý měsíční příjem u společnosti DHL představuje 41 000 Kč. Toto bylo ověřeno i z výplatních pásek za měsíce leden a únor 2023. Bylo sděleno, že smlouva je uzavřena na dobu určitou do 31. 3. 2024. K výdajové části pak bylo tvrzeno, že výdaje domácnosti činí asi 18 000 Kč. Žalovaný je ženatý, má dvě děti a bydlí ve vlastním bytě. Je tedy evidentní, že při zohlednění příjmu 40 267 Kč a výdajů žalovaného 18 000 Kč mu měsíčně zbývalo 22 267 Kč, což je naprosto dostatečné pro to, aby částku 12 665 Kč ve lhůtě jednoho měsíce mohl vrátit.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Vydaný platební rozkaz musel být pro jeho nedoručení zrušen a soud ve věci nařídil jednání. K tomu se žalovaný ani žalobkyně nedostavili.

3. Skutková tvrzení žalobkyně byla prokazována listinnými důkazy. Uzavření smlouvy bylo dokumentováno listinou označenou jako smlouva o zápůjčce, kde na straně věřitelé vystupuje žalobkyně, která smlouvu uzavřela prostřednictvím zprostředkovatele, na straně klienta pak žalovaný, který byl označen jménem, příjmením, rodným číslem, doručovací adresou, dále pak telefonním číslem a emailovou adresou. Bylo sjednáno poskytnutí zápůjčky 6 000 Kč, kdy poplatek byl určen 1 365 Kč. Zápůjčka měla být vrácena nejpozději do 25. 10. 2023 (rozpor se skutkovými tvrzeními, kde jako lhůta pro vrácení finančních prostředků je uvedena 24. 11. 2023). Byla tedy sjednána na dobu tří týdnů. Bylo ujednáno, že pokud zápůjčka bude uhrazena včas, může využít klient výhody marketingové akce a poplatek nebude účtován. Uvádí se, že součástí smlouvy jsou také Všeobecné obchodní podmínky, přímo ve smlouvě jsou pak uvedeny náklady spojené s případným prodlením s úhradou zápůjčky, kdy za jednu písemnou výzvu k úhradě je účtováno 500 Kč, emailová upomínka je účtována například částkou 100 Kč. Za žalovaného byla smlouva podepsána 3. 10. 2023 ve 13:12 hodin PIN kódem 2228. Téhož dne byl uzavřen dodatek ke smlouvě, a to shodným způsobem, kdy žalovaným byl podepsán 3. 10. 2023 ve 20:58 hodin. Zápůjčka byla navýšena o 1 000 Kč. Stejně tak byl navýšen poplatek na celkových 1 690 Kč. Doba splatnosti zůstala neměnná, 25. 10. 2023. Naposledy pak strany uzavřely dodatek 4. 10. 2023, v 10:02 hodin vložením autorizačního kódu 5553, kdy částka zápůjčky byla navýšena o další 3 000 Kč na celkových 10 000 Kč, celkový poplatek za poskytnutí zápůjčky byl uveden částkou 2 665 Kč. Poskytnutá finanční částka včetně poplatku měla být vrácena do 25. 10. 2023. Byla prokázáno, že uvedené tři položky byly skutečně žalovanému zaslány, a to výpisem z jeho bankovního účtu vedeného u Air bank a.s.,kdy na účtu je 3. 10. 2023 evidována platba 6 000 Kč, dále pak dne 4. 10. 2023 částka 1 000 Kč a 3 000 Kč. Soudu byly také předloženy upomínky datované 1. 12. 2023, 8. 12. 2023, 15. 12. 2023, 24. 12. 2023 a 8. 1. 2023. Naposled byl pak žalovaný vyzýván k zaplacení právní zástupkyní 1. 8. 2024. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly.

4. Podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

6. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním správního důvodu, který odpadl, proti právním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo, které odporuje zákonům a zjevně narušuje veřejný pořádek.

8. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že na uzavřenou smlouvu mezi žalobkyní a žalovaným (resp. na uzavřenou smlouvu včetně dvou dodatků) je třeba nahlížet jako na neplatné právní jednání, z něhož nevznikly účinky, o kterých smlouva o úvěru hovořila. Soud má za prokázané tolik, že žalovanému bylo poskytnuto 10 000 Kč, z nichž žalovaný uhradil celkem 367 Kč (tvrzení žalobkyně). Neplatnost právního jednání byla shledána z toho důvodu, že žalovanému na základě smlouvy měla vzniknout povinnost zaplatit za poskytnutí finanční částky 10 000 Kč celkem 12 665 Kč, a to za dobu tří týdnů. Žalobkyně uvádí, že částka celkem 10 000 Kč je poskytována bez úroku, jen se spojeným poplatkem za zpracování. Soudu ale nezbývá než konstatovat, že pokud se výše poplatku i u takto nízkých položek odvíjí od výše poskytnuté částky (tedy nikoliv dle nezbytných administrativních úkonů poskytovatele), jedná se podle názoru soudu pouze o skrytý úrok. Navíc nelze pravděpodobně považovat žalobkyni za charitativní organizaci, která nemá v úmyslu z poskytování zápůjček generovat zisk. Za tři týdny měl žalovaný vrátit cca 125% poskytnuté částky, při přepočtu na roční úrok se jedná o sazbu přesahující 430%. Tato sazba je naprosto nepřiměřená k úrokové sazbě, za kterou byly v roce 2023 poskytovány běžné spotřebitelské úvěry (kdy se jednalo o sazbu maximálně 8 – 12 % ročně podle délky splácení, bez zohlednění úvěrů na bydlení). Na danou úrokovou sazbu nelze pohlížet jinak, než jako na nepřiměřenou, která v žádném případě nemůže podléhat ochraně soudní ve smyslu vymáhání této pohledávky. Je třeba uvést, že ačkoliv soud je nakloněn tezi občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než ne neplatné), dospěl soud k závěru, že ani za této situace nelze poskytnout žalobkyni ochranu a považovat např. ujednání o úrocích za oddělitelné od obsahu ostatní smlouvy. Jedná se o smlouvu formulářovou, do které zcela evidentně neměl žalovaný možnost žádným způsobem zasáhnout. Smlouva sama o sobě už tímto způsobem vykazuje značnou nerovnováhu práv a povinností mezi smluvními subjekty.

9. Nárok tedy soud posoudil pouze jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný zaplatil 367 Kč, je tedy na místě přiznat zaplacení zbylé částky z poskytnutých finančních prostředků, tedy zaplacení částky 9 633 Kč se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 15% ročně, a to od data následujícího po dni doručení prvé upomínky, tedy od 3. 12. 2023. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť se jednalo o částky, které vznikly účtováním sankcí z neplatné smlouvy, případně uplatněním poplatků, které ve smlouvě měly být sjednány, ale s ohledem na její neplatnost o jejich aplikaci uvažovat nelze.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdy lze hovořit v podstatě o shodném poměru úspěchu a neúspěchu ve věci u každého z účastníků. Soud proto rozhodl tak, že náklady řízení nebyly přiznány žádnému z účastníků.

11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu, žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.