39 C 39/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 12 566,45 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12 204 Kč se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 7,50 % ročně z částky 12 2041 Kč jdoucím od 10. 10. 2023 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplaceníčástky 362,45 Kč,sjednaného úrokem v sazbě 19,98 % ročně z částky 12 566,45 Kč jdoucím od 17. 11. 2013 do zaplacení,zákonného úroku z prodlení v sazbě 7,50% ročně z částky 12 566,45 Kč jdoucím od 12. 10. 2012 do 9. 10. 2023,zákonného úroku z prodlení v sazbě 7,50% ročně z částky 362,45 Kč jdoucím od 10. 10. 2023 do zaplaceníse zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu , adresa, -město dne 15. 11. 2024 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 12 566,45 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši, se sjednaným úrokem a náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že , právnická osoba, , jako věřitel a žalovaná jako dlužník uzavřeli dne 22. 9. 2012 smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které byla žalované poskytnuta částka 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku platit ve splátkách po 398 Kč týdně, celkem bylo sjednáno 60 splátek. Za poskytnutí půjčky byl sjednán souhrnný poplatek ve výši 10 868 Kč. Poslední splátku uhradila žalovaná dne 4. 10. 2012, původní splatnost byla sjednána do 16. 11. 2013. Za dobu trvání smlouvy uhradila žalovaná jen 796 Kč. Žalovaná neuhradila celkem 12 566,45 Kč na jistině a 10 505,55 Kč na poplatku. Úrok z prodlení je kapitalizován od 12. 10. 2012 do 27. 9. 2023, sjednaný úrok v sazbě 19,98% ročně je kapitalizován od 17. 11. 2013 do 27. 9. 2023. Aktivní legitimaci žalobce odůvodnil odkoupením této pohledávky od původního věřitele na základě smlouvy ze dne 27. 9. 2023. Žalobce následně oznámil žalované postoupení pohledávky a vyzval ji dopisem ke splnění dluhu, ovšem bez výsledku.

2. Ve věci byl dne 28. 11. 2024 vydán platební rozkaz, ten se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou a byl zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, byť následně převzala žalobu osobně na adrese svého trvalého pobytu ve Slovenské republice. .

3. Žalobce při podání žaloby předložil soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Právní zástupce žalobce souhlasil s tímto postupem již v žalobě, žalovaný se k výzvě soudu, zda s tímto postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. a ve věci jednání nenařizoval.

4. Z předložených listin byly zjištěny tyto skutečnosti. Dne 22. 9. 2012 byla uzavřena mezi , právnická osoba, , jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem smlouva o půjčce. Výše půjčky byla sjednána na 13 000 Kč, poplatek pak 10 868 Kč (úrok 1 660 Kč, poplatek za administrativní činnost 2 470 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 6 738 Kč). Celková částka k zaplacení byla stanovena na 23 868 Kč, tato měla být splacena v 60 týdenních splátkách po 398 Kč, výše poslední splátky byla stanovena na 368 Kč. Ve smlouvě žalovaná potvrdila, že se seznámila s obchodními podmínkami žalobce (z obsahu smlouvy), potvrdila také převzetí finanční částky. Dopisem ze dne 29. 9. 2023 právní předchůdce žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky na žalobce. Výzvu k zaplacení učinil též právní zástupce žalobce, zároveň oznámil postoupení pohledávky, naposledy předžalobní výzvou ze dne 30. 7. 2024. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 včetně přílohy, kde figuruje i pohledávka za žalovanou označená číslem uzavřené smlouvy. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly.

5. Na uvedenou věc bylo třeba použít právní předpisy účinné ke dni uzavřený smlouvy, tedy občanský zákoník č. 40/1964 Sb.

6. Podle ustanovení § 657 občanského zákoníku přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 517 občanského zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

7. Podle ustanovení § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

8. Po právním posouzení věci soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Soud konstatoval, že uzavřená smlouva o půjčce je absolutně neplatným právním úkonem, a to s ohledem na celkovou výši ve smlouvě požadované platby. Soud v daném případě sice vycházel z respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy, která byla právě v uzavřené smlouvě vyjádřena. Soud nezpochybňuje, že právní jednání žalovaná učinila. Smluvní volnost je však ve spotřebitelských smlouvách, která tato smlouva bez pochyby je, korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně ve prospěch spotřebitele. Pokud jsou taková ujednání obecně nespravedlivá a rozporná s dobrými mravy, je nutné k tomuto přihlédnout z úřední povinnosti. Je zcela patrné, že strany měly vůli uzavřít smlouvu o půjčce s tím, že za půjčené peníze zaplatí žalovaná úroky. Soud v daném případě konstatuje, že žalobcem uváděný úrok 19,98% ročně rozhodně nevybočuje z běžných úrokových sazeb. Nicméně ujednání o dalších platbách, která má žalovaná poskytovat, se jeví být zcela v rozporu se shora uvedeným požadavkem zákonodárce na rovnováhu práv a povinností smluvních stran. Žalované bylo poskytnutou 13 000 Kč. Za to jí byl vyúčtován poplatek 2 470 Kč (19% poskytnuté částky), inkasní náklady 6 738 Kč (51% poskytnuté částky). Jedná se o částku, kterou soud považuje za skrytý úrok, a při zohledněné jeho celkové výše je zcela jasné, že na něj nelze nahlížet jinak, než jako na zcela nepřiměřený. Z uzavřené smlouvy a jejích ujednání soud mohl dospět pouze ke konstatování, že takto rozdělené položky mají cíl jediný, pouze skrytě zvýšit zisk právního předchůdce žalobce na úkor žalované jako spotřebitele, která neměla možnost smluvní ujednání žádným způsobem korigovat. Soud vychází z toho, že právní předchůdkyně žalobce by smlouvu neuzavřela za situace, že by žalovaná na její podmínky nepřistoupila, je tedy zcela evidentní výrazná nerovnováha práv a povinností každé ze smluvních stran.

9. Nárok žalobce tedy nelze posoudit jako nárok na finančních prostředků za podmínek, které plynou z platně uzavřené sjednané smlouvy, ale pouze jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Lze konstatovat, že žalovaná se obohatila o částku 12 204 Kč (zde soud vychází z tvrzení žalobkyně). Protože zbylou částku nevrátila, je jí tato povinnost uložena rozsudkem, a to včetně úroku z prodlení, ovšem až od data, kdy byla žalovaná prokazatelně vyzvána k vrácení půjčených peněz, tedy od 10. 10. 2023 (výzva k plnění ze dne 29. 9. 2023 s tím, že má být uhrazeno do 10 dnů od doručení dopisu). Ve zbytku byla žaloba zamítnuta10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žádný z účastníků nebyl ve věci plně úspěšný, soud tedy rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle §160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., žalovanému byla stanovena ke splnění všech v tomto rozsudku uvedených povinností běžná třídenní lhůta.