39 C 56/2019

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované za účasti vedlejšího účastníka pojišťovna , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o náhradu újmy

I. Žaloba o náhradu vzniklé újmy na zdraví v podobě bolestného a ztížení společenského uplatnění na náhradu ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, na náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a o výplatu měsíční renty se v celém rozsahu zamítá.

II. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi plnou náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 331 659,70 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce vedlejšího účastníka.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice státem hrazené náklady řízení ve výši 15 619 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město 20. 2. 2019 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 506 210 Kč s příslušenstvím, když tato částka představuje náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náhradu bolestného a náhradu ztížení společenského uplatnění s tím, že částka bude specifikována na základě vypracovaného znaleckého posudku. Posledním požadovaným nárokem opak bylo vyplácení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, a to za dobu od 1. 2. 2019. Žaloba byla odůvodněna tím, že 23. 2. 2016 se žalobkyně podrobila ve Fakultní nemocnici v [obec] chirurgickému zákroku, kdy jí byly většinově odstraněny prsní žlázy a vloženy prsní implantáty. Operační zákrok byl proveden s ohledem na zdravotní indikaci žalobkyně. Před zákrokem měla žalobkyně sjednaný s lékaři plán operačního zákroku, který měl být v případě pozitivního nálezu (prokázaný důvod) takový, že bude provedena [anonymizováno 5 slov], následně měla být provedena [anonymizována dvě slova]. Druhá varianta bylo provedení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] nebo bez, [anonymizována dvě slova] měla být opět provedena až v druhé době. Již před výkonem žalobkyně informovala o lékaře, že dává přednost maximální minimalizaci rizika onemocnění [anonymizována dvě slova], a to i za cenu [anonymizována dvě slova]. Ošetřující onkolog uvedl, že okamžitou [anonymizována dvě slova] nedoporučuje. V průběhu operace 23. 2. 2016 byl u žalobkyně zjištěn [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v levém prsu. Lékaři při výkonu provedli subkutánní [anonymizováno], v druhé fázi téže operace ihned provedli [anonymizována dvě slova] s uložením prsních implantátů, s [anonymizována dvě slova] z podpaží jamky postižené strany. Po vložení [anonymizována dvě slova] se u žalobkyně projevily bolesti, došlo k [anonymizována dvě slova], žalobkyně měla stále obavy z [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Proto 6. 3. 2017 podstoupila ve [anonymizováno] nemocnici v [anonymizováno] výkon spočívající v oboustranné [anonymizováno], korekci obou implantátů a odstranění zbytkové prsní žlázy. Dne 9. 4. 2018 byla na témže pracovišti provedena [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. V důsledku změny operačního plánu operace dne 23. 2. 2016 (vložením [anonymizováno]) reagovala žalobkyně depresivně, prožívala psychický šok, byla citlivá, slabá a plačtivá. Zároveň v důsledku nesprávného postupu žalované byla nucena podstoupit další 2 operace, s čímž souvisela i další hospitalizace v nemocnici a dlouhodobější rekonvalescence. Lékaři tím že provedli rekonstrukci prsou, výrazně zasáhli do přirozených práv žalobkyně, ta dokonce po uvedeném zákroku musela užívat antidepresiva. Od roku 2016 do roku 2018 se u žalobkyně vyvinul [anonymizována dvě slova], je dlouhodobě léčena v psychiatrické ambulanci. V důsledku dlouhodobých psychických i somatických obtíží zůstává i nadále v pracovní neschopnosti, ta začala 4. 9. 2017. Žalobkyně je přesvědčena, že nebyla dostatečně poučena o charakteru a možných variantách výkonu v souvislosti s uložením prsních implantátů. Ona sama nežádala rekonstrukci prsou, lékařský zákrok byl proveden v rozsahu takovém, který odporuje projevené vůli žalobkyně coby pacientky O tom, že zásah byl protiprávní, svědčí i znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který žalobkyně předložila se žalobou. K otázce bolestného žalobkyně uvedla, že v souvislosti s nedovoleným zákrokem musela podstoupit další dva zákroky ve [anonymizováno] nemocnici v [anonymizováno]. Na bolestném požaduje částku 127 300 Kč, když se jedná o bodové ohodnocení 240 bodů za každý další zákrok, tedy celkem 480 bodů po 249,90 Kč (podání z 18. 3. 2019). Ztížení společenského uplatnění dovozuje z důvodů snížení kvality života, doživotních následků operace, požaduje s odkazem na znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] částku 526 823 Kč. K náhradě za ztrátu na výdělku uvedla, že od 23. 11. 2015 byla zaměstnána u Krajského státního zastupitelství v [obec]. V souvislosti s operačním zákrok byla v pracovní neschopnosti od 22. 2. 2016 do 19. 6. 2016. Pracovní poměr byl ukončen 31. 10. 2017 z podnětu žalobkyně, která pro svůj zdravotní stav nebyla schopna práci vykonávat. Již od 4. 9. 2017 byla opět uznána plně práce neschopnou. Žádá náhradu za ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti, kdy za období od 4. 9. 2017 do 31. 1. 2019 uplatňuje celkem 506 210 Kč. Od 1. 2. 2019 je pak až do doby skončení pracovní neschopnosti požadováno doplacení rozdílu mezi dříve dosahovaným výdělkem oproti částkám vyplaceným na dávkách nemocenského pojištění. Ve svém podání ze dne 11. 6. 2019 žalobkyně doplnila, že i nadále setrvává na předchozích tvrzeních, podle kterých se lékaři žalované dopustili protiprávního jednání tím, že bez řádného informovaného souhlasu, proti výslovnému přání pacienta, a v rozporu se stanoviskem onkologa vložili prsní implantáty ihned po provedení mastektomie. Namítla také, že zákrok nebyl proveden řádně z toho důvodu, že nebyla odstraněna celá prsní žláza, prsní implantáty nebyly vhodně umístěné. Ona nevyjádřila souhlas s aplikací implantátů pro případ, že perioperační nález bude maligní. Kdyby byla seznámena řádně se všemi okolnostmi podstatnými pro její volbu a s možnými komplikacemi, včetně rizika výkonu, pooperačních omezení, i s omezenou životností implantátu, nikdy by s jejich vložením nesouhlasila, a to ani v době pozdější.

