39 C 314/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 19 801 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 182 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 15,00% ročně z částky 9 182 Kč jdoucím od 19. 8. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od práv moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 9 688 Kč,zákonného úroku z prodlení v sazbě 15,00% ročně z částky 18 870 Kč jdoucím od 10. 8. 2023 do 18. 8. 2023,zákonného úroku z prodlení v sazbě 15,00% ročně z částky 9 688 Kč jdoucím od 19. 8. 2023 do zaplacení,nákladů spojených s vymáháním pohledávky 2 500 Kč asmluvní pokuty 931 Kčse zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobu doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město 24. 9. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit částku 19 801 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, nákladu spojených s uplatněním pohledávky a smluvní pokutou. Dále pak měly být přiznány náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 12 000 Kč na základě smlouvy ze dne 10. 7. 2023. Tato částka byla zaslána na účet , č. účtu, . Následně pak byla zápůjčka navýšena o 3 000 Kč, které byly zaslány 20. 7. 2023. Žalovaný měl za poskytnutí zápůjčky zaplatit poplatek 3 870 Kč, ke dni podání žaloby uhradil pouze 4 829 Kč. K tomuto tvrzení bylo žalobkyní 3. 12. 2024 doplněno, že žalovaný uhradil celkem 5 818 Kč. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, , kde si žalovaný přečetl nabídku, nastavil podle své volby dostupné parametry a splatnost zápůjčky, vyplnil žádost o poskytnutí, poskytl osobní údaje. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost žalovaného ze skenovaného dokladu totožnosti a také prostřednictvím ověřovací korunové bezhotovostní platby. Vyžádala si také informace o rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrech žalovaného a zápůjčku poskytla. Žalobkyně uplatňuje jistinu s poplatkem 18 870 Kč, dále pak také náklady spojené s uplatněním pohledávky 2 500 Kč, kdy se jedná o náklady spojené s upomínáním (jedna upomínka 500 Kč). Poslední částí nároku pak je smluvní pokuta, která byla sjednána ve smlouvě o zápůjčce čl. 2.3, a to ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 15 000 Kč za dobu od 10. 8. 2023 do 28. 8. 2024 částkou 931 Kč. Pokud byla žalobkyně vyzvána k doplnění skutkových tvrzení přípisem ze dne 3. 12. 2024, uvedla, že žádná skutková tvrzení nedoplňuje.

2. Ve věci byl 2. 10. 2024 vydán elektronický platební rozkaz, ten byl ale pro jeho nedoručení žalovanému zrušen. Následně soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se právní zástupkyně žalobkyně omluvila, žalovaný se k jednání nedostavil.

3. Soud tedy rozhodoval na základě předložených listin důkazů. Tvrzení žalobkyně o tom, že měla být uzavřena smlouva, byla prokazována listinou označeno jako smlouva o zápůjčce, kde žalobkyně vystupuje v pozici věřitele, žalovaný v pozici klienta je označen místem bydliště, rodným číslem, e-mailovou adresou. Uvádí se, že je poskytována zápůjčka 12 000 Kč, a to na bankovní účet klienta číslo , č. účtu, . Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí zápůjčky poplatek 3 120 Kč. Doba splatnosti byla sjednána 9. 8. 2023, přičemž smlouva byla uzavřena 10. 7. 2023. Podle dodatku ke smlouvě ze dne 20. 7. 2023 byla zápůjčka navýšena o 3 000 Kč zasláním na tentýž bankovní účet, zároveň byl navýšen poplatek za poskytnutí zápůjčky o 750 Kč. Celkem tedy měl být zaplacen poplatek 3 870 Kč. Zaslání finančních prostředků bylo dokumentováno výpisem z účtu žalobkyně, kde je evidována platba 10. 7. 2023 ve výši 12 000 Kč a 20. 7. 2023 v výši 3 000 Kč. Dále byly předloženy soudu upomínky o zaplacení dlužné částky ze 16. 8. 2023, 23. 8. 2023, 30. 8. 2023, 8. 9. 2023, 23. 9. 2023. Poslední upomínka byla zasílaná 1. 8. 2024 právní zástupkyní žalobkyně. Další důkazy prováděny nebyly.

