39 C 56/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr Petrou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: zaplacení částky ve výši 48 205 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 48 205 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 9,75% ročně z částky 48 205 Kč jdoucím od 29. 5. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 200 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 14 608 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 13. 4. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 48 205 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Návrh odůvodnila tím, že dne datum uzavřela s žalovanou smlouvu o výpůjčce číslo na jejím základě poskytla žalované jako výpůjčku výčepní zařízení s příslušenstvím (specifikováno ve výdejní kartě). Žalobkyně uzavřenou smlouvu vypověděla a dne 29. 4. 2019 vyzvala žalovanou k vrácení zařízení dle čl. 4 uzavřené smlouvy, na což žalovaná nereagovala. Jelikož žalovaná předmět výpůjčky žalobkyni po dobu delší než 30 dnů nevrátila, vznikla jí ve smyslu článku 4.7. smlouvy povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výší odpovídající ceně předmětu výpůjčky, tedy ve výši 48 205 Kč Smluvní pokuta se stala splatnou ke dni 28. 5. 2019. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

2. V rámci zkoumání podmínek řízení se soud zabýval otázkou místní příslušnosti soudu a dospěl k závěru, že je soudem místně příslušný, neboť účastníci si ve smlouvě pro případ sporu ujednali místní příslušnost (prorogaci) soudu v souladu s ust. § 89a o. s. ř., 3. Protože žalobkyně předložila spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o.s.ř., dotázal se soud účastníku, zda s tímto postupem souhlasí. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě nevyjádřil (žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě, navrhovala-li vydání platebního rozkazu), soud tedy souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval.

4. Z předložených listin byly zjištěny tyto skutečnosti. Dne datum uzavřeli účastníci smlouvu o výpůjčce, kdy žalované bylo umožněno bezplatně využívat movité věci žalobkyně v provozovně anonymizována čtyři slova číslo, obec, konkrétně se jednalo o kovový výčepní stojan, velký chladič, odkapník, narážecí hlavu, mycí hlavu, držák lahví, redukční ventil, rozdělovač a myčku skla v ceně 48 205 Kč. Podle čl 4.6. a 4.7. smlouvy se výpujčitel zavázal vrátit předmět výpůjčky do 30 dnů od výzvy půjčitele, bude-li výpujčitel s vrácením předmětu výpůjčky v prodlení delším než 30 dnů, je povinen zaplatit půjčiteli smluvní pokutu ve výši odpovídající hodnotě předmětu výpůjčky (smlouva, výdejová karta výčepního zařízení). Dopisem ze dne 9. 4. 2019 žalobkyně vypověděla uzavřenou smlouvu. Zároveň byla žalovaná vyzvána k vrácení zařízení. Dopisem ze dne 14. 5. 2019 byla žalovaná s ohledem na nevrácení předmětu výpůjčky vyzvána k zaplacení smluvní pokuty 48 205 Kč (korespondence, faktura). Naposledy byla žalovaná vyzvána k zaplacení dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 7. 8. 2019. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly.

5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi stranami byla uzavřena smlouva o výpůjčce ve smyslu ust. § 659 a n. obč. zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, přičemž právní vztahy mezi účastníky podléhají režimu tohoto zákona a obch. zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, a to ve smyslu ust. § 261 odst. 6 obch. zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013.

6. Žalobkyně svoji povinnost ze smlouvy řádně splnila. Smlouva byla ukončena výpovědí ve smyslu článku 3 uzavřené smlouvy (jednoměsíční výpovědní lhůta). Žalovaná byla povinna předmět výpůjčky žalobkyni vrátit ve lhůtě dle článku 4.6. uzavřené smlouvy. Protože žalovaná nevrátila žalobkyni předmět výpůjčky, vznikla jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu dle § 544 a násl. obč. zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, představující cenu výčepního zařízení v částce 48 205 Kč tak, jak byla ujednána v článku 2.1 smlouvy o výpůjčce. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku účinného ke dni vzniku prodlení. Výše je určena v souladu s ust. § 1 Nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

7. Žalobkyně má dále právo i na zaplacení částky 1 200 Kč představující náklady v souvislosti s vymáháním žalované pohledávky ve smyslu ust. § 3 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 ve spojení s ust. § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 14 608 Kč sestávají se zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 411 Kč, ze 3 úkonů právní služby po 3 060 Kč (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, sepis žaloby), 3 paušálních náhrad po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., a dále 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř.

9. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o.s.ř., žalované bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě. Proti tomuto rozsudku je přípustné podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí či provedení exekuce.