2. Podáním doručeným soudu dne 28. 2. 2022 žalobkyně upřesnila své žalobní nároky a žalobu rozšířila. Za dobu od 1. 2. 2019 do 20. 7. 2019 (trvání pracovní neschopnosti) požaduje ztrátu na výdělku ve výši 158 729 Kč. Ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za dobu od 21. 7. 2019 do 31. 8. 2019 vyčíslila částkou 59 320,70 Kč, za dobu od 1. 9. 2019 do 31. 8. 2020 částkou 462 273 Kč, za dobu od 1. 9. 2020 do 31. 5. 2020 částkou 396 672 Kč, za dobu od 1. 6. 2021 do 31. 1. 2022 částkou 291 327 Kč. Od 1. 2. 2022 požaduje přiznání renty 30 000 Kč měsíčně s pravidelnou valorizací. Změna žaloby byla připuštěna usnesením ze dne 6. 4. 2022, č.j. 39 C 56/2019 – 430.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním dne 5. 4. 2019. Uvedla, že u žalobkyně byla provedena operace v souvislosti z pozitivní rodinnou anamnézou a prokázanou mutací. Nicméně v důsledku vyhodnocení vzorků přímo při operaci bylo rozhodnuto o jiném postupu, než na který byla pacientka připravena (vyšetřením při operaci odebraného vzorku byla zjištěna malignita a výskyt dalších ložisek). Operatér se rozhodl k oboustrannému výkonu a rekonstrukci v jedné době proto, aby byla snížena následná operační zátěž při následné plánované gynekologické operaci Operace prsů nebyla operací preventivní, ale jednalo se již v důsledku laboratorních zjištění o léčebný výkon. Není pravda, že by žalobkyně nebyla poučena o charakteru možných variant výkonu. 4. [ulice] účastník, Kooperativa pojišťovna a.s. ve svém vyjádření z 19. 5. 2019 uvedl, že žaloba vykazuje vady, které brání jejímu věcnému projednání. Nesouhlasí s tím, že by měla žalobkyně nárok na náhradu za nemajetkovou újmu, neboť provedený zákrok byl shledán věcně správným, tedy lege artis. Postup byl přezkoumáván [anonymizováno] radou [obec] lékařské komory. Vědecká rada konstatovala pouze administrativní pochybení spočívající v nedostatku informovaného souhlasu. Jednání v podobě lékařského zákroku, který byl posouzen jako lege artis, může být posouzeno pouze jako zásah do jiné složky osobnostního práva, jako zásah do tělesné integrity. A pokud by tedy bylo prokázáno, že platný informovaný souhlas nebyl dán, je tuto formu zásahu žalovaná připravena odškodnit. Nicméně z pohledu vedlejšího účastníka lékařský tým žalované zvolil řešení, které nebylo v neprospěch žalobkyně, lékaři jednali s jasným úmyslem, co nejvíce pacientce prospět v krátkém čase a v rámci jednoho zákroku. Ve svém dalším podání ze dne 16. 6. 2019 vedlejší účastník opět podrobně popsal poskytování lékařské péče žalobkyni, kdy byla velmi přesně diagnostikována, byly s ní podrobně rozebrány možnosti léčby i zvažované způsoby operačního výkonu. Veškerá činnost lékařů byla motivována jednak záchranou života žalobkyně, dále pak měli lékaři na mysl nejšetrnější postup i s ohledem na věk a psychickou stránku osobnosti mladé ženy. Co se týká nároku na odškodnění bolesti, pokud žalovaná vůbec nese odpovědnost, pak pouze za bolest, která vznikla v důsledku té části operačního výkonu, který není krytý informovaným souhlasem žalobkyně. Je tedy třeba tyto bolesti rozlišit. Co se týká nároku na poskytnutí náhrady za ztrátu na výdělku, vedlejší účastník popírá, že by existovala příčinná souvislost mezi operací provedenou 23. 2. 2016 a tvrzenou majetkovou škodou v podobě snížení příjmu v důsledku pracovní neschopnosti. Na tomto svém závěru setrval vedlejší účastník, i pokud se vyjadřoval k rozšíření žalobního návrhu.

5. Mezi stranami nebylo sporné, že žalobkyně postoupila 23. 2. 2016 po operaci ve [anonymizováno] nemocnici v [obec], která byla původně indikována jako preventivní s ohledem na požadavek žalobkyně zákrok provést z obavy z rodinné anamnézy a genetické zátěže v rodině. Zákrok se následně změnil na zákrok léčebný, když při vyšetření tkáně odebrané při operaci byla zjištěna malignita nádoru a metastáze. Mezi stranami nebylo sporu také o tom, že následovala pracovní neschopnost, žalovaná strana nezpochybňovala ani opakovaná tvrzení žalobkyně o tom, že trpěla výraznými bolestmi, žádala o odškodnění, namítala nedostatek informovaného souhlasu.

6. Z výpovědi slyšeného lékaře [celé jméno svědka] (str. 98 spisu) bylo zjištěno, že žalobkyně přišla do prsní poradny na kontrolu v roce 2015, v lednu 2016 jí byla doporučena preventivní operace s ohledem na rodinnou anamnézu. Operace by spočívala v odstranění prsní žlázy s náhradou implantátem. Po provedeném sonovyšetření se objevilo podezření na rakovinu prsu. Byly projednávány různé postupy, včetně pouhého odběru biopsie. Nakonec se s onkologem dohodli tak, že by měla být provedena operace, při které odeberou vzorek tkáně, bylo domluveno, že by byla operována nemocná strana bez implantátu. Po následném provedení gynekologické operace (předpoklad odstranění vaječníků) by bylo pokračováno operací v druhém prsu s osazením implantátu. Po operaci prvního nemocného prsu by následovala onkologická léčba, teprve po ní gynekologický zákrok, pak další operace na dalším prsu. Bylo dojednáno cca 5 - 8 možností, jak by měl zákrok proběhnout, s pacientkou tu bylo konzultováno vždy na dalších kontrolách v ambulanci. Onkolog dle svědka uvedl, že není problém ani se vsazením implantátů, pokud se předpokládá onkologická léčba, že to na onkologickou léčbu vliv mít nebude. Nevzpomínal si, že by pacientka nesouhlasila se vložením implantátů, uvedla to až první den po operaci. Uvedl, že skutečně při operaci byl odebrán vzorek, ten byl ihned odeslán na vyšetření. Oni v rámci operace zjistili velkou skupinu uzlin, v jedné byla [anonymizována tři slova]. Oni tedy odstranili prsní žlázy v [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]. Není si vědom žádného pochybení. Navíc žalobkyně před operací hovořila i s lékařkou z plastické chirurgie, která přímo před operací zakreslovala přístupy k místům, kde operace měla být prováděna. Uvedl, že obtíže, o kterých žalobkyně hovoří, tedy zajizvení a kapsulace, jsou běžnými reakcemi organismu. Pokud si vzpomíná, pacientka byla asi po osmi dnech po operaci přeložena na kliniku plastické chirurgie, pak byla zahájena onkologická léčba. O tom, že by žalobkyně odmítala implantáty, se dozvěděl prvně až po operaci, před operací z její strany tuto výhradu neslyšel. Je si jistý, že o vložení implantátů byla žalobkyně informována i těsně před operací [anonymizováno] [příjmení]. Uvedl, že věc prošetřovala [obec] lékařská komora, šetření trvalo více než půl roku. Bylo to uzavřeno tak, že lékařský výkon byl lege artis, vady však byly shledány v informovaném souhlasu. Co se týče pooperačního vývoje u žalobkyně, ten označil za standardní. Ohledně vložení implantátů uvedl, že podle jeho názoru byl jejich postup v pořádku už s ohledem na typ žalobkyně (drobná chlapecká postava), podle jeho názoru by rekonstrukce až po chemoterapii byla téměř vyloučena. Respektive byla by vyloučena po onkologické léčbě. Setrval na tom, že použití implantátu hned při první operaci je vůči pacientce šetrnější, ona pak nemusí podstupovat další operační zákrok. Vložení implantátů mělo podle názoru svědka možná vliv na dálku operace, která by při jejich nepoužití mohla být asi o půl hodiny kratší, rozhodně to nemělo vliv na rekonvalescenci. Popřel, že by žalobkyně výslovně žádala o odstranění dvorců a bradavek.

7. Ve věci vypovídala také lékařka [anonymizováno] [celé jméno svědkyně], ta pracuje jako plastický chirurg u žalované. Popřela, že by před operací žalobkyně uváděla, že si nepřeje implantáty. Pokud by takovéto přání bylo a nepředpokládalo se vložení implantátů, ona by se operace vůbec neúčastnila. To, že odmítá implantáty, žalobkyně poprvé uvedla až po provedení operace. Implantát lékařka nepovažuje za kontraindikaci pro onkologickou léčbu. Průběh operace a považuje za standardní, se žalobkyní hovořila před tím, než byla odeslána na sál, zakreslovala místa řezů. Co se týče užití implantátů a možných rizik, to popsala žalobkyni již na ambulanci. Lékařka doplnila, že když po operaci žalobkyně řekla, že implantáty nechtěla, bylo jí nabídnuto jejich vyjmutí, o tom ji informovala v rámci ranních hlášení kolegyně [anonymizováno] [příjmení]. To ale žalobkyně nechtěla.

8. Dále byl ve věci vyslechnout [anonymizováno] [celé jméno svědka] (čl. 180 spisu), který prováděl reoperaci žalobkyně ve [anonymizováno] nemocnici [anonymizováno]. Uvedl, že on vyšetřil žalobkyni v soukromé klinice, zjistil, že jí byla provedena subkutánní mastektomie. On odebral veškerou prsní [anonymizováno 8 slov]. Nevzpomínal si, že by se žalobkyně bránila zpětnému vložení implantátů, vzpomíná si, že při prvním kontaktu se domluvili, že pouze opraví místo, jak byly implantáty vloženy, že následně vloží původní implantáty zpět, aby prsa byla zachována. Žalobkyně proti tomuto postupu nic nenamítala, stěžovala si na bolesti a na posun implantátů.. Podle jeho názoru byly implantáty zpočátku vloženy správně, ale domnívá se, že k posunu došlo v důsledku onkologické léčby a v důsledku zajizvení. Riziko kapsulace je právě větší v důsledku ozařování. Teprve při druhé operaci v dubnu 2018 musely být implantáty vyjmuty, protože došlo opět posunu a zajizvení. Kapsulaci tento svědek označil za fyziologický proces, který se u každého pacienta projevuje individuálním způsobem. Z hlediska své odbornosti byl dotázán i k tomu, zda způsob zákroku žalované odpovídá lékařským standardům, pokud on sám při následné operaci postupoval odlišně (odstranění prsní žlázy včetně dvorce), oba způsoby označil za používané a správné. Svědkovi byly předloženy i fotografie žalobkyně pořízené po operaci, na nichž žalobkyně dokumentovala vady prvního operačního zákroku. Svědek konstatoval, že stav na fotografii považuje za standardní pooperační stav po provedení subkutánní mastektomie.

9. Ve věci byl následně zadán ke zpracování znalecký posudek, ten byl soudu předložen 15. 11. 2021. Znalecký ústav popsal, z jakých údajů vycházel, včetně spisového materiálu a předložených lékařských zpráv (zde soud poznamenává, že předložené lékařské zprávy neprováděl k důkazu s ohledem na jejich obsah, který není soud jako laik schopen vyhodnotit, byly tedy předloženy znalci). Vyjádřil se také k závěrům posudku znalkyně prof. [příjmení] (aniž by tyto revidoval), pouze konstatoval, že znalkyně se zaměřila jen na problematiku plastické chirurgie a informovaného souhlasu, z pohledu znalců bylo zásadní hledisko onkologické a onkochirurgické. Z předložené zdravotnické dokumentace dospěl znalecký ústav k závěru, že u žalobkyně byla 26. 8. 2015 genetickým vyšetřením prokázána mutace [anonymizováno] se závěrem, že se jedná o dědičný syndrom karcinomu prsu nebo ovaria. Z toho důvodu byla zvažována preventivní gynekologická operace v podobě odstranění dělohy a vaječníků. Vzhledem k progresi nálezu na levém prsu byla 23. 2. 2016 ještě před tím provedená oboustranná mastektomie s rekonstrukcí implantátů v jedné době. Podle zdravotnické dokumentace proběhla 4. 3. 2016, tedy po operaci, psychologická intervence, protože pacientka prožívala psychický stres, byla depresivně laděná pro neočekávaný zvrat při výkonu. Pacientku v té době trápilo, že čeká na zahájení chemoterapie, chtěla by být co nejdříve zdravá, ale pořád musí na něco čekat (její vyjádření popsané v lékařské zprávě). Stav byl diagnosticky hodnocen jako porucha adaptace v rámci závažného [anonymizována dvě slova]. Z těchto závěrů znalec uzavřel, že zdrojem potíží v oblasti psychiky žalobkyně nebylo nedostatečné poučení či nesouhlas s rozsahem operačního výkonu v podobě vložení implantátů, ale stanovení závažné [anonymizováno] diagnózy při pozitivním genetickém nálezu. K otázce informovaného souhlasu znalec uzavřel, že ten, který je datován před zákrokem 23. 2. 2016, nelze považovat za dostatečný. Nicméně upozornil na to, že žádný písemný souhlas není schopen detailně popsat všechny situace a komplikace, které mohou při operaci a v pooperačním průběhu nastat. Znalec uvedl, že nezjistil, že by pacientka v předoperačním období písemně či slovně vyjádřila nesouhlas s okamžitou rekonstrukcí prsou. Definitivní rozhodnutí bylo učiněno perioperačně, nemocná se v tom okamžiku nemohla ani vyjádřit. Byla poučena, že definitivně rozsah výkonu bude v dikci lékaře. Upozornil, že pokud místo expandéru byly použity rovnou implantáty, jednalo se o zákrok jednoznačně ku prospěchu pacienta. Znalecký ústav uzavřel, že operační zákrok provedený 23. 2. 2016 považuje za takový, který je provedený na náležité odborné úrovni, tedy lege artis. Nedošlo k porušení profesních povinností žádného z lékařů. Zvolený odborný postup byl správný, odpovídal i zdravotnímu stavu pacientky, předoperační rozvaze a periopračnímu nálezu. O tom, že pacientka trpí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] se lékaři dozvěděli až v průběhu operace. Znalec uvedl, že čistě z onkologického pohledu není vložení prsních implantátů léčebným výkonem, ovšem je třeba vzít v potaz, že rekonstrukce prsou byla součástí léčebného plánu žalobkyně, který kromě onkologického dopadu bere v potaz také psychickou stránku pacientky a zachování integrity těla. Celá předoperační diskuze byla vedena v tom smyslu, že k rekonstrukci dojde. To, že je třeba považovat i tento výkon za léčebný, je podpůrně dovozováno i tím, že se jedná o výkon hrazený z veřejného zdravotního pojištění. Znalecký ústav se vyjádřil také k otázce odstranění prsní žlázy (žalobkyně uváděla, že pro minimalizaci rizika upřednostňovala úplné odstranění prsní žlázy, tedy i bradavky a dvorce, kde by zbytky prsní žlázy mohly zůstat), kdy uvedl, že při prvním lékařském zákroku nedošlo k jejímu úplnému odstranění. Požadavek na odstranění co nejvyššího množství tkáně prsní žlázy (pro předpokládaný výsledek operace) hovoří o odstranění větším než 95 % (nikoliv o odstranění 100%). To bylo při zákroku, který provedla Fakultní nemocnice v [obec], splněno, navíc tento typ výkonu je nemocnými i odbornou veřejností upřednostňován vzhledem k lepšímu kosmetickému efektu. Znalec při výslechu také zdůraznil, že i fakticky byl zákrok dostatečně radikální, nedošlo k onkologické recidivě. Podle zdravotnické dokumentace se u žalobkyně po operaci objevily pouze standardní komplikace (nikoliv komplikace, které by byly způsobeny ponecháním dvorců a bradavek), a teprve později jsou popisovány problémy spojené s dislokací implantátů, vznik kapsulací, následně také psychické problémy, které podle výpovědi žalobkyně vycházejí z obavy, že v prsou mohou vzniknout další nádory (když ona nemůže kvůli implantátům provádět řádně samovyšetření). Podle závěrů znalce byl výkon lékařů indikován správně, byl radikální a byl zvolen s přihlédnutím k okolnostem tak, aby bylo minimalizováno riziko nemožnosti provedení rekonstrukce prsu. Znalec upozornil na skutečnost, že s ohledem na diagnostiku nádorů, která byla prováděna v rámci operace, se charakter operace změnil z výkonu preventivního na výkon léčebný. Znalecký ústav se pouze vymezil proti tvrzení operatéra, že následná rekonstrukce by byla po onkologické léčbě téměř vyloučena. Uvedl, že by byla možná, byla by však obtížnější a pacientka by byla zatížena větším rizikem pooperačních komplikací. Nicméně současný trend je takový, který byl použitý u žalobkyně, tedy s okamžitou rekonstrukcí v rámci jedné operace.

10. Podle mínění soudu znalecký ústav prostřednictvím znalce [příjmení] [příjmení] závěry znaleckého posudku obhájil při jednání dne 3. 2. 2022. Ten velmi podrobně reagoval zejména na dotazy žalující strany, které v převážné části směřovaly k formálním otázkám v podobě podkladů, ze kterých znalec vycházel, v podobě námitek vůči odbornosti jednotlivých zúčastněných lékařů, kteří posudek zpracovávali, případně k tomu, že znalci některé zprávy, které byly do spisu založeny, ignorovaly, některé nekomentovali celé a podobně. Znalec se ke všem těmto otázkám podrobně vyjádřil, z pohledu soudu reagoval adekvátně. Popsal podklady, ze kterých znalecký ústav vycházel, včetně lékařských zpráv. Konstatoval, že skutečně ve znaleckém posudku doslovně lékařské zprávy neopisovali, vycházeli z jejich obsahu a z toho, že tyto byly označeny jako podklad pro vypracování znaleckého posudku. Značná část otázek byla kladena také k tomu, zda byl se žalobkyní sjednán přesně operační postup, ze kterého by lékaři byli povinni vycházet. Znalec se vyjádřil tak, že dospěli k závěru, že s pacientkou byly sjednány možné postupy při operaci v několika variantách, a to podle toho, jaká situace konkrétně při operaci nastane. Podle jeho názoru [anonymizována dvě slova] řešil situaci známou 8. 2. 2016, nikoliv tu, která nastala při operaci. Znalec konstatoval,, že v žádné části zdravotnické dokumentace nebylo objeveno negativní stanovisko žalobkyně k použití implantátů. Znalec kladl důraz na to, že jiná situace byla při předoperačním vyšetření, respektive v době, kdy byla preventivní operace sjednávána, z toho plynul i přístup onkologa. To se však nutně muselo změnit poté, co byla zjištěna malignita nádoru a metastáze. Pokud by toto zjištěno nebylo, role onkologa by v podstatě byla ukončena. Přes opakující se dotazy na téma, zda bylo možné změnit průběh operace tak, že rekonstrukce byla provedena v jedné době, ačkoliv onkolog doporučoval rekonstrukci následnou, znalec setrval na svém stanovisku, že konkrétní postup operace je záležitostí operatéra, který koná v nejlepším zájmu pacienta. Ostatně pokud je i v lékařské zprávě před operací zmíněna dokonce možnost použití expandéru, není jasné, proč aktuálně žalobkyně hovoří o tom, že odmítala implantát, když se rovněž jedná o operační zákrok. Dotazy směřující k tomu, zda žalobkyně jako pacientka měla dostatek informací o rizicích zákroku, ať už v podobě ponechání části prsní žlázy či o rizicích spojených s implantáty, znalec odpověděl tak, že konkrétní informaci o rizicích ponechání prsní žlázy v dokumentaci nenašli, nicméně lze dovozovat, že pacientka byla s rizikem seznámena, pokud v závěru po genetickém vyšetření dala souhlas s velmi radikálním zákrokem i za situace, že o zákroku bylo uvažováno pouze jako o preventivním. Rizika spojená s ponecháním minimálního procenta prsní žlázy jsou v podstatě eliminována následnou onkologickou léčbou. Pokud se vyjadřoval zástupce znaleckého ústavu ke zdravotním následkům, kterými aktuálně žalobkyně trpí, a to v podobě kapsulace a zajizvení, znalec uvedl, že se jedná o následky závažného charakteru, ostatně tyto vedly částečně i k přiznání invalidity. Nejedná se však o následky chybné léčby, ale o následky onkologického onemocnění a léčby radikální, Pokud by ale tento způsob léčby nebyl použit, pacientka by pravděpodobně nepřežila. Pokud se u žalobkyně objevily komplikace po nastalé léčbě, z dokumentace vyplývá, že byly adekvátně léčeny, měl tím na mysli prováděné rehabilitace a masáže. Kapsulaci a jizvení organismu nedával znalec výslovně do souvislosti s onkologickou léčbou, podle jeho názoru se jedná o reakci organismu na cizorodé těleso a operaci samotnou, protože se tato komplikace objevuje i u pacientek bez onkologické léčby. Protože znalecký ústav měl k dispozici veškeré lékařské zprávy, znalec se vyjádřil i k otázce psychické situace žalobkyně. Právní zástupkyně žalobkyně akcentovala zprávu ze 4. 3. 2016, ze které dovozovala, že žalobkyně se dostala do psychického stresu v důsledku nepředvídatelného postupu lékařů, znalec odkazoval na zprávu z 5. 3. 2016. Podle obou těchto zpráv pacientka prožívala psychickou nepohodu v důsledku toho, že došlo k nepředvídatelnému postupu léčby, kdy ji bylo oproti původně předpokládanému preventivnímu zákroku následně oznámeno, že již byl zjištěn nádor, a to nádor maligní, který již v některých částech těla metastázoval. Nelze konstatovat, že by psychická nepohoda žalobkyně byla způsobena tím, že pouze byly vloženy implantáty.

11. Protože žalobkyně setrvávala na svých výhradách ke znaleckému posudku a dodatečně po výslechu znalce předložila celou řadu výhrad, ať už se jedná o nezpracování lékařských zpráv, případně podle názoru žalobkyně o nedostatečnou odbornost osob, které zpracovávali znalecký posudek, soud požádal znalecký ústav o vyjádření se k námitkám, které vůči znaleckému posudku byly vzneseny. Znalecký ústav reagoval podáním doručeným soudu 1. 8. 2022. Konstatoval, že znalecký posudek byl vypracován několika zpracovateli, jejich jména i odbornost je uvedena ve znaleckém posudku jednotlivě. Úkolem těchto znalců bylo hodnotit fakta, nikoliv vymezovat se proti subjektivnímu názoru kterékoliv ze stran sporu. Znalecký ústav setrval na svém stanovisku, že operační postup tak, jak byl volen Fakultní nemocnicí v [obec], byl v pořádku i v té podobě, že byla ponechána část kůže, oblast dvorce a bradavky, přičemž bylo odstraněno více než 95 % prsní žlázy. Znalecký ústav setrval také na svém stanovisku, že nelze hovořit o tom, že by měla žalobkyně sjednaný přesný operační plán. Listina, která byla předložena, pouze shrnuje výsledky schůzek, které probíhaly mezi žalobkyní a onkologem, za účasti následného operatéra. Výsledný postup je zcela v gesci operatéra, který reaguje na okamžitou situaci, což v tomto případě bylo zcela zřetelné, pokud se preventivní úkon změnil na úkonu léčebný, když byla zjištěna malignita a metastáze. Znalecký ústav se také vymezil proti tomu, že by nějakým způsobem upřednostnil stanovisko lékařů před stanoviskem žalobkyně, a pokud výhrada zazněla v tom směru, že znalec hodnotil i psychický stav, ačkoliv k tomu nebyl ustanoven, s otázkou psychického stavu museli pracovat všichni zúčastnění, neboť ta se objevovala v lékařských zprávách a ostatně psychická stránka byla i důvodem pro přiznání invalidity vyššího stupně. Nic to ovšem nemění na závěry znalců, že zdrojem potíží nebylo nedostatečné poučení či nesouhlas s rozsahem operačního výkonu, ale závažná onkologická diagnóza a při pozitivním genetickém nálezu.

12. Lékařské zprávy, které byly vypracovány před operací, svědčily o tom, že žalobkyně docházela opakovaně na chirurgické oddělení Fakultní nemocnice v [obec], kde se informovala o možnostech operace, byla také na konzultaci na oddělení plastické chirurgie a na [anonymizováno] a [anonymizováno] klinice. Z těchto zpráv je evidentní, že bylo opakovaně projednáváno, jaké mohou být léčebné postupy, včetně odstranění prsů a jejich rekonstrukce, následné gynekologické operace, léčba. V případě nádorového onemocnění byla uvažována další terapie. Pokud bylo odkazováno na tyto zprávy jako na jednoznačné sjednání operačního postupu, kterým byl operatér vázán, soud si dovolí uvést například zprávu z 8. 2. 2016 chirurgického oddělení, kde se uvádí, že„ při [anonymizováno] nálezu operace [anonymizováno] bude [anonymizováno] uložen v jedné době, při [anonymizováno] zjištění operace [anonymizováno] spíše odloženě“. Prostým gramatickým výkladem této části věty lze dospět k závěru, že se nejedná o jednoznačné vyjádření toho, že k osazení implantátu nedojde. Z lékařské zprávy oddělení plastické chirurgie ze dne 3. 3. 2016 bylo možné zjistit, že na oddělení plastické chirurgie byla pacientka přeložená po provedené operaci k dohojení ran, během hospitalizace jí byla opakovaně poskytována psychologická intervence pro poruchu adaptace na základní onemocnění. Byla nastavená léčba. Uvádí se, že nemocná trvá na časnějším zahájení chemoterapie, následně v dobrém stavu propuštěna do domácí péče. Ostatní lékařské zprávy, které předcházely operaci, byly předloženy znaleckému ústavu k posouzení a vyhodnocení v rámci zpracování znaleckého posudku, protože soud s ohledem na svoji neodbornost není schopen posoudit jejich obsah adekvátně tak, aby mohl jednoznačně určit správnost či nesprávnost lékařských postupů.

13. Co se týče informovaného souhlasu, ten byl předložen v podobě tiskopisu, který žalobkyně podepsala 22. 2. 2016 O této listině se strany shodly, že je nedostatečná. Pokud by měla být dostatečná, musela by být zmíněna veškerá rizika se zákrokem spojená (ostatně k adekvátnímu obsahu informovaného souhlasu se vyjádřil i znalecký ústav). [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], CSc. zpracovala k žádosti žalobkyně před podáním žaloby znalecký posudek pod [číslo] [rok] a konstatovala, že zvolený operační postup neodpovídal [anonymizováno] závěru, který byl před operací přijat, kdy [anonymizováno] nedoporučil v případě [anonymizováno] nádoru okamžitou rekonstrukci. [příjmení] úkonu nebyla jednoznačně určena, mělo být reagováno na základě perioperační histologie. Z dokumentace žalobkyní před operací podepsaného není dle znalkyně zřejmé, že by žalobkyně souhlasila před operací s [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Nebylo ani prokázáno, že by dostatečně byla seznámena s případnými riziky, či konkrétně s tím, co znamená vložení [anonymizováno]. Závěr znalkyně je takový, že informovaný souhlas neodpovídá požadavkům zákona. Ovšem na tom, že informovaný souhlas v předložené písemné podobě je nedostatečný, se strany sporu v podstatě shodly (viz např. vyjádření vedlejšího účastníka s odkazem na šetření [obec] lékařské komory).

14. Pokud se jedná o lékařské zprávy předložené před posledním jednáním ve věci, soud provedl pouze lékařské zprávy, které vypovídaly o návštěvách žalobkyně u psychiatričky a psycholožky. Z těchto lékařských zpráv bylo seznatelné pro potřeby rozhodnutí tolik, že žalobkyně v podstatě od zákroku docházela na psychiatrii a na návštěvy k psycholožce, byly jí doporučeny jednak techniky, kterými měla omezit svoje úzkostné stavy, také byla medikována. Z těchto lékařských zpráv bylo zjevné, že pacientka výrazně akcentuje dopady [anonymizováno] operace, ona sama je nespokojená s vývojem situace, nespokojená s vývojem léčby, s přístupem lékařů a se soudním řízením. Soud však musí konstatovat, že důkazní hodnota těchto lékařských zpráv byla výrazně diskvalifikována tím, že předtím než byly předloženy soudu, byly v nich některé údaje začerněné. Právní zástupkyně žalobkyně konstatovala, že s psychiatričkou probírala žalobkyně i své rodinné záležitosti, které se věci netýkají. Toto zdůvodnění však rozhodně vzbuzuje pochybnosti soudu o skutečném obsahu a vypovídací hodnotě těchto zpráv, pokud žalobkyně tvrdí, že jediným důvodem jejích psychických obtíží je to, že v roce 2016 ji bez jejího souhlasu byly vloženy [anonymizováno].

15. V rámci své účastnické výpovědi žalobkyně v podstatě zopakovala svá skutková tvrzení uplatněná v žalobě a ve všech dalších doplnění žaloby a vyjádřeních. Uvedla, že s ohledem na rodinnou anamnézu chodila do [anonymizováno] poradny, požádala o genetické vyšetření. Protože podle ní vyšetření trvalo dlouho, respektive výsledky nebyly dlouho známé, opakovaně pracoviště urgovala. Z výsledků pak zjistila, že u ní hrozí výrazné riziko [anonymizováno] onemocnění prsu, proto se rozhodla o preventivní odstranění všech rizikových ženských orgánů. Při schůzce s [anonymizováno] [příjmení] vysvětlila, že chce neprodleně postoupit radikální operaci, a to co nejdříve, aby minimalizovala riziko onkologického onemocnění. Bylo jí tedy přislíbeno, že preventivní operace může proběhnout 23. 2. 2016, ona hned řešila i to, aby následovala neprodleně operace [anonymizováno]. Přestože v [anonymizováno] poradně u [anonymizováno] [celé jméno svědka], nebyl zjištěn žádný nález nenašel, ona sama si večer po kontrole nahmatal buňku. Pak důrazně žádala lékaře, aby jí vyšetřili, sonovyšetření nález potvrdilo. Lékaři domluvili vyšetření na magnetické rezonanci, ona si však dokázala zajistit termín od 10 dnů dříve, pro nález pak ihned kontaktovala [anonymizováno] [celé jméno svědka] s tím, že chce okamžitou operaci. Opakovala, že všem operatérům řekla, že si nepřeje, aby byly vkládány implantáty, pokud bude nález špatný, chce odstranit co největší množství tkáně, aby mohla podstoupit další léčbu. Měla za to, že pokud by operace byla provedena podle jejích pokynů, rekonvalescence bude krátká, stejně tak bude krátká doba čekání na další léčbu. S operatérem se na tomto postupu dohodla. Na operaci se dostavila, v předsálí se setkala i s [anonymizováno] [celé jméno svědkyně], ta na ni zakreslila čáry, setkala se i s [anonymizováno] [celé jméno svědka]. Po operaci nabyla dojmu, že je vše v pořádku. Teprve druhý den byla informována o špatných výsledcích nálezu a o tom, že jí byly vloženy implantáty. Nechápala to, protože bylo domluveno, že pokud bude nález špatný, implantáty nebudou vložené. Velmi emotivně popsala postup lékařů po operaci a následnou rekonvalescenci, popsala, jak opakovaně žádala o návštěvu lékařů, ať už plastického chirurga onkologa. Přes známého primáře se jí podařilo zajistit jejich návštěvy mimo původně stanovené termíny. Vyžádala také schůzku s přednostou oddělení chirurgie na [obec], ten se vyjádřil tak, že se za lékaře omluvil. Co se týče následků operace, tak uvedla, že už nevěřila lékařům žalované, nevěřila tomu, co jí říkali. Proto si v listopadu 2016 nechala udělat i v jiné nemocnici sono, tam zjistili zbytek prsní žlázy. Když dělali magnetickou rezonanci u žalované, ujistili ji, že tam žádná prsní žláza není. Ona se rozhodla pro novou operaci, když se zjistilo, že má v prsu velkou kapsulaci, proto kontaktovala [anonymizováno] [celé jméno svědka]. Ten jí odstranil [anonymizováno 6 slov]. [příjmení] ji přesvědčoval o tom, aby implantáty v prsou ponechala, že to bude v pořádku, ona sama nechtěla, ale přesvědčil ji, ona toho teď lituje. Pak k němu chodila na kontroly, a protože trpěla bolestmi, po roce se tedy rozhodli, že implantáty budou vyjmuty. Žalobkyně velmi emotivně popisovala následné roky, kdy byla nucena docházet na terapie, trpěla opakovanými a nezvládnutelnými bolestmi, nebyla schopna zvládat běžné domácí práce, běžné činnosti jako je například oblékání. Ve všem museli pomáhat děti a manžel. Kvůli bolestem byla opakovaně v pracovní neschopnosti, následně skončila v invalidním důchodu. Opakovaně musí postupovat nejrůznější terapie v podobě masáží, má velké problémy s jizvami. [příjmení] se nemůže ani pohnout ani nadechnout. Dokonce podstoupila operaci v [nemocnice] na [obec], kde jí jizvy podkládali tukem, na další operaci je objednána. Žalobkyně také při své účastnické výpovědi vysvětlovala, že je velmi detailně informována o problematice diagnózy [anonymizováno], hledala si informace na internetu, zajišťovala fotografie, zjišťovala i případná rizika, vyhledávala si, jak vypadají jizvy, podstoupila genetické vyšetření. Spolupracovala s organizací [anonymizována dvě slova]. Trvala na tom, aby léčba probíhala okamžitě ve velmi krátkých intervalech, dělala pro to všechno.

16. Soud provedl důkazy navržené stranami sporu v rozsahu, který podle jeho názoru postačoval pro získání dostatečných podkladů pro rozhodnutí ve věci. Pokud byly některé důkazy zamítnuty, bylo to z toho důvodu, že buď nebyly způsobilé prokázat ta která skutková tvrzení, či se jednalo o důkazy, které by bylo na místě provést, pokud by byly prokázány základy aspekty nutné pro právo na náhradu újmy – zavinění, vznik újmy a příčinná souvislost. To však nenastalo. Soud konstatuje, že neprováděl ani důkazy, které směřovaly k prokázání výše nároků na náhradu za ztrátu na výdělku či výplatu renty, neboť dospěl k závěru, že tento nárok není dán. Soud zamítl také návrh na doplnění důkazů znaleckým posudkem z oboru psychiatrie, neboť z důkazů, které byly provedeny, soud nedospěl k závěru, že psychické problémy žalobkyně jsou způsobeny vložením implantátů. Z dostupných důkazů má naopak za zjištěné, že žalobkyně nevyužila možnosti po operaci implantáty vyndat, a dokonce při operaci, která následovala rok poté, co byl proveden zákrok ve Fakultní nemocnici [obec], nenechala implantáty vyjmout (soud neuvěřil tvrzení žalobkyně, že ji MUDr. [celé jméno svědka] přesvědčoval, aby implantáty v těle nechala, jeho svědecká výpověď byla zcela přesvědčivá). Stejně tak nebyl připuštěn důkaz předložený 22. 3. 2022, kdy se mělo jednat o přepis jednání mezi žalobkyní a [anonymizováno] [celé jméno svědka], případně o zvukovou nahrávku, když soud konstatuje, že uvedený lékař vůbec nebyl léčebnému zákroku. Stejně tak nebyl připuštěn důkaz zvukovým záznamem z jednání mezi žalobkyní a [anonymizována dvě slova], když výsledky tohoto jednání jsou zachyceny v listině, která byla předložena společně se žalobou. Navíc nelze nechat bez povšimnutí, že uvedené důkazy byly předloženy až po koncentraci řízení.

17. Podle § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

18. Podle § 2958 občanského zákoníku při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikne-li Poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění.

19. Pokud je možné shrnout tvrzení žalobkyně, jsou taková, že lékaři se dopustili protiprávního jednání tím, že bez řádného informovaného souhlasu a proti jejímu výslovnému přání, v rozporu se stanoviskem ošetřujícího onkologa provedli lékařský zákrok – oboustrannou subkutánní mastektomii, při které vložili prsní implantáty. Žalobkyně tento postup neodsouhlasila, vložení implantátů při zjištění maligního nálezu výslovně odmítla. V důsledku této chyby lékařského zákroku došlo u ní k psychickým poruchám a onemocnění, které je nucena do současné doby léčit, v důsledku něho není schopná ani nastoupit do zaměstnání. V důsledku chyby operace byla nucena podstoupit ještě další terapeutické zákroky v podobě dvou operací nemocnici v [anonymizováno], opakovaně musí docházet na rehabilitace, je trvale v péči psychologa a psychiatra. Z těchto důvodů pro chybu lékařů Fakultní nemocnice v [obec] dovozuje svůj nárok na náhradu újmy, která byla způsobena zaviněným porušením právní povinnosti. Podle závěru žalobkyně lékařský zákrok nebyl proveden řádně, ze strany lékařů došlo k pochybení (dovozován i z toho, že nebyla odstraněna kompletně prsní žláza), u žalobkyně tím došlo k porušení zdraví trvalého rázu.

20. Z provedených důkazů soud uzavřel, že skutečně žalobkyně podstoupila 23. 2. 2016 ve Fakultní nemocnici v [obec] operaci, která zpočátku byla indikována jako preventivní zákrok prováděný v důsledku obavy žalobkyně o své zdraví při velmi závažné rodinné anamnéze. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že s ohledem na histologické vyšetření provedené v průběhu operace, se charakter zákroku změnil na léčebný, kdy žalobkyni byly odstraněny zjištěné novotvary, následně byly vloženy implantáty a byla indikována další léčba onkologická. Soud má také za prokázané, že informovaný souhlas, který žalobkyně před operací podepsala, nemá dostatečné informace takového charakteru, aby mohl být označen za řádný. Obsahuje celou řadu pouze obecných popisů, obecných odkazů, jednoznačně neobsahuje vymezení všech rizik či seznámení s jednotlivými materiály, které budou při operaci použity. Tento závěr ostatně plyne i ze znaleckého posudku prof. [příjmení], která se skutečně omezuje pouze na formální náležitosti tohoto informovaného souhlasu. Ke stejnému závěru dospěla i [obec] lékařská komora při prošetřování postupu žalované (shodná tvrzení účastníků), naposledy pak i [anonymizováno] postrgaduálního vzdělávání ve zdravotnictví ustanovený ve věci znalcem. Tyto skutečnosti ze žalobních tvrzení žalobkyně tedy byly prokázány. Udělení souhlasu se zákrokem je základním předpokladem poskytování zdravotních služeb, informovaný souhlas je upraven i v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Stejně tak na něj pamatuje i občanský zákoník v § 93 a následujících. Nicméně je třeba přihlédnout i k úpravě občanského zákoníku takové, že není vyžadována pro jeho platnost písemná forma. Nicméně i přes nedostatky informovaného souhlasu nelze označit postup lékařů za non lege artis, neboť soud s ohledem na výpověď žalobkyně a všechna její vyjádření během řízení nemá jakékoliv indicie k tomu, že by žalobkyně při vědomí všech možných rizik operaci nepostoupila. Ona sama se vyjádřila tak, že před operací si zjistila podrobnosti, možnosti léčení, smysl preventivního zákroku, i po operaci sama trvala na zrychlení léčby.

21. Další tvrzení žalobkyně o tom, že právě vložení implantátů je důvodem jejího špatného zdravotního stavu, psychických obtíží a nemožnosti podílet se na běžném životě a fungování rodiny, však soud za prokázaná nepovažuje. Z provedených důkazů (zejména z výpovědi lékařů a výpovědi žalobkyně) má soud za zjištěné, že žalobkyně byla velmi informovanou pacientkou, která v podstatě od samého počátku se snažila sama stanovovat lékařům léčebné postupy, termíny jednotlivých úkonů a rychlost provádění léčby. Toto ostatně vyplývá ze samotné účastnické výpovědi žalobkyně. [jméno] uvedla, že ještě před tím, než začala postupovat vyšetření směřující následně k preventivnímu lékařskému zákroku, se velmi podrobně informovala z nejrůznějších pramenů o rizicích, která jsou spojena se rodinnou zátěží, kterou ona ve své rodině sledovala. Velmi podrobně se také informovala o možnostech operace, toto je dokumentováno i tím, že přesně požadovala jednotlivá vyšetření, dožadovala se, jak onkologické léčby, tak léčby radiologické i následné genetické operace pro naprostou minimalizaci rizika onkologického onemocnění. Byla to také ona, která se domáhala zrychlení léčby i poté, co zjistila, že její nádor je zhoubný. Soud tedy nemůže akceptovat z jeho pohledu účelové tvrzení žalobkyně o tom, že o možných rizicích nevěděla, uváděla-li, že pokud by o rizicích implantátů věděla, nesouhlasila by s jejich vložením ani tehdy, pokud by nádor zhoubných nebyl. K tomuto tvrzení soud s přihlédnutím k celkovému vyznění důkazu nemohl zaujmout jiné stanovisko než to, že se jedná o tvrzení zcela účelové.

22. Soud konstatuje, že zásadně žalobkyně neprokázala příčinnou souvislost mezi léčebným zákrokem, který byl ve Fakultní nemocnici [obec] proveden, a následky, které vedly k přiznání invalidity, dalším bolestem, dalším nutným lékařským zákrokům a případně k tomu, že žalobkyně je trvale v péči psychiatra. Žalobkyně setrvala na svém stanovisku, že veškeré bolesti, které byly způsobeny, a jejíž špatný psychický stav je důsledkem toho, že jí byly vloženy proti jejímu zákazu implantáty. Toto samotné tvrzení je naprosto diskvalifikováno postojem žalobkyně po operaci. Žalobkyně pokud zjistila, že implantáty jsou vloženy, nereagovala tak, že by se dožadovala okamžitého odstranění. Soud je schopen představit si, že v této velmi dramatické situaci nebude pacient reagovat okamžitě adekvátně. Nepřikládá tedy zásadní váhu tomu, zda žalobkyně jako pacientka reagovala na nabídku, která vyzněla z výpovědi doktorky [příjmení], tedy že žalobkyni bylo nabídnuto okamžitá vyjmutí implantátů. Toto lze přisoudit i okamžité stresové situaci na zjištění, že původně preventivní zákrok ve výsledku řešil již zásadní onkologický nález. Soud se však nedokáže přenést přesto, že po roce po této operaci žalobkyně, ačkoliv opakovaně tvrdí, že implantáty ve svém těle nesnese a od počátku nesnášela, navštívila jiné odborné pracoviště, kde došlo sice k reoperaci, ovšem při této operaci byly do těla vráceny totožné implantáty, které byly vloženy původně. Slyšený svědek [příjmení] [celé jméno svědka] konstatoval, že si skutečně nevzpomíná, že by jej žalobkyně navštívila s tím radikálním přáním, že chce implantáty odstranit. Přišla pouze na konzultaci a proto, že si přála napravit posun v umístění implantátů. Ani ten ale nebyl způsoben vadou operace, jak tento chirurg uvedl, ale tím, že posun a kapsulace je fyziologickým jevem, který není schopen lékař při operačním zákroku ovlivnit, jsou důsledkem běžné reakce každého lidského těla.

23. Tvrzení žalované, že postup lékařů Fakultní nemocnice v [obec] bylo věcně správný a lze hovořit o postupu lege artis, bylo naopak prokázáno. Tento závěr jednoznačně vyplynul ze znaleckého posudku Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, který podle názoru soudu beze zbytku odpověděl na položené otázky, popsal možnosti operačního výkonu při diagnóze, která se ukázala aktuální u žalobkyně. Vysvětlil i to, že zcela řádné jsou oba používané postupy, tedy ten, který použila Fakultní nemocnice v [obec] i ten, který následně realizovali v nemocnici [anonymizováno]. Závěry o správnosti lékařského postupu jsou pak mezi účastníky zřejmé, plynou i z výsledků šetření [obec] lékařské komora, na její stanovisko odkázala ve znaleckém posudku i prof. [příjmení], lékařská komora shledala závady v postupu pouze opět v absenci řádného informovaného souhlasu.. Z výslechu lékařů, které byly provedeny při jednání, konkrétně [anonymizováno] [celé jméno svědkyně] a [anonymizováno] [celé jméno svědka], má soud za prokázané, že se žalobkyní byla její situace opakovaně vysvětlována (doloženo též lékařskými zprávami, které byly podkladem pro zpracování znaleckého posudku). Žádný z lékařů neuvedl, že by žalobkyně nechtěla implantáty použít, ostatně, proč by pak řešila své onemocnění na plastické chirurgii, pokud by měla takto radikální postoj od samého počátku. Nebyl by také důvod, aby se [anonymizováno] [celé jméno svědkyně] operace vůbec účastnila, pokud by implantáty byly odmítány. Pak by funkce plastického chirurga při operaci vůbec nebylo potřeba.

24. Lze uzavřít, že žalobkyně prokázala to, že neobdržela před operací dostatečný kvalifikovaný informovaný souhlas seznamující se všemi možnými následky operace, v tom lze spatřovat protiprávní jednání žalované. Žalobkyně však své obtíže uvádí do kontextu se zákrokem provedeným non lege artis (vložení implantátů a neúplné odstranění prsní žlázy), z čehož se vyvinuly její další zdravotní obtíže, včetně psychických. Je tedy třeba nárok podřadit pod ustanovení občanského zákoníku v § [číslo] a následující, nikoliv pod ustanovení § 93 a násl. občanského zákoníku. Z provedených důkazů lze uzavřít, že žalobkyně neprokázala v žádném případě příčinnou souvislost mezi provedeným lékařským zákrokem a jejími následnými obtížemi. Je třeba poznamenat, že právě prokázání příčinné souvislosti mezi jednáním, které je označováno jako protiprávní, a vznikem újmy, je jedním ze základních předpokladů vzniku odpovědnosti za újmu, kterou by žalovaná strana měla hradit. Nezáleží na tom, zda se jedná o odpovědnost objektivní, či o odpovědnost, kdy je třeba prokázat i zavinění, byť ve formě nevědomé nedbalosti. Bylo na žalobkyni, aby jednoznačně prokázala, že pokud by lékaři Fakultní nemocnice v [obec] předložili kvalifikovaný informovaný souhlas a nevložili by implantáty, nastalá újma by nevznikla. Ze všech provedených důkazů (s výjimkou účastnické výpovědi žalobkyně) lze jednoznačně uzavřít, že lékařský zákrok byl proveden lege artis, byl proveden řádně, byl veden nejlepším úmyslem žalobkyni zachránit život při zjištění malignity objeveného nádoru a metastáz. Další zdravotní obtíže, které u žalobkyně následovaly, nebyly prokazatelně způsobené vložením implantátů, dá se říci, že jsou důsledkem samotného onkologického onemocnění, které samo o sobě nutně nese v souvislosti s další léčbou výrazné zásahy do tělesné integrity nemocného a samozřejmě i následky, které jsou spojeny s výraznou psychickou zátěží. Protože žalobkyně neprokázala příčinnou souvislost mezi jednáním lékařů Fakultní nemocnice v [obec] a svými obtížemi, byla žaloba zamítnuta.

25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná, je tedy povinna hradit náklady řízení úspěšným účastníkům na straně žalované. Žalovaná [příjmení] nemocnice v [obec] se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdala, soud tedy výrokem II rozhodl, že mezi těmito účastníky nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů řízení.

26. Výrokem III bylo ale žalobkyni uloženo zaplatit náklady řízení vedlejšímu účastníkovi, a to ve výši 331 659,70 Kč [ulice] účastník zastoupen advokátem provedl ve věci 16 úkonů právní služby z tarifní hodnoty 606 210 Kč (do připuštění změny žaloby – rozšíření), kdy hodnota úkonu činí dle vyhl. [číslo] Sb 10 740 Kč. Jedná se o převzetí a přípravu věci, sepis vyjádření ze dne 19. 5. 2019, vyjádření v koncentrační lhůtě 16. 6. 2019, otázky pro zadání znaleckého posudku, vyjádření ze dne 23. 12. 2019, vyjádření ze dne 30. 7. 2020, vyjádření ke znaleckému posudku 2. 12. 2021, vyjádření k námitkám ke znaleckému posudku 7. 3. 2022 a vyjádření ke zvukovým nahrávkám a námitkám k protokolaci ze dne 5. 4. 2022, jednání soudu dne 21. 5. 2019, 3. 2. 2022 a 1. 3. 2022, přičemž každé z těchto jednání přesahovalo dvě hodiny. Po změně žalobního návrhu, kdy žalobkyně rozšířila požadované částky včetně požadované renty na 3 615 802,70 Kč, je účtován úkon právní služby za 22 780 Kč. V této hodnotě je účtováno písemné vyjádření ze dne 1. 5. 2022 a zastoupení u jednání soudu dne 24. 11. 2022 (opět přesahující dvě hodiny), dále pak písemné vyjádření ze dne 19. 10. 2022 za 11 390 Kč (polovina sazby). Ke všem úkonům (celkem 20) náleží paušální náhrada po 300 Kč – celkem 6 000 Kč. Po připočtení DPH 21% v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. představují náklady právního zastoupení 311 659,70 Kč. K náhradě nákladů řízení je třeba připočíst i zálohu na zpracování znaleckého posudku, kterou vedlejší účastník uhradil ve výši 20 000 Kč dne 10. 12. 2019.

27. O povinnosti žalobkyně uhradit České republice částku 15 619 Kč bylo rozhodnuto s odkazem na ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Ve věci byl zpracován znalecký posudek, za který bylo Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví přiznáno usnesením ze dne 22. 11. 2021 č.j. 39 C 56/2019 – 290 celkem 33 901 Kč (vyplaceno 20. 12. 2021). Za účast MUDr. [příjmení] u jednání soudu za účelem obhájení znaleckého posudku bylo přiznáno znalečné ve výši 1 634 Kč a jízdné 84 Kč usnesením ze dne 17. 2. 2022 č.j. 39 C 56/2019 – 314 (vyplaceno 14. 3. 2022). Celkem tedy bylo vynaloženo 35 619 Kč. Ze zálohy složené vedlejším účastníkem bylo zaplaceno 20 000 Kč, zbylá částka 15 619 Kč byla uhrazena ze státních prostředků, k její úhradě je tedy povinna žalobkyně.

28. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., žalobkyni byla k úhradě nákladů řízení stanovena běžná třídenní lhůta.