4. Podle § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odstavec 1občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky, totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni poskytnutí finančních prostředků poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změně závazků z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných o spotřebitele a pokud je to nezbytné, i databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele, spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 87 odst. 1 jedna zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1, věty druhé, je smlouva neplatná, spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, spotřebitel je pak povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Zde soud pouze doplňuje, že s ohledem na aplikaci evropského práva je třeba vycházet z absolutní neplatnosti takové smlouvy, nikoliv z neplatnosti relativní, jak je uvedena naším zákonodárcem.

9. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Z provedených listinných důkazů soud uzavírá, že posoudil předloženou smlouvu o zápůjčce jako neplatnou. Je třeba především zdůraznit, že i na tuto smlouvu je třeba pohlížet jako na smlouvu spotřebitelskou, sjednanou za účelem poskytnutí finančních prostředků, tedy je třeba použít i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. V první řadě žalobkyně vůbec neprokázala, že by příjmová a výdajová stránka financí žalovaného byla prověřena, žalobkyně poskytla v žalobních tvrzeních jen zcela obecné informace, shodná jako ve všech ostatních návrzích, jakákoliv konkretizace vztahující se výhradně k žalovaného zcela absentovala. Žádným způsobem nebylo doloženo získání informací o příjmových položkách, nebyly předloženy doklady osvědčující výši pravidelného měsíčního příjmu, výši nákladů, ani obdobné okolnosti v podobě zjištění, zda není zatíženy žalovaným úvěrem, půjčkou a podobně. Soud konstatuje, že žalobkyně měla dostatek prostoru pro to, aby konkretizovala úkony spojené s posouzením úvěruschopnosti žalovaného, což neučinila, k nařízenému jednání se nedostavila. Soudu proto nezbylo, než vycházet pouze z listin založených ve spise a z těch dospěl k závěru, že žalobkyně své povinnosti v tomto směru řádně nesplnila a na smlouvu je třeba pohlížet jako na neplatnou.

11. Nicméně podle názoru soudu nelze uvedenému právnímu jednání poskytnout právní ochranu ani z důvodu výše poplatku, který byl za poskytnutí peněz sjednán. Žalobkyně poskytla žalovanému na 30 dnů částku 15 000 Kč, za její vrácení požadovala poplatek, 3 870 Kč, více než 20% poskytnuté částky. Jedná se o naprosto nepřiměřený zisk (když soud tento poplatek považuje za skrytý úrok za půjčení peněz), při přepočtu na roční úrokovou sazbu 309%. S odkazem na § 580 a § 588 občanského zákoníku soud i z důvodu naprosté nemravnosti uvedeného ujednání posoudil smlouvu jako neplatnou a nárok žalobkyně posoudil jen z titulu bezdůvodného obohacení.

12. Bylo tedy na místě pouze uložit žalovanému vrátit poskytnuté finanční částky v podobě jistiny. Bylo zjištěno, že žalovanému bylo poskytnuto celkem 15 000 Kč. Dle tvrzení žalobkyně vrátil 5 818 Kč, je tedy na místě, aby zaplatil žalobkyni 9 182 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Počátek úroku z prodlení je dle názoru soudu třeba odvíjet od výzvy zaslané žalobkyní dne 17. 8. 2023, kdy byl žalovaný podle dostupných dokladů poprvé vyzván k zaplacení celé dlužné částky, a to do ihned po doručení dopisu. Soud tedy vychází z toho, že dopis mohl být doručen nejdříve 18. 7. 2023, teprve 19. 8. 2023 se tedy žalovaný dostal do prodlení. Ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta.

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladu řízení, neboť poměr jejich úspěchu a neúspěchu ve věci lze hodnotit v podstatě jako totožný.

14. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu. Žